Počítače přinesly revoluci do hudby

Výkonný PC s velkým pevným diskem a příslušným programem pro nahrávání zvuku představuje již dnes polovinu dobré...


Výkonný PC s velkým pevným diskem a příslušným programem pro nahrávání zvuku
představuje již dnes polovinu dobrého nahrávacího studia. Absolutní
profesionálové kromě toho sázejí na harddisková nahrávací zařízení a "doladěné"
nahrávací prostory. Zatímco ještě před několika lety bylo možno shrnout roli
počítačů v hudbě pod zkratku MIDI, tedy univerzální rozhraní pro přenos
řídicích hudebních dat, dnes se uplatňují také
v oblasti mixování a tvorby nejrůznějších efektů. A samozřejmě nelze opominout
ani revoluční roli Internetu, jehož prostřednictvím lze hudbu snadno a levně
šířit.
Nástroje na Internetu
Když se dnes hovoří o hudbě na Internetu, často se tato oblast zužuje pouze na
nelegální šíření souborů ve formátu MP3, případně na MIDI. Někdo si asi ještě
vzpomene na možnost vyhledat na Síti texty písní ale ani to ještě není vše.
Internet je totiž jako nepřeberná studnice dat také vhodným zdrojem informací o
digitálních hudebních nástrojích a nejrůznějších efektech, zesilovačích apod.
Pokud jde o syntezátory, pak nelze než doporučit vynikající server Synthzone
(www.synthzo ne.com), kde najdete roztříděné keyboardy a syntezátory podle
výrobců. U většiny existujících typů (a nebo raději: u většiny typů, které jsme
zde hledali) jsou tu uvedeny jejich parametry, názory jejich uživatelů a odkazy
na stránky, které se nástroje týkají.
Z trochu jiného soudku jsou stránky na serverech www.synth fool.com nebo
www.sonicstate .com, byť se také týkají syntezátorů ale najdete zde spíše jen
novější typy. A když už se podle rad na zmíněných stránkách rozhodnete si
nějaký nástroj koupit, můžete začít Internet využívat např. k získávání
definicí zvuků pro svůj syntezátor.
Dalším přínosem Internetu pro hudebníka může být možnost zveřejnit vlastní
zvuky, a díky spolupráci s ostatními je dále zdokonalovat.

Jak se počítač stane studiem
Neustále se zvyšující výkon počítačů třídy PC a Internet jsou schopny v
hudebním průmyslu způsobit největší změnu od dob vynalezení gramofonu. Revoluce
se odehrává na dvou frontách: jednak je tradiční analogová technika při výrobě
stále více vytlačována nesrovnatelně levnějším a flexibilnějším digitálním
zpracováním zvuku, jednak se drasticky mění metody distribuce pravděpodobně
dokonce rychleji, než by si lidé v oboru chtěli přiznat. Ostatně tématu
distribuce multimediálních dat, mezi která hudební nahrávky bezesporu patří, se
velmi úzce týká i dnešní Téma týdne Computerworldu.
I když jsme se přede dvěma, třemi roky jen usmívali nad možností používat
harddisky jako záznamové médium namísto tradičního analogového pásku, je dnes
situace v oboru na takové úrovni, že pouze začátek záznamového řetězce
mikrofony a v daném případě i předzesilovače pracuje v analogovém režimu. Pak
následuje PC s dostatečným výkonem, který se již postará o vše ostatní, od
směšování přes přidání efektů a tvůrčí úpravu zvuku až po mastering a vypálení
zvukového CD, případně publikování snímku na Internetu.
Kouzelná formule 24 bitů/96 kHz
Kouzelná formulka zní 24/96. To je standard, který by se asi měl s ohledem na
vyšší kapacitu DVD (Digital Versatile Disc) prosadit oproti klasickému CD.
Znamená to používat při digitalizaci hudebního signálu rozlišení 24 místo
běžných 16 bitů, a zvládnout tak dynamický rozsah, jakého nelze dosáhnout ani s
prvotřídním analogovým materiálem. Místo vzorkovacího kmitočtu 44,1 kHz se
navíc může vzorkovat na 96 kHz, což teoreticky představuje frekvenční rozsah až
do 48 kHz.
Výhody 24 bitů jsou nesporné, ještě se diskutuje o tom, zda je vůbec možné
sluchem postřehnout zdvojnásobení vzorkovacího kmitočtu, které představuje i
zdvojnásobení objemu paměti, nutné pro uložení hudebních dat. Profesionální
studia by pro to jistě hlasovala, protože pro ně to je jediná možnost, jak se
odlišit od poloprofesionálních produkcí ze sklepů a garáží. S dokonale
akusticky upravenými prostorami by byli jediní, kdo by mohl skutečně využít
možnosti zaznamenat při vzorkovacím kmitočtu 96 kHz hudbu až do těch
nejjemnějších detailů. Přinejmenším by to mohli v budoucnosti tvrdit svým
zákazníkům.
Důslednou aplikaci filozofie totální digitalizace nabízí např. výrobce hardwaru
Mackie v podobě harddiskového nahrávacího zařízení HDR 24/96 (www.
mackie.com/Products /HDR2496.asp). Náklady na záznam jsou ve srovnání s
tradičními magnetofony extrémně nízké. Navíc se dá ke každému záznamovému
zařízení stejně jako ke každému PC připojit libovolný SVGA monitor, myš a
klávesnice a nahranou hudbu sestříhat a upravit, aniž by se musel použít další
osobní počítač. Vícestopý PC má šanci vytlačit ADAT z pozice průmyslového
standardu pro nahrávání.
Vše se simuluje
Tento vývoj má dalekosáhlé důsledky. Stále více se stírají hranice mezi
analogem a digitálem, protože mnoho analogových technik lze dnes digitálně
napodobit.
Od firmy Autotune, vyrábějící známé efektové zařízení pro korekci výšky tónu,
pochází například Microphone-Modeler. Je to utilita pro audiosoftware, která
nahrávky pořízené např. klasickým mikrofonem U 87 od firmy Neumann přetvoří
tak, že znějí, jako by byl použit jiný mikrofon, třeba Rode Classic II. Podle
prvních ohlasů jsou mnozí zvukaři ohromeni vysokou věrností simulace.
Jiné výrobky napodobují klasické analogové zvuky, např. produkt od amerického
výrobce Line 6. Jedná se o malou červenou krabičku, která dokáže napodobit zvuk
řady slavných (a ne levných) elektronkových zesilovačů pro kytaristy včetně
volitelných reproduktorových soustav. Další softwarové doplňky simulují
charakteristiky slavných koncertních sálů anebo typická zabarvení zvuku, která
produkují analogové přístroje na hranici přebuzení. Ty poslední napodobují
specifický půvab, charakteristický pro analogové nahrávky, který digitální
postup nahrávání postrádá.
Globální týmová práce
Také v oblasti síťového propojení hudební obce a spotřebitelů začíná nová éra.
Špičku ledovce představují diskuze o kompresní metodě MP3, která umožňuje
rozšiřovat hudbu po Internetu v co nejkratším čase a v CD kvalitě. Software,
např. od firmy Napster, vám pomůže najít na libovolném serveru na světě
požadovaný titul anebo naopak nabídnout na svém domácím (nebo školním) počítači
ostatním uživatelům k využití svou vlastní produkci. Nový hit se tak může za
pár hodin rozšířit po celém světě. Využívají toho především mladí lidé, jednak
aby ušetřili peníze a jednak v rámci svého oblíbeného sportu "jak vyzrát nad
establishmentem".
Síť Rocket pro celosvětovou hudební produkci
Steinberg, výrobce audio-softwaru Cubase VST, se vydal novou cestou a naznačuje
tvůrčí využití Internetu: Rocket Network. Nabízí hudebníkům na serveru prostor
pro projekty s celosvětovou účastí. Pomocí speciálního přístupového softwaru
zde lze odkládat a vyzvedávat audio a MIDIdata (Musical Instruments Digital
Interface). Tak sem může např. producent ve Finsku uložit nahrávku bicích, ke
kterým přihraje svůj sólový part kytarista v Austrálii ovšem ne v reálném čase.
Audio data jsou přenášena v komprimované podobě.
MIDI a audio data
Předběžně je však ještě nutno v síťové hudební produkci bojovat s mnoha
zděděnými potížemi. Jak data (která obsahují řídicí povely pro syntezátory,
zvukové moduly a efektová zařízení), tak zvuková data jsou dosud přenášena po
různých kabelech a přes různá rozhraní, i když moderní výrobní a nahrávací
software, jako je Logic od firmy Emagic nebo Cubase VST, oba typy dat již delší
dobu směšuje. Nově to umí i "nóbl" nahrávací komplet Pro Tools od firmy
Digidesign.
Tomuto oddělování by teď měl být konec; přenos všech možných dat pro hudbu
jedním kanálem Firewire (IEEE 1394) chce standardizovat firma Yamaha v podobě
normy mLAN a příslušných výrobků. Jediné propojení typu Firewire umožní
rychlost přenosu dat 400 Mb za vteřinu. Lze tak přenášet více než sto zvukových
kanálů v CD kvalitě.
Norma mLAN by navíc měla zasáhnout i do domácností a zjednodušit propojení
přístrojů spotřební elektroniky. Také už nejsme příliš daleko od přehledného
počítačového produkčního pracoviště, které rovnocenně nahradí zařízení, jež by
před několika lety stálo statisíce a vyplnilo by několik skříní. Profesionální
studia se pak budou odlišovat od garážových pracovišť pouze dvěma věcmi: uměním
profesionálního zvukaře a akusticky upraveným a architektonicky nákladně
uzpůsobeným prostorem pro živé nahrávání.
0 1780 / pen

Nejen hudební hardware
Pro tvorbu hudby na počítači nestačí pouze vlastnit vhodný hardware, ale je
třeba také disponovat příslušným softwarem. O "bitové" potravě pro PC píšeme v
hlavním textu, a tak se zde krátce zaměřme na software v podobě dat pro
syntezátory.
Při získávání definic zvuků a efektů pro svůj nástroj je často nejdříve vhodné
zjistit technické podrobnosti o tomto zařízení. Typickým příkladem jsou
nástroje využívající standardu XG firmy Yamaha. Pro ně totiž např. platí, že
stejné definiční soubory nástrojů lze použít nejen pro konkrétní syntezátory
(např. QS 300), ale i pro zvukové karty. Možnosti přenositelnosti jsou přitom
ovlivněny konkrétními schopnostmi každého jednotlivého produktu a tak se může
stát, že u jednoho bude zvuk znít ve 4hlasé podobě a u jednoduššího modelu jen
ve 2hlasé.
Právě standardu XG se přitom na Internetu věnuje celá řada stránek, ať už
profesionálních či amatérských. Některé z nich můžete vidět na okolních
screenshotech.

digitální mixer
Mixer Digital 8 Bus od společnosti Mackie je plně digitální zařízení. V jeho
srdci tluče 32bitový procesor Pentium, který zvládne míchání až 72 audiokanálů
a vkládání řady "analogově" znějících efektů. Výsledný zvuk ukládá na vestavěný
nebo externí disk. Prostřednictvím síťového ethernetového rozhraní je možno
propojit více takovýchto jednotek, a dodatečně tak zvýšit jejich výkon.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.