Otázky a odpovědi kolem spreadsheetů

Při své práci v MS Excelu se musím při provádění výpočtů často odkazovat na stále stejné oblasti buněk na jedno...


Při své práci v MS Excelu se musím při provádění výpočtů často odkazovat na
stále stejné oblasti buněk na jednom listu. Je to poměrně nepříjemné, když si
musím pamatovat souřadnice několika oblastí buněk (např. A8:B20). Existuje
nějaká možnost, jak to obejít?
Z vašeho dotazu jsem nebyl schopen určit, zda víte, že odkazy na buňky ve
vzorci či funkci lze zadávat tak zvaným vytyčováním pozice. Proto odpověď bude
složena ze dvou částí vytyčování pozic a vytváření a použití názvů.
Vytyčování pozic
Jestliže vytváříme v nějaké buňce libovolného tabulkového procesoru a tedy i MS
Excelu vzoreček, stačí, když napíšeme do aktivované buňky uvozující operátor (u
Excelu je to rovnítko) a potom "vyklikáváme" nebo vyznačujeme pohybovými
klávesami jednotlivé buňky a oblasti, které mají do vzorce či funkce vstoupit,
a to i na různých listech souboru, nebo dokonce v různých sešitech (souborech).
lPři práci na přípravě vzorce =A2+B3*SUMA(D3:E8) v buň-ce C10 postupujeme
následovně: Aktivujeme myší nebo klávesnicí buňku C10 a napíšeme do ní znak =.
Poté klikneme myší na buňku A2 (nebo na ní najedeme pomocí pohybových kláves).
Kolem buňky poběží tenká přerušovaná čára. Dále stiskneme klávesu + a postup
opakujeme s buňkou B3. Stiskneme klávesu *, napíšeme písmena S,U,M,A písmeny
velké či malé abecedy, otevřeme závorku, označíme myší nebo klávesami buňku D3,
potom při stisknuté klávese SHIFT klikneme myší, táhneme se stisknutým
tlačítkem myši nebo najedeme pomocí kláves na buňku E8. Dvojtečka se mezi D3 a
E8 objeví sama. Poté případně doplníme závorku a vložíme do buňky.
lPři práci na přípravě vzorce =A2+B3*SUMA(D3:E8) v buň-ce C100 postupujeme
následovně: Vidíme, že mezi vzorcem a buňkami, na které se odkazuje, se nachází
zhruba 90 řádků. Z toho plyne, že bychom museli dlouho rolovat obrazovku, než
bychom se dostali při vytyčování na příslušnou buňku. Uvědomme si, že MS Excel
má 16 384 řádků, verze v Office 97 dokonce 65 536 řádků. Abychom se nemuseli
vzdát výhod vytyčování pozic, tj. přesnosti, rychlosti a přehlednosti, nabízejí
se nám v tomto případě 3 nástroje.
lPři rolování obrazovky pomocí jezdce na posuvníku (jak ve svislém, tak
vodorovném směru) je možno stisknout zároveň klávesu SHIFT. Tím docílíme rychlé
rolování řádek či sloupců.
lDalší možností je rozpůlení, či rozčtvrcení okna. Pokud chceme rozdělit okno
horizontálně, aktivujeme buňku v řádku, nad kterým chceme okno rozdělit,
případně ve sloupci, vedle kterého vlevo chceme okno rozpůlit. Poté zavoláme
nabídku Okno, rozdělit. Pozor! Při půlení se musíme nacházet selektorem v
prvním sloupci zobrazeném na obrazovce (při půlení horizontálním) případně v
prvním řádku zobrazeném na obrazovce (při půlení vertikálním), jinak se nám
rozdělí okno na 4 díly. Chceme-li rozčlenit okno na přibližně 4 stejné díly,
nastavíme se před voláním nabídky Okno, rozdělit do první buňky v levém horním
rohu obrazovky.
Rychlejší je ale pro výše uvedené akce použít myš. Nahoře, nad horní šipkou
svislého posuvníku, a vpravo, vedle pravé šipky vodorovného posuvníku, se
nacházejí malé šedé, či u verze 5.0, černé čárky. Pokud je uchopíme levým
tlačítkem myši a táhneme, vytvoří se příčka, kterou můžeme pustit na
požadovaném místě okna, příčkou lze pomocí myši pohybovat, případně ji
odtáhnout zpět na okraj okna, a tím ji zrušit. Zrušit příčku lze též dvojklikem
na příslušné příčce, či voláním nabídky Okno, Odstranit příčky. V každé
polovině, případně čtvrtině okna se objeví samostatné posuvníky, což napovídá o
tom, že v každé z uvedených částí můžeme rolovat samostatně. Mezi jednotlivými
částmi okna můžeme přeskakovat kliknutím myší nebo pomocí funkční klávesy F6.
V našem příkladu si rozdělíme okno na 2 horizontální části, v dolní polovině si
nastavíme řádek 100, v horní polovině nastavíme první řádky. Do buňky C100
napíšeme rovnítko, stiskneme klávesu F6 a vybereme buňku A2. Tak postupujeme až
do úplného vytvoření vzorce.
lTřetí možností je otevřít si k příslušnému sešitu (souboru) druhé, třetí a
další okna. Aktivujeme okno sešitu (pokud máme otevřeno více sešitů) a voláme
nabídku Okno, Nové okno tolikrát, kolik jich chceme k příslušnému sešitu
otevřít. V každém okně pak můžeme mít zobrazenu nějakou část příslušného listu
sešitu. Z jednoho okna do druhého přeskakujeme po zapsání rovnítka do příslušné
buňky opět výběrem myší (pozor, zde je první kliknutí na výběr okna, až druhé
kliknutí zajistí výběr buňky), nebo pomocí kombinace kláves CTRL + F6. Další
možností při tvorbě vzorce je výběr pomocí nabídky Okno, na jejímž konci je
seznam otevřených oken.
Při strukturování oken na obrazovce můžeme použít nabídku Okno, Uspořádat.
Nepotřebná pomocná okna pak zavřeme prostřednictvím voleb na zavření okna.
Pozor! Nevoláme nabídku Soubor, Zavřít, protože tím bychom zavřeli všechna okna
příslušného souboru a tím pádem celý soubor. K vytyčování je potřeba říci na
závěr ještě dvě poznámky: Vytyčování je možné použít po znaku operátorů,
separátorů a po závorce otevřené doprava, tedy po znacích: +, -, *, /, ^, &, >,
<, =, : a ;. Ke zdárnému fungování vytyčování je potřeba, aby na stavovém řádku
dole vlevo bylo při tvorbě vzorců vždy napsáno "Zadání", nebo "Pozice". Pokud
se tam nachází slovo "Úpravy", je potřeba přepnout do "Zadání" pomocí funkční
klávesy F2.
Tvorba a použití názvů
Při častém odkazování se ve vzorcích na určitou buňku nebo oblast je výhodné si
tuto buňku (či oblast) pojmenovat. Při vytváření jmen postupujeme takto:
Pokud máme zobrazen řádek vzorců, tj. řádek nad souřadnicemi sloupců, kde se
zobrazují obsahy jednotlivých buněk při jejich výběru, stačí označit buňku nebo
oblast, či pomocí kláves SHIFT a CTRL několik nespojitých oblastí. Poté
klikneme do řádku vzorců zcela nalevo a místo souřadnice, která se tam nachází,
napíšeme název, jejž chceme vybrané buňce, oblasti, či nespojité oblasti
přiřadit. Poté stiskneme klávesu ENTER.
Název platí v celém sešitě, tady na libovolném listu. Stačí, když stiskneme
tlačítko se šipkou rozbalovacího seznamu na řádku vzorců vlevo a vybereme
příslušné jméno. Buňka či oblast se objeví na obrazovce a bude vysvícena pro
další užití.
lV případě vzorce =A2*SUMA(D3:E8) předpokládejme, že často užíváme buňku A2 a
oblast D3:E8. Klikneme na buňku A2, poté klikneme na příslušné místo v řádku
vzorců, napíšeme zvolený název, např. "úrok" (název by se měl vztahovat ke
konkrétnímu logickému obsahu buňky a neměl by být totožný s adresou jiné buňky
např.AC131). Dále označíme oblast D3:E8 a postupujeme při tvorbě názvu stejným
způsobem zadáme třeba jméno "platby". Potom stačí aktivovat libovolnou buňku
souboru na tomto či jiném listu, napsat rovnítko a stisknout funkční klávesu
F3. Zobrazí se dialog se seznamem jmen v sešitu. Vybereme příslušné jméno, v
našem případě slovo "úrok" a potvrdíme, poté zadáme znak *, napíšeme SUMA (nebo
můžeme použít průvodce funkcemi), stiskneme opět funkční klávesu F3, vybereme
"platby", potvrdíme a celý vzorec vložíme do buňky. Názvy samozřejmě můžeme
zadávat ručně, ale pokud nejsou velmi krátké, je výhodnější použít klávesy F3
vyvarujeme se tím chyb.
7 3428 / Maf









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.