PersonalJava je stále především Java

Sponzorem našeho květnového CD-ROMu je společnost Sun Microsystems. Jejího marketingového ředitele Michaela Bernáta js...


Sponzorem našeho květnového CD-ROMu je společnost Sun Microsystems. Jejího
marketingového ředitele Michaela Bernáta jsme při této příležitosti požádali,
aby nám zodpověděl několik otázek. Hovoříme především o tom, co Sun nabízí ve
sponzorské části disku předplatitelům Computerworldu; protože hlavním tématem
našeho CD-ROMu je Java, bude přirozeně řeč především o záležitostech s ní
souvisejících.
Náplní sponzorské části disku je především javový software. Jak byste tuto
kolekci charakterizoval?
Jedná se o nejkompletnejší vybavení pro uživatele i javového vývojáře, které
kdy bylo na CD-ROMu v České republice vydáno. Obsahuje vše potřebné pro běh
Javy na nejrozšířenějších platformách. Prakticky veškerý software, který jsme
umístili na disk, může zájemce zdarma získat z Internetu. Ne každý ovšem
vlastní pevnou linku, aby si stáhl 200 MB dat a to je důvodem, proč javový
software nabízíme i prostřednictvím CD-ROM disků.
Co tedy konkrétně najde na cédéčku javový programátor?
Je zde prostředí, ve kterém běží 100% čistá Java. Programátor zde nalezne
vývojová prostředí z naší dílny, tedy Java Workshop a Java Studio. Dále je zde
Java Activator; to je důležitý produkt, protože odstraňuje nekompatibility mezi
webovými prohlížeči a Javou.
Máte zřejmě na mysli především implementaci Javy v Internet Exploreru. Jak je
to však s Netscape Navigatorem? Ani ten přece podle všeho není zcela "Java
Compatible"...
Ano, i zde je několik "mušek". Není to však zdaleka v té míře, jako je tomu v
Internet Exploreru, kde zcela chybí třída JNI (která se stará o přístup k
informacím o konktrétní platformě) a RMI (jež odpovídá za vzdálené vyvolávání
procedur a umožňuje psát v Javě skutečně síťové a distribuované aplikace). Náš
Java Activator učiní váš browser kompatibilní se 100% čistou Javou. Funguje
jako plug-in, uživatel program pouze jednou spustí a nadále se o problematiku
Javy v prohlížeči nemusí zajímat.
Rád bych se ještě podrobněji zmínil o termínu 100% čistá Java, který jsem zde
již několikrát použil. Jedním z hlavních přínosů Javy je vedle její bezpečnosti
a schopnosti pracovat v síťovém prostředí i její nezávislost na použitém
zařízení, na kterém Java běží. Sun se cítí zodpovědný za udržení platformové
nezávislosti Javy a proto vytvořil certifikační program, kterým Sun potvrzuje
funkčnost aplikace ve vašem browseru nebo na jiném zařízení třeba telefonu nebo
čipové kartě. Aby mohl Sun potvrdit funkčnost javové aplikace nebo appletu,
musí aplikace projít testy 100% Pure Java (čistá Java). Pokud vámi používaná
aplikace těmito testy prošla, je označena logem 100% Pure Java; pokud váš
browser má současně logo Java Compatible, potom Sun potvrzuje, že aplikace u
vás poběží.
Toto je i podstata našich soudních sporů s Microsoftem; používají logo Java
Compatible v browseru, který podle našeho názoru není s Javou kompatibilní.
Naštěstí se soudní spor vyvíjí směrem pro Sun více než pozitivním a náš Java
Activator učiní i tento browser Java kompatibilním.
Je cílem vašeho sporu s Microsoftem pouze dosáhnout odstranění loga "Java
compatible" a nebo byste chtěli, aby Microsoft zcela ztratil k Javě přístup?
Myslím, že i uživatelé by byli rádi, pokud by byl MSIE doplněn o chybějící
třídy bez nutnosti zásahu našeho Java Activatoru a mohl logo šálku s kávou
používat bez námitek z naší strany. Zatím jsme nikomu nezakázali si z našeho
Webu stáhnout Java JDK a nevidíme důvod, proč to někomu zakazovat teď, byť jsme
s ním v soudním sporu.
Java, to však jistě nejsou jen applety běžící v prostředí browseru. Jak je to s
prostředím, kde běží plnohodnotné aplikace?
Na CD-ROM jsme umístili Java Virtual Machine ve verzi 1.1.5, což je poslední
verze JDK dnes stažitelná z Internetu. Potom jsou zde Java Foundation Classes,
což jsou třídy, které umožňují vyvíjet aplikace, které se budou tvářit jako
aplikace vlastní operačnímu systému. Tedy, i když je Java platformově
nezávislá, díky JFC se javová aplikace např. pod Windows jeví jako
windowsovská. JFC představuje rozhraní mezi univerzálními prvky AWT (Abstract
Window Toolkit) a konkrétním operačním systémem.
Co nabízíte uživatelům, kteří nejsou vývojáři?
Na disku naleznou také HotJavu, což je sunovský browser. Potom je zde
JavaWorkshop a JavaStudio. JavaWorkshop je obecnější nástroj pro psaní
libovolných javových aplikací a kdo není programátorem, ten jej skutečne příliš
nevyužije. O JavaStudiu jsem již také hovořil jako o vývojovém nástroji. Je to
však poněkud odlehčený nástroj, prostředí pro rychlý vývoj aplikací, které je
vhodné i pro ty, kdo sami profesionálními vývojáři nejsou.
Mám si tedy JavaStudio představit jako prostředí, kde je možné velmi snadno
"skládat ikonky" a přitom nepřijít do styku s vlastním kódem?
Ano, lze zde velmi jednoduše vytvářet např. rozhraní k databázím, formuláře,
prostě vzít určité grafické prvky a ty spolu logicky svázat. Objektovost je v
JavaStudiu opravdu velmi vysoká. Např. i všechna tlačítka jsou zde současně
komponenty JavaBeans. Pro vývoj vam stačí myš, klávesnici potřebujete minimálně.
Když je řeč o Javě, napadá mě ještě JavaStation, vaše vlajková loď. Jak to
vypadá s okolnostmi prodlevy mezi uvedením síťového počítače a chvílí, kdy se
dostal do prodeje?
Úvodní zpoždění vzniklo ohledně lokalizace. Mezitím jsme však dovyvinuli řadu
nových technologií kolem Javy a nechtěli jsme nabízet produkty, které v tu
chvíli už byly vlastně zastaralé. Navíc bych trochu poopravil i tu větu o
JavaStation jako o naší vlajkové lodi. Ukazuje se, že např. také javové chipové
karty představují obrovský trh. Technologie postupně dozrává a neustále se
vyvíjí.
Kromě toho, JavaStation, i když se to často tvrdí, není určená pro každého, kdo
dnes vlastní PC. Jde nám spíše o Javu jako takovou, která může běžet jak na PC,
tak na síťovém počítači JavaStation.
Co to konkrétně znamená?
Java jako vývojové prostředí pro platformově nezávislé aplikace je ideálním
nástrojem pro budování Intranetů a v širším slova smyslu i celých informačních
systémů jako takových. Ideálem je situace, kdy bez ohledu na to, zda máte
počítač, mobilní telefon, kartu nebo hodinky, potřebná informace vám díky Javě
odněkud přiteče. V každém zařízení vám stačí javový operační systém a javově
kompatibilní browser. Toto vše najde uplatnění především v rozsáhlejších
informačních systémech. V běžném životě nás však zajímají právě ty velké
informační systémy dopravní spojení, rezervace letenek, přístup ke svému
bankovnímu účtu apod.
Ještě k ceně oněch javových zařízení. Pro mnohé je cena JavaStation překvapivě
vysoká, srovnatelná např. s Pentiem.
Zbývá jenom zopakovat, že ušetření se týká především nákladů na údržbu
informačního systému. Sem patří např. dnes populární řešení problémů s rokem
2000. U jednoduše administrovatelného systému je toto vše samozřejmě mnohem
snazší. Koupě výpočetní techniky je pouze zlomkem nákladů na informační systém.
Tolik tedy k vysvětlení, proč např. síťový počítač není o 50 % levnější než PC.
Vše je o penězích, ale v trochu jiné rovině, než se stále mnohdy uvažuje. U
automobilu je jasné, že náklady na jeho pořízení nejsou náklady jedinými. U
informačních systémů není toto povědomí ještě příliš silné. Proto také některé
termíny, jako např. "cost of ownership", neustále opakujeme.
Uvádí se, že síťové počítače se uplatní především tam, kde uživatel vykonává
neustále jednu operaci, např. u bankovních přepážek. Jaká je ale potom výhoda
NC oproti klasickým textovým terminálům?
Grafické prostředí přináší novou funkčnost. Na textovém terminálu jsem řadou
věcí omezen. Jak si na znakovém terminálu chcete např. prohlížet grafy nebo
digitalizovaný podpis majitele účtu?
Mohl byste nějak charakterizovat informační systém postavený na Javě? Jak se
pro něj např. budou vyvíjet aplikace?
V zásadě platí, že zde je třívrstvá architektura, tedy v jádru aplikační
server, střední úroveň představuje webový server a vrchní webový klient. V
takové architektuře se snadno zavádějí jakékoliv inovace. V takovémto světě je
jednoduché zpřístupnit nějakou část vnitrofiremního informačního systému
partnerům, kteří si nebudou muset instalovat nějakou specifickou aplikaci.
Často se hovoří o budoucnosti Javy v malých zařízeních. Sem směřuje i váš balík
PersonalJava. Mohl byste říct, jak se tento produkt liší od "standardní"
dodávky Javy?
Chtěl bych říci, že PersonalJava je stále především Java. Liší se pouze tím, že
neobsahuje některé třídy, u nichž se předpokládá, že v zařízeních typu
"inteligentní žehlička" nikdy nebudou potřeba jedná se např. o třídy odpovědné
za grafické rozhraní a multimédia. Protože požadavkem u těchto malých zařízení
je šetrnost k paměti, je také PersonalJava optimalizována co se týče velikosti
kódu redukce dosahuje až 70 %. Jádro odpovědné za komunikaci a běh aplikací
zůstává v PersonalJavě nezměněno. Člověk s mobilním telefonem musí jistě
komunikovat, ale zřejmě nebude vyžadovat systém s překrývajícími se okny a s
PersonalJavou tedy vystačí.
Problém softwaru pro malá zařízení, to je velmi zajímavá kapitola...
Není to ani tak problém technologie, ale spíše obtíž vyplývající ze dvou proti
sobě působících faktorů. U mobilních zařízení v zásadě požadujete, aby měla co
nejmenší velikost. Naopak displej použitelný pro jakoukoliv složitější aplikaci
by měl být co největší...
Jak se vyvíjejí aplikace pro PersonalJavu?
Jakákoliv javová aplikace, která nevyžaduje komplikované GUI a např. vyspělejší
databázovou konektivitu (nelze snad předpokládat, že by žehlička přímo
komunikovala s databází), může být snadno překompilována do PersonalJavy a
potom spuštěna přímo na příslušném malém zařízení. Proto jsme na disk umístili
i speciální vývojové prostředí pro tyto "odlehčené" aplikace.
Ještě k těm malým javovým zařízením. Kdo je vyrábí? A kdy se s elektronikou
"nacpanou" Javou setkáme i na našem trhu?
Pro skutečně malá zařízení, jako jsou chipové karty, dodává Sun ještě menší
Javu, než je PersonalJava. Pro takováto miniaturní zařízení je k dispozici
EmbeddedJava, kterou lze skutečně vměstnat do jediného chipu a paměťové nároky
pro běh aplikací jsou extrémně malé. Zpět však k vaší otázce: javové chipové
karty vyrábí např. firma Siemens nedaleko od našich hranic, v Drážďanech. Sun
je v této oblasti spíše v pozici technologického inovátora a koordinátora. My
si neděláme ambinace, abychom sami vyráběli mobilní telefony. Toto přenecháváme
našim partnerům. Kdybych se měl pokusit být prorokem: odhadl bych, že se s
prvními javovými zařízeními setkáme už na vánočním trhu v kategorii luxusní
elektroniky.
Snad ještě poslední otázka: Společnost IDG vydává v on-line podobě časopis
JavaWorld. Šéfredaktor tohoto časopisu se zajímal o to, čím je české prostředí
z javového pohledu specifické? Jaké máte v tomto ohledu zkušenosti vy?
V našich zeměpisných šířkách je pojem "konkurenční výhoda" brán natolik vážně,
že pokud má vývojářská firma nápad a vyvíjí aplikaci, necítí potřebu se s námi
spojit, byť bychom jí mohli významně pomoci. V okamžiku, kdy je aplikace
hotova, jsme mnohdy překvapeni, jaký software je možno vyvinout bez pomoci
velké společnosti disponující technologiemi a znalostními databázemi. Je to
trochu škoda, protože běh jednotlivce je vždy pomalejší a více vyčerpávající
než štafeta.
Děkuji za rozhovor.
8 0897 / pah









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.