Počítače za 50 let

Většinu času budeme trávit ve virtuální realitě Na konci roku bývá zvykem bilancovat uplynulé období, eventuálně o...


Většinu času budeme trávit ve virtuální realitě
Na konci roku bývá zvykem bilancovat uplynulé období, eventuálně odhadovat
budoucí vývoj daného oboru. V tomto článku se pustíme do futurologické prognózy
poměrně velkoryse pokusíme se předpovědět, jak bude svět IT vypadat za
přibližně 50 let.
Prognóza na tak dlouhé období je samozřejmě krajně spekulativní, zvlášť když
uvážíme, že půl století je přibližně dobou, po kterou existuje kybernetika jako
taková. Kdo by kolem roku 1950 dokázal odhadnout, kam dospěje výpočetní
technika dnes? Vzpomeňte si na literární či filmová díla z tehdejší doby, která
dnes vesměs vnímáme jako naivní.
V tomto článku budeme vycházet z knihy předpovědí "Příštích padesát let".
Sborník, který sestavil John Brockman, právě vyšel také v češtině (vydala
nakladatelství Argo a Dokořán). Samozřejmě se soustředíme na prognózy nějak se
vztahující k IT.

Implantáty
Ředitel Ústavu umělé inteligence na MITu Rodney Brooks se ve svém příspěvku
zabývá především neuromanipulacemi. Podle Brookse rychle skončí doba, kdy
kybernetické implantáty nahrazují ztracené funkce u lidí nějak postižených.
Namísto klinických důvodů nastoupí snaha rozšiřovat a překonávat "normální"
lidské schopnosti. Zrakové implantáty už nebudou přednostně využívány lidmi s
poškozením sítnice, ale těmi, kdo chtějí (například) vidět v infračervené nebo
ultrafialové oblasti spektra.
Zařízení umožňující přístup na internet se stanou běžnou součástí lidského
mozku. "Nadobro jsme se vysvobodili z pout darwinovské evoluce. Nyní budeme
moci svůj vývoj přímo ovlivňovat," uvádí Brooks.
Profesor chemie na Oxfordské univerzitě Peter Atkins analyzuje úlohu výpočetní
techniky v oblasti farmacie, bioa nanotechnologií. "Rozměry specializovaných
počítačů lze zmenšit až na velikost smítka prachu," uvádí Atkins. "Mravenčí
mozek není koneckonců o moc větší, a přesto je schopen pozoruhodně
specializovaných úkonů."

Kyberprostor
Odborník na umělou inteligenci Roger C. Shank se ve svém stejnojmenném
příspěvku zabývá "informacemi ve zdech". Představme si, že veškeré informace
(ve smyslu encyklopedií) budou za padesát let snadno dostupné všude kolem nás.
V čem potom bude spočívat vzdělání? Inteligence přestane být schopností
získávat odpovědi na otázky. Shank srovnává přicházející revoluci s objevem
kalkulačky, která člověka zbavila nutnosti provádět ručně složité výpočty a
soustředit se v matematice namísto toho na jiné věci.
Podle Shanka zaniknou klasické univerzity a vlády ztratí jakoukoliv kontrolu
nad vzdělávacím procesem. Obyvatelé vyspělých zemí budou většinu svého času
trávit ve virtuálních prostředích podobných dnešním on-line světům samozřejmě
však mnohem dokonalejších a komplexnějších. Preference určitých virtuálních
prostředí pak bude i tím, co bude vytvářet pojítko mezi lidmi.
Odborník na virtuální realitu Jaron Lanier se zabývá otázkami technologické
singularity (viz také CW 28/2004). Podle Laniera se budou nadále rozšiřovat
nůžky mezi kvalitou hardwaru a (ne)kvalitou softwaru, který již dnes dosáhl
mezní komplexity. Značnou část našeho času spolkne za padesát let údržba
informačních systémů. Jedinou možností, jak se tomuto scénáři vyhnout, je
přijít s nějakou zásadně odlišnou koncepcí vývoje programů.

Knihy přežijí
Profesor počítačového inženýrství na Michiganské univerzitě John H. Holland
souhlasí s Lanierem, že až do roku 2050 bude platit jak Moorův zákon, tak i
současné hlemýždí tempo zdokonalování softwaru. Holland je proto poměrně
skeptický k aplikacím zahrnovaným dnes do oblasti umělé inteligence. Ani za
padesát let nebudeme mít žádné počítače schopné obdoby lidského myšlení.
Běžná zařízení (telefon, kamera, poznámkový blok) splynou do jediného, všude
kolem nás se budou pohybovat specializovaní i relativně univerzální roboti.
Všudypřítomná technologie nás donutí redefinovat i pohled na to, co je to
vlastně soukromí.
Profesor informatiky na Yale David Gelertner se soustředí na podobu budoucího
kyberprostoru. Gelertner je mimochodem skeptický k elektronickým knihám a
domnívá se, že i za 50 let s námi zůstanou ty papírové. Podle něj však zcela
zaniknou kamenné obchody i kanceláře, on-line vzdělávání způsobí konec
klasických univerzit. Udrží se pouze prestižní školy, jejichž diplomy půjde
rychle transformovat na pracovní pozici/plat.
Díky kyberprostoru zmizí potřeba kamkoliv se přemisťovat; to přitom nemusí
znamenat konec aut, řídit se však bude výhradně pro zábavu. Zaniknou také města
nebude žádný důvod, proč by se lidé měli soustřeďovat na jednom místě.
Technologie bude podle Gelertnera za 50 let na jedné straně všudypřítomná, na
druhé straně se však na ni lidé nebudou fixovat a de facto je nebude ani příliš
zajímat.

NP problémy
Spíše okrajový vztah k IT mají i další příspěvky v právě vydaném sborníku. Ian
Stewart ve svých spekulacích o budoucnosti matematiky uvádí, že v roce 2050
budeme znát odpověď na kybernetický problém týkající se vztahu mezi P a NP
úplnými problémy. Podle Stewarta se přitom ukáže, že otázka je vzhledem k
neúplnosti aritmetiky formálně nerozhodnutelná.
Evoluční biolog Richard Dawkins ve svém příspěvku popisuje obrovské archivy
digitalizované genetické informace, na jejímž základě bude možné provádět
simulace a následně ve fyzickém světě znovu oživovat druhy vyhynulé či tvořit
organismy úplně nové s požadovanými vlastnostmi.

Osobní počítač
Nancy Etcoffová z Harvardu uvádí, že za 50 let se prostřednictvím virtuálního
prostředí bude realizovat i psychoterapie. Soudí také, že budeme nosit u sebe
velké množství počítačů pro "kontrolu emocí". Implantovaná zařízení budou
automaticky monitorovat nejen naše tělesné funkce, ale i duševní stavy. Systém
například pozná, že jsme se určitý den ještě neusmáli a ihned navrhne příslušné
medikamenty nebo vykonání určité činnosti. Počítače nošené na těle se podle
Etcoffové přizpůsobí svým nositelům, stanou se skutečně "osobními" a lidé si je
nebudou půjčovat podobně jako si dnes nepůjčují například spodní prádlo.

text ON-LINE
Úryvky z knihy Příštích padesát let jsou k dispozici na portálu Science World
(www.scienceworld.cz).









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.