Planeta Notes

V dávných dobách byl pro běžného člověka hranicí světa konec jeho rodné obce, ne-li přímo plot jeho rodného domu...


V dávných dobách byl pro běžného člověka hranicí světa konec jeho rodné obce,
ne-li přímo plot jeho rodného domu. Komunikoval pouze se sousedy a výprava do
vedlejší vsi (za humna) na pouť nebo jarmark byla událostí roku. Postupem času
však potřeba komunikace na větší vzdálenost pronikala i do jeho života.
Vzdálenosti se díky technice (rychlejší dopravní prostředky, pošta, telegraf,
telefon,.) postupně zmenšovaly. Lidé po celém světě spolu začali navzájem
komunikovat. Vývoj v oblasti informačních technologií tento model prakticky
kopíroval.
Běžný uživatel
Překotný a dosud zdaleka ne ukončený vývoj výpočetní techniky má jeden zajímavý
důsledek pomalu přestáváme být lidmi a začínáme se stávat uživateli. Ve světě
běžných pracích a jiných prostředků nás může zajímat, jak vypadá takový běžný
uživatel, a především, jak funguje.
Běžný uživatel je členem nějakého běžného pracovního týmu. Členové tohoto týmu
nemusí nutně sdílet jeden uzavřený prostor (např. kancelář), ale mohou být
roztroušeni po celém světě.
V rámci tohoto týmu běžný uživatel komunikuje a sdílí informace (data) s
ostatními jeho členy. Zároveň takové informace produkuje.
Ke své práci většinou potřebuje komunikovat i s uživateli mimo tým a získávat
od nich informace, resp. získávat informace z jiných externích zdrojů
(znalostní báze, registry apod.).
Běžný uživatel mění v čase svoje souřadnice. Minimálně mezi domovem a
kanceláří. (Workoholiky, pro které je kancelář zároveň domovem, mezi běžné
uživatele neřadíme.)
Současný svět informačních technologií se snaží uspokojovat potřeby běžného
uživatele. A docela se mu to daří. Ke sdílení informací můžeme použít databáze.
K tvorbě informací pak třeba textové nebo tabulkové editory. Ke komunikaci tu
je např. elektronická pošta či fax. A pro vzdálené připojení zase modemy.
Ovšem pozor! Mnoho technologií, mnoho variant. Práce běžného uživatele pak
spočívá v postupném otevírání a zavírání rozličných aplikací (většinou s
odlišným způsobem ovládání co vlastně v této aplikaci způsobí klávesa "F3"?) a
v přepínání se mezi nimi, takže z toho má v hlavě docela slušný chaos.
S kompatibilitou aplikací to již dnes není díky standardům de iure tak hrozivé,
ale stále se jedná o poměrně složitý problém, takže de facto zase není vše tak
růžové. Jen se rozhlédněte kolem sebe, kolik lidí ve svých dokumentech používá
technologii OLE. Ještě, že ve Windows je ta schránka (Ctrl-C a Ctrl-V je
poměrně jednoduchá a zapamatovatelná kombinace a málo se tím pokazí)!
Lotosový květ
Určitým krokem kupředu byla tvorba kancelářských balíků. Aplikace v balíku mají
jednotné rozhraní a ovládání a lépe spolu komunikují a sdílí data. Stále však
se jedná o samostatné aplikace, včetně jisté míry nekonzistence.
Firma Lotus do tohoto prostředí vnesla originální myšlenku: produkt, který
uspokojuje téměř všechny výše uvedené uživatelovy potřeby a zároveň se jedná o
jeden jediný program, jedno jediné rozhraní. (Samotná myšlenka dozajista
originální není, ale její praktické zpracování, šíře i hloubka záběru
jednotlivých funkcí systému již bezesporu ano.) Narodily se Lotus Notes.
Již od počátku byly problémy s jejich zařazením. Jelikož má člověk neustále
potřebu něco s něčím srovnávat, byly i Lotus Notes srovnávány. Otázkou však
bylo s čím srovnávat, jelikož žádný podobný software neexistoval. Ze širokého
spektra funkčnosti byla vytržena jedna část elektronická pošta a Lotus Notes
tak začaly být srovnávány s ostatními programy pro její správu. (Je to
zajímavé, protože stejně dobře mohla být vytržena jiná část, např. databázový
stroj, a Lotus Notes tak klidně mohly být zařazeny do kategorie databází.) Do
povědomí počítačové veřejnosti tak vešly jako "poštovní program".
Exkurze
Jistě se vám dere na jazyk otázka: Co tedy vlastně Lotus Notes ve skutečnosti
jsou? Vydejme se na malou exkurzi do jejich světa.
Jednoznačná odpověď na danou otázku asi neexistuje. Snad jedině, že jsou
fenoménem, nad kterým nelze jen tak mávnout rukou.
Základním stavebním kamenem je databázový stroj fungující na principu klient
server. Server se jmenuje Lotus Domino a Lotus Notes je naopak název klienta.
Server není k práci klienta bezpodmínečně nutný, poskytuje však mnoho funkcí,
které lokálně použít nelze (sdílení databází, přístup přes protokol http
apod.). Implementována je replikační technologie, takže s databázemi je možné
pracovat v distribuovaném režimu, každou je možno též opatřit indexem pro plné
textové vyhledávání. Lotus Notes dále disponují mechanismem pro správu
elektronické pošty, šifrování dat, obsahují internetový prohlížeč, nástroje pro
vzdálené připojení apod. Podrobněji si vše rozebereme v následujících
odstavcích.
Funkčnost víceúčelového produktu lze nahlížet z různých úhlů pohledu. Použijme
úhel, který byl již zmíněn v úvodu úhel běžného uživatele. Lotus Notes jsou
totiž určeny především těmto uživatelům a ne pro potěchu hrstky správců. Proto
se pojďme podívat, jak uspokojují potřeby běžného uživatele, tak jak byly
jmenovány výše.
1. Běžný uživatel je členem nějakého běžného pracovního týmu. Členové tohoto
týmu nemusí nutně sdílet jeden uzavřený prostor (např. kancelář), ale mohou být
roztroušeni po celém světě.
Tento požadavek Lotus Notes řeší svojí otevřeností. Architektura Lotus
Notes/Domino je od začátku podřízena této myšlence. Každý server se chová jako
svébytný stát. Existují na něm uživatelé (obyvatelé), kteří mohou využívat jeho
služeb. Kromě toho je server připraven propustit přes "celnici" uživatele z
jiných serverů.
Paralela se skutečným světem není náhodná, jde dokonce dál. Nutno podotknout,
že Domino server se chová jako stát policejní (ono to v této oblasti ani jinak
nejde). To znamená, že na každém kroku je ověřována uživatelova totožnost, bez
ohledu na to, zda je cizincem nebo místním. Za tímto účelem je každému
uživateli přidělena elektronická obdoba cestovního pasu identifikační soubor.
Tento soubor vznikne automaticky při registraci nového uživatele a obsahuje
několik identifikačních klíčů (elektronická obdoba rodného čísla). Stejně jako
skutečný pas, má i identifikační soubor omezenou platnost, po jejímž uplynutí
se musí prodloužit.
Nově vygenerovaný uživatel má automaticky přístup k mateřskému serveru. Chce-li
mít přístup i k jiným serverům, musí obdržet vízum. Administrátor příslušného
serveru provede tzv. křížovou certifikaci, díky níž server bude pro příště
považovat daného uživatele za prověřeného a umožní mu přístup (vpustí jej přes
celnici). Platnost křížového certifikátu je opět časově omezená, po vypršení
lhůty je nutno provést certifikaci znovu (anebo ještě před vypršením tuto
platnost prodloužit).
Díky tomuto principu může jeden uživatel pracovat s databázemi umístěnými na
různých Domino serverech, aniž by si musel pamatovat různá uživatelská jména a
hesla. V rámci všech Domino serverů má jednu identitu (jeden identifikační
klíč). Uživateli to značně usnadňuje jeho práci a zpřehledňuje celý systém.
Z výše uvedeného tedy vyplývá, že jeden uživatel může mít ze svého klienta
Lotus Notes přístup k různým Domino serverům. Tento přístup může být různorodý
k serveru A může být prostřednictvím lokální sítě (LAN), k serveru B pomocí
modemového připojení, přístup k jinému serveru C nám zase třeba umožní náš
domovský server A (tzv. "passthru") apod. I v tomto směru vycházejí Lotus Notes
uživateli vstříc. Stačí jednou jedinkrát pro každý nový server, ke kterému se
bude chtít připojit, vytvořit definici tohoto připojení, kde se uvedou jeho
technické parametry (adresa serveru, číslo pro telefonní připojení apod.). Od
této chvíle Lotus Notes při pokusu o spojení s tímto serverem použijí
příslušnou definici. Uživatel pouze poklepe myší na ikonu databáze na pracovní
ploše a vše ostatní již zařídí Lotus Notes.
Když už byla v předchozích odstavcích použita paralela s reálným světem,
dovolím si v ní ještě chvilku pokračovat. V různých státech mluví lidé různými
jazyky a pro dorozumění s nimi člověk buď musí daný jazyk ovládat nebo mít k
dispozici překladatele. Obdobně v počítačovém světě pracují systémy na různých
platformách (Windows, OS/2 apod.). Proto samozřejmě vzniká potřeba, aby
software obdobného zaměření umožňoval práci na všech běžně rozšířených
platformách.
Lotus Notes tuto podmínku splňují. Klienti i servery jsou portovány na většinu
platforem, jmenujme např. Windows 3.x, Windows 95/NT, IBM AIX, OS/2, HP Unix,
SUN Solaris, AS/400, Novell NetWare (starší verze), ve vývoji je verze serveru
pro Linux.
Práce mezi jednotlivými platformami je z maximální možné míry transparentní,
odlišnosti jsou dány především mírnou rozdílností jednotlivých grafických
rozhraní. V případě, že vývojář aplikace nepoužívá postupy
vázané na konkrétní operační systém (např. práci s registry Windows 95,
používání systémových DLL knihoven apod.), nečiní přístup z rozdílných
systémových platforem žádné problémy.
2. V rámci týmu běžný uživatel komunikuje a sdílí informace (data) s ostatními
členy. Zároveň takové informace produkuje.
K uspokojení tohoto požadavku slouží databázový stroj. Většině čtenářů se při
těchto slovech vybaví klasický relační model, v němž se každá databáze skládá z
tabulek, které jsou propojeny pomocí relačních vztahů. Každá tabulka má pevnou
strukturu dat, jejíž změna není triviální. Díky tomu má každý záznam v databázi
konstantní velikost.
Již v tomto bodě se Lotus Notes liší. Filozofie databázového stroje je
podřízena možnosti zpracovávat nestrukturované záznamy (zde zvané dokumenty).
Každý záznam (dokument) tak může být naprosto jedinečný, obsahovat libovolné
položky (zde zvané pole).
Kromě vlastních dat obsahuje databáze různé návrhové prvky, které umožňují data
zpřístupňovat nebo zpracovávat. Jedná se především o formuláře a pohledy.
Formulář v Lotus Notes je elektronickou obdobou klasického papírového formuláře
a slouží jak k zadávání či úpravě dat, tak k jejich prohlížení. Pohled je
obdoba tabulky, kde každému dokumentu odpovídá zpravidla jeden řádek.
Každá databáze též obsahuje seznam uživatelů, kteří s ní mohou pracovat
(ostatní mají smůlu). Uživatelská práva lze omezovat i na úrovni samotných
dokumentů či jejich částí, takže např. jednu část dokumentu mohou upravovat
všichni, jinou část pouze oprávněná osoba. Kromě toho lze použít vestavěné
technologie šifrování a obzvlášť citlivá data ještě zašifrovat. Pomocí těchto
mechanismů lze docílit vysokého stupně zabezpečení dat před neoprávněným
použitím. Výhodou je především skutečnost, že všechny výše uvedené mechanismy
jsou definovány na systémové úrovni Lotus Notes, takže je při správném použití
nelze obejít žádnými prostředky (zašifrovaná databáze je bez klíče prakticky
nerozkódovatelná).
V této části je základ celého systému Lotus Domino/Notes. Jen vyjmenovat
všechny databázové možnosti by vydalo na samostatný článek. K těm
nejdůležitějším patří přímá podpora nestrukturovaných dat, možnost vkládat do
dokumentů přílohy (externí soubory) nebo OLE objekty, vytvářet hypertextové
odkazy na jiné dokumenty Lotus Notes či na URL adresy v Internetu, vytvořit
index pro plné textové vyhledávání ke každé databázi (tento index může
prohledávat i v připojených souborech či OLE objektech), pomocí vestavěných
replikačních mechanismů realizovat distribuované zpracování dat, programovat
reakci databáze na různé události.
Většina z těchto vlastností je pod kontrolou vývojáře konkrétní aplikace příp.
správce systému, který vše nastaví tak, jak je potřeba, a běžný uživatel
většinou pouze "mačká" tlačítka na obrazovce, případně vyplňuje kolonky, což
může být velmi příjemné.
Kromě sdílení dat je v týmu nutná i vzájemná komunikace. K tomu je určena část
Lotus Notes spravující elektronickou poštu. Lotus Notes umožňují všechny funkce
běžné u ostatních poštovních programů, při posílání pošty v rámci svého
prostředí však nabízejí ještě další možnosti. Jelikož je uživatelská poštovní
schránka klasickou databází Lotus Notes, je možno s ní i takto pracovat
vytvořit fulltextový index, vytvořit si její lokální repliku (např. na
notebooku) a pracovat off-line (jakmile později výběrem příslušného pracoviště
sdělíte Lotus Notes, že jste připojeni k lokální síti, nabídnou vám replikaci
poštovní schránky pošta určená k odeslání se odešle a pošta, která vám byla
doručena, se objeví ve vaší schránce). Kromě toho lze elektronickou poštou
odeslat i celý dokument včetně jeho funkčnosti, šifrovat odesílanou i
přijímanou poštu atd.
3. Ke své práci uživatel většinou potřebuje komunikovat i s uživateli mimo tým
a získávat od nich informace, resp. získávat informace z jiných externích
zdrojů (znalostní báze, registry apod.).
Ke komunikaci s okolím lze opět s výhodou využít elektronické pošty, která
umožňuje vyměňovat poštu i s jinými poštovními programy. Přitom je pro
uživatele celá operace velmi jednoduchá. Uvede-li v seznamu příjemců jména
odpovídající konvenci Lotus Notes, bude pošta odeslána v jejich interním
formátu, uvede-li jména odpovídající konvenci Internetu, bude do něj pošta
odeslána přes SMTP bránu (jedná se o nastavení Domino serveru, které provádí
administrátor). Samozřejmě, že v takovém případě bude pošta ochuzena o
nadstandardní možnosti Lotus Notes. Různé formáty jmen příjemců lze kombinovat
v rámci jedné zprávy, takže není nutno posílat zprávu zvlášť uživatelům Lotus
Notes a zvlášť ostatním.
Stejně se Lotus Notes chovají i k příchozí poště. Veškerá došlá pošta padá do
jedné uživatelovy schránky bez ohledu na to, zda byla odeslána z Notes nebo
odjinud.
V současné době je k seriózní práci nutný i přístup na WWW stránky, kde se
nacházejí různé znalostní báze, diskusní fóra a další užitečné informace. Lotus
Notes v sobě obsahují také prohlížeč WWW stránek, který umožňuje tzv.
"skupinové" prohlížení. Jeho princip je velmi jednoduchý a vysvětlíme si ho na
příkladu našich zřejmě nejčtenějších internetových novin Neviditelném psovi.
Do firmy přijde ráno jeden z prvních zaměstnanců a pomocí prohlížeče v Lotus
Notes si zobrazí stránky Neviditelného psa. Každá stránka, kterou navštíví, se
uloží do speciální databáze. Další čtenář již pak nemusí tahat stránky
zdlouhavě "po drátě", ale automaticky se mu zobrazí stránky z této databáze.
Jedná se o společnou cache, která však není dočasná, ale trvalá.
Kromě toho má poslední verze Lotus Notes integrován prohlížeč Microsoft
Internet Explorer (!). Navíc umožňují místo interního prohlížeče aktivovat váš
oblíbený externí prohlížeč (ať již MSIE nebo Netscape Navigátor; v takovém
případě však přicházíte o možnost skupinového prohlížení).
Lotus Domino server umožňuje i obrácený postup, tj. přistupovat k datům pomocí
libovolného
internetového prohlížeče (podpora protokolu http). Možnosti jsou logicky
omezené oproti nativnímu přístupu, filozofie systému však zůstává zachována.
Pravda, WWW stránky, které implicitně produkuje Domino server, nejsou oku
příliš lahodící, šikovný vývojář však dokáže aplikaci upravit tak, aby "si s
nikým nezadala". Toto již ovšem neplatí v nové verzi 5, která byla celá silně
zaměřena na podporu Internetu, takže přístupy pomocí prohlížeče a pomocí
klienta Lotus Notes jsou již téměř transparentní.
4. Běžný uživatel mění v čase svoje souřadnice.
Dalším problémem, který běžný uživatel řeší, je potřeba přistupovat k
domovskému serveru (resp. k datům na něm a ke své poště) z různých míst. Jednou
(a to asi nejčastěji) z kanceláře, kde je připojen přímo k interní LAN, podruhé
např. večer z domova přes modem.
Lotus Notes nabízejí šikovný nástroj, který celou problematiku pro uživatele
velmi zjednodušuje tzv, pracoviště, které popisuje parametry konkrétního
pracovního místa, mimo jiné i základní připojení k domovskému serveru, odkaz na
databázi pošty, nastavení časového pásma apod. Každá pracovní stanice Lotus
Notes může mít nadefinován seznam libovolného počtu pracovišť tak, aby pokryl
většinu situací, které mohou nastat. A uživatel pak již jen na pracovní ploše
přepíná mezi jednotlivými pracovišti podle momentální potřeby.
Shrnutí
Exkurze nám ukázala, jak Lotus Notes/Domino vychází vstříc požadavkům
současného běžného uživatele na týmovou spolupráci, komunikaci a výměnu
informací. Principy fungování celého systému se plně podřizují požadavkům,
které lze shrnout do tří anglických slov: communication, collaboration,
coordination, anebo do jednoho: groupware.
Snad tato exkurze pomohla poodhalit odpověď na otázku, co jsou vlastně Lotus
Notes/Domino. Vidíme, že pohled na ně, jako na poštovní server či server pro
zasílání zpráv (jak zní popis produktu v ceníku jedné firmy na Internetu), je
velmi nepřesný a zkreslující. A vidíme také, že zformulovat jednoduchou a
jednoznačnou odpověď na tuto otázku je téměř nemožné. Pokusme se o to alespoň
zčásti:
Lotus Domino je aplikační server obsahující všechny technologie Inter-, intraa
extranetů.
Lotus Notes je univerzální klient (přístup k databázím Lotus Notes/Domino, k
WWW stránkám, .) power client.
Ještě něco navíc
Většina předchozího textu pohlíží na Lotus Notes/Domino z pohledu běžného
uživatele. Tento pohled však není úplný, protože Lotus Notes např. obsahují
ještě kompletní vývojové prostředí, ve kterém lze vyvíjet nové nebo upravovat
již stávající aplikace. Vývoj může probíhat ve třech úrovních složitosti, od
jednoduchých akcí přes makrojazyk po speciální odrůdu Visual Bascicu Lotus
Script a v nejnovějších verzích je možno programovat i v Java Scriptu.
Planeta Notes (aneb závěrem)
Jistá televize pro své příznivce postupně buduje umělou planetu. Na základě
dnešní exkurze do světa Lotus Notes/Domino si troufám tvrdit, že začíná vznikat
další taková planeta planeta Notes. Celý svět by mohl být obehnán sítí Domino
serverů, pomocí nichž budou spolupracovat a komunikovat miliony uživatelů
(miliony identifikačních souborů).
Nadsázka? Utopie? Možná. Ale nezapomeňte na náš úvodní příklad pro pohyb po
této planetě, a tedy i pro vstup do jejích jednotlivých "zemí", tu slouží
klient Lotus Notes a jeden identifikační soubor. A pak už je to jen na vás.

9 1037 / pen









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.