Opravdu potřebujete nejrychlejší procesor?

Na trhu procesorů dostaly v posledních měsících věci poměrně rychlý spád. Dva přední výrobci se navzájem neustá...


Na trhu procesorů dostaly v posledních měsících věci poměrně rychlý spád. Dva
přední výrobci se navzájem neustále snaží předhánět v dosažení maximální možné
rychlosti svých čipů (vyjadřované jejich frekvencí). Je však třeba si uvědomit,
že jestliže určitá organizace uvažuje o hardwarovém upgradu, rychlost procesoru
zdaleka není jediným důležitým kritériem pro rozhodování.
Při upgradu hardwaru by kromě samotného výkonu systému předmětem vašich úvah
měla být i taková hlediska jako kompatibilita, poměr ceny a výkonu, kvalita a
spolehlivost servisních služeb nebo jméno (reputace) dodavatele.
Role čipu
Nakolik je role procesoru při hardwarovém upgradu kritická, se odvíjí především
od typu aplikací, k nimž budou dané systémy využívány. Čipy skutečně hrají
klíčovou roli pro dosažení velkého výpočetního výkonu systému, ale je nutné si
především uvědomit, pro jaké úlohy budou systémy určeny, neboť ne všechny
závisejí na rychlosti procesoru stejnou měrou.
Pokud je pro vás maximalizace výkonnosti systémů prioritou, pak je dále třeba
vzít v potaz to, že se není možné soustřeďovat pouze na výkon samotného
procesoru a opomíjet přitom ostatní komponenty systémů ty se také bez upgradu
neobejdou. Systémy s robustními čipy, ale s malou RAM pamětí či s pomalým
diskem váš problém rozhodně nevyřeší, upgrade se musí týkat všech komponent
systému.
Předtím, než budete rozhodovat o jakémkoliv upgradu, zodpovězte si otázku, k
čemu budou systémy využívány a identifikujte klíčové body. Přestože by čipy
opravdu měly být mezi prvními v seznamu jednotlivých komponent, v některých
případech bude mnohem lepší odstranit slabiny systému upgradem paměti nebo
diskové mechaniky.
Typickým příkladem jsou např. kancelářské aplikace ty si bez problémů vystačí s
Pentiem 266 MHz. Na druhou stranu pro programování a vývojářské aplikace bude
minimální výkonnostní hranice nejspíše odpovídat Pentiu II.
V současné době se však jeví takřka zbytečné mít systém s procesorem rychlejším
než 500 MHz. Důvodem je objem RAM paměti, který musí být odpovídající pro
dosažení určitého výkonu systému. RAM je klíčová pro možnosti multitaskingu
(souběžného zpracování úloh), a přesto, že pro běžnou kancelářskou práci je
postačující 64 MB, pro (např. graficky) náročnější aplikace bude třeba 128 nebo
256 MB.
Cena nebo značka?
V případě výhodnějších cen není pro mnohé zákazníky značka příliš důležitá,
mnohem důležitější je však nabídka servisních služeb. Pokud budete upgradovat
pouze samotný čip, je z hlediska kompatibility s ostatními komponentami systému
samozřejmě jistější, zůstanete-li u původní značky procesoru.
Porovnáme-li však ceny procesorů Intel a AMD a k tomu přičteme výsledky
benchmarků dostupných na internetových stránkách, které stejně jako ceny mluví
ve prospěch AMD, nelze se divit, že mnozí uživatelé opouštějí "lepší" značku
Intel a přecházejí raději k AMD.
Pravdou je, že výsledky benchmarků pro posuzování výkonu procesoru mohou být
poněkud zkreslující stejně tak, jako jeho posuzování podle samotné frekvence.
Důležitou roli hraje např. konfigurace systému, jeho použití, softwarová
infrastruktura nebo výsledná cena celého systému. Je také vhodné věnovat
pozornost tomu, který procesor poskytuje lepší výkon pro určitou konkrétní
aplikaci.
Cenová válka mezi oběma rivaly pak do budoucna slibuje možnosti výhodných
nákupů. AMD se v současnosti daří především na trhu koncových uživatelů, a
přestože si toto jméno získává stále větší respekt, pozici Intelu v nejbližší
době neohrozí. Jeho postavení je stále velmi silné, především na trhu podniků a
organizací.
0 0601 / wep









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.