Odkud pochází software

Většina firem získává software od lokálních distributorů, resellerů či PC assemblerů. V této souvislosti jde ze...


Většina firem získává software od lokálních distributorů, resellerů či PC
assemblerů.

V této souvislosti jde zejména o nákupy základního programového vybavení, které
dotazované organizace pořizují spolu s novým hardwarem. Důležitým poznatkem je
přitom zjištění, že přibližně každá třetí organizace získává software potřebný
pro svou vlastní činnost nikoliv nákupem, nýbrž vlastním vývojem, což s sebou
nese poptávku po adekvátním vybavení jak personálním (organizace zaměstnává
vývojáře, respektive tým vývojářů), technologickém (organizace musí disponovat
vývojovými nástroji), tak také organizačním (činnost je třeba koordinovat s
potřebami organizace a s možnostmi realizace ostatních interních projektů).

Zájem velkých firem
Uvedené skutečnosti ovlivňující možnosti in-house (vlastního) vývoje
softwarových aplikací naznačují, že se s ním můžeme setkávat především ve
velkých organizacích, které jednak disponují potřebným zázemím a jednak
současně také vytvářejí poptávku po činnosti tohoto typu. Obvyklou úlohou
interních vývojářských týmů je například vytváření či zdokonalování odvětvově
specifického softwaru, který přesně splňuje unikátní požadavky příslušné
organizace. Ještě běžnější náplní vývojářských týmů je ale integrace
používaných aplikací a také tvorba nezbytných softwarových nástrojů, které tuto
integraci umožňují. Je zřejmé, že oba uvedené druhy činností souvisejí s
fungováním spíše velkých organizací než menších firem, kterým ve větší míře
vyhovuje standardizovaný (tedy krabicový) software.
Z odpovědí dotazovaných zástupců vyplynulo zjištění, že z dlouhodobého hlediska
je míra využívání vývojářských nástrojů relativně stabilizovaná. V posledním
roce sice došlo k poklesu v penetraci o 13 %, nicméně díky soustavnému růstu v
letech 2000 až 2003 činí i přes tento pokles aktuální podíl 34 %. Mezi
jednotlivými organizacemi však existují významné rozdíly v podílu těch, které
nějaké vývojářské nástroje využívají z výzkumu je patrné, že nejvyšší míry
penetrace dosahují vývojářské nástroje v segmentu institucí finančního sektoru,
zatímco nejnižší je v segmentu veřejné správy a mezi ostatními organizacemi
(ten tvoří zejména subjekty poskytující služby, stavební organizace apod.).
Stabilní poměry
Obecně však platí, že rozšíření vývojářských nástrojů (a tedy vlastní vývoj
softwaru v rámci jednotlivých organizací koncového trhu) je poměrně vyrovnaný,
neboť rozdíly zjištěné v jednotlivých vertikálách (s výjimkou institucí
finančního sektoru) se odlišují od celkového průměru jen velmi nepatrně.
Vysokou míru stability lze v souvislosti s vývojářskými nástroji očekávat také
v příštím období. Z odpovědí dotazovaných zástupců vybraného vzorku organizací
je zřejmé, že penetrace v letošním roce zůstane na přibližně stejné úrovni jako
loni (dokonce dosáhne 36 %, což je o dva procentní body více než v roce
letošním, ale tato změna není tak významná, abychom mohli hovořit o statisticky
dokázaném trendu). Zájem o vývojářské nástroje přitom vykazují hlavně již
zmíněné velké organizace, tedy subjekty zaměstnávající více než 1 000
zaměstnanců. V této skupině organizací plánuje in-house vývoj softwaru
přibližně polovina z prozkoumaných firem; jen pro srovnání mezi společnostmi s
méně než 100 zaměstnanci plánuje interní vývoj softwaru pouze přibližně jedna
organizace z pěti.
Sadu informací o in-house vývoji softwaru doplňuje rovněž zjištění, že
jednotlivé organizace hodlají investovat do vývoje vlastního softwaru v průměru
přibližně 6 % z celkového ročního rozpočtu na IT. Uvedený podíl vyčleněných
prostředků je téměř identický v celém spektru dotazovaných subjektů s výjimkou
organizací s rozpočtem IT nad 50 milionů korun ročně, které hodlají věnovat na
tuto činnost dokonce více než desetinu svých rozpočtů (13 %).


O výzkumu
Pro přípravu tohoto článku byly použity údaje z unikátního výzkumného projektu,
který exkluzivně pro IDG Czech realizuje společnost Markent. V rámci tohoto
výzkumu, jehož aktuální fáze byla realizována na počátku roku 2005, byl
podroben detailnímu zkoumání korporátní koncový trh konkrétně organizace, které
jsou předplatiteli týdeníku Computerworld. Celkem byly (podobně jako v minulých
letech) zpracovány odpovědi zástupců 303 organizací, vybraných takovým
způsobem, aby přesně kopírovali strukturu předplatitelů týdeníku.
Vzhledem k tomu, že výzkum probíhá již od roku 2000, je na základě získaných
dat možné nejen popisovat aktuální stav, ale lze sledovat i dlouhodobé vývojové
trendy v širokém spektru jednotlivých segmentů IT trhu.
Relevanci prezentovaných zjištění dokládá dlouhodobě ověřovaná informace o tom,
že institucionální předplatitelé časopisu Computerworld učiní přibližně
polovinu z celkového objemu investic do informačních technologií v ČR.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.