Počítačové sítě bez kabelů

Jednou z novějších aktivit podvýboru IEEE 802.11 je zaměření na alternativní provedení lokálních sítí oproti bě


Jednou z novějších aktivit podvýboru IEEE 802.11 je zaměření na alternativní
provedení lokálních sítí oproti běžnému provedení kabeláží, s použitím přenosu
signálu prostřednictvím rádiového rozhraní (air interface). Jako i v jiných
oblastech telekomunikací, je i u rozsahem malých sítí mnohdy vhodné vyhnout se
problémům s plánováním, pokládkou, především však překládkou a údržbou kabelů.
Řešení propojení jednotlivých stanic elektromagnetickými vlnami poskytuje větší
pružnost při připojování stanice do sítě a podporuje dnes mnohdy vyžadovanou
pohyblivost koncových uživatelů a jejich přenosných počítačů. Odstranění nebo
podstatné omezení kabeláže se netýká jen propojení mezi jednotlivými
zařízeními, ale je pamatováno i na podporu bateriového napájení stanic pro
jejich co nejsnadnější přenos a pohyb za využití lokální komunikace. Využití
bezdrátové technologie je zvláště vhodné pro dočasné pracovní prostory, oblasti
s obtížným přístupem ke kabelům, tovární prostory, skladové prostory apod.
Nicméně ani bezdrátové řešení není zdaleka bez problémů. Rádiové vysílání je
samozřejmě náchylné na rušení, a to všemi zařízeními, která mohou na
příslušných kmitočtech pracovat (např. i mikrovlnné trouby). Může také dojít k
nežádoucímu překryvu dvou nebo více takových lokálních sítí a následné
nezajištěné komunikaci. Bezpečnosti vysílání je třeba věnovat prvořadou
pozornost a svoji roli v kvalitě komunikace hraje i vzdálenost komunikujících
zařízení.
Normalizace
Bezdrátové lokální sítě lze výhodně využít pro rozšíření stávajících sítí a v
některých případech i k jejich plnohodnotné náhradě. První experimenty s
bezdrátovou komunikací tohoto typu se uskutečnily již před desítkou let a
vyplynuly z nutnosti řešit situace, kdy by pokládka kabelů byla příliš drahá a
nepraktická. Prozatím malé rozšíření bezdrátových sítí souvisí s jejich
pozdější normalizací (návrh normy IEEE 802.11 byl schválen teprve v loňském
roce) ve srovnání se sítěmi typu Ethernet nebo Token Ring, a tedy také dražšími
zařízeními. Ale trh se začíná rozšiřovat, vedle dosud firemních řešení přibývá
normalizovaných lokálních sítí a se snižující se cenou lze předpokládat stále
vyšší zájem o tuto alternativní technologii.
Stanice bezdrátové lokální sítě, vybavená příslušným adaptérem, může pracovat
ve dvou konfiguracích. V nezávislé konfiguraci mezi sebou stanice komunikují
přímo a není třeba instalovat žádnou podpůrnou infrastrukturu. Taková
konfigurace je mimořádně výhodná pro náhodná uspořádání (trvající podle potřeby
hodiny, ale i měsíce), ale nehodí se pro rozsáhlé sítě.
Konfigurace s distribučním systémem předpokládá existenci přístupového bodu.
Přístupový bod je vlastně komunikačním mostem vybaveným příslušným
transceiverem. Počet přístupových bodů souvisí s požadovaným rozsahem příslušné
sítě. Každá stanice si vybere "svůj" přístupový bod a s ním si udržuje kontakt.
Norma pak definuje způsob řešení přesunu stanice z dosahu jednoho přístupového
bodu do pole působnosti jiného.
Distribuční systém si lze představit jako páteřní síť, která může být
realizována nejrůznějším způsobem. Norma totiž definuje jen "vzdušné" rozhraní,
tj. rozhraní mezi stanicemi a přístupovými body. S distribučními systémy se
rozsah lokální sítě zvětšuje. Vnitřní uspořádání distribučního systému může být
řešeno různým způsobem, např. běžnou, drátovou, lokální sítí připojenou
prostřednictvím mostu. V bezdrátové lokální síti není ještě vyřešena možnost
směrování přes několik skoků, mezilehlých systémů. Každá stanice může
komunikovat buď přímo s jinou stanicí (v obou konfiguracích), nebo může stanice
vysílat rámce přístupovému bodu, s nímž navázala relaci.
Rychlosti přenosu dat
Bezdrátové lokální sítě mohou být fyzicky řešeny jedním ze tří způsobů
poskytujících rychlost 1 Mbit/s, volitelně 2 Mbit/s. Dva z nich využívají pro
komunikaci rádiových vln o kmitočtech v pásmu od 2,4 do 2,4835 GHz a třetí
používá infračervené záření. Rádiové lokální sítě mohou dosáhnout průměru až
100 m (ve vnitřním prostředí, v závislosti na topologii) a jsou v příznivé
cenové relaci pro koncové zákazníky. Infračervená varianta lokální datové
komunikace je zásadně omezena do jediné kanceláře nebo jiného souvislého
prostoru, neboť infračervené paprsky neprocházejí pevným materiálem, naopak
dochází k odrazu. Řešení na bázi infračerveného záření je také téměř
dvojnásobně drahé (zatím) než u rádiových sítí.
Propagací a podporou specifikací pro bezdrátové lokální sítě se zabývají
sdružení WLANA a IRDA. Kromě IEEE alternativní řešení rádiové lokální sítě
nabízí HiPerLan (specifikace ETSI).
8 2681 / pen

Výhody bezdrátové lokální sítěNevýhody bezdrátové lokální sítě minimální nároky
na pokládání kabelů a jejich údržbunízká přenosová rychlost
vhodné pro skladové a tovární prostory,omezený rozsah sítě
maloobchod, malé (domácí) kanceláře, nemocnice(v rámci tzv. pico-buňky do 60 m)
využití pro učebny a zasedací místnostinespolehlivá kvalita (rušení, sdílení
pásma)
vhodné pro malá koncová zařízeníomezená podpora jiných než datových služeb,
(přenosné počítače, osobní digitální asistenti)zatím neexistující podpora pro
ATM
napájených z baterií









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.