Počítače a audiovizuální stimulace, neboli psychowalkmany

V posledních letech stoupá obliba různých pomůcek pro harmonizaci emočních stavů a stimulaci mysli. Proč tomu tak je?...


V posledních letech stoupá obliba různých pomůcek pro harmonizaci emočních
stavů a stimulaci mysli. Proč tomu tak je? Životní stres zvyšuje nároky
technologické civilizace na učení a perfektnost. Každá generace vyprodukuje
více technických přístrojů a proces učení se novým dovednostem je téměř
nepřetržitý. K technice je vázána stále větší perfektnost, kterou musí splňovat
ti, kdo s ní zacházejí.
Technika však neznamená pouze přístroje. Znamená organizaci práce a života,
nutnost hladkého fungování v provozu organizací a dokonalé adaptace v
mezilidských vztazích v přehuštěném sociálním prostoru. Tím rostou nároky na
optimální vyladěnost, výkonnost, na koncentraci a sebeovládání soudobého
člověka. Kde ji vzít, a jak se odreagovat od stresu, který taková přísná
vázanost vyvolává?
V historických civilizacích žil člověk "horizontálně", jako bytost ryze
pozemská. Vertikální rozměr nebe byl vyhrazen bohům. Technická civilizace již
zcela zřetelně nabyla "vertikálního" trendu. To, co se děje především v USA
jako planetární laboratoři a po nich v dalších rozvinutých zemích, je především
gigantická koncentrace energií v planetárním měřítku, které slouží cestě
člověka do mimozemského rozměru. Soudobá civilizace je především a povýtce
charakterizovaná tímto pnutím, planetární tenzí, která prostupuje více či méně
každého z nás a ze které nelze vystoupit (pokud nejdeme pást ovečky nebo
nezvolíme být bezdomovci na Hlavním nádraží). Civilizační problémy a nemoci ze
stresu a z tenze jsou průvodním jevem tohoto procesu.
Euroamerická kultura byla vždy více charakterizována extrovertním zaměřením
člověka pnutím ze sebe, navenek. Introvertní obrácení a ponoření do svého
nitra, jak je propracoval třeba zen a jóga, upadlo na Západě do zapomenutí my
to vlastně neumíme, nejsme k tomu vychováni.
Je nanejvýš příznačné, že k uvolnění, používá soudobý člověk opět technické
přístroje. A mnohdy tak pomáhá i léčivým způsobem odstraňovat nepříznivé
důsledky působení sebe sama.
Účinky fotostimulace
Již po staletí studují vědci účinek světelné stimulace v různých frekvencích na
psychiku. První takové experimenty prováděl již Ptolemaios 200 let př. Kr.
První terapeutické aplikace prováděl již před 100 lety významný francouzský
psychiatr Janet, který zaznamenal zvýšení relaxace a redukci hysterie. V
posledních dvou dekádách, s přílivem masově vyráběných fotostimulátorů na trh,
se do experimentů pustila plejáda psychologů a neurologů. Axiom zní, že duše je
generována mozkem: psychické stavy jsou koreláty určitých frekvencí elektrické
aktivity mozku, a tedy lze "vylaďovat" psychiku ovlivňováním elektrických
frekvencí.
Každá nervová buňka je vlastně miniaturní elektrická baterie: je polarizována
tak, že povrch a vnitřek mají opačné póly. Vlivem biochemických působení se
neuron několikrát za sekundu depolarizuje. Kmitočet, který tak vzniká, generuje
příslušné mentální stavy.
Světelná stimulace záblesky o určité frekvenci je tedy, energetickým činitelem,
který "baterii" "nabíjí". Víme, jak je pro nás intenzivní světlo důležité: na
podzim, když se zkracuje a slábne sluneční osvit, začne mnoho lidí trpět
depresivními náladami. Odtud vzešla myšlenka jedné z účinných metod léčby
depresí, tzv. fototerapie: pacient je v zimě vystavován intenzivnímu
elektrickému světlu, které supluje slunce.
Člověk také může sám své mentální stavy měnit. Tento jev byl objeven a
laboratorně potvrzen a je s úspěchem využíván metodou EEG-Biofeedback:
prostřednictvím duševního úsilí a s přesným naváděním zpětnou vazbou
ovlivňujeme intenzitu v jednotlivých frekvenčních pásmech.
Je tedy oprávněný předpoklad, že stačí na mozek působit určitou frekvencí
zvenčí, a tak ji vyvolat uvnitř? Ano i ne. Kdyby byl mozek jenom agregátem
takto jednoznačně reagujících baterií, bylo by to takhle jednoduché. Jenže
mozek je něčím mnohem složitějším, takže každá stimulace vyvolává i procesy
jiné, nebo příslušný individuální mozek na stimulaci nemusí odpovídat.
Synchronní reakce na určitou frekvenci, tzv. driving, je dokladem adaptability.
Ne každý mozek je však takové flexibility schopen, i když třeba EEG-Biofeedback
ji dokáže mozku vtisknout. A aby to bylo ještě složitější, stimulace na nás
samozřejmě nějak působí i bez drivingu.
Jaký z té složitosti můžeme vyvodit závěr? Lze postavit hypotézu, že
fotostimulace určitou frekvencí vyvolává určité mentální stavy, a tuto hypotézu
může experimentálně testovat. Lze se např. domnívat, že reakce mozku bude
korelátem příslušné stimulující frekvence:
Delta: bazální klid antidepresivní působení
Theta: uvolnění, relaxace protiúzkostné působení
Alfa: základní bdělost, nabuzení ke vnímání
Beta: stimulace k akci, excitace
Ze studií publikovaných v seriózních vědeckých žurnálech byly potvrzeny velmi
příznivé efekty např. u bolestí hlavy, migrén, u premenstruální tenze.
Fotostimulace zvyšuje průtok krve mozkovými cévami, zvyšuje hladinu endorfinu a
serotoninu, tj. látek vyvolávajících příjemné pocity, případně může s využi-tím
drivingu mozkové frekvence zrychlovat přímo. Existuje množství publikací o
příznivém efektu u jednotlivých případů: stavy po úrazech hlavy, úzkostné
stavy, poruchy koncentrace a pozornosti, syndromy chronické bolesti a chronické
únavy, svalová tenze, nespavost, redukce analgetik a anestetik (zvláště v
zubním lékařství), hypnotický trans a stále přibývají další.
Vyšší formy fotostimulace
Zatím uvedené se týká jednoduché fotostimulace, jakou produ-kují zmíněné
"psychowalkmany". Účinky světelné stimulace jsou zesilovány zvukovou stimulací
buď s využitím synchronních frekvencí, nebo relaxační hudby.
"Vyšší stupeň" aplikace představuje kombinace s EEG-Biofeedbackem. Nikoli
náhodou jsou zmíněné aplikace shodné s těmi, které byly úspěšně léčeny
EEG-Biofeedbackem, i když spektrum účinků je širší a efekt zpětnovazebného
učení pevnější. Jako doplněk však úspěšně stimuluje např. stavy po úrazech
hlavy.
"Nejvyšší" stupeň aplikace představuje takzvaná EDS EEG řízená stimulace, což
je vlastně jakýsi pasivní biofeedback spontánních EEG frekvencí, podle nichž
počítač řídí světelnou stimulaci. Modalita vznikla na počátku 90. let, ale již
referuje pozitivní výsledky u jinak těžko ovlivnitelných stavů po úrazech
hlavy, u ochrnutí apod.
Terapeutické aplikace v České republice
Do systematické psychologicko-neurologické praxe uvádí fotostimulaci pražský
Feedback Institut, který se zabývá praxí i výzkumem EEG-Biofeedbacku. Feedback
Institut respektuje jak uvedené příznivé účinky, tak rizika, a aplikuje či
prodává svůj prostředek pouze jednak s odborným EEG vyšetřením, které riziko
vyloučí, jednak s psychoterapeutickým uvedením do používání dle indikace.
8 2945 / dar









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.