Pět milionů v kapse

Před čtyřmi týdny jsme se podívali na nejnovější modely digitálních fotoaparátů se snímači 3 a 4 megapixely (Mp)...


Před čtyřmi týdny jsme se podívali na nejnovější modely digitálních fotoaparátů
se snímači 3 a 4 megapixely (Mp), tentokrát vás seznámíme se zástupci rozlišení
o milion vyššího. Jak je zřejmé již z názvu (který jsme si vypůjčili z reklamní
kampaně na jeden z testovaných přístrojů), budeme se věnovat srovnání
digitálních fotoaparátů s 5 Mp snímači neboli přístrojům schopným rozložit
jakýkoliv záběr na pět milionů bodů.
Pět či šest megapixelů patří v tuto chvíli mezi nejvyšší rozlišení dostupné u
spotřebních fotoaparátů téměř všech značek. Touto dobou můžeme na českém trhu
nalézt více než dvě desítky digitálních přístrojů s tímto rozlišením. U
některých modelů se v podstatě jedná o převlečení některého ze starších
přístrojů do 5Mp hávu (resp. o výměnu snímače za lepší) v případě, že se
jednalo o kvalitní model, to nemusí nikterak vadit, pokud však např. objektiv
svou kresbou sotva postačoval předtím, budou nyní všechny nedostatky ještě
patrnější.
Správný výběr digitálního fotoaparátu je vzhledem k jeho relativně vyšší ceně
velmi důležitý. Dovolili bychom si tedy připomenout, že přístroje s vyšším
rozlišením (např. našich 5 Mp) se vyplatí především náročnějším fotografům,
kteří tisknou své snímky ve větších rozměrech nebo je používají pro offsetový
barevný tisk, případně chtějí mít možnost vytvářet z hotových snímků výřezy.

Dnešní 5Mp partička
Do dnešního testu jsme vybrali víceméně jen nejnovější modely od předních
výrobců, s cenovým rozpětím 22 až 36 tisíc korun (vč. DPH), konkrétně HP
PhotoSmart 935, Minoltu Dimage F300, Canon PowerShot S50, Pentax Optio 550,
Olympus C-5050 Zoom a nakonec FujiFilm FinePix F410 s rozlišením 6 Mp (ovšem
pomocí firemní technologie SuperCCD, viz dále). Až na Pentax Optio s
pětinásobným zoomem jsou všechny přístroje vybaveny trojnásobným
transfokátorem, přičemž nejníže jej má posazený Canon a Olympus, což znamená,
že s nimi vyfotografujeme nejširší záběr (to se hodí speciálně v ohraničených
prostorech, jako je byt), a nejdále dohlédneme pochopitelně s Pentaxem.
Až donedávna platilo, že digitální fotoaparáty s nejvyšším rozlišením rozumějme
nejvyšším v masově prodávaných segmentech, nikoliv v oblasti profesionálních
přístrojů směřovaly svou koncepcí a možnostmi ovládání spíše k
poloprofesionálům a k těm nejnáročnějším z amatérských uživatelů. Nyní se zdá,
že tento trend mizí. Tři až čtyři z dnes testovaných modelů přístrojů s
relativně hodně vysokým rozlišením jsou svou koncepcí určeny spíše pro běžné,
"většinové" fotografy. Ačkoliv má jejich snímací čip rozlišení, které by mohlo
postačovat k zachycení snímků výborně použitelných v barevných prospektech či
magazínech, funkčně by příslušné náročnější fotografy neuspokojily smůla pro
náročné, štěstí pro amatéry.
Výše zmíněný posun koncepce se odráží jak v množství ovládacích prvků na těle
přístroje, tak v možnostech manuálního nastavení a počtu předdefinovaných
režimů. Podobný rozptyl, jaký můžeme sledovat v rozsahu ovládání a funkcí, se v
menší míře promítá i v oblasti kvality snímací optiky a schopnostech automatiky.
Co se ukládání obrázků týká, trend v posunu k menším paměťovým kartám
je nepřehlédnutelný jedinými přístroji s CompactFlash paměťovými kartami jsou
Olympus a Canon, ostatní využívají SD nebo xD variace.
Poměrně ambivalentní vývoj lze sledovat v oblasti softwaru, který výrobci k
fotoaparátům (ne)přidávají. Na jedné straně je veliké pozitivum v tom, že jsou
všechny přístroje vybaveny kvalitní českou příručkou včetně popisu instalace a
že tato instalace a připojení fotoaparátu k počítači proběhly ve všech
případech bez jakýchkoliv komplikací. Jednoznačně negativní je však to, že
žádný výrobce nepřidává k fotoaparátu skutečně kvalitní grafický editor jsou tu
sice aplikace schopné obrázek otočit, upravit velikost či posunout barvy, ale
to nám připadá trochu málo. Je docela možné, že to podle nějakých průzkumů
většině uživatelů při rozhodování o koupi nevadí a cenu nižší o pár set korun
ocení nicméně, zdá se, že po prvotním seznamování s digitální fotografií velká
část uživatelů zatouží po složitějších úpravách, různých montážích, kolážích
apod.
Sympatický je trend v oblasti napájení u HP, Olympusu a Minolty, kteří se drží
klasických AA baterií a akumulátorů je to řešení pro uživatele jednak
nejlevnější, jednak také nejflexibilnější. Když dojde energie klasických
baterií někde v terénu, je poměrně jednoduché získat (nebo si rovnou nosit)
náhradu, ne již tak u speciálních akumulátorů. Na druhou stranu, doba provozu
fotoaparátu na jedno nabití se u většiny výrobců výrazně prodlužuje.

Jak jsme testovali
Testování fotoaparátů probíhalo v několika oblastech. Kromě porovnání
technických parametrů, komfortu a možností ovládání přišlo ke slovu též měření
jejich rychlosti a fotografování testovacích snímků ve třech odlišných
situacích.
Kvalita získaných obrázků je u fotoaparátů asi stejně důležitá jako "zdravotní
nezávadnost pitné vody". Vyzkoušeli jsme tedy testované fotoaparáty v prostředí
jednoduchém v exteriéru za jasného slunného dne, potom v trošku náročnější
situaci při fotografování testovacího zátiší zblízka s běžným pokojovým
osvětlením a nakonec při fotografování nočního panoramatu. Popis výsledků
naleznete v hodnocení jednotlivých modelů, na vlastní oči můžete vše zhodnotit
na našem webu www.cw.cz.
Rychlost práce digitálních přístrojů, resp. připravenost k fotografování a
reakce na stisk spouště je pro většinu fotografů nepříjemným zážitkem zpoždění
je zde delší a mnoho zajímavých momentů kvůli tomu zůstává nezachyceno, příp. v
jakési "odeznívající" podobě. Obě hodnoty jsme zahrnuli do tabulky parametrů
nicméně přes veškerou snahu o přesnost jsou tyto údaje přibližné, slouží tedy
spíše k porovnání zde testovaných modelů.

Společné vlastnosti
Všechny testované přístroje jsou kromě fotografování schopny zaznamenávat video
i zvuk. K fotografiím tak můžete doplnit zvukový komentář pravděpodobně s údaji
o snímku či komentářem fotografovaného nebo nahrávat videosekvence, které lze
následně prohlížet na počítači či přes videovýstup fotoaparátu na televizní
obrazovce, příp. posílat e-mailem a umisťovat na web. U většiny přístrojů je
délka zvukového komentáře či videoklipu omezena.
Příjemná je skutečnost, že ovládání se u různých značek poměrně sjednocuje,
ustálily se uživatelsky příjemné a logické postupy tlačítko pro prohlížení
snímků je poblíž displeje, zvětšování se při prohlížení realizuje pomocí
ovladače zoomu a přejít zpět k focení lze jednoduše namáčknutím spouště. Také
křížový ovladač s potvrzovacím tlačítkem uprostřed se pro práci v nabídce jeví
jako optimální, jen by bylo užitečné jednoznačné sjednocení v tom, zda se mají
nabídky otevírat tlačítkem OK nebo šipkou vpravo...
A nyní se již konečně podívejme na jednotlivé přístroje. V následující stati
jsou seřazeny od modelů pro amatérské fotografy směrem k poloprofesionálním
přístrojům.

Suma sumárum
Celkově lze konstatovat, že žádný z testovaných přístrojů nemůže amatérské
fotografy, a to ani ty náročnější mezi námi, nějak vážněji zklamat. Schopnosti
automatiky, kresba a barevné podání jsou u všech modelů na vysoké úrovni. Při
výběru toho správného modelu bude samozřejmě velmi důležitá analýza vlastních
požadavků a výběr té nejlepší koncepce, velikosti či kombinace funkcí.
Pro většinu amatérských uživatelů lze doporučit svižný HP PhotoSmart 935, který
za nejnižší cenu (17 385 Kč včetně DPH) nabízí velmi kvalitní 5Mp snímky s
výbornou ostrostí a příjemnými barvami. Ti, kdo ocení větší možnosti nastavení,
případně pětinásobný zoom a hromadu efektů, budou nejspíše volit mezi cenově
zajímavou Minoltou F300 a Canonem S50, případně Pentaxem 550. Náročnější
amatérští a poloprofesionální fotografové pak mohou uvažovat o bohatě vybaveném
a skvěle kreslícím Olympusu C-5050 Zoom, jehož objektiv nenašel rovnocennou
konkurenci.

Canon PowerShot S50
Na provedení i výsledcích práce PowerShotu S50 je jasně vidět, že společnost
Canon je v oblasti digitálních fotoaparátů již delší dobu "doma". Tento
klasický kovový kompakt je víceméně 5Mp variantou modelu S45, jeho funkční
výbava jej směřuje k pokročilejším amatérským fotografům.
Jako u řady ostatních elegantních kompaktů i zde objektiv chrání a k zapínání
slouží posuvná deska s logem výrobce. Na horní straně přístroje je kruhový
volič se 13 režimy, ovladač zoomu a spoušť, na zadní straně potom celkem osm
samostatných a jedno křížové tlačítko. Po chvíli zvykání na lehce specifický
systém ovládání (nastavení obrazu není přístupné přes menu, ale přes tlačítko
Funkce) a křížový ovladač, který se musí pro potvrzení různých operací
rovnoměrně stlačit (tento úkon odpovídá tlačítku OK), je práce s přístrojem
velmi rychlá. Tomu napomáhá i umístění scénických režimů a jednoho
uživatelského přímo na hlavní otočný volič, což je na rozdíl od výběru z
nabídky u většiny ostatních přístrojů o malinko rychlejší. V rámci kreativních
režimů je k dispozici portrét, krajina, noc, sport, sníh/pláž a panorama, kdy
je automatika usměrněna k zohlednění příslušných situací (např. bodové měření u
portrétu, blesk společně s dlouhým časem u nočních snímků). Při posledně
jmenovaném režimu panorama se na displeji zobrazí předchozí snímek a navázání
dalšího je tak jednodušší.
V manuálním režimu jsou k dispozici dvě uživatelské varianty vyvážení bílé
barvy, obvyklá nastavení barevného podání obrázků, expozice až do 15 sekund a
mj. ruční ostření. Při stisknutí tlačítka ručního ostření (nachází se vlevo
vedle displeje), se uprostřed náhledu na LCD displeji objeví zvětšený výřez
středu obrázku a my podle něj můžeme velmi přesně doostřit (protože se
zobrazuje i příslušná vzdálenost v metrech, dá se PowerShot S50 využít i k
měření vzdálenosti).
Stejně jako Dimage má i PowerShot S50 inteligentní vyhledávání klíčových
objektů, v tomto případě však identifikuje zpravidla několik klíčových oblastí
a snaží se obrázek optimalizovat podle všech. O tom, které oblasti jsou
zohledněny, jsme informováni zelenými rámečky na displeji. Můžeme říci, že
inteligentní automatiku fotoaparátu během testování žádná situace nezaskočila.
Obrazovou kvalitou se PowerShot S50 v našem testu zařadil hned za Olympus
C-5050 Zoom, obraz byl výborně ostrý, barvy příjemně neutrální a v nočních
snímcích téměř nulový šum. Jediným pozorovatelným nedostatkem je maličko nižší
jas a ostrost v rozích snímku.
K fotoaparátům i digitálním kamerám Canon se dodává standardní sada aplikací,
která kromě prohlížeče a digitálního alba zahrnuje též software pro spojování
panoramatických záběrů.

FujiFilm FinePix F410
FinePix F410 je ideálním kandidátem pro milovníky elegance tenké lesklé tělo má
nezbytné minimum ovládacích prvků, vypínač je dokonale skryt v posuvné přední
liště, na které se po zapnutí (a při dalších příležitostech) rozsvítí trojice
modrých bodů. Objektiv se po vypnutí zcela zasune do těla přístroje a následně
jej překryje lesklá kovová krytka.
Ovládací prvky jsou rozmístěny osvědčeným klasickým způsobem, zoom na dosah
palce pravé ruky, ukazováček leží tou dobou na spoušti. Pro pohyb v efektním
menu, které se otevírá speciálním modrým tlačítkem u displeje, slouží páčka
zoomu a tlačítka po jeho stranách, potvrzovací tlačítko je opět u displeje.
Režimy nahrávání videa, prohlížení a fotografování se přepínají posuvným
ovladačem nad displejem. Ve srovnání s ostatními přístroji testu nám zde ale
scházelo tlačítko rychlého náhledu pro vyfotografované snímky je nutné pokaždé
přepnout režim.
Jak již bylo zmíněno, FinePix F410 je svou koncepcí určen především pro běžné
fotografy, pro pořízení záběrů z dovolené, rodinných sešlostí, firemních
"akciček" apod. Tomu odpovídá i jednoduchá struktura nastavení kromě rozlišení,
korekce automatiky a režimu blesku lze v podstatě nastavit jen barevné podání
(standardní, chroma) a citlivost (ISO 100, 200, 400 a 800 tu nejvyšší jen při
nižším rozlišení).
Nyní se podíváme na ono tří až šesti megapixelové rozlišení. Společnost
FujiFilm vyvíjí vlastní snímače a tento přístroj se dočkal snímacího čipu 4.
generace, nazvaného SuperCCD HR (viz například CW 16, Kam kráčí digitální
fotografie), který má umožnit vznik onoho 6Mp rozlišení (2 816 x 2 120 bodů).
Výrobce sám uvádí, že počet snímacích bodů je 3 Mp, nicméně díky doplňkovým
čidlům by mělo být vyšší rozlišení lepší než běžná softwarová interpolace. Pro
zajímavost jsme tedy Finepix F410 v našem testu zařadili mezi pětimegapixelové
přístroje.
Výsledné porovnání snímků prokázalo, že i v režimu "6 Mp" patří výsledky jeho
práce (množství detailů, kresba) spíše do nižší, 3Mp kategorie. Koneckonců tomu
odpovídá i jeho cena a mezi 3Mp fotoaparáty patří Finepix F410 mezi ty
zajímavější modely. Během testování se u něj projevil sklon k lehkému posunu do
modrozelených odstínů a v tmavých scénách se objevuje citelný šum.
FujiFilm Finepix F410 umožňuje vyfocení sekvence 4 snímků, případně souvislé
nasnímání až 25 fotografií, přičemž poslední 4 se před uvolněním spouště
následně uloží (to je šikovná funkce pro různé sportovní okamžiky a momentky).
Kromě fotografování je možné nahrávat až dvouminutové videosekvence 320 x x 240
bodů, a to včetně zvuku.
Vzhledem k rozměrům je jasné, že tento fotoaparát musí být napájen speciálním
akumulátorem. Celý proces zjednodušuje skutečnost, že se tento Li-ion
akumulátor nabíjí přímo v přístroji stačí připojit dodaný síťový adaptér.

HP PhotoSmart 935
Digitální fotoaparát HP PhotoSmart 935 se na první pohled nezdá, velmi decentní
tvary i uspořádání ovládacích prvků budí dojem spíše méně vybaveného přístroje.
Nicméně po otevření velmi přehledné nabídky se ukáže, že tomu zdaleka tak není.
Seřazeny hezky pod sebou, symbolizované ikonami tu čekají funkce jako nastavení
způsobu měření expozice, korekce automatiky, preference clony, citlivost až 400
ISO, úpravy podání obrázku (ostrost, sytost, kontrast, barevnost). To vytváří
prostor k tvůrčí činnosti a experimentování i náročnějším z amatérů.
Na horní straně fotoaparátu najdete klasický kruhový ovladač s 5 režimy (auto,
sport, krajina, portrét, preference clony), dvě tlačítka nastavení blesku
(včetně režimu s dlouhou expozicí) a ostření (makro, nekonečno) i s indikátory
aktuálního režimu, vpravo jsou pak dvě spouště větší pro fotografování, menší
pro natáčení.
Zadní strana PhotoSmartu 935 má klasické rozvržení: vlevo displej a hledáček,
vedle něj tři tlačítka (zapínání displeje, prohlížení pořízených snímků, tisk
či příprava fotografie k odeslání e-mailem), vpravo křížový ovladač pro pohyb v
nabídce s potvrzovacím tlačítkem uprostřed a nahoře kolébkový ovladač zoomu. U
zoomu se chviličku zdržíme společnost HP si zaslouží velkou pochvalu za
originálně poctivý přístup k problematice digitálního zoomu.
Zatímco většina výrobců surovou softwarovou interpolací vytváří obří obrázky s
rozmlženými detaily, PhotoSmart 935 na displeji rámečkem označí oblast, která
odpovídá zvolenému stupni digitálního přiblížení, a tuto pak bez interpolace
uloží znamená to, že vznikají obrázky s adekvátně menšími rozměry, ale
maximální ostrostí. Kdo bude potřebovat, může si je pak zvětšit v grafickém
programu, ostatní ocení stabilní kvalitu snímků a všichni potom úsporu cenného
prostoru na paměťové kartě. Výtisk těchto fotografií v digitálním minilabu je
stejně kvalitní jako u softwarově zvětšovaných obrázků.
Příjemnou stránkou práce s tímto přístrojem je i jeho rychlost jak náběh po
zapnutí, tak i reakce na stisk spouště (bez předchozího namáčknutí) je mezi
testovanými 5Mp modely s přehledem nejsvižnější.
Obrazová kvalita fotografií je výborná, ostré, dobře prokreslené snímky mají
příjemné barvy. Zdá se, že HP opakuje v oblasti inkoustových tiskáren osvědčený
přístup, kdy před technicky přesným vykreslením reality preferuje spíše
lidskému oku příjemné odstíny nicméně tento posun není příliš výrazný a
nepůsobí rušivě. Jediný znatelnější nedostatek se projevil u nočních snímků,
kde byl ve středních odstínech sice jemný, ale nepřehlédnutelný šum.
HP PhotoSmart 935 zaznamenává videoklipy (včetně zvuku) do formátu MPEG-1,
který je velmi dobře přenositelný, a na rozdíl od QuickTime souborů jej lze
přehrát skutečně na všech počítačích bez instalace speciálního přehrávače. HP
935 je možné stejně jako ostatní přístroje připojit k počítači prostřednictvím
přiloženého USB kabelu, ale navíc je zde i konektor umožňující vložení a
synchronizaci prostřednictvím kolébky. Kromě toho dokáže tento fotoaparát
tisknout na HP tiskárnách Photosmart a dalších HP tiskárnách s USB rozhraním na
čelním panelu (nastavit lze rozměry i počet výtisků).

Minolta Dimage F300
Dimage F300 je bezprostředním pokračovatelem stejnojmenné řady digitálních
přístrojů a přes trojku v názvu fotografuje skutečně v rozlišení 5 Mp. Minolta
se drží střízlivých tvarů, barev i ovládání, což ocení především běžní
amatérští fotografové, nicméně i pokročilí naleznou v manuálním režimu široký
prostor pro vlastní kreativitu a experimentování. Kromě klasických parametrů
lze nastavit též intenzitu zabudovaného blesku, inteligentní a manuální
ostření, sytost barev nebo vložení data do snímku.
Relativně "kvádrovitému" tělu přístroje dominuje zcela excentricky posazený
objektiv a velký kruhový volič režimů, který slouží zároveň i jako vypínač a
uprostřed má tlačítko spouště. Kromě informací na LCD obrazovce získáme přehled
o aktuálním nastavení též na stavovém displeji na horní straně přístroje, což
se hodí zvláště v situaci, kdy šetříme energii a snímáme s průhledovým
hledáčkem. Na zadní straně je displej se čtyřmi tlačítky (scénický režim,
nabídka, náhled/mazání a vypínač displeje), na horním okraji pak dvě obvyklá
tlačítka nastavení blesku a korekce automatiky, úplně vpravo křížový ovladač
sloužící zároveň k nastavení zoomu. Při prohlížení snímků nám trochu scházel
náhled více obrázků najednou.
Zajímavou koncepci inteligentního ostření najdeme u Minolty a Canonu, v případě
Dimage F300 je nazvána "chytré sledování objektu". V praxi se projeví tak, že
po namáčknutí spouště fotoaparát vytipuje klíčový objekt ve scéně (hledá
kontrastní oblast poblíž středu a podle našich zkušeností se v cca 80 % strefí)
a potom jej sleduje i když se objekt dostane dále od středu, stále je zaostření
a expozice nastavena podle něj. O sledované oblasti jsme na displeji
informováni malým obdélníčkem. Podobně jako v případě jiných aplikací "umělé
inteligence", může být taková funkce jednou užitečná a podruhé vše komplikovat
pokud se tak stane, lze ji jednoduše vypnout.
Ostrost a detail kresby pořízených snímků patřil mezi testovanými přístroji k
nejlepším, barevné podání je při standardním nastavení neutrální, pokud by se
vám zdálo až příliš neutrální, stačí nastavit režim živé barvy a obrázek se
rozzáří. Velkou pochvalu si Dimage F300 zaslouží za minimální šum v nočních
snímcích.
Kromě fotografování dokáže Dimage F300 zachytit nezvykle svižnou sekvenci
snímků při rozlišení 1 280 x 960 obrazových bodů zaznamená 11 snímků za
vteřinu. Také nahrávání videa je nadstandardní bez přerušení je možné natočit
(na dostatečně velkou paměťovou kartu) až 20 minut videozáznamu i se zvukem,
příp. 3 hodiny zvuku.

Olympus C-5050 Zoom
Na první pohled se Camedia C-5050 Zoom od ostatních, dobře známých digitálních
fotoaparátů Olympus střední třídy příliš neodlišuje, snad jen gumovým kroužkem
na objektivu, výklopným displejem a novými ovládacími prvky. Při dalším
zkoumání však zjistíme, že se jedná o skutečný vrchol amatérské řady, resp. o
model patřící již spíše do kategorie fotoaparátů poloprofesionálních.
Na kovovém těle tohoto nejtěžšího testovaného fotoaparátu nalézáme řadu
ovladačů a tlačítek (celkem jich je 15), dále sáňky pro připojení externího
blesku a výklopný 4,5cm barevný displej (20 ? dolů a 90 ? nahoru). Pod obvyklým
kruhovým ovladačem (na kterém jsou též scénické a jeden uživatelský režim) se
nachází vypínač a otočný volič, který spolupracuje s tlačítky jednotlivých
funkcí a slouží též k procházení snímků. Koncepce tohoto poměrně složitějšího
ovládání je převzata z profesionálního modelu E-20P. Spočívá v tom, že po
stisknutí příslušného tlačítka (blesk, korekce, měření expozice, ostření a
jedno volitelné) se na displeji objeví nabídka, ze které vybíráme pomocí tohoto
kruhového voliče. Jediné, co nám během testování trochu scházelo, bylo tlačítko
pro rychlý přechod do režimu prohlížení hotových snímků pokaždé je potřeba
přetočit volič režimů.
Pořízené snímky s maximálními rozměry 2 560 x
x 1 920 bodů (případně interpolovaných 3 200 x 2 400 bodů) je možné ukládat s
několika stupni JPEG komprese, v bezeztrátovém formátu TIFF, anebo jako čistá,
neupravovaná obrazová data RAW. Co se samotného ukládání týká, máme zde široký
výběr, protože Camedia C-5050 Zoom obsahuje sloty pro paměťové karty xD-Picture
Cards, Smart Media i PCMCIA to znamená, že vedle všech zmíněných karet lze
využít i miniaturní pevný disk MicroDrive. Aktivním fotografům proto nedostatek
prostoru na snímky v žádném případě nehrozí. Přepínat mezi jednotlivými sloty
lze tlačítkem na těle přístroje.
Pro náročné fotografy, jimž je tento model určen především, budou důležité
možnosti manuálního nastavení. Kromě obvyklých scénických a poloautomatických
režimů je možné ručně nastavit téměř všechny myslitelné parametry, nechybí ani
manuální ostření a korekce interního blesku. Při dlouhodobějším používání se
bude hodit kalibrace snímacího prvku, na základě které se eliminují chybné body.
Snímky pořízené Camedií byly z hlediska ostrosti, kresby i zkreslení ve všech
testovaných kategoriích nejlepší, barevné podání je neutrální se sklonem ke
studenějším odstínům. Noční snímky byly i s vypnutou redukcí šumu velmi čisté.
Olympus v testované sestavě výrazně vyčnívá především díky výborně kreslícímu,
velmi světelnému objektivu. Ohnisková vzdálenost objektivu se pohybuje mezi 7,1
až 21,3 mm (ekvivalentně kinofilmu 35-105 mm), přičemž světelnost zůstává mezi
F1,8 a F2,6. Kromě jednoduššího fotografování za zhoršených světelných podmínek
umožňuje tento objektiv makrofotografii již od 3 cm.

Pentax Optio 550
Značka Pentax patří mezi fotografickou klasiku, ale v oblasti digitálních
přístrojů u nás zatím výrazněji neprorazila. Nicméně Optio 550 si svými
parametry i funkcemi bližší pozornost bezesporu zaslouží. Na první pohled
upoutá především lesklá "kapka" kolem objektivu, po zapnutí dlouhý objektiv a
při bližším zkoumání korekce oční vady u průhledového hledáčku a nezvyklé ikony
na voliči režimů najdeme zde mimo jiné režimy focení panoramatických, barevně
upravovaných a prostorových snímků (k jejich prohlížení jsou užitečné přibalené
brýle).
Pentax Optio 550 má samostatný vypínač, který je umístěn nahoře vedle voliče
režimů. Na zadní stěně je potom klasické ovládání zoomu, tlačítka nastavení
blesku, ostření (makro, auto, nekonečno) a funkcí (samospoušť, dálkové
ovládání, sekvence), křížový ovladač, tlačítko prohlížení snímků, nastavení
displeje a vstup do nabídky.
Kromě funkcí v této "výkonové" třídě klasických (jako je korekce automatiky,
plně manuální režim, řízení ostrosti a barevné sytosti nebo volitelná
citlivost), zde nalézáme i focení časosběrných snímků (interval až 99,99 minut,
2 až 99 snímků, předem nastavitelný čas začátku série), ale také časosběrných,
resp. zrychlených videosekvencí (zpomalení záznamu 2x, 5x, 10x, 20x, 50x a
100x, při přehrávání pak adekvátní zrychlení) díky těmto funkcím je možné
vytvářet úžasné série snímků nebo videa pomalejších dějů, jako je rozvinutí
květu, východ slunce, stavba hradu z písku či pohyb lidiček na náměstí). Dále
tu například nacházíme automaticky stupňovanou expozici (bracketing), která
však nemění, jak bývá zvykem, pouze korekci expoziční automatiky, ale umožňuje
vytvoření i různých variací nastavení bílé barvy, ostrosti, sytosti či
kontrastu snímků. Pentax Optio 550 podporuje též snímání panoramatických záběrů
(ve všech čtyřech směrech), kdy na okraji snímku postupně ukazuje v
poloprůsvitné podobě okraj předchozího záběru, a usnadňuje tak přesné navázání
snímků i jejich následné spojení v dodávané aplikaci ACD PhotoStitcher. V
režimu barevných digitálních filtrů volíme z osmi barevných úprav a jednoho
změkčujícího filtru.
Velmi originální jsou "3D snímky". Jak jsme již zmínili, v krabici nalezneme
kromě fotoaparátu a ostatního obvyklého příslušenství i jakési plastové brýle s
přepážkou mezi očima. Při nastavení do režimu fotografování 3D nám přístroj na
displeji zobrazí mřížku, s jejíž pomocí přesně zkomponujeme dva stejné záběry
(s poloviční šířkou), před vyfocením druhého však fotoaparát malinko
horizontálně posuneme. Podle návodu stačí u blízkých objektů posun jen malý, u
vzdálených patřičně větší (vzdálenost 30 cm = posun 1 cm, 5 m = 13 cm). Tímto
postupem vzniknou dva snímky, které Optio 550 spojí do jednoho obrázku (levá
polovina je jeden záběr, pravá druhý). Když se poté na tento snímek díváme
pomocí přiložených brýlí, nebo jsme schopni bez pomůcek zkřížit pohled svých
očí (jako u stereogramů), uvidíme do určité míry prostorový obrázek. Podmínkou
je pochopitelně neměnná kompozice a stabilní světelné podmínky. Tímto nápadem
se můžeme inspirovat i při práci s ostatními fotoaparáty, pořídit podobné
snímky a poté je sestavit v grafickém editoru.
Kresba i barevné podání Optia 550 patří mezi ty nejlepší, snímky mají velmi
přirozené, spíše teplejší barvy. Automatika pracovala ve všech situacích
naprosto bezchybně, pouze noční snímek byl s automatickým nastavením příliš
tmavý, stačilo však jen zvýšit korekci a vše bylo v pořádku.
Jako poslední z nestandardních funkcí, která v tomto případě nemá s
fotografováním mnoho společného, můžeme jmenovat budík, který lze nastavit
jednorázově nebo opakovaně, kromě zvukového signálu se na displeji fotoaparátu
objeví i vybraný záběr že by připomínka nové příležitosti pořídit ještě lepší
snímek, třeba východu slunce? K fotoaparátu je dále možné dokoupit dálkové
ovládání.

Olympus Camedia C-5050 Zoom
Vzhledem k tomu, že všechny testované 5Mp modely patří mezi skutečně velmi
kvalitní fotoaparáty, je těžké doporučit pouze jeden z nich. Z hlediska ceny a
rychlosti jsme uvažovali o HP 935. Funkcemi a kvalitním objektivem s dlouhým
zoomem zaujal Pentax 550. Nicméně, pokud předpokládáme, že pětimegapixelový
přístroj si budou pořizovat především náročnější a zkušenější fotografové kteří
prvořadě sledují kvalitu obrazu z hlediska ostrosti a zkreslení a méně je již
zajímají rozměry či ne zcela nezbytné funkce přístroje -, pak můžeme směle
přidělit naše ocenění digitálnímu fotoaparátu Olympus Camedia C-5050 Zoom.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.