Paměť z drátů

Chun Ning Lau a Alexey Bezryadin z Harvardské univerzity vytvořili nejtenčí drát na světě. Jeho průměr je menší ne


Chun Ning Lau a Alexey Bezryadin z Harvardské univerzity vytvořili nejtenčí
drát na světě. Jeho průměr je menší než 10 nanometrů, což je tloušťka asi 20
atomů. A k čemu že je to dobré? Za podmínek supravodivosti by se takové drátky
mohly používat pro uchování informace.
Efekt supravodivosti je znám již poměrně dlouho. Teorie, která tento jev
vysvětluje, tvrdí, že supravodivost je nemožná v jednorozměrných strukturách. V
nich se totiž mohou elektrony pohybovat pouze jedním směrem, zatímco pro efekt
supravodivosti je třeba pohybu ze strany na stranu. Tloušťka drátků 20 atomů,
zmíněná v úvodu, je pak právě hranicí, za kterou se supravodivost ztrácí.
Údajně by prý totiž bylo možné dostat se s jejich tloušťkou až na polovinu, ale
bylo by třeba je ještě více chladit a navíc by v nich i přesto zůstal nějaký
zbytkový odpor.
A jak se dají malé drátky využít jako paměť? Zjednodušeně řečeno udělají se z
nich krátké smyčky, ve kterých se pohybují elektrony. Pokud např. obíhají ve
směru hodinových ručiček, reprezentují jedničku, pokud v protisměru, pak nulu.
Lze tak získat paměť s velkou hustotou záznamu, ve které vydrží informace tak
dlouho, dokud bude dostatečně zchlazena.

9 0998 / pen









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.