Podnikové informační systémy aktuální nabídka na českém trhu

Jako každoročně, přinášíme i letos aktuální přehled softwarových produktů z oblasti podnikových informačních sy...


Jako každoročně, přinášíme i letos aktuální přehled softwarových produktů z
oblasti podnikových informačních systémů (PIS) se zaměřením na výrobní a
obchodní organizace. Následující text obsahuje vyhodnocení prováděné
dotazníkové akce, která se již tradičně opírá o nabídku produktů vystavovaných
na Invexu.
Výsledky přehledu, jenž obsahuje údaje o 36 systémech, jsou prezentovány formou
tabulek a grafů doplněných komentářem osvětlujícím uváděné informace. Komentář
se týká jak obecných trendů, tak i popisu vývoje, který lze vysledovat za
posledních 6 let, kdy bylo mapování prováděno.
Než se ale pustíme do vlastního popisu toho, co vlastně český trh v oblasti PIS
nabízí, zarámujme tuto oblast do aktuálních obecnějších souvislostí. Nejde
totiž jen o informatiku a informatiky v podnicích, ale o podnikové obchodní
aktivity a jejich řízení. To je i důvodem, proč je přehled určen daleko širšímu
spektru čtenářů v podnicích, včetně jejich managementu. Proto jsou v textu
minimalizovány pojmy z informatického žargonu a pozornost je daleko více
zaměřena na oblast implementace produktu z pohledu potřebných zdrojů,
charakteristiky doprovodných služeb a moderních metod řízení.
Přehled jsme rozčlenili do dvou částí. První zahrnuje charakteristiku obecných
trendů a zaměřuje se na základní charakteristiku firmy a produktu, zejména pak
na cenu implementace, dobu jejího trvání a způsob zajištění implementace
produktu u zákazníka, včetně jeho další podpory.
Druhá část pak přináší pohled, který je více zaměřen na technické aspekty
produktů, zahrnující zmapování rozsahu praktického nasazení PIS v českých
podnicích, analýzu funkčnosti produktů (v hlavních oblastech výrobě,
distribuci, financích a personalistice) a možnosti integrace s dalšími
softwarovými řešeními a komunikačními nástroji. Závěr pak bude věnován trendům
v oblasti "filozofického" základu produktů z hlediska použitých metod řízení.
Podniková informatika
Není pochyb o tom, že podniková informatika u nás prodělává velké změny shodně
se světovými trendy. Proto postupně začínají být informační systémy chápány ne
jako cílový stav, ale jako nezbytný nástroj umožňující podniku lépe se
adaptovat na aktuální požadavky trhu. I když ne tempem, které by si celá
záležitost vyžadovala, se toto slovní spojení přesouvá z kanceláří informatiků
do kanceláří managementu (správné informace ve správný okamžik přece od
nepaměti představovaly strategickou výhodu). Stále větší důraz je v PIS kladen
na rychlejší komunikaci, což potvrzuje velký nárůst internetovských
technologií, e-mailů, apod. Nejedná se přitom již jen o dění uvnitř firmy, ale
důraz leží na efektivnější komunikaci se zákazníky a dodavateli.
Již samotné slovo komunikace naznačuje, že si při zavádění podnikových systémů
nevystačíme pouze s technickými přístupy, ale, že se jedná o výrazný podíl
lidí. Nástroje podnikové informatiky totiž představují odlišnou kvalitu této
komunikace a obecněji také plánování a řízení činností spojené s odlišným tokem
informací. Proto mezi nedílné součásti implementace informačních systémů patří
analýzy a následné optimalizace stávajících procesů spojené se změnami
organizace podniku. Specializované softwarové nástroje napomáhají zmapovat
podnikové procesy před implementací PIS, ale svou roli trvale sehrávají i v
podnicích, kde již byl obdobný systém zaveden.
Navíc se v rámci těchto analýz potvrzuje, že není dostačující, když je na
podnikový systém pohlíženo zúženou "optikou" informačních technologií a
systémů. Nedílnou součástí PIS jsou rovněž informace, které nejsou podchyceny v
rámci softwarového řešení a jsou nadále na různých klasických nosičích. Navíc
stále větší zřetel je brán na roli, kterou sehrávají znalosti a zkušenosti lidí
v podniku. Není tedy překvapením, že se tímto směrem ubírají kroky znalostního
managementu.
Nové přístupy
Často se objevuje otázka, proč implementace SW balíku, implementovaného určitou
dodavatelskou firmou se shodnými konzultanty i vedoucím projektu, postupuje v
prostředí jednoho podniku podle plánovaného projektového plánu a jsou plněna
očekávání uživatelů, ale v jiných případech se stejný systém takřka nedá
zavést. Jednou z nejvýznamnějších příčin je úhel pohledu na implementaci PIS,
který je často příliš technokratický a nezohledňuje ostatní faktory. Navíc se
začíná měnit pohled na obecnější chápání prostředí, v němž PIS podnikům
pomáhají zlepšovat jejich fungování. Tyto trendy bývají označovány jako "měkké"
ve srovnání s klasickými "tvrdými" přístupy.
Filozofie tvrdého přístupu považuje svět za systém, který je deterministický a
je ovlivňován objektivními vlivy. Z tohoto pohledu informační systém napomáhá
zobrazovat minulost a podporuje řízení k cíli. Dominantní je zde dostatek
materiálu a optimalizace jeho toku proto se vytvářejí materiálové zásoby. Cílem
je lokální optimalizace a snižování nákladů.
Naproti tomu měkký přístup považuje svět za pravděpodobnostní a pohlíží na něj
ze subjektivního pohledu. Informační systém zde míří k budoucnosti a
maximalizuje průtok v cash flow. Nejdůležitější je termínování, správné
hospodaření s časem a jeho optimalizace. Cílem je optimalizace celku a
zvyšování zisku.
Efektivnější implementace referenční modely
Ale vraťme se zpět do reality. Vedle procesního přístupu (reprezentovaného
např. procesním reengineeringem) se tvůrci a dodavatelé PIS snaží všemi způsoby
zefektivnit vlastní řešení zkracováním doby implementace i náročnosti
přizpůsobení produktu změnám, které podnik buď sám iniciuje, nebo jsou odrazem
změn v jeho okolí. K tomu přispívají metodiky implementace, referenční modely a
objektově-orientované systémy, přičemž "historicky" se objevují v daném pořadí.
Metodiky představují nashromážděné a uspořádané zkušenosti dodavatelů především
s organizací zavádění PIS. Referenční modely jsou naopak zohledněním zkušeností
z funkčnosti podnikových systémů pro tzv. typová řešení. Tyto se mohou dělit
např. podle oblasti nasazení z hlediska druhu výsledného výrobku
(strojírenství, spotřební průmysl, potravinářství apod.) nebo podle vztahu k
zákazníkovi ve spojení s formou existence dat o výrobku. Sem patří kategorie
výroby na sklad, přes výrobu na zakázku, vývoj na zakázku až po projekt.
Základem byl dotazník
Přehled PIS byl zpracováván v závěru loňského roku již po čtvrté. Shodně jako v
uplynulých letech byly k získání potřebných údajů využity dotazníky zaslané
jednotlivým dodavatelům, a z nich byly potom zpracovány tabulky a grafy
doprovázející text.
Přesto, že dotazník v podstatě obsahoval téměř shodné rysy jako v
přecházejících letech, přináší rozšířené údaje o cenové politice dodavatelů s
ohledem na velikost podniku uživatele a diferencované členění částek za
licenci, implementaci systému a jeho následnou správu. Dále zohledňuje skutečný
stav nasazení PIS do jednotlivých oblastí, což je vyjádřeno procentuálním
podílem, a mapuje i lidský potenciál dodavatele (charakterizováno počtem jeho
pracovníků, zejména pak konzultantů).
Pro větší přehlednost tabulek i srovnatelnost získaných údajů (především počtů
instalací a cenových podmínek) nejsou produkty uspořádány pouze abecedně, ale
jsou seskupeny do 3 skupin:.
velké zahraniční systémy představující globálně nejvíce nasazovaná řešení,
ostatní zahraniční systémy,
domácí systémy.
Charakteristika dodávajících firem
K dokreslení obecné situace podnikových informačních systémů u nás uveďme, že
průzkum zjistil za poslední rok menší nárůst instalovaných aplikací u většiny
firem. Ze získaných hodnot je patrná i určitá stagnace, eventuálně pokles
obratu i počtu zaměstnanců. Proto, pro tyto v tabulkách uváděné hodnoty (ale
platí to obecně i pro další uváděné údaje) platí, že by neměly být brány jen
jako absolutní čísla, ale v příslušných souvislostech. Např. obrat nemusí
automaticky znamenat pouze výsledek spojený s dotazovaným produktem PIS,
protože firma může na trhu působit ve větší šíři aktivit. Rovněž počet
konzultantů je vhodné porovnat s počtem realizovaných implementací a dále s
oblastmi nasazení.
Ze získaných výsledků je vysledovatelný trend k posílení postavení zahraničních
systémů, zejména těch velkých. To se následně projevuje i v rozšíření nabídky
těch dodavatelů, kteří v minulosti nabízeli pouze jeden produkt, většinou
vlastní. Navíc při produktovém pohledu na náš trh PIS dochází každoročně k
tomu, že v přehledu dodavatelů nejsou uváděni implementační partneři, zejména
velkých zahraničních firem. Proto v seznamu, který je takto produktově
orientován, nefigurují např. firmy Logica (FCC Folprecht) a VARIAS jako
dodavatelé systému R/3 firmy SAP. Podobně u produktu BAAN IV údaje poskytla
firma GEMMA Systems, přičemž na trhu operuje nejenom samotný Baan, ale i další
partneři Altec, Applicon Group nebo OR-Systém.
Základní charakteristika produktu
Oproti minulosti, kdy dominovaly technické charakteristiky a vlastnosti
produktů PIS, dnes při rozhodování převažují podmínky implementace. Samotné
implementaci předchází výběr, kde má samozřejmě velkou váhu úspěšnost produktu
vyjádřená počtem instalací. Na příkladu hodnoty počtu instalací ukažme, jak
chápat její vypovídací schopnost. V tomto jediném čísle je zahrnuta celá řada
vlivů, které nemusí být u všech produktů srovnatelné. Skrývají se za ním
odlišnosti firem v chápání pojmu instalace, zejména pokud jde o podniky s více
pobočkami. Dále se jedná o subjektivní chápání toho, co již je a co ještě není
instalace vzhledem k postupu prací, daných podepsáním smlouvy se zákazníkem, a
postupnou, relativně dlouhou dobou implementace produktu.
Nemalý význam přitom sehrává i oblast nasazení, a to co do velikosti podniku
dané počtem uživatelů, a dále i složitosti vyjádřené počtem zaváděných modulů
produktu. Je možné uvést rozdíl v složitosti zavádění finančních a logistických
úloh. Při rozhodování mohou pomoci informace o funkčnosti produktu (viz
podrobněji tabulky v příštím čísle), kde je vidět šíře nabídky řešených
podnikových oblastí, doplněná procentuálním zastoupením již realizovaných
aplikací v různých oblastech. Navíc podle ceny a doby zavádění systému lze
usoudit, o jak rozsáhlé a složité řešení se může jednat.
Právě cenám PIS byla letos věnována zvýšená pozornost. Tabulky zachycují údaje
týkající se ceny za vlastní licenci, za služby spojené s implementací (analýzy,
školení, konzultace, custumizace apod.) a dále za následné údržby systému.
Přestože řada firem dosud nedoceňuje význam trasparentnosti tohoto údaje pro
zlepšení rozhodování jejich potenciálních zákazníků, tabulka dobře naznačuje
hlavní způsob a strukturu nutných výdajů, které musí kupující za podnikové
řešení zaplatit. Kromě toho je patrná cenová hladina pro velké a menší systémy
nabízené na našem trhu.
Implementace produktu
Pro vlastní implementaci je velmi důležitá její celková doba, kterou firmy
takřka bez výjimky uvádějí. Zajímavé je, že tento údaj se výrazně oproti
minulosti snížil, ve většině případů nepřekračuje jeden rok a nejvíce osciluje
kolem 6 měsíců. Dodavatelé dále jednoznačně uvádějí, že pro zavádění používají
vlastní metodologii, i když v některých případech připouštějí, že se jedná o
metodologii převzatou. Výrazně ve srovnání s minulými roky narostla podpora
procesního reengineeringu, i když zde by samozřejmě stálo za hlubší analýzu
zjištění způsobu jeho naplnění. Pro doplnění již uvedených trendů je zajímavé
uvádění referenčních modelů, a dále z hlediska ceny i průměrný počet dní
školení.
Za největší rozvoj v oblasti implementace a následné údržby je možné bezesporu
označit využití webových stránek pro umístění novinek, nejčastějších dotazů a
případných chyb. Bohužel, tento trend zatím jen zřídka vyúsťuje v nabídku
přístupu do znalostní databáze dané firmy v souvislosti s řešením podnikového
systému.
I tak se Internet stává nástrojem pro efektivnější komunikaci mezi dodavatelem
PIS a jeho zákazníkem, ale hlavně mezi uživatelem informačního systému a jeho
klienty. Jak technicky a do jaké míry proběhla penetrace internetových
technologií do řešení PIS, včetně dalších technických charakteristik, se budete
mít možnost dozvědět v příštím čísle.
9 0127 / ram









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.