Optická linka z Marsu

Přenos živého televizního vysílání z jiné planety by se mohl už za několik let stát skutečností. Připravovaná s...


Přenos živého televizního vysílání z jiné planety by se mohl už za několik let
stát skutečností. Připravovaná sonda Mars Telecommunication Orbiter bude jako
první v historii meziplanetárních letů určena převážně pro telekomunikační
účely.
Zájem o planetu Mars neustává. Několik velmi populárních robotů jej právě
zkoumá, další obdobné mise se připravují. S novými automatickými průzkumníky
přitom porostou i nároky na přenos pořízených dat.
V současné době jsou data z meziplanetárních sond odesílána zpět na Zemi na
rádiových frekvencích. Možnosti těchto frekvencí jsou ovšem omezené. Mars
Odyssey, která momentálně pracuje na oběžné dráze Marsu, odesílá vědcům data
tempem 128 Kb/s. Automatičtí průzkumníci sluneční soustavy jsou ale schopni
pořizovat nesrovnatelně vyšší objemy informací, řádově až gigabity dat každou
sekundu a toto číslo i nadále poroste. Disproporce mezi rychlostí pořizování
dat a rychlostí jejich přenosu vede NASA a další organizace k testování
možností využití optických frekvencí pro přenos dat také v meziplanetárním
prostoru.

Optická komunikace
Obecně platí, že čím je kratší vlnová délka elektromagnetického signálu, tím
větší množství dat je možno do ní modulovat. Laser plánovaný pro použití na
sondě Mars Telecommunication Orbiter (MTO) bude vysílat infračervený paprsek s
vlnovou délkou 1,06 mikrometru tedy o několik řádů kratší, než jsou vlnové
délky dnes užívané pro meziplanetární komunikaci. V závislosti na vzájemné
poloze Země a Marsu by nový laser měl být schopen přenášet data tempem v
rozmezí 1 až 30 Mb/s. Pohyblivé obrázky z Rudé planety ve vysokém rozlišení by
se tak staly běžnou skutečností.
Optická komunikace má ale také některé nevýhody ve srovnání s rádiovými vlnami.
Tou nejzásadnější je skutečnost, že laserový paprsek může být zablokován
oblačností. Pokud by na místě observatoře sloužící k příjmu signálu bylo
zataženo, nebude možno získat žádná data. Proto bude nezbytné, aby tomuto úkolu
bylo vyhrazeno více dalekohledů na různých místech zemského povrchu a příjmu
signálu by se věnoval ten z nich, který bude mít aktuálně příznivé povětrnostní
podmínky.
Pro projekt MTO se uvažuje o 5metrovém Haleově dalekohledu na Mt. Palomar v
Kalifornii a soustavě čtyř 0,8metrových dalekohledů, jejichž poloha zatím
nebyla specifikována.
Samotná sonda na oběžné dráze Marsu by laserový paprsek vysílala
prostřednictvím 0,3metrového zrcadla. Při dosažení Země by ovšem i tento
původně velmi úzký paprsek měl šířku několika stovek kilometrů. Výsledkem bude
velmi slabý a obtížně detekovaný signál. Výzkumný tým proto nyní pracuje na
fotonovém detektoru, který bude o řád citlivější než ty současně užívané.

Další plány
Mars Telecommunication Orbiter bude provozovat rovněž tradiční rádiové
frekvence. Sonda, na kterou NASA vyčlenila 270 milionů dolarů, zároveň poslouží
i k přesnější navigaci vozítek na povrchu planety. Již příští rok by měl být
vypracován projekt sondy a na rok 2009 je plánován její start.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.