Podnikové informační systémy II aktuální nabídka na českém trhu

V minulém čísle jsme měli možnost se seznámit s první částí přehledu současné nabídky softwaru pro oblast podnik...


V minulém čísle jsme měli možnost se seznámit s první částí přehledu současné
nabídky softwaru pro oblast podnikových informačních systémů. Celkem průzkum
oslovil 52 firem a zpět se podařilo získat a zpracovat 36 systémů.
Na rozdíl od první části, která byla zaměřena zejména na jednotlivé produkty z
pohledu základních charakteristik jejich
implementace (tj. cena, doba a způsob zavádění) se dnešní část zaměřuje více na
technické aspekty systémů, tj. funkčnost, integrovatelnost produktu na další
oblasti, použité informační technologie a možnosti dalších úprav.
Na závěr pak jsou uvedeny trendy, které úzce s oblastí podnikových systémů
souvisejí, ale nejsou na první pohled tak patrné jako bouřlivý vývoj vlastních
IT prostředků. Jde o výrazný posun v chápání a osvojování metod řízení. Lze
očekávat v blízké budoucnosti jejich daleko důležitější roli nejen z hlediska
vlivu na funkčnost PIS, ale i způsobu jejich zavádění, a zejména vlastního
využití a následného profitu pro podnik uživatele.
Oblast nasazení produktů Výsledky průzkumu na našem trhu prokazují zaměření
zkoumaného vzorku produktů PIS na střední a větší podniky a firmy. Jedná se
přitom zejména o firmy výrobní a dále o obchodní a distribuční organizace.
Velmi zajímavý pohled přinášejí navíc údaje, v nichž firmy charakterizovaly
procentuální zastoupení již realizovaných implementací. Hodnota v tabulce je
vztažena vzhledem k celkovému počtu nasazení produktu. Tyto údaje mohou velmi
napovědět o možnostech produktu a schopnostech dodavatelské firmy.
Typy výrob
Výrobě byla věnována při průzkumu velká pozornost. Důvodem je jistě i její
různorodost ( na rozdíl od oblasti finanční, která daleko více podléhá
jednotícímu tlaku odpovídající legislativy). V rámci dotazníku byla zahrnuta
hlediska:
kontinuity výroby výroba kontinuální či diskrétní,
opakovatelnosti opakovaná, zakázková výroba, příp. na výrobu typu projekt,
sériovosti od kusové, přes sériovou až po hromadnou výrobu,
oblasti nasazení strojírenství, automobilový, chemický průmysl, atd.
Přestože v tomto případě firmy procento instalací uváděly v daleko menší míře a
více zůstávaly u odpovědí ano/ne, má i v tomto případě tabulka větší vypovídací
schopnost než pouhé konstatování vhodnosti.
Hlavní funkčnost produktů Funkční charakteristika produktů vedle IT prostředků
patřila dříve k velmi významným hlediskům výběru. Ta ani dnes nebývá opomíjena
při vlastním nasazování. Rostoucí význam však nabývají znalosti a zkušenosti
vedoucích projektů funkčních a dále konzultantů dodavatelské firmy. Ti bývají v
rámci implementačních týmů specializovaní dle různých hledisek, velmi často pak
podle hlavních oblastí:
prodej,
výroba,
finance (obvykle zahrnující jak finanční, tak nákladové účetnictví).
Toto členění odpovídá nasazení jak ve výrobních, tak distribučních firmách.
Prodej
Oblast prodeje zahrnuje jak prodejní, tak i nákupní a skladovací procesy.
Drtivá většina systémů tuto funkčnost pokrývá a doplňuje ji možnost tvorby
objednávek. V menší míře už je v produktech PIS podporována část marketingu a
dále nabídkového a poptávkového řízení. Za trendy je možné považovat postupně
nastupující elektronický obchod a dále optimalizaci dodavatelských řetězců v
rámci Supply Chain Managementu.
Výroba
Výroba zahrnuje obvykle přípravu výrobku a výroby. Většina systémů zahrnuje
data z technické přípravy výroby kusovníky (nebo jejich analogie) a
technologické postupy (případně jejich ekvivalenty). Další nedílnou součástí je
materiálové a kapacitní plánování a následné řízení výroby. Kde však dosud není
nabídka PIS zcela pokryta, je zejména separátně řešena oblast výkresů, správa
výrobkových dat ( PDM Product Data Management) a dále konfigurátor výrobků.
Rostoucím požadavkům se přizpůsobuje nabídka řízení projektů, která zaznamenala
značný nárůst.
Dominantně tuto oblast ovlivňuje použitá metoda MRP II (Manufacturing Resource
Planning). Z hlediska budoucího vývoje lze očekávat především větší nárůst
dílenského řízení spojeného s odlišným pohledem na termínování a kapacitní
plánování a dále řízení údržby.
Finance
Tato oblast je tradičně pod vlivem legislativy a standardních pohledů a
přístupů. Z tabulky vyplývají vybrané funkčnosti, které bývají těmito systémy
standardně pokryty. Trendem, který se výrazněji projevil až letos, je
certifikace produktu PIS. Přestože tento dotaz dostávaly firmy již v minulých
letech, teprve letos začal nabývat na vážnosti a začal být vyplňován (z
příslušné tabulky je patrný i důvod). Zatím převažují certifikace dle norem ISO
řady 9xxx a různá auditorská ověření. Zajímavé je, jak malého zdůraznění se
dostalo certifikace na rok 2000.
Integrovatelnost produktu PIS
Integrace má a měla v oblasti podnikové informatiky historicky různé pohledy a
poslání. Z nejvýznamnějších vlivů připomeňme v 80. letech integraci SW pro
oblast výroby pod klíčovým spojením CIM (Computer Integrated Manufacturing) a v
90. letech pak systémovou integraci (SI).
Přes rozsáhlost svých funkcí produkty PIS nepokrývají celou oblast informačních
potřeb podniku. Historicky prokazují PIS silné integrační vazby zejména na
přípravu výrobku (CAD Computer Aided Design) a postup jeho realizace (CAPP
Computer Aided Process Planning). Z uvedeného rozboru vyplývá, že je dnes
takřka samozřejmostí, že systém PIS bývá integrován se systémem pro
automatizovaný sběr dat a dále s čárkovým kódem. Podstatná integrační vazba je
rovněž na manažerské informační systémy, které využívají dat z provozních
systémů, zajišťujících hlavní podnikové procesy (prodej, výrobu a finance).
Z novějších trendů se směr dotazů pokoušel zmapovat integrovatelnost na e-mail,
Internet a elektronickou výměnu dat (EDI Electronic Data Interchange). Tabulky
prokazují, že i zde se význam oproti minulým rokům posílil. Ale ani tím není
výčet uzavřen, neboť do okruhu integračních vazeb se dostávají další produkty
jako např. geografické informační systémy (GIS).
Svůj další vývoj pak samotní dodavatelé PIS spatřují shodně jako v minulých
letech v rozšiřování funkčnosti produktu a jeho integraci na další systémy.
Svoji roli v dalším vývoji ve většině případů představuje zejména Internet.
Použité informační technologie
Přestože by čtenář mohl pod dojmem rychlosti vývoje v IT očekávat analogicky
velké změny i v PIS, není tomu tak. Důvodem je, že rozbor zachycuje v případě
PIS aplikační softwarovou vrstvu. U té se navíc projevuje větší setrvačnost
daná i poměrně velkou vlastní pracností SW řešení. Tabulky proto zachycují
příslušné platformy co do produktu a ne co do jeho nových verzí.
U hardwarové podpory popisovaných systémů jsou ještě z historických důvodů
rozlišovány hardwarové prostředky od společnosti Digital a COMPAQ. U operačních
systémů se nejvíce objevuje platforma Windows NT a první aplikace uvádí LINUX.
Oblast databázových prostředí je určitým způsobem stabilizovaná. Žádné výrazně
překvapivé trendy zde nejsou patrné. U databázových prostředí jsou nejčastější
aplikace na ORACLU a mezi ostatními databázemi dominuje MS SQL Server. Z
hlediska dlouhodobých trendů od roku 1993 pokračovalo snižování aplikací
napsaných a provozovaných v prostředí FoxPro (oproti loňské pětině to nyní je
již jen necelá desetina). Z programovacích prostředků se začínají více
objevovat nástroje JAVA a PowerBuilder.
Do kategorie HW a SW lze zařadit i dotazy na další progresivní prvky
informačních technologií. Jmenovitě mezi nimi uveďme alespoň CASE nástroje
podporující tvorbu vlastních PIS. Průzkum prokázal, že většina tvůrců produktů
již zareagovala na potřebu přistoupit k objektovému pojetí, které podporuje již
zmíněnou rychlejší a přizpůsobivější implementaci a možnost lépe reagovat na
změny a podpořit certifikační řízení.
Zajímavá určitě je integrace moderních multimediálních prvků do PIS, které
rozšiřují dřívější alfanumerické prostředí. Nejvíce se jedná samozřejmě o
grafiku, ale navíc již více jak pětina systémů uvádí integraci animace a dále i
zvuku.
Metody řízení v PIS
Je však ještě jeden velmi důležitý pohled na PIS, který obdobně jako použité
CASE prostředky není vidět, ale který snad ze všech uváděných hledisek je ten
"nejkonzervativnější". Představují jej metody, na základě kterých je
SW produkt napsán. Odtud totiž pramení možnosti i případná omezení jeho
nasazení a potřeba eventuální lokalizace v konkrétních podmínkách uživatele.
Hodnoty v tabulce dokladují (jako již i v minulých letech), že v současnosti
zaujímá v SW řešení podnikových informačních systémů dominantní postavení právě
MRP II. V pořadí další je pak využívána metoda JIT, následovaná metodou ERP.
Pro dnešního i případného budoucího uživatele je ale důležité, že postupně sílí
a prosazují se řešení na bázi metody označované buď jako OPT, nebo TOC. Právě
tento přístup v řadě případů bude moci být efektivně využit v zaměření na:
dílenské řízení,
plánování a optimalizaci dodavatelských řetězců,
efektivní řízení projektů.
Tato metoda může napomoci zlepšit reputaci IS/IT v podnicích a podpořením
efektivnosti a návratnosti finančních prostředků vložených do řešení PIS a
podnikové informatiky vůbec.
Pozn. red.: Vzhledem k rozsáhlosti průzkumu se nám nepodařilo některé údaje
zařadit a proto se k nim vrátíme v nejbližší době.
9 0156 / ram









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.