Počítačová gramotnost

Z důvodu nešťastné realizace státního programu Indoš (Internet do škol) se o problematice českého školství z pohle...


Z důvodu nešťastné realizace státního programu Indoš (Internet do škol) se o
problematice českého školství z pohledu vybavenosti informačními technologiemi
hlasitěji hovořilo již v minulých letech. V poslední době se však probíraná
témata orientovala spíše na platy učitelských profesí. K IT ve školách opět
nasměrovala zájem veřejnosti až návštěva Billa Gatese v Praze.
Šéf představenstva a softwarový architekt Microsoftu Bill Gates podepsal 27.
ledna s ministryní školství Petrou Buzkovou memorandum, na základě kterého se
bude společnost podílet na vybraných vzdělanostních programech. "Bude se jednat
o podporu ve formě financí i prostřednictvím programového vybavení," řekl
mluvčí české pobočky Microsoftu Jiří Grund. Podpora bude součástí celosvětového
programu Partneři ve vzdělávání.
Ministerstvo školství upřesnilo, že Microsoft nabídne 15 % základních a
středních škol, které jsou umístěny v sociálně a ekonomicky slabých lokalitách,
zvýhodněné nákupní podmínky pro pořízení programů. Microsoft rovněž těmto
školám umožní nainstalovat si na použité počítače operační systém Microsoft
Windows. Memorandum je podle ministerstva účinné po dobu pěti let.
Na ranním setkání v průběhu jednodenní návštěvy Billa Gatese bylo i dalších
šest ministrů včetně šéfa resortu informatiky Vladimíra Mlynáře. Ten byl s
návrhem programu také seznámen, ale nepodpořil jej. Podle mluvčí ministra Kláry
Volné je zbytečné, aby se stát touto formou zavazoval ke spolupráci s jedinou
firmou. S obecnou spoluprací resort souhlasí, ale ne formou zvláštního
memoranda.
Celosvětový program Partneři ve vzdělávání (Partners in Learning) představil
Microsoft loni v září v Římě na mezinárodní konferenci Government Leaders
Forum. K projektu investic do vzdělávacích programů se přihlásila celá řada
evropských států. Zkusme se nyní podívat na stav současného českého školství.

Co zjistila inspekce
Z výroční zprávy České školní inspekce (ČŠI) za školní rok 2002/2003 vyplynula
řada zajímavých faktů. Tematická inspekce se uskutečnila na podnět MŠMT formou
dotazníkového šetření jako součást prováděných orientačních a komplexních
inspekcí v dubnu 2003 ve 109 základních a středních školách. Jejím cílem bylo
zjistit názory učitelů, kteří se zúčastnili školení úrovně "Z" (základní
školení učitelů v rámci projektu PI jako součásti rozsáhlého projektu, který je
veřejnosti více známý pod názvem "Počítače do škol"), na jeho organizační
zajištění, kvalitu, užitek pro školy a přínos pro ICTK správce (osoby
zabývající se ve školách informačními a komunikačními technologiemi).
V rámci inspekčního zjišťování byly použity tři druhy dotazníků: pro učitele
účastníky základního školení, pro ICTK správce účastníky školení správců sítě a
pro ředitele škol.
Z 862 vyhodnocených dotazníků pro učitele vyplývá, že 93 % respondentů bylo s
organizací i obsahem školení spokojeno, považuje ho však pouze za vstupní a
uvítalo by prohloubení svých znalostí jeho dalším pokračováním.
S celkovou hodinovou dotací školení, vzhledem k jeho náplni, vyjádřilo
spokojenost 72 % účastníků, délka jednotlivých lekcí vyhovovala 76 %
dotázaných. Řada z nich vyslovila požadavek, aby se z důvodu úspory času další
školení konala přímo v jejich škole.
S odbornou úrovní školení, jeho zaměřením na praktické činnosti, s naplněním
osnov a s vystupováním lektorů byla spokojena převážná většina účastníků. Podle
mínění 76 % učitelů korespondoval s osnovami i obsah závěrečného testu; jeho
teoretické zaměření pozitivně oceňovalo 85 %, zaměření na praxi 58 % dotázaných.
Učitelé kladně hodnotili přehlednost a odbornou úroveň manuálů, podle jejich
názoru však v nich převládala teoretická stránka nad praktickou. V některých
školicích střediscích nebyly manuály k dispozici. Absolventi školení využívají
získané znalosti a dovednosti především pro přípravu výuky, při administrativní
činnosti, při práci s internetem a v soukromí.

Problémy správců
V rámci daného zjišťování bylo vyhodnoceno 76 dotazníků pro ICTK správce. S
organizací školení bylo spokojeno 87 % účastníků. Podle mínění převážné většiny
respondentů však převažovalo předávání teoretických poznatků nad získáváním
praktických dovedností, spojených zejména s konfigurací, údržbou a obnovováním
sítě.
Problémy jim činí rovněž instalace programového vybavení na server a obnovení
původního nastavení počítače. Podle jejich vyjádření jsou nejlépe připraveni na
správu tisku, správu uživatelů a správu elektronické pošty a poštovních
schránek uživatelů. I přes skutečnost, že 83 % dotázaných si své znalosti a
dovednosti doplňuje individuálně, považuje většina z nich za efektivní
pokračovat v dalším školení.
Z dotazníků zadaných ředitelům všech 109 sledovaných škol vyplynulo, že jsou s
přínosem školení v oblasti informačních a počítačových technologií spokojeni a
vysoce oceňují zlepšenou počítačovou gramotnost svých učitelů. Za potřebné
považují realizovat další školení tak, aby se jich mohli zúčastnit postupně
všichni učitelé. Zajišťování účasti na školení nezpůsobovalo, kromě drobných
organizačních opatření při zastupování nepřítomných učitelů, ve školách žádné
vážnější problémy.

Počítačů je málo
Samostatná tematická inspekce zaměřená na výsledky realizace projektu PIII
Infrastruktura v rámci státní informační politiky ve vzdělávání (dále SIPVZ)
proběhla v prosinci 2002 ve 200 školách všech 14 krajů, v nichž byl projekt
PIII do konce června 2002 již uskutečněn (PIII je rovněž součástí projektu
Počítače do škol). Předmětem zjišťování byl způsob realizace dodávky počítačů
generálním dodavatelem do škol, způsob jejich využití ve výuce a vlastní práci
škol a klady a zápory systému realizace SIPVZ.
Školní inspektoři a kontrolní pracovníci prověřovali využívání počítačů v den
inspekce a prostřednictvím rozvrhu zjišťovali využití počítačových učeben v
rámci celého týdne. Při rozhovorech s řediteli škol a koordinátory ICT
(informační a komunikační technologie) se dotazovali na přínos počítačů z
projektu PIII a ostatních zdrojů pro výuku a ostatní činnosti ve školách.
Ředitelé škol se mohli k tomuto problému vyjádřit i prostřednictvím dotazníků
ČŠI.
Bylo zjištěno, že v rámci projektu PIII dodal generální dodavatel společnost
AutoCont On Line a Český Telecom (dále jen GD) sledovaným školám 1 451 počítačů
a 200 tiskáren. Z ostatních zdrojů si tyto školy pořídily 2 237 počítačů (buď
měly již své vlastní, zakoupené před realizací projektu PIII, nebo je dokoupily
od GD, popř. získaly od sponzorů).
Ve většině škol byl počet dodaných počítačů malý a pro efektivní výuku
nedostačující (u jednoho pracovali 2-3 žáci, v některých případech dokonce 3-5
žáků). Situaci řešily školy dokupováním dalších počítačů od GD z vlastních
zdrojů. Školy, které vlastnily počítače od jiných dodavatelů, je nemohly
zapojit do stejné sítě, protože nebyla vyřešena možnost jejich integrace. V
době inspekce bylo ve sledovaných školách připojeno k internetu 1 445 počítačů
od GD a 809 z ostatních zdrojů. Kromě GD zajišťoval ve 122 školách přístup k
internetu jiný poskytovatel této služby.

Výhoda pro malé
Realizace projektu umožnila pořízení moderní výpočetní techniky a její
připojení k internetu zejména malým školám, které by ze svých finančních
prostředků nemohly tyto technologie zajistit. Některým školám způsobovaly
problémy další náklady spojené s dodávkou výpočetní techniky (vybavení
potřebným nábytkem, nutné stavební úpravy, rozvody elektřiny apod.), se kterými
nepočítaly.
Počítače jsou používány zejména pro výuku předmětů zaměřených na informatiku a
výpočetní techniku, která se tak významným způsobem zkvalitnila. Školy v rámci
svých možností rozšířily počet hodin výuky těchto předmětů a zavedly je i jako
nepovinné a volitelné. V době mimo vyučování jsou počítače využívány zejména v
kroužcích informatiky a výpočetní techniky, při přípravě učitelů na výuku, při
tvorbě školních časopisů a v práci školních družin a domovů mládeže.
Většímu zpřístupňování počítačů veřejnosti zatím brání organizační podmínky a
provozní režim škol. Pro řízení škol, administrativu, komunikaci a zajištění
vnějšího informačního systému se používají počítače pořízené z jiných zdrojů.
Část zejména větších škol má vlastní webové stránky.
V době konání inspekce bylo sledováno využití učeben vybavených počítači z
projektu PIII v době od 7 do 18 hodin.
Poměrně nízké zastoupení předmětů zaměřených na výuku informatiky a výpočetní
techniky je dáno učebními dokumenty jednotlivých škol (např. učební plány pro
první stupeň základní školy tyto předměty neobsahují). Malé využití počítačů v
jiných předmětech je způsobeno zejména nedostatkem vhodného softwaru.
Většímu využití počítačů z projektu PIII v jiných předmětech brání skutečnost,
že systém neumožňuje pracovat s daty nelze je ukládat, doplňovat, modifikovat
či jinak upravovat. Na těchto počítačích není také možno používat školou řádně
zakoupené programy, výukové aplikace, volně šiřitelné programy z internetu
umožňují stahovat pouze učitelské stanice.
Problémem je zde i omezené využití dodaného výukového softwaru. Většina z
těchto programů není vhodná zejména pro neúplné školy, speciální školy, první
stupně ZŠ a specializované střední odborné školy, které je proto téměř
nevyužívají. V některých případech nastaly i problémy s instalací těchto
programů.
I přes to se počítače dodané v rámci projektu PIII (vzhledem ke všem počítačům)
podílely na výuce předmětů zaměřených na informatiku a výpočetní techniku ze 73
%, na výuce jiných předmětů z 52 %, na jiných aktivitách ze 73 %, jejich
celkové využití je 67 %.
V rámci vyhodnocení dotazníků pro ředitele škol byly zjištěny následující klady
projektu. Částečně se zlepšila a zkvalitnila výuka předmětů zaměřených na
informatiku a výpočetní techniku. I malé školy byly vybaveny moderní výpočetní
technikou, kterou by si jinak nemohly pořídit. Především na malých školách se
rozšířila nabídka zájmové činnosti žáků (zavedení kroužků atd.), přístup k
internetu (omezený), zefektivnila a zrychlila komunikace i korespondence a
částečné zlepšila také počítačová gramotnost učitelů.

Co se nepovedlo?
Jako zápory projektu označili ředitelé škol nedostatek vhodného softwaru,
dodaný výukový software z MŠMT není vhodný pro některé typy škol, pomalé
připojení k internetu, žákovské počítače nejsou multimediální (absence
disketových a CD mechanik), nemožnost práce s internetem na žákovských
stanicích (nefunkční pravé tlačítko myši), nekompatibilita stávajících školních
počítačů s nově dodanými (dvě sítě, dva odlišné přístupy na internet), velmi
malé využití počítačů v jiných předmětech nelze používat vlastní software,
který školy získaly mimo projekt PIII, pro většinu škol nedostatečný počet
dodaných počítačů (některé dokupovaly počítače od GD z vlastních zdrojů) a
nedostatečná koordinace mezi projekty PI, PII a PIII. (Projekt PII Vzdělávací
software a informační zdroje je součástí Státní informační politiky ve
vzdělávání, realizované ve smyslu akčního plánu státní informační politiky,
konkretizovaného usnesením vlády č. 244 ze dne 14. března 2001. Koncepce tohoto
projektu je rozpracována pro roky 2001-2005 do 5 kroků. Cíleného zjišťování
poznatků o realizaci projektu PII se ČŠI nezúčastnila.)
Realizací projektu Internet do škol se zvýšila vybavenost škol výpočetní
technikou, zároveň však vznikly problémy s plným využíváním stávajícího i
dodaného softwaru. Využití počítačů v hodinách jiných předmětů než informatiky
je však minimální, při práci s internetem se žáci i učitelé potýkají s
technickými problémy, limitované jsou možnosti jednotlivých žákovských
pracovišť pro další práci se získanými informacemi.
Střední školy lepší
Výuka informatiky a výpočetní techniky realizovaná v předmětech výpočetní
technika, práce s počítačem, obsluha osobních počítačů, informatika apod. se
vyznačovala převahou aktivního učení, žáci měli dostatek času k procvičení
učiva. I při práci s počítačem však byla častým nedostatkem malá diferenciace
učiva vzhledem ke vstupním znalostem a dovednostem žáků. V porovnání s jinými
předměty byly rozdíly v úrovni výuky výpočetní techniky na různých typech
středních škol minimální.
Většina středních škol disponuje kvalitně vybavenými učebnami výpočetní
techniky. Jejich větší využití ve výuce i mimo ni umožnilo žákům častěji
samostatně vyhledávat, zpracovávat a vyhodnocovat informace.

Jak využívají ICT studenti SPŠ a VOŠ v Chomutově?
Na Střední průmyslové a Vyšší odborné škole v Chomutově proběhla mezi 60
studenty se zaměřením na výpočetní techniku, automatizaci, elektrotechniku a
strojírenství anketa, která měla za úkol zjistit, jak 16-17letí lidé v současné
době využívají informační a komunikační technologie.
Vyučující Pavel Zicha, který anketu organizoval, došel k následujícím závěrům.
95 % studentů má vlastní stolní PC, přičemž 75 % v něm má i vypalovací
mechaniku.
65 % má doma připojení k internetu, z toho pak 38 % vytáčeným připojením, 32 %
bezdráty, 23 % kabelovou televizí a 7 % ISDN.
Na internetu tráví průměrně 2-3 hodiny denně, přičemž 60 % času doma, 30 % času
ve škole a 10 % času jinde.
40 % studentů vytváří vlastní produkty, jedná se především o web.
Z celkového počtu navštěvovaných stránek studenty připadá na hry 15 %,
elektronickou komunikaci 10 %, vojenskou tematiku 10 %, informační technologie
15 % a všeobecný obsah 35 %. 15% zbytek nebyl uveden.
35 % rodin studentů vlastní kapesní počítač nebo notebook.
Počítačové hry hraje 95 % studentů průměrně 2,5 hodiny denně.
95 % respondentů na PC rovněž sleduje filmy zhruba ve frekvenci jednou týdně a
stejné procento průběžně poslouchá také hudbu ve formátu MP3.
75 % rodin studentů vlastní digitální kameru nebo fotoaparát.
100 % dotázaných studentů vlastní mobilní telefon, přičemž 15 % z nich s
vestavěným fotoaparátem.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.