Podnikové aplikace založené na teorii omezení

Při zpětném ohlednutí lze 90. léta charakterizovat z pohledu podnikové informatiky jako etapu zavádění integrovaných...


Při zpětném ohlednutí lze 90. léta charakterizovat z pohledu podnikové
informatiky jako etapu zavádění integrovaných informačních systémů. Přes své
nesporné přínosy však zůstávají tato řešení v lecčems uživatelům dlužna.
Jedná se například o přístup k optimalizaci úloh který je znám
z předchozí dekády, kdy vznikala řada úspěšných SW řešení. Nemůžeme ale dost
dobře srovnávat tehdejší snahu podporovat stanovování lokálních optim s dnešním
podnikovým paradigmatem, které vyžaduje celistvý přístup k určování nejlepšího
řešení.
K naplňování tohoto přístupu napomáhají i nové metody, z nichž jednou z
nejvýznamnějších je Theory of Constraints (TOC) autora E. Goldratta, kterou dle
jeho vlastního odhadu aplikovalo ve světě cca 3 tisíce firem. V češtině není
překlad TOC zatím ustálen a lze se setkat s různými pojmy jako např. teorie
omezení, teorie úzkých míst anebo management úzkých míst.
Základ metody TOC
Goldratt vstoupil do povědomí především americké veřejnosti již v první
polovině 80. let svou knihou "The Goal" a následně pak aplikacemi softwarových
nástrojů známých pod zkratkou OPT (Optimised Production Technology). Tak je
dosud vnímán i ve velmi zřídka naleznutelných zmínkách v české odborné
literatuře.
Ano, byla to právě oblast výroby, která inspirovala Goldratta k nalézání
překážek bránících růstu zisku podniku. Tyto překážky nejprve identifikoval ve
výrobě přímo na dílně v podobě strojů s nedostatečnými kapacitami (tj. na úzkém
místě). Později ale zjistil, že omezení bránící firmě v dosahování zisku se po
jejich odstranění na dílně přesouvají do jiných oddělení (např. prodeje,
nákupu, vývoje nových výrobků apod.).
Goldratt postupně zjistil, že se nejedná jen o technická, ale spíše o svým
způsobem na první pohled ne zcela viditelná omezení, která brání firmě v jejím
růstu. Mezi ně lze zařadit např. kreativitu a nápady, kulturu ve firmě,
finanční hotovost a jiná omezení, jejichž výčet by mohl být opravdu velmi
pestrý a rozsáhlý. Pokud bychom opět využili poznatky samotného autora i
zkušenosti z více než dvou tisíc různých firem, je zřejmé, že neexistují dvě
firmy se shodnými symptomy.
Dostupné produkty
Na našem trhu mají aplikace založené na teorii omezení velmi krátkou historii.
Produkty specializované na TOC od firem i2 technology a STG jsou na českém
softwarovém trhu nabízeny až v posledních dvou letech. Tyto produkty jsou
zaměřeny primárně na oblast plánování a to jak na úrovni dílen, tak v rámci
dodavatelských řetězců. Na druhé straně bylo možné letos zaregistrovat i první
semináře, kde TOC vystupovala v roli podpory projektového řízení, která je
druhou velmi výraznou oblastí aplikace těchto principů.
Pro domácí trh zůstává zatím stále nedotčena finální pasáž
TOC podporující komunikační schopnosti ve firmě (v anglickém originále
označované jako Management Skills). Ty zahrnují řešení problémů (jak
každodenních, tak chronických), dále efektivní delegování úkolů a účinné
dosahování důležitých firemních cílů. Zejména zde pomáhá teorie omezení
jednoduše, účinně a velmi transparentně odpovědět na otázky:
co změnit
na co to změnit
jak takovou změnu realizovat
Naplnění cílů podniku
Hlavní princip TOC zdůrazňuje, že základním posláním firmy je generování peněz,
a to jak v současnosti, tak i z hlediska dlouhodobého horizontu. K naplňování
tohoto cíle je potřebné sledovat hlavní ekonomické ukazatele. Jak ale
zabezpečit dosahování jejich požadovaných hodnot v reálném a dynamicky se
měnícím prostředí? Z pohledu TOC se nabízejí dvě základní zásady.
Za prvé musí být pro řadové pracovníky ve firmě definovány srozumitelné
metriky, které podporují tvorbu reálných ekonomických ukazatelů, tj. zisk,
cash-flow a návratnost investic. Těmito metrikami (v závorce uvedeny původní
anglické termíny) jsou:
průtok (throughput) generování peněz za vše, co bylo zhotoveno a prodáno
zásoby (inventory) nakoupený materiál, rozpracované výrobky, ale i finální
dosud neprodaná produkce
provozní náklady (operating expenses) náklady na přeměnu zásob na průtok
A je to zejména maximalizace průtoku spolu s minimalizací zásob a provozních
nákladů, které zlepšují výše uvedené hlavní ekonomické ukazatele.
Druhá zásada tvrdí, že v podniku je v daném okamžiku jen jedno omezení bránící
dosahování maximalizace průtoku. Tento přístup je odlišný od známého Paretova
principu (80 : 20), který složitost problému řeší zjednodušením s ohledem na
důležitost, ale jehož četnost použití se dnes snižuje s klesající mírou
opakovanosti jevů.
Při odstraňování omezení v podniku, a zejména pak po jejich odstranění, je
trvale nutné bojovat s určitou setrvačností, která často omezení způsobuje.
Využití TOC
Oblast využití principů teorie omezení je velmi široká a zahrnuje jak
optimalizaci efektivního využití výrobního systému, tak už zmiňované nové
pojetí projektového řízení s orientací na tzv. kritický řetězec či podporu
myšlenkových procesů. Ty dále zahrnují vizualizaci a zlepšení procesů
ve firmě, řešení problémů komunikace, které přináší každodenní život i překážky
přetrvávající ve firmě delší dobu, a pomoc při hledání nových přístupů s jejich
následnou realizací.
Jak je patrné, převážná část myšlenek TOC je aplikovatelná v softwarových
nástrojích a je rovněž společně s klasickými podnikovými informačními systémy
dodávána a implementována do firem. Napomáhá tak optimalizaci procesů a toků ve
firmě i v celém dodavatelském řetězci a dále i včasné realizaci zákaznických
požadavků a uskutečňování interních změn.
9 2150 / ramn
Motto:
Pesimista se domnívá, že láhev je z poloviny prázdná.
Optimista si myslí, že v láhvi je stále ještě polovina jejího obsahu.
Procesní reengineering říká, že je k dispozici dvakrát tolik skla, než je
potřeba.
Přístup TOC vidí, že má prostor pro dvojnásobný objem kapaliny

V rámci TOC je vždy postupováno dle následujících 5 základních zásad:
1.Identifikace omezení systému
2.Maximální využití daného omezení
3.Podřízení všeho v systému tomuto omezení
4.Odstranění omezení
5.Jestliže bylo omezení odstraněno, cyklus se opakuje návratem zpět na zásadu
č. 1.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.