Počítačové čipy úplně všude

Co se stane se společností, až na každého muže, ženu a dítě na této planetě připadnou stovky mikročipů? Jaké ...


Co se stane se společností, až na každého muže, ženu a dítě na této planetě
připadnou stovky mikročipů? Jaké kulturní důsledky vyplynou z toho, když
všechny předměty kolem nás budou "inteligentní" a "propojené"? A jaké
psychologické důsledky bude mít to, že až jednou vstoupíte do zahrady, abyste
se podívali na květiny, ony se podívají na vás?
Nuže, má první otázka zní takto: Kam směřujeme? Dovolte, abych začal takovým
příměrem o žábě, který jistě mnozí z vás už někdy slyšeli, totiž o žábě a
vroucí vodě. Jistě si na něj dobře pamatujete: pokud hodíte žábu do hrnce s
vařící vodou, vyskočí odtud jako raketa. Ale když ji dáte do hrnce se studenou
vodou a tu pomalu začnete ohřívat až k bodu varu, žába neschopná vnímat, že
kolem dochází k nějaké změně bude ve vodě klidně sedět a nechá se pomalu
uvařit. Tento příměr se žábou je jednou z možností, jak si představit náš
vztah k technologiím. Kdybyste pětadvacetiletého člověka z roku 1800 vrhli do
vřavy nějaké z našich metropolí, jistě by v děsu a hrůze rychle prchl zpět do
své přítomnosti. Nám, kteří v dnešní době žijeme, to tak šokující nepřipadá.
Máme sice vágní pocit, že se to kolem nás zahřívá a je to čím dál míň
pohodlné, ovšem pro většinu z nás je tento pocit "zahřívání a menšího
pohodlí" natolik konstantní, že si na něj zvykneme a pokládáme jej za něco
"přirozeného". Je to ale skutečně přirozené? Když jsem si připravoval tento
text, na chvíli jsem se na celou naši realitu podíval z odstupu, abych měl
širší perspektivu, a musím vám říct, že to byl docela šok. Není to ani v tom,
že by se technologie měnily rychle změna je jednou z konstant, na které jsme
si už zvykli. Ani to není v tom, že by technologie pronikaly do všech aspektů
našich životů i to všichni zažíváme takřka od narození. Ne, šokovala mne míra,
v jaké v současném okamžiku dochází ke zrychlování změny, jako bychom toto
zrychlení už ani nedokázali změřit. Z pohledu žáby sedící na okraji hrnce a i
mé dnešní perspektivy voda kolem začala hrozivě bublat. Co to znamená? Měli
bychom se znepokojovat? Jedním z aspektů tohoto procesu zahřívání je i to, že
tvrdé věci se začínají změkčovat. Například průmyslové výrobky i budovy, které
kdosi tak trefně nazval zmrzlým softwarem, teď roztávají s nástupem
všudypřítomných počítačů. Pokusím se to vysvětlit. Je nutné konstatovat
skutečnost, že téměř vše, co vytvořil člověk, a většina toho, co vytvořila
příroda, se záhy stane kombinací softwaru a hardwaru. Všudypřítomné počítače
rozšíří inteligenci a konektivitu prakticky do více či méně všech oblastí:
lodí, letadel, automobilů, ale třeba i mostů, tunelů, strojů, ledniček, klik u
dveří, světel, bot, čepic, obalů. Ať si vzpomenete na cokoli, můžete se
spolehnout, že dříve či později někdo do toho vloží čip. Čipy, které jsou
všude kolem nás, budou ve stále větší míře vnímat své okolí primitivním, leč
efektivním způsobem. Nakonec to dospěje do toho stadia, že "se podíváte na
zahradu a ona vám pohled oplatí". Až 30 čipů na muže...
Ve světě už dnes připadá osm, dvanáct či třicet počítačových čipů na každého
muže, ženu a dítě, které se po téhle planetě pohybují, přičemž jejich počet
závisí na tom, koho se zeptáte. Během několika let řekněme než dnes čtyřleté
dítě vyjde z mateřské školky se jejich počet znásobí na tisíce čipů na osobu.
Většina těchto čipů bude schopna vzájemně komunikovat. Podle jednoho průzkumu
bude do roku 2005 používat bezdrátových datových služeb napojených na internet
téměř sto milionů Evropanů. A to je pouze počet lidí. Počet přístrojů
připojených k internetu bude samozřejmě několikanásobně vyšší. Tato exploze
všudypřítomné konektivity je podle mého názoru jedním z důvodů, proč jsou
společnosti ochotné vynakládat miliardy dolarů za frekvence. Jen ve Velké
Británii vynesla nedávná dražba frekvencí vládě 25 miliard dolarů. A to je
zatraceně hodně peněz, uvážíme-li, že nejde vlastně o nic víc než čerstvý
vzduch. Člověk si tak klade otázku: Jak tyto společnosti dostanou své
investice zpět? Bude něco, co by bylo schopno je zastavit, až se budou
pokoušet zmocnit svou konektivitou všech aspektů našich životů ve snaze získat
zpět své peníze?

Chytrá lednička
Odpověď zní, že pravděpodobně nikoli. V Evropě se dnes hodně mluví o
propojených domácích spotřebičích osobně mohu prohlásit, že takovéto vyhlídky
mne zrovna nadšením nenaplňují. Společnosti Ericsson a Electrolux společně
vyvíjejí ledničku, která pozná, kdy dochází mléko a dokáže jej hned objednat
od dodavatele. Třeba přímo od krávy! Už to vidím. Pojedete domů z práce a
zazvoní vám telefon. "Na drátě vaše lednička," oznámí vám automobil, "chce,
abyste se po cestě domů stavil pro mléko." A na to odpovím: "Řekni ledničce,
že mám jednání." Ale koncept všudypřítomných počítačů, to zdaleka není o
mluvících ledničkách nebo květinách s čipy. Všudypřítomné chce říci, že
počítače budou všude, a to i v našich tělech. Trochu mne zaráží, že ony nové
stroje, které dokáží monitorovat, prozkoumávat, pronikat a zdokonalovat naše
těla zůstávající veřejností opomíjeny. Biometrie a lékařská telematika se
rozvíjejí doslova úchvatným tempem. Natolik, že hranice, kde končí "člověk" a
začíná stroj, se pomalu rozmazává.
Nemá to na svědomí žádný doktor Frankenstein, nýbrž tisíce tvůrčích lidí
plných dobrých úmyslů, stejně jako vy či já, kteří každý den chodí do práce,
aby spravili anebo zdokonalili malinkaté částečky našich těl. Například dánská
společnost Oticon vyvíjí stokanálové zesilovače pro střední ucho. Vědci
klonují části těl a soutěží s inženýry a návrháři, kteří chtějí části těl
nahradit umělými produkty umělými ledvinami, srdci, játry, krví, koleny či
prsty. Jsme svědky toho, jak vznikají inteligentní protézy všeho druhu, pokrok
byl učiněn i v oblasti vývoje umělé kůže. A to mluvíme pouze o samostatných
tělesných částech. Pokud některá z těch částí, které jsem zmínil, v sobě bude
mít čip a to asi téměř všechny tento čip bude s největší pravděpodobností
napojen na něco jiného. Lékařská telematika je jedním z nejrychleji se
rozvíjejících, a možná i nejhodnotnějších, sektorů telekomunikačního průmyslu,
který je mimochodem největším průmyslovým odvětvím na světě. On-line mozek
A to je jen vaše tělo. Rozsáhlý výzkum je podnikán i v oblasti mozku. Ostatně
jsou už na světě lidé, kteří mají voperován umělý podvěsek mozkový. Společnost
British Telecom pracuje na vývoji umělého rohovkového implantátu. BT, který
vynakládá na vývoj milion dolarů každou hodinu anebo je to snad každou minutu?
už jsem zapomněl pevně věří, že do roku 2005 vyrobí čočky s displejem, takže
videoprojekce budou odesílány přímo na vaši sítnici. Jak to vyjádřil hlavní
konstruktér BT sir Peter Cochrane: "Pokud budete chtít ráno pracovat, nebudete
ani muset otevřít oči." Pěkně děkujeme pane Cochrane, toť vskutku pokrok! Když
si všechny tyto malinkaté, dobře míněné a samy o sobě obdivuhodné věcičky dáte
dohromady, začne celkový obraz vyhlížet poněkud pochmurně. Nevědomky tak
vlastně budujeme svět, v němž se každý předmět, každá budova a každé tělo
stává součástí síťové služby. Nicméně takový výsledek jsme v závěru původně
neměli. Jak je to možné? A co s tím budeme dělat? Toto je ono inovační dilema,
o němž jsem se zmiňoval na počátku své úvahy.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.