Panely z tekutých krystalů

Technologie LCD (Liquid Crystal Display) se již dávno stala v mnoha svých podobách běžnou součástí spotřební elektr...


Technologie LCD (Liquid Crystal Display) se již dávno stala v mnoha svých
podobách běžnou součástí spotřební elektroniky. Ve světě počítačových monitorů
se prosazuje již několik let a vzhledem k tenčící se nabídce CRT (Cathode Ray
Tube) monitorů úspěšně.

Z případné dřímoty na vavřínech vytrhuje tekuté krystaly konkurenční hrozba
plazmových obrazovek či například displejů využívajících technologii OLED
(Organic Light-Emitting Diode) nebo SED (Surface-Conduction Electron-Emitter
Display). Neznamená to ovšem , že by v dohledné době aktivní LCD displeje
založené na technologii TFT (Thin Film Tranzistor) vyklidily pozice.

Volba úhlopříčky
Standardem minulých let byla v oblasti LCD panelů 15" úhlopříčka s rozlišením
XGA 1 024 x 768 pixelů a s viditelnou úhlopříčkou 381 mm. Aktuálním hitem jsou
již 17palcové obrazovky s nativním rozlišením SXGA 1 280 x 1 024 obrazových
bodů a s plochou viditelnosti 270 x x 338 mm. Většina panelů s 19" úhlopříčkou
nabízí stejné rozlišení jako 17palcové při viditelné ploše 301 x 376 mm, vyšší
hodnoty UXGA 1 600 x 1 200 jsou vlastní až kategoriím nad 20 palců. Velikosti
obrazových bodů se dnes pohybují kolem hodnoty 0,26 x 0,26 mm.

Jas a kontrast
LCD panely nabídly uživatelům hned od svých počátků výrazně vyšší jas, než byl
dosažitelný u tehdy obvyklých CRT monitorů. Vysoce kontrastní modely LCD
dorazily na trh s menším zpožděním, respektive v nedávné minulosti.
Většina LCD panelů nabízí jas v rozmezí 200-400 cd/m2. Parametr kontrastu,
který udává poměr jasu nejsvětlejšího a nejtmavšího bodu obrazu, se pohybuje
mezi 350-1 000 : 1. U obou vlastností lze vyšší hodnoty spojovat s předpokladem
vyšší kvality obrazu.
Výrobci mohou kvalitu obrazu podpořit i povrchovými úpravami displejů v podobě
antireflexních nebo antistatických vrstev.

Rychlost odezvy
Další z nedostatků prvních LCD panelů byla pomalost odezvy. Přehrávání videa
nebo hraní počítačových her tak často představovalo souboj s duchy a neostrým
rozmazaným obrazem. Rychlostním minimem, od kterého již rozmazání není v
podstatě patrné, je 30 ms.
Doba odezvy se skládá ze součtu časů rozsvícení a zhasnutí obrazového bodu.
Zhasnutí je vždy rychlejší a velmi dobré současné panely mají rychlost odezvy
pohybující se kolem 10 ms.

Ovladatelnost
Doménou LCD panelů je automatické nastavování kvality obrazu. To výrobci
integrují do svých displejů a v počátcích LCD monitorů byla kvalita automatiky
kalibrace obrazu velkým tématem. V současnosti již kvalitou automaticky nikdo
nevybočuje v kladném ani záporném slova smyslu.
Každopádně lze z OSD (On Screen Display) menu monitoru ovládat a korigovat jas,
kontrast, přednastavené režimy zobrazení, teplotu barev a barevné profily.

Funkční požitky
Zajímavou a užitečnou funkcí je tzv. pivot, který umožňuje otočit obrazovku o
90 ?. LCD panely disponují různě nastavitelným polohováním v horizontálním i
vertikálním směru, což zvyšuje ergonomii jejich užívání i možnosti nasazení.
Některé modely disponují i televizním tunerem, integrovanými nebo externě
připojitelnými reproduktory, podporou funkce PIP (Picture In Picture) nebo PBP
(Picture By Picture) apod. S malým cenovým navýšením lze pořídit displeje s
dotykovou vrstvou či protinárazovou úpravou.

Pozorovací úhly
Stále nepříliš překonaným nedostatkem LCD panelů jsou jejich pozorovací úhly.
Sledování obrazu mimo výseč stanovenou výrobcem je často zcela nemožné. Ovšem i
výrobci udávané hodnoty jsou v drtivé většině nereálné. Průměrnou hodnotou je
dnes v horizontálním směru 140 ? a ve vertikálním 130 ?. Známkou kvality jsou
úhly vyšší než 160 ?, ale zde je třeba brát ohled na snahu výrobců zveličovat.

Vadné pixely
Kvalitu LCD panelů definuje norma ISO 13406-2. Ta mimo jiné uvádí typy vadných
bodů, respektive závad v zobrazení, tedy udává jakousi normativní hranici
akceptovatelnosti závad displejů. Pixel LCD panelu je složen ze tří subpixelů,
což jsou jednotlivé složky barev jednoho pixelu (RGB), a od nich se odvíjejí
typy jejich závad: typ 1 trvale vysvícený pixel, typ 2 trvale zhasnutý pixel,
typ 3 vadný subpixel. Zákazník by měl při výběru panelu trvat na jeho
předvedení, při kterém by si měl nechat předvést obrazovku černou, bílou,
červenou, zelenou a modrou. V nich případně nalezne chybné obrazové body a
vybere si jiný model, neboť dle výše zmíněné normy je výskyt určitého nízkého
počtu chybných pixelů a subpixelů u určitých tříd kvality v normě a není
důvodem k reklamaci.
Dalšími potenciálními nedostatky současných moderních přístrojů je nižší
barevná věrnost a často problematické rozlišování tmavších odstínů. První
nedostatek je i důvodem stálé nadvlády CRT monitorů v oblasti profesionální
grafiky.

Připojení
Přípojná rozhraní LCD panelů představuje minimálně VGA konektor neboli D-Sub,
standardem se stává digitální DVI a nezřídka jsou k dispozici i vstupy
komponentního videa S-Videa, kompozitních konektorů cinch a dalších. Častá je i
přítomnost USB konektorů a hubů, s jejichž pomocí lze displej nastavovat i
softwarově. Některé modely jsou dodávány s aplikacemi umožňujícími vzdálenou
správu, nastavení a sledování stavu LCD panelů v ethernetové síti.

Všestranně úsporné
Pokud bylo v úvodu uvedeno, že jedním z kladů LCD technologie je její
nenáročnost, lze toto tvrzení dokladovat provozní spotřebou do 40 W a úsporným
režimem kolem 1 W, což jsou v obou případech minimálně poloviční hodnoty oproti
spotřebám CRT monitorů. Také prostorově a hmotnostně svými parametry soky z CRT
oblasti LCD panely zastiňují. Průměrná hmotnost 17palcového panelu se pohybuje
kolem 5 kg, zatímco úhlopříčkou stejně disponovaný průměrný CRT konkurent s
sebou vláčí kilogramů téměř 15.


Trocha jasné fyziky
Hlavní jednotkou jasu je kandela na čtvereční metr (cd/m2). Kandela na
čtvereční metr udává jas zdroje, jehož svítivost na 1 čtvereční metr zdánlivé
plochy zdroje je rovna 1 kandele. Zdánlivou plochou se rozumí obsah průmětu
skutečné plochy do roviny kolmé ke směru záření. Kandela představuje svítivost
zdroje, který v daném směru vysílá monochromatické záření o kmitočtu 540 x 1
012 hertzů a jehož zářivost je 1/683 wattu na steradián. Steradián je
prostorový úhel, u něhož poměr obsahu plochy vytknuté příslušným kuželem na
povrchu koule, jež má střed ve vrcholu úhlu, ke druhé mocnině poloměru koule se
rovná 1.










Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.