Otazníky kolem desktopu

V loňském roce jsme se při hodnocení postupu Linuxu mohli často setkat s tvrzením, že nástup tohoto operačního syst


V loňském roce jsme se při hodnocení postupu Linuxu mohli často setkat s
tvrzením, že nástup tohoto operačního systému na desktopy se zastavil, nebo
alespoň zpomalil. Jsou taková tvrzení oprávněná?
Je třeba uvést, že už před linuxovým vystřízlivěním, které volně souviselo s
investorskou nedůvěrou v technologické firmy jako takové, byli analytici k
postupu Linuxu na desktopy poměrně skeptičtí. Studie IDC předpokládala, že
teprve někdy kolem roku 2005 se Linux stane na desktopu druhým nejpoužívanějším
operačním systémem do té doby bude toto místo zaujímat Mac OS.
Pro úspěch Linuxu na desktopech běžných uživatelů bylo podle analytiků klíčové
nabídnout plnohodnotné kancelářské aplikace, kvalitní webový prohlížeč a hry.
(Trochu statistik: Polovina čtenářů našeho Linux Worldu uvedla, že na Linuxu
postrádají kvalitní kancelářský balík, 60 % soudí, že Linuxu stále chybí plně
použitelný webový prohlížeč.) U kancelářských balíků byla navíc potřebná co
největší možná kompatibilita s formáty používanými v rámci MS Office. Jaká je v
tomto ohledu situace? Velké naděje se vkládaly do Star Office, zejména ve
chvíli, kdy tento produkt přešel pod křídla Sunu. Zdarma nabízený kancelářský
balík, který navíc dokázal bez větších problémů pracovat s formáty většiny
aplikací Microsoftu, působil na první pohled jako velmi chytrý tah. Ukázalo se
však, že pokud byl Microsoft někde zasažen, bylo to právě na poli kancelářských
aplikací. StarOffice se, podobně jako PCSuite od společnosti Software602,
výrazněji uplatnil na platformě Windows. Kromě kancelářského balíku se za další
slabinu Linuxu pokládal webový prohlížeč a hry/multimédia. Aniž bychom na tomto
místě chtěli posuzovat kvalitu Mozilly, pravdou je, že vývoj tohoto prohlížeče
probíhá pomalu a finální verze jsme se ani za 4 roky, kdy je zdrojový kód
vývojářům k dispozici, nedočkali. A co se týče linuxových her, problémem je, že
se výrobcům dosud nepodařilo najít životaschopný ekonomický model. Firma Loki
Entertainment, která se snažila prodávat linuxové verze her známých z Windows,
neuspěla na vině přitom nebyly ani tak náklady na portování aplikací, ale spíše
licenční poplatky.
Stav, kdy byl hlavním problémem Linuxu nedostatek kvalitních aplikací, se ovšem
velmi rychle mění. Poté, co se na trhu objevil Kylix, lze předpokládat, že i
portování specializovaných programů na Linux bude podstatně snazší než dosud.
Jak však ukazuje osud StarOffice, problém je jinde uživatelé jsou totiž
konzervativní především na úrovni operačního systému. Linuxové aplikace tak
mohou snadno získat na popularitě, pokud jsou ovšem přeportovány na Windows.
Zde jejich úspěchu přitom nahrává třeba fakt, že uživatelé jsou znechuceni
neustálými bezpečnostními problémy řady stávajících aplikací (Outlook apod.). Z
těchto důvodů i řada softwarových firem raději ze svého názvu slovo Linux úplně
vypouští. Známá společnost VA Linux (linuxová distribuce a mj. vydavatel
Slashdotu) se už dnes jmenuje VA Software, přičemž tato proměna má zvednout
hodnotu firmy v očích potenciálních investorů. Uvidíme, jak budou reagovat
ostatní distributoři Linuxu.
I tam, kde se Linux na desktopu uplatňuje, funguje mnohdy jako sekundární
operační systém. Zpravidla je téměř ukryt za nějakým bootovacím manažerem, kde
jsou jako defaultní operační systém nastavena Windows. A tak může budoucnost
vypadat jinak, než mnozí předpokládali před třemi lety: Nikoliv MS Office
zaplavující Linux, ale Windows a na nich GIMP, StarOffice, Emacs a další
aplikace původně z linuxového světa...









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.