Podnikové informační systémy na prahu roku 2000

Počátek nového roku bývá spojován s přijímáním nejrůznějších předsevzetí a plánů. Činí tak jednotlivci, t


Počátek nového roku bývá spojován s přijímáním nejrůznějších předsevzetí a
plánů. Činí tak jednotlivci, týmy i celé firmy. Z pohledu IS/IT u nás existuje
mnoho firem, které letos plánují také realizaci změn ve svém informačním
systému. Samozřejmě, že rozhodnutí o nemalých investicích právě do oblasti
podnikových informačních systémů (PIS) nejsou výsledkem silvestrovské noci.
Ovšem jako každé pravidlo, i toto má své výjimky. Byl to právě loňský silvestr
a první den roku letošního, které ovlivnily řadu řešení a případně urychlily
jejich realizaci. Na druhé straně ale existují i lidé, které problém Y2K příliš
nezajímal, a raději počkali na to, co se stane.
A tak, ať již patříte do té či oné skupiny, doufáme, že v nově zpracovaném
přehledu současné domácí nabídky integrovaných podnikových informačních systémů
naleznete řadu nových informací a zajímavých podnětů. Ty vám mohou pomoci při
nalézání odpovědí na otázky spojené s rozhodováním v této oblasti. Na druhé
straně díky údajům prezentovaným v jednotlivých tabulkách a možnosti srovnávání
si někteří z vás případně začnou klást i otázky nové - potvrzující např.
správnost nastoupené vlastní cesty podniku v oblasti PIS anebo porovnávající
rychlost a způsob aplikování nových metod a nástrojů IT.
Realizace průzkumu
Letos je to již pošesté, co Computerworld nabízí svým čtenářům výsledky
mapování českého trhu PIS. Průzkum začal být prováděn pravidelně od roku 1993,
což lze z hlediska IT v oblasti PIS u nás považovat takřka již za historickou
tradici. Na stránkách Computerworldu (od loňského roku na stránkách Business
Worldu) se výsledky objevily poprvé jako Téma týdne v dubnu 1996, a od té doby
dochází pravidelně na počátku kalendářního roku k uveřejnění aktuálních šetření
tuzemské nabídky. V této souvislosti je sice pravda, že v zahraničí více
zdomácnělo používání zkratky ERP (Enterprise Resource Planning), ale jak praxe
ukázala, je pro náš IS/IT trh příznačná řada specifik. Mezi ně patří i
používaná terminologie.
Díky uvedené dlouhodobosti mapování na straně jedné a shodné formě dotazování
na straně druhé tak vznikla velmi reprezentativní databáze informací,
obsahující nejen aktuální stav nabídky PIS na přelomu 1999/2000 u nás, ale
zároveň jsou vysledovatelné i určité trendy a vývojové tendence. Na
nejdůležitějších z nich bude poukázáno v další části textu.
Pro ty, kteří dostávají tabulky zachycující přehled PIS do ruky poprvé, uveďme,
že data jsou získávána prostřednictvím dotazníku. Ten je rozesílán firmám
nabízejícím na českém trhu softwarové produkty z kategorie "komplexní systémy
řízení". Seznam těchto firem představuje 7 let se profilující množinu, ve které
od počátku, tj. od roku 1993, byly zastoupeny firmy nabízející své produkty na
Invexu. Získané údaje, tak jak je firmy do dotazníku o sobě samy uvedly, jsou
pak zachyceny v příslušných tabulkách.
V letošním roce se podařilo získat informace celkem o 47 produktech. Tento
počet odpovídá i výsledkům z minulých let, kdy např. v roce 1999 bylo
uveřejněno 50 produktů a v roce 1998 byl jejich počet 44. Zajímavostí je
dlouhodobě vysoká návratnost vyplněných dotazníků, která se pohybuje okolo 70 %.
V letošním roce byly poprvé všechny dotazníky rozesílány elektronickou cestou a
zhruba z 50 % se také touto cestou vracelo po vyplnění zpět. V souvislosti s IT
firmami by tato skutečnost nemusela být vůbec uváděna. Přesto zkušenosti
ukázaly, že před pouhými dvěma lety to představovalo pro potřeby mapování málo
využitelný způsob komunikace a např. ještě v loňském roce převládala papírová
média, zejména fax. To jen potvrzuje, že nové nástroje a technologie si hledají
cestu k použití v každodenním životě pomaleji, než s jakou rychlostí přichází
ohlašování nejrůznějších novinek v IT branži.
Desetiletí podnikových systémů
Dříve než se pustíme do popisu základních údajů zjištěných z dotazníků, bude
vhodné pro celkové lepší pochopení začít trochu obecněji - ohlédnutím za
uplynulým desetiletím. Vstup do roku, který poprvé začíná číslicí 2 a kterým
vlastně opouštíme pro oblast PIS tak rušná 90. léta, je bezesporu důvodem pro
provedení určité rekapitulace.
Je možné, že rok 1990 představuje pro někoho z hlediska rychlosti vývoje v IT
příliš vzdálenou minulost. Pro některé, včetně např. současných studentů, kteří
se s problematikou PIS setkávají na školách, bude možná popis tehdejší situace
v IT znít až neuvěřitelně. Nesporným faktem ale je, že do posledního desetiletí
20. století jsme vstupovali vybaveni sálovými počítači řady EC a SMEP a nemalým
počtem osobních počítačů. Zároveň se postupovalo dle nepsané zásady, kdy po
nákupu potřebného (lépe řečeno dostupného) hardwaru a základního softwarového
vybavení byly programovány všechny požadované úlohy v podniku. Klíčovou roli
přitom sehrávali pracovníci podnikových výpočetních středisek, kteří vytvářeli
uživatelská "na míru šitá" řešení.
Využití výpočetní techniky spočívalo kromě vyžadovaného výkaznictví především
ve snižování objemu rutinních prací způsobovaných přepisem údajů z různých
dokladů a mající za následek vznik řady chyb. Převládající primární orientace
podniků na vlastní výrobu se promítala do tvorby aplikací spojených se
zvyšováním efektivnosti přípravy výrobku a výroby i její realizace. Podporovala
se datová integrace různých SW úloh, hovořilo se o počítačově integrované
výrobě (Computer Integrated Manufacturing) a zatím se nepoužíval pojem
systémový integrátor.
Závěrem 90. let jsme se v České republice ocitli v oblasti podnikových IS/IT ve
zcela jiné situaci. Celková změna se odráží mimo jiné i v používané
terminologii. Základní posun spočívá v odklonu od frekventovaného slovního
spojení z konce 80. let "výpočetní technika" směrem k dnes daleko
používanějšímu označení informační technologie (IT) nebo nověji informačně-
komunikační technologie (ICT).
Dnes jsou klíčovými slovy Internet, podniková komunikace, komunikace se
zákazníky a dodavateli. Čím dál více je v praxi běžný pojem informační
společnost a objevovat se začíná i integrální označení socioinformatika. Bývalá
vlastní podniková výpočetní střediska nahrazují menší skupiny "klíčových
uživatelů" spolupracujících s dodavateli parametrizovatelných softwarových
balíků PIS a naděje řady manažerů se postupně obracejí k outsourcingu. Tím se
završuje proces, v rámci něhož se přesouvá již nejen vývoj a údržba SW, ale
zajištění celého chodu informačního systému firmy, tj. včetně personálu, na
externí organizaci.
Jestliže přínos výpočetní techniky na počátku posledního desetiletí 20. století
bylo možné spatřovat v podpoře rutinních prací koncových uživatelů a integraci
úloh orientovaných zejména na podporu výroby, pak v závěru 90. let již jde o
podporu zefektivnění vlastního podnikového byznysu až po úroveň vrcholového
vedení a vlastníků. Navíc se od PIS očekává, že podpoří získávání více
zákazníků a umožní jim nabízet i další digitalizované doprovodné služby.
Jinými slovy, pokud na počátku 90. let dominovala u záměrů investovat do IT
snaha o snižování nákladů umožněných redukcí počtu pracovníků pořizujících
data, pak v závěru desetiletí se hovoří v kategoriích rychlého, pružného a
všestranného uspokojení zákazníka a podpory zvýšení prodeje a příjmů firmy
pomocí PIS. Těžiště zájmu se postupně přesouvá do oblasti efektivní komunikace
a dále využívání znalostí -knowledge managementu
Hlavní výsledky mapování PIS
Z hlediska zaměření obsahu otázek byly u každého produktu zjišťovány:
základní charakteristiky jeho dodavatele
úspěšnost produktu na trhu
cenové a časové podmínky jeho implementace
oblast nasazení produktu
popis hlavní funkčnosti
vazby na IT
služby spojené s implementací
Nejrozsáhlejším informačním zdrojem zpracovaného přehledu jsou samozřejmě
jednotlivé tabulky. Jak již bylo uvedeno v úvodu, vždy se jedná o údaje, které
o sobě uvedly firmy samotné. Existují však některé zajímavé informace, které
nemusejí být z tabulek na první pohled patrné anebo představují určité trendy,
pro něž se díky opakování tohoto průzkumu nabízí možnost porovnání. Proto
následující komentář stručně shrnuje nejdůležitější z nich dle sledovaných
oblastí.
Struktura nabídky
Zastoupení firem na českém trhu se v průběhu posledních let příliš nemění. I
pokud vezmeme v úvahu trend poměru zastoupení českých a zahraničních produktů,
jedná se o relativně ustálený stav. Přesto lze vysledovat mírný pokles domácí
nabídky. Mezi zahraničními dodavateli dominuje zastoupení produktů z USA a
vedle např. Německa či Velké Británie je zajímavé souhrnně silné zastoupení
produktů ze severozápadní části Evropy (Švédsko, Holandsko, Belgie, Dánsko).
Z hlediska obratu dodavatelů je zřejmá tendence jeho trvalého růstu. Ne vždy
však u této hodnoty musí jít pouze o finanční výsledek z prodeje PIS. Za
pozornost stojí to, že již nedochází ke zvyšování počtu zaměstnanců
dodavatelských firem, včetně kategorie konzultantů. Zdá se tedy, že skončilo
období zvýšené poptávky po konzultantech, které bylo možné vysledovat ještě na
počátku 2. poloviny 90. let.
Z pohledu počtu instalací je vidět postupné nasycování trhu provázené jen
pozvolným nárůstem dalších aplikací. Přičemž tento "strop" je pochopitelně
vyšší pro aplikace SW balíků orientovaných více do oblasti podnikových financí.
Počty aplikací spojených s výrobou a podnikovou logistikou jsou nižší.
Porovnání loňských a letošních celkových počtů implementací zahraničních
produktů naznačuje rychlejší tempo rozšiřování daného produktu ve světě než u
nás. Naopak, u některých domácích řešení již "stropu" bylo pravděpodobně
dosaženo. Čísla za poslední roky se totiž v mnohém neliší a zatím nedochází u
počtu uváděných implementací k poklesu.
Cena implementace
Tato položka je tradičně jednou z nejdůležitějších, které podniky zvažují v
průběhu rozhodovacího procesu před nákupem produktu PIS a s tím spojených
služeb. Nověji se promítá do úvah i možnost outsourcovat určitou část PIS.
Přestože obvykle v každém jednotlivém obchodním případě podléhá stanovení výše
ceny a způsobu placení konkrétním podmínkám zákazníka, je potěšitelné, že se
letos podařilo získat za celou historii nejvíce údajů týkajících se ceny.
Zhruba 80 % dotazovaných firem poskytlo potřebné informace ke svému produktu.
To zájemci umožňuje vytvořit si představu o cenové kategorizaci informačních
systémů.
V tabulce lze nalézt jednak velké systémy, jejichž cena může dosahovat až
částky desítek milionů, dále střední systémy, jejichž cena je v milionech
korun, a konečně je zastoupena i kategorie menších systémů, jejichž cena se
pohybuje řádově ve statisících. Ze získaných údajů vyplývá velmi podobný způsob
procentuálního stanovovaní ceny za další péči o systém po jeho zavedení
(údržba).
Ve srovnání s minulými roky se v řadě případů snížila cena za licenci produktu.
Ta se při nasazení ve střední firmě se zhruba 50 uživateli pohybuje nejčastěji
od hladiny cca 100 tisíc korun po 1-3 miliony. Při bližším pohledu je patrné,
že cenové pásmo implementačních služeb u českých produktů dosahuje hranice 2
milionů korun. U zahraničních systémů se převážně pohybuje v pásmu 4 až 6
milionů.
Doba implementace
Dalším důležitým údajem pro rozhodování je doba implementace systému. Jde o
možnost stanovit termín, kdy bude systém schopen začít sloužit podniku a jeho
zákazníkům, a tím pádem vracet investované peníze.
Bohužel ještě i dnes se občas lze setkat s ne zcela jednoznačným chápáním
rozdílu mezi instalací SW balíku na server podniku a mezi implementací, kdy
dochází v případě PIS k postupnému naplňování číselníků, nastavení parametrů
systému, naplňování systému daty k zakázkám apod. Nedílnou součást implementace
tvoří samozřejmě školení uživatelů a případné změny v organizaci či v průběhu
firemních procesů.
Z hlediska průměrné doby zavádění je zajímavý trend, kdy jen za uplynulý rok se
průměrná deklarovaná hodnota u uvedených systémů snížila ze 7,3 měsíce na dobu
5,7 měsíce. Je zřejmé, že dodavatelské firmy si uvědomují velkou cenu, kterou
podniky platí za implementaci, a snaží se proto její celkovou dobu zkrátit.
Až na výjimky jsou všechny produkty zákazníkovi implementovány využitím vlastní
metodologie dodavatele. Ve srovnání s minulými roky dále narostla podpora
optimalizace podnikových procesů a využívání znalostí uložených do referenčních
modelů. Otázkou a oblastí hlubšího prozkoumání by mohlo být chápání procesních
map jednotlivými dodavateli, neboť je uvedla překvapivě velká skupina
dotazovaných.
Oblast nasazení
Na první pohled je patrné dominantní nasazování PIS ve středních podnicích, což
bylo viditelné i v minulých letech. Přesto trvale vzrůstá počet produktů PIS
nasaditelných i v oblasti malých firem. Pokud se na možnosti jednotlivých
systémů podíváme podrobněji, zjistíme, že se jedná hlavně o ucelenou podporu
procesů ve výrobě, distribuci a financích.
K vytvoření lepšího obrazu o daném produktu může letos poprvé více pomoci
hodnota jeho procentuálního nasazení v praxi (pokud ji dotazované firmy
vyplnily). Ta má totiž větší vypovídací potenciál než pouze kladná odpověď a je
možné lépe určit skutečnou, a nejen zamýšlenou oblast nasazení konkrétního
produktu.
Z hlediska jednotlivých průmyslových odvětví dominuje tradičně strojírenství.
Vzhledem k minulým rokům se stále více prosazuje podpora výroby zakázkové a
výroby typu projekt, což celkově odpovídá i příslušným globálním trendům.
Technologické trendy
Není nutné příliš podrobně komentovat jednotlivé dotazované atributy týkající
se funkčnosti produktů, které jsou uvedené v tabulkách. Zmiňme se zde jen o
trendech, které byly do dotazníku zahrnuty v letošním roce poprvé.
Jednalo se zejména o dotazy více zaměřené na podporu nových plánovacích metod a
technik, které jsou na trhu známy jako systémy APS. Tyto systémy řízení v řadě
případů vycházejí z principů Teorie omezení, která je aplikována v přístupech
OPT (Optimized Production Technology) a DBR (Drum Buffer Rope). Klíčovým znakem
řešení je vyhledávání úzkého místa v podniku, a přizpůsobení rozplánování
operací a činností jeho možnostem. Velmi důležitou roli při stanovování
vhodných termínů zakázek sehrává ošetření nahodilých jevů, jejichž vliv
eliminují správně nastavené a umístěné časové rezervy.
Přístupy APS se uplatňují nejen v dílenském řízení, ale i při plánování a
řízení dodavatelských řetězců (SCM). Lze říci, že zájem o tyto metody mezi
uživateli od konce minulého roku stále narůstá. Důvodem je, že se v řadě
případů jedná o další vývojovou etapu, která logicky navazuje na předcházející
MRP II. Pojmy APS či SCM symbolizují řešení, která mohou doplnit stávající
přístupy a vypořádat se s omezeními, která jsou často spojena právě s metodou
MRP II.
Vliv Internetu
Internet a s ním spojené technologie mají velký vliv na vývoj PIS. Konkrétně se
jedná o zlepšení podnikové komunikace, která se projevuje v integraci s
podnikovými intranety, jež se stávají nedílnou součástí komplexních řešení.
Další dynamicky se rozvíjející prostor nabízí Internet při podpoře vlastního
byznysu. Uvedené trendy mají společného jmenovatele, který lze zahrnout pod
pojem elektronické obchodování. Internet je proto logicky považován cca 90 %
dotazovaných firem za hlavní směr jejich dalšího vývoje.
Na druhé straně není dosud zcela běžné a rozšířené využití Internetu, např. pro
vlastní prezentaci formou webových stránek, k podpoře uživatelů při řešení
častých dotazů a využití znalostí spojených s daným produktem. Této možnosti
zlepšení služeb zákazníkům i podpory vlastních konzultantů zatím mnoho firem
nevyužívá. Přitom právě ve znalostních databázích a řízení znalostí v rámci
firmy (případně společenství partnerských firem) spočívá vedle nových
plánovacích technik a nových možností komunikace jedna z velkých příležitostí
podnikových informačních systémů v blízké budoucnosti.
Závěrem
Trvale narůstající rozsah funkčnosti a komplexnosti podnikových informačních
systémů je bezesporu pozitivním průvodním rysem celé této oblasti. Na chování
samotných firem, které tyto produkty na trh dodávají, je patrná snaha, aby již
nebyly primárně spojovány pouze s realizací IS/IT. Řada z nich se snaží být
vnímána stále více jako trvalý partner podniku pomáhající při řešení jeho
podnikatelských problémů. Současně s tím chtějí firmy hrát i roli dodavatelů
špičkového know-how, vzdělávání a poradenství.
Rychlý vývoj celé oblasti PIS ve spojení se snahou udržet význam monitorování
domácího trhu a zachovat i určitou konzistenci získávaných výsledků vede rovněž
k zamyšlení. Kromě tradičních komplexních informačních systémů pro řízení
podniků se pro samostatné zpracování nabízí více specializované produkty, jako
například APS systémy anebo finanční software. To je však spíše námět na další
podobný článek.
Karel Vágner, ředitel společnosti Intentia CZ
Jaký byl pro vás
loňský rok?
V průběhu loňského roku se na našich výsledcích podepsaly současně problém roku
2000 a propad české ekonomiky. Tyto důvody se negativně projevily na tom, že se
prodalo méně licencí než v předchozím roce. Na druhou stranu jsme měli možnost
se věnovat stávajícím klientům a vylepšovat instalace. Výrazně jsme tak zvýšili
tržby za služby konzultantů. Společnost Intentia CZ dosáhla o 20 % nižšího
obratu (90 mil. korun) než v roce 1998 s tím, že EBIT (Earnings Before Interest
and Tax) byl pozitivní.
Kde vidíte největší problémy při prodeji podnikových řešení v ČR?
V současné době vidím dva hlavní problémy. Prvním je nedostatek dlouhodobých
záměrů u řady českých firem. Z toho potom vyplývá, že nechtějí upřednostňovat
investice strategického charakteru, ale spíše řeší operativní problémy
(skladové zakladače, nákup konkrétního stroje a technologie). Druhým problémem
je nedostatek likvidity a úvěrů na českém trhu, které by umožnily tyto
investice rozložit na delší časové období.
Má podle vás do budoucna šanci český podnikový software?
Globalizace trhu s sebou nese podnikání v multinárodním prostředí a je nutné
umět reagovat na nadnárodní požadavky, které vznikají ve většině případů mimo
území ČR. Vývoj v oblasti e-businessu je fenoménem, který se neustále objevuje
nejenom v médiích. Tato realita jednoznačně svědčí o tom, že globalizaci trhu
nelze zabránit. Podle mého názoru není možné získat z českého trhu dostatečné
zdroje a know-how na další vývoj a na řešení nově vznikajících požadavků, které
se okamžitě projeví vstupem zahraničního kapitálu na český trh.
Václav Mačát, generální ředitel OR-CZ
Jaký byl pro vás
loňský rok?
S touto otázkou se setkávám v začátku roku 2000 velmi často. Odpověď je
zpravidla očekávána s obavou vzhledem ke složité ekonomické situaci většiny
výrobních a obchodních podniků v ČR a SR. Nám se však podařilo finanční plán na
rok 1999 splnit. Na přelomu roku bylo zahájeno i několik nových projektů, které
znamenají dobrý start do roku 2000.
Kde vidíte největší problémy při prodeji podnikových řešení v ČR?
Jedním z trendů, který se v poslední době objevuje, je přesun výnosů z prodeje
licencí do oblasti konzultací a služeb. Toto je však kategorie, která je stále
ještě v řadě výrobních podniků řazena v prioritách investic na méně významné
místo. V roce 1999 jsme také zaznamenali velký počet odložených výběrových
řízení. Dalším problémem je stále ještě značná nestabilita vlastnických vztahů,
která rovněž komplikuje jak výběrová řízení, tak zejména proces realizace změn
v podniku.
Co si myslíte o budoucnosti českých řešení PIS?
V současnosti využívají české firmy (a tedy i OR-CZ) při výrobě softwaru
standardy a nástroje od světových softwarových výrobců a výsledné řešení IS
integruje také řadu speciálních modulů třetích stran (CAD, APS atd.). Z pohledu
uživatele není a bude stále méně podstatné, kdo konkrétně kterou část jeho
informačního systému naprogramoval. Úlohou dodavatele řešení IS je a v
budoucnosti stále více bude vybrat nejvhodnější stavební kameny, které
existují, a z nich vytvořit optimální a spolehlivé řešení. Těžko lze dnes
odhadnout, kolik kamenů přitom bude české výroby. O budoucnost takovéhoto
"českého" řešení IS však obavy nemám.
Bedřich Čámský, ředitel společnosti BSC
(zastoupení J.D. Edwards)
Jaký byl pro vás loňský rok?
Rok 1999 byl pro nás i přes složitou hospodářské situaci v naší zemi poměrně
úspěšným obdobím. Znamenal další upevnění našeho dlouhodobého záměru profilovat
se jako jedna z předních tuzemských firem podnikajících v oblasti bankovních a
ERP systémů. Osvědčila se nám strategie orientace na několik významných
zákazníků a významnou roli hrála i dobrá spolupráce s našimi obchodními
partnery Midas-Kapiti a J.D. Edwards. Rok 1999 byl i rokem velmi dobrých
hospodářských výsledků - poprvé v historii společnosti jsme překročili v obratu
hranici 100 mil. korun.
Kde vidíte největší problémy při prodeji podnikových řešení v ČR?
Největším problémem je současná ekonomická situace v ČR. Druhým aspektem je
značná konzervativnost některých společností při výběru informačních systémů a
s tím spojený rozhodovací proces, kde rozhodnutí záleží na člověku v
informačních technologiích nezasvěceném.
Má podle vás do budoucna šanci český podnikový software?
České produkty mají bezesporu šanci, a to v řešeních pro malé až střední
společnosti, řádově do 30 uživatelů. Problémem u větších aplikací jsou vazby
mezi jednotlivými moduly a vysoká náročnost testování systémů v reálném
provozu, kde je zapotřebí stovek zákazníků, takovéto možnosti české firmy
nemají. Dalším důvodem pro výběr velkých řešení od mezinárodních firem je
jejich finanční stabilita a záruka rozvoje informačního systému do budoucna.
Ota Kulhánek, ředitel společnosti Scala ČR
Jaký byl pro vás minulý rok?
Mimo úspěšného přechodu našich klientů do nového milénia jsme uvedli na trh
novou produktovou řadu Scala 5.1. Ta obsahuje i řešení pro elektronické
obchodování - Scala.Solutions, které dostalo v dubnu 1999 v New Yorku ocenění
jako nejlepší aplikace tohoto druhu, udělené společností GartnerGroup. Právě v
oblasti e-businessu vidíme největší příležitosti do budoucnosti.
Kde vidíte největší problémy při prodeji podnikových řešení v ČR?
Na to samozřejmě neexistuje jednoduchá odpověď. Já vidím jako největší problém
celkovou připravenost firem a jejich vedení na nasazení komplexního podnikového
řešení. Jinak řečeno mnoho firem není ani schopno definovat, čeho chtějí
dosáhnout a jakým způsobem, a tím mnohdy ani nechápou, jak jim ten či jiný IS
může pomoci. Zde je do značné míry vidět rozdílný přístup mezinárodních a
domácích firem. Nezanedbatelnou stránkou je samozřejmě notorický nedostatek
investičních prostředků.
Má podle vás do budoucna šanci český podnikový software v konkurenci řešení od
velkých mezinárodních firem?
Bezesporu je zde stále mnoho domácích firem, pro které lokální řešení je a bude
dostatečné. Z hlediska větších či mezinárodních projektů je samozřejmě
důležité, zdali české SW firmy budou schopny investovat do vývoje takové
prostředky, jako firma která dodává informační systém do takřka 90 zemí a má
desítky tisíc uživatelů jako Scala.
Martin Bednár, generální ředitel SAP ČR
Jaký byl pro vás loňský rok ?
Výsledky společnosti SAP ČR v loňském roce se jednoznačně zařadily do série
vynikajících, a to z pohledu několika po-
sledních let. Přesné údaje však budou v souladu s celofiremní politikou
uvolněny až koncem března, to jest po auditu finančních výsledků SAP AG za rok
1999.
Kde vidíte největší problémy při prodeji podnikových řešení v ČR ?
Na českém trhu nacházíme stále větší pochopení pro společnou diskuzi s
podnikatelskými subjekty či se státní správou nad tématy, která kladou velký
význam na taková informační řešení, jež přinášejí nejlepší obchodní postupy do
klíčových oblastí firemních zdrojů. Určitou výzvou vidíme v tom, jak najít
stejnou úroveň pochopení i pro nová témata, a to zejména v oblasti
elektronického obchodování tak, aby se z dnešních trendů staly zítřejší
standardy.
Má podle vás do budoucna šanci český podnikový software v konkurenci řešení od
velkých mezinárodních firem?
I když podíl standardních IT řešení v České republice stoupá, možnost uplatnění
lokálních softwarových řešení jistě existuje. Osobně bych jejich pozici v
budoucnosti hledal spíše v oblasti specializovaných nebo nadstavbových (add-on)
řešení.
0 0467 / ram









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.