Počítače, kampak chcete dnes jít?

Jak zajistit, aby se životně důležitý server s MS Windows NT 4.0 nezhroutil v ten nejnevhodnější okamžik? Má smysl p...


Jak zajistit, aby se životně důležitý server s MS Windows NT 4.0 nezhroutil v
ten nejnevhodnější okamžik? Má smysl přecházet na nový Office 2000? Jak to
vypadá se 64bitovou verzí Windows 2000? Na tyto a řadu dalších otázek se
snažila odpovědět letošní konference Microsoftu Tech Ed 99, o které jsme vás
již informovali v minulém čísle Computerworldu. Dnes se k jejímu obsahu vracíme
podrobněji.
Už v úvodní keynote označil Paul Maritz, viceprezident Developer Group
Microsoftu, za hlavní bariéru správy znalostí skutečnost, že jen málo lidí
používá počítače k něčemu hlubšímu, než ke psaní textů a posílání mailů. Každý
člověk v organizaci by podle něj měl mít přístup k informačnímu systému,
upravenému podle jeho potřeb. Základem celého systému by pak podle něj měl být
(nijak překvapivě) Office 2000, Exchange a v útrobách celého systému jazyky
HTML a XML.
Vlastní tvorbě informačního systému (v nejširším slova smyslu, tedy nasazením
Office 2000 a Windows NT počínaje a programováním internetových aplikací v C++
konče) se věnovaly jednotlivé přednášky konference.
Chcete MS Office 2000?
Pro uživatele lákadlo, pro síťové správce možná noční můra jako ostatně
jakákoli změna ve fungující síti. To je Office 2000. Aby se přechod na nový
kancelářský balík usnadnil, dal mu Microsoft do vínku řadu vlastností, které by
měly správcům IT ulehčit život.
Tou první je zcela jednoznačně formát souborů kompatibilní s předcházející
verzí Office, tedy Office 97. Office 2000 také nabízí možnost upravit si celý
balík podle potřeb administrátora i uživatele. Instalátor je podstatně
jednodušší, navíc nejdříve nainstaluje nový Office, a teprve pokud se to
korektně podaří, odstraní starou verzi a přesune uživatelská nastavení. U
Windows 95 a NT 4 je ještě vyžadován závěrečný reboot počítače, u Windows 2000
již nikoli.
Pro nasazení Office 2000 v podniku je podle Bryny Hebertové z Hebert Consulting
důležité mít plán koexistence mezi novým Office 2000 a staršími verzemi, a to
obzvláště tehdy, přecházejí-li uživatelé z Office 95 a starších.
Odměnou za instalaci nového produktu by správcům mohly být mj. menší problémy s
viry. Lze zde totiž nastavit režim, kdy se dají spouštět jen makra
nainstalovaná s Office, případně podepsaná důvěryhodnou osobou nebo nahraná
uživatelem.
Další z hlediska správců příjemnou vlastností nového Office je možnost upravit
chybová hlášení tak, aby uživatele navedla, co má udělat. Tak lze např.
nastavit, aby se uživatel při nefunkčním tisku dozvěděl o náhradní tiskárně a
správce případně dostal zprávu, že něco není v pořádku.
Zcela spolehlivá
Windows NT?
K dalším přednáškám, které byly na letošním Tech Edu zcela zaplněné, patřily
ty, které se věnovaly různým možnostem nasazení Windows NT a Windows 2000.
Jednou z nich byla i ta, kde se Tom Phillips z Microsoftu věnoval nasazení
Windows NT 4.0 Serveru a Windows 2000 Serveru tak, aby se dosáhlo jejich
maximální spolehlivosti.
Hned v úvodu přitom uvedl zajímavý příklad: Microsoft získával informace o 1
300 nepřetržitě běžících serverech s Windows NT verze 4 se SP3 (Service Pack 3)
umístěných v 5 lokalitách. Technici přitom zjišťovali počet rebootů a "modrých
obrazovek". Rozdíl u jednotlivých organizací byl ohromující (i více než 100 %)
a stejná situace se opakovala i se SP4.
Potom se ukázalo, že v řadě organizací technici rebootovali systém zcela
zbytečně když např. nebyla uživatelsky dostupná nějaká aplikace z jiného důvodu
než kvůli chybě operačního systému. Lidskou obsluhu označil Phillips za jeden z
nejdůležitějších faktorů spolehlivosti celého systému.
Ve Windows 2000 bude podle Phillipse možnost vytvoření tzv. microdumpu, kdy se
při pádu systému uloží na disk jen zcela nejdůležitější parametry jeho
aktuálního stavu. To by podle něj mělo umožnit vytvořit jej za všech okolností,
a dobrat se tak vždy příčin havárie systému.
A jaký je recept na stálou dostupnost informačního systému založeného na
Windows NT? Neustálé monitorování, existence psaného plánu rychlého zotavení po
problémech (neb není nic horšího, než začít při pádu serveru dlouze přemýšlet,
co teď) a mít vždy připravený server, který okamžitě nahradí ten, který je
postižen výpadkem. A v případě pádu uložit dump a poté provést jeho důkladnou
analýzu.
U Windows 2000 by se navíc měla dostupnost serverů zlepšit už samotnou
eliminací většiny konfiguračních rebootů, výraznými změnami provedenými v IIS
nebo díky kontrole ovladačů. Vylepšen byl i souborový systém NTFS, a to nejen
přidáním možnosti nastavení diskových kvót, ale i nabídkou dynamické změny
partition nebo ochranou systémových souborů.
Nechoďte pozdě
Řada přednášek letošního Tech Edu byla zcela zaplněná již dlouho před začátkem
a další zájemce pořadatelé striktně odmítali. Pokud vás tedy něco zajímalo,
vyplatilo se přijít včas. Ten, komu se to nepovedlo, si mohl vylít zlost v
diskuzních skupinách (a řada návštěvníků tak skutečně činila). V řadě případů
však naštěstí existovala možnost přijít na opakování, které pořadatelé
zajistili.
Na návštěvnosti přednášek bylo pěkně vidět, co dnes v IT nejvíce "letí":
Windows NT/2000, Office 2000, Active Directory, XML, ale také nový MS SQL
Server 7 nebo plánovaný Exchange "Platinum", který bude nabízet zápis transakcí
do logu s možností jejich vrácení, multi-node clustering, zpracování WorkFlow,
více databází na jednom serveru nebo možnost připojit dynamicky více fyzických
databází současně.
Zájem byl i o produkt s kódovým označením Babylon, zajišťující komunikaci
systémů Windows s těmi "neWindows". Systém nabídne všechny schopnosti SNA
Serveru, poběží na Windows 2000 a NT 4.0 a dostupný by měl být na jaře příštího
roku. Kromě datového přístupu přes ODBC k DB2, Oraclu nebo Sybase, bude nově
podporovat např. Data Queue pro AS/400 a díky nástroji COMTI zajistí i
maximální použitelnost řady stávajících aplikací vč. těch určených např. pro
terminály 3270. V nabídce jsou i obousměrné konektory k OS/ /390, OS/400 a
UNIXu, prostřednictvím partnerských aplikací by pak měly být přístupné i další
platformy.
Tipy a triky pro programátory
Také lidé živící se programováním si na letošním Tech Edu přišli na své. Za
návštěvu rozhodně stála např. přednáška na téma kompatibility aplikací s
Windows 2000. Za hlavní příčiny nekompatibility tu byly označeny nekorektní
kontrola verze operačního systému po spuštění a downgrade systémových knihoven
DLL. S druhým problémem si Windows 2000 snadno poradí (zpětným přepsáním
správnou verzí), ale to se aplikaci nemusí líbit.
Na první bolístku pak může být lékem využití installeru Windows, který zjištění
verze nabízí. Rovněž předpoklad, že jsou všechny komponenty systému vždy na
stejném místě, může být pro aplikace smrtelný, neboť některé adresáře a soubory
změnily ve Windows 2000 své umístění. Také víra, že jednotlivé události chodí v
pevně stanoveném pořadí, může zapříčinit řadu problémů.
A když už je napsáno, je nača-se ladit. Novým technikám pro pokročilé
debugování s Visual C++ byla věnována samostatná přednáška. V její první části
se Greg DeMichillie zcela pochopitelně zaměřil na práci s pamětí (např. na
vyhledání "náplně" 0xFDFDFDFD paměti nepatřící nikomu, nebo 0xCCCCCCCC paměti
pro neinicializované lokální proměnné).
Co dělat, když debug verze funguje a release ne? Zkontrolovat inicializaci
proměnných, které mohou být v debug verzi nastaveny na 0 a v ostré ne, nebo se
zaměřit se na chyby lokálních proměnných na stacku. "Rozhodně není dobré
posílat debug verzi zákazníkům jako hotovou," poznamenal s notnou dávkou humoru
DeMichillie. Smysl pro legraci ostatně projevovala i řada dalších
přednášejících.
A když potřebujete rychle a pohodlně zjistit, jak dlouho trvá provádění nějaké
části kódu? Přidejte watches @clk, @clk=0, přičemž první řádka ukáže čas
provádění posledního kroku v nanosekundách. Chcete-li vidět obsah části pole,
poznamenejte jako watch počet požadovaných položek za název pole (a za čárku),
např. takto: (pPole+offset),10 ukáže 10 položek na příslušném místě pole. Obě
tyto funkce jsou nedokumentované, ale určitě se mohou hodit (platí pro Visual
C++ verze 6).
Na 64 bitech
Pokud už vás omrzela Windows na 32 bitech, zkuste 64bitová. V současnosti již
běží 64bitová verze Windows 2000 na procesorech Alpha, podporována bude i
platforma IA64 Intelu. K vidění (a sáhnutí) už byla 64bitová okna na dubnovém
WinHECu.
64bitová Windows 2000, kte-rá vznikají ve spoluprací Microsoftu, Compaqu a
Intelu, nabídnou výrazně vyšší rychlost, a to především díky podstatně větší
přímo adresovatelné paměti. SQL Server 7/64 s 6,5GB databází v RAM byl na
Compaq AlphaServeru 7310 s 4 CPU (600 MHz) a 7 GB paměti oproti 32bitové verzi
(s maximální možnou adresovatelnou pamětí) téměř 20násobně rychlejší.
Vývojáři, kteří již nyní plánují vývoj 64bitových aplikací, najdou řadu
zajímavých informací na adrese msdn.microsoft.com/developer/ sdk/bldenv-64.asp.
Jde o peníze
Jedním ze zaklínadel současnosti je pojem TCO, celkové náklady na vlastnictví.
Recept na jejich snížení je podle Microsoftu vskutku jednoduchý (na první
pohled): centralizovat, co se centralizovat dá, standardizovat jména uživatelů
i zdrojů, automatizovat všechny procesy a efektivně využít dostupných
softwarových prostředků, tedy především MS ZAK, nástrojů MS Office 2000 i MS
Windows 2000.
O peníze jde také a stále více na Internetu. Jedna z přednášek byla věnována i
zlidštění obsahu Webů, a to mj. prostřednictvím tzv. MS Agenta, sady
softwarových služeb, které nabízejí 4 standardní animované (a volitelně i
mluvící) postavičky komunikující s uživatelem. Vytvořit je ovšem možno i řadu
postav dalších. Více informací najdete na www.microsoft.com/msagent.
Něco vám chybí?
Zmínit zde všechna probíraná témata a uvést všechny zajímavé myšlenky je
nemožné. Letošní Tech Ed trval od pondělí do pátku v poměrně rozsáhlém RAI
centru v Amsterodamu, čemuž odpovídal i rozsah předaných informací.
Hodně se tu mluvilo o způsobech budování firemního DNS digitálního nervového
systému (a jak k tomu použít XML a produkty Microsoftu), ale třeba i o
optimalizaci kódu pro procesor Pentium III. V centru pozornosti byla i DNA
Distributed interNet Application Architecture, aplikační architektura
zahrnující Internet, client/server a PC model computingu.
Mohli jste se tu dozvědět, jak psát internetové aplikace ve Visual C++ 6.0, jak
tvořit škálovatelné a vysoce dostupné Weby nebo jak migrovat aplikace z Accessu
a Btrieve na MS SQL 7.0. A mohli jste tu získat informace i o ještě mnohém
dalším.
Závěr
V DNS Tech Edu byl po celou dobu konání konference k dispozici aktuální seznam
všech přednášek s nabídkou snadné tvorby vlastního časového plánu. Již z úvodní
obrazovky tohoto "nervového systému" byla pohodlně dostupná i soukromá pošta s
uvedením počtu nepřečtených zpráv a řada dalších důležitých informací o
konferenci. Maličkost? Možná. Ale už to samo o sobě mohlo být příkladem, jak ve
firmě budovat informační systém.
Prostě: Návštěva Tech Edu byla rozhodně přínosem pro každého, kdo chce znát
plány nejvýznamnější softwarové firmy dneška, pro každého, kdo hledá pomoc při
práci s jejími produkty nebo jen zvažuje, který produkt si pořídit. A jen tak
mimochodem ještě tu vůbec nebyla řeč o Amsterodamu, na jehož noční život plný
drog, prostitutek a příjemných hospůdek jistě řadě účastníků Tech Edu po
večerech vybyla nějaká ta hodinka.
9 1909 / pen
Úvodní keynote přednesl Paul Maritz, viceprezident Developer Group Microsoftu.
V jejím rámci se soustředil na stěžejní produkty Microsoftu a možnosti jejich
použití v praxi, na nastupující standardy i na stav právě vyvíjených produktů,
především Windows 2000 a nové verze Exchange.
Zajímavostí je stupeň nasazení nových Windows v samotném Redmondu. Zde na nich
údajně již několik týdnů běží většina serverů a v době, kdy vychází tento
článek, by již měly být Windows 2000 nasazeny na všech.
Vývojářům Maritz připomněl zcela nový (od letošního jara) msdn on-line, kde
nyní v přehledné podobě najdou všechny potřebné informace pro svou práci. Tento
Web je rozdělen podle aplikací, užitečná je i možnost komunikace mezi
jednotlivými návštěvníky.
Pokud jde o budoucnost, klade Maritz pochopitelný důraz na e-komerci a
propojení nejrůznějších druhů zařízení. V komunikaci, která je dosud
orientována server-to-user, bude podle něj mít stále větší podíl komunikace
server-to-server, kde se přímo nabízí možnost dodání přidané hodnoty dalšími
servery a následné zaslání konečnému uživateli.
Za nový standard pro Web pak Maritz označil XML, protože popisuje význam dat v
sobě obsažených, a umožňuje tak efektivnější práci s informacemi. "Jestliže
posledních 5 let bylo o HTML, příštích pět bude o XML. Jestli si z této
konference odnesete jedinou věc, pak by to měla být informace o nástupu XML,"
uvedl Maritz.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.