Podrobný přehled platů vIT

Pokud pracujete v segmentu IT v Praze nebo v jejím okolí a máte alespoň 3 roky praxe, vaše průměrná měsíční mzda b...


Pokud pracujete v segmentu IT v Praze nebo v jejím okolí a máte alespoň 3 roky
praxe, vaše průměrná měsíční mzda by neměla být nižší než 22 000 Kč. Té dosáhne
technik starající se o počítačový hardware, který se pohybuje na spodních
příčkách platového žebříčku. Jako správce LAN dostanete nejméně 30 000 Kč, jako
konzultant SAP alespoň 45 000 Kč. Horní hranice výdělku se u obou pozic
pohybují na úrovni 48 000 a 100 000 Kč při praxi nad 5 let.
Významně nižší ceny práce lze zaznamenat v dalších částech ČR. Zatímco v Praze
si například programátor vydělal na začátku loňského roku v průměru 220 Kč za
hodinu, v Jihočeském kraji jen 145 Kč. Uvedené údaje pocházejí z údajů
společnosti Robert Half Technology a Ministerstva práce a sociálních věcí. Jak
jsme již slíbili v Computerworldu číslo 7, další podrobnosti ohledně tuzemských
platů v IT i jejich srovnání se zahraničím naleznete uvnitř tohoto vydání. O
průměrných platech v IT si může většina Čechů nechat jen zdát. Jsou však
spokojeni i IT specialisté?


Průměrná měsíční mzda odborníků v odvětví informačních technologií a
telekomunikací se v Praze a jejím okolí pohybuje v rozmezí od 40 do 140 tisíc
korun, a to v závislosti na jejich pozici. Oproti tomu v ostatních krajích si
tito specialisté vydělají v průměru od 22 do 100 tisíc korun za měsíc. Vyplývá
to z regionální statistiky ceny práce, kterou vypracovalo Ministerstvo práce a
sociálních věcí ČR. Podle společnosti Robert Half Technology (RHT), která
nedávno provedla průzkum mezi jednotlivými žadateli o zaměstnání a zároveň
hovořila i se zaměstnavateli příslušných organizací v Praze a okolí, se však
jejich platy v závislosti na zaměstnaneckém postu mohou vyšplhat až na 200
tisíc. Průměrný plat v České republice přitom v loňském roce činil necelých 19
tisíc korun měsíčně.

Větší peníze, větší nároky
Mezi nejlépe placené patří především pozice projektový manažer či IT manažer,
jejichž průměrná měsíční mzda se pohybuje podle společnosti Grafton v rozmezí
60-90 tisíc korun (podle vykonané praxe). Připočteme-li k tomu odpovídající
projektový bonus a pražské prostředí, suma se může vyšplhat až na 150 tisíc
korun měsíčně. Dobře placené místo zastává také programátor programovacího
jazyka Java či .Net, který si po více než pětileté praxi může v Praze přijít až
na 80 tisíc korun hrubého měsíčně. Bez praxe by se však jeho plat pohyboval v
rozmezí 20 až 30 tisíc korun. Průměrný hrubý měsíční plat programátorů
působících v ostatních krajích České republiky však činí zhruba 25 tisíc korun.
Nejméně si přitom měsíčně vydělají v Jihomoravském kraji, a to kolem 21 tisíc
korun, o zhruba pět tisíc víc měsíčně mají programátoři z kraje Ústeckého.
"Zvýšené mzdy u programátorů jsou důsledkem nedostatku kvalitních odborníků v
této oblasti," tvrdí Jan Bílek z RHT. A dodává, že dnes je největší zájem o
vývojáře s minimálně dvouletými zkušenostmi v požadovaném programovacím jazyce.
Vysvětluje to pak tím, že dříve nebylo pro programátory složité si během pár
měsíců teoreticky osvojit nové programovací jazyky a ucházet se o novou pozici
pouze s minimálními praktickými zkušenostmi. Společnosti to dříve údajně
akceptovaly. Jednou z nejlépe placených profesí je také konzultant, který si v
závislosti na specifické oblasti zaměření, délce praxe a certifikaci může v
Praze a jejím okolí měsíčně vydělat až 65 tisíc korun měsíčně, nepočítaje v to
patřičné bonusy. Podíváme-li se ale za hranice Prahy, mzdy se v ostatních
krajích pohybují zhruba na třetinové úrovni, a to od 19 do 28 tisíc korun.
Zmiňovaných 200 tisíc korun hrubého včetně bonusů si v průměru měsíčně vydělá
člověk ve funkci obchodního ředitele po minimálně pětiletém působení v oboru.
Po tříleté praxi se jeho mzda pohybuje od 58 do 100 tisíc korun hrubého
měsíčně. Vyplývá to z již zmiňovaného průzkumu společnosti RHT. Délka
zkušeností tedy rozhodně hraje velmi důležitou roli a v návaznosti na dosaženém
vzdělání, které je podle erudovaných personalistů nejsilnějším faktorem,
zajišťuje lepší pozici, a tím pádem i vyšší finanční ohodnocení.

Průměrné platy v IT rostou
"Pokud porovnáme zjištěnou výši mezd na pracovních pozicích v oblasti IT a
telekomunikací za rok 2005 s předešlými roky, můžeme pozorovat u většiny pozic
mírný nárůst," říká Jan Bílek ze společnosti Robert Half Technology. Tento jev
lze zpozorovat například u funkce account manažera, jehož průměrná měsíční
hrubá mzda po roce praxe činí maximálně 30 tisíc korun v průměru. O dva tři
roky později se však podle společnosti RHT tato suma může vyšplhat až na 75
tisíc korun měsíčně. Po pěti a více letech pak pracovníci v těchto funkcích
mohou dosáhnout průměrných platů maximálně 150 tisíc korun měsíčně, a to včetně
všech zaměstnaneckých benefitů. O stupínek výše si pak stojí key account
manažer, jehož měsíční hrubá výplata dosahuje až 180 tisíc korun. Špatně na tom
nejsou ani konzultanti s praxí delší než pět let. Hrubá měsíční mzda
konzultanta operačního systému Microsoft se pohybuje až do výše 70 tisíc korun,
ještě lépe se vede konzultantům platformy SAP, kteří si mohou měsíčně vydělat
až 100 000 korun hrubého. Méně si pak vydělají IT specialisté ve veřejném
sektoru, nižší platy lze pozorovat také ve firmách, kde je informatika
považována za podpůrnou, méně důležitou službu pro chod firmy. "Důvodem vyšších
platů jsou náročnější požadavky zaměstnavatelů na vzdělání, zkušenosti,
jazykovou vybavenost a často i mobilitu pro práci u zákazníka v rámci ČR i v
zahraničí," vysvětluje Natálie Záhorská ze společnosti Grafton.

Na Západě se mají lépe
V celkovém srovnání, měřeno cenou práce, je český zaměstnanec až o 40-60 %
levnější než jeho kolega v západní Evropě. Ovšem například ve srovnání s platy
stejně kvalifikovaných lidí v Indii a v podobných rozvojových zemích je český
zaměstnanec podle Natálie Záhorské dražší až o 30-50 %. "Většinou se dá říci,
že v minulosti dokázaly nadnárodní/zahraniční společnosti ohodnotit své
zaměstnance lépe. V posledních letech se však i české firmy musely na základě
celkové situace na trhu práce přizpůsobit tržním podmínkám a být
konkurenceschopné," dodává. Ve srovnání s USA jsou průměrné mzdy IT a
telekomunikačních odborníků v ČR nižší v rozmezí dvou až čtyřnásobku. Nejmenší
rozdíl, pouze dvojnásobek české mzdy, je u pozic projektových manažerů. Oproti
tomu největší rozdíl panuje u IT manažerů, a to v průměru až čtyřnásobný v
porovnání se mzdami v ČR. Podle Jana Bílka je tomu tak proto, že pravomoce i
role IT manažerů v USA jsou vyšší než u nás a tomu odpovídá i jejich
ohodnocení. Nejvíce žádanými zkušenostmi s IT technologiemi v USA jsou pak
zejména znalosti administrace systému Windows, administrace firewallu Check
Point a Cisco sítí. Oproti tomu nejvíce požadovaným programovacím jazykem je v
USA Visual Basic, což pro Českou republiku neplatí.

Peníze nejsou všechno
Většina společností, bez ohledu na svou velikost, se dnes stále častěji setkává
s nebývalým konkurenčním tlakem v souvislosti s náborem kvalitních zaměstnanců.
A i když plat samozřejmě hraje jednu z nejdůležitějších motivačních rolí,
rozhodně není jedinou. Důležitým faktorem při rozhodování o výběru práce jsou
také zaměstnanecké výhody neboli benefity. "Výše odměny zaměstnance za jeho
pracovní výkon může často zvýšit základní plat až o několik tisíc korun ročně,"
říká Jan Bílek. Naopak k zaměstnavateli systém odměňování přivádí kvalitního
uchazeče o práci a v případě stávajících zaměstnanců zaměstnavateli zajišťuje
jejich loajalitu k podniku či je motivuje k lepším pracovním výsledkům.
Podle personálních agentur jsou nejběžnější zaměstnaneckou výhodou příspěvky na
stravování, některé firmy poskytují svým zaměstnancům finanční bonus ve formě
"třináctého", někdy i "čtrnáctého" platu. Dalším finančním benefitem může být
rovněž zvláštní odměna za úspěšné dokončení určitého projektu či zvládnutí
vytyčeného úkolu. Mezi další výhody podle nich patří například příspěvek na
životní nebo penzijní připojištění, často opomíjenou výhodou jsou rovněž
příspěvky na vzdělání a další možnosti spojené s profesním rozvojem či
příspěvky na volnočasové aktivity nebo odívání. V některých podnicích se lze
setkat i s delší dovolenou. Mezi další způsoby, jak motivovat zaměstnance, lze
zahrnout například poskytnutí firemního notebooku, služebního automobilu či
mobilního telefonu. V poslední době pak velmi rozšířeným způsobem odměňování je
volitelný systém benefitů, tzv. kafeteria systém, kdy si zaměstnanec může dle
svého uvážení vybrat z několika sestavených souborů benefitů. "Tento systém
může být efektivnější, hospodárnější a pozitivně motivující pro zaměstnance, je
však složitý na zavedení a administrativně náročný," domnívá se Irena Nekolová
ze vzdělávací a personálně poradenské společnosti Integrity Consulting a
dodává: "Ve všech složkách systému odměňování by se měli jednotliví
zaměstnavatelé řídit jak informacemi zevnitř organizace, tak i informacemi z
pracovního prostředí trhu práce."

Výška platů je relativní
Porovnáme-li platy v oboru IT například se zemědělským či textilním průmyslem,
jsou vysoké. V těchto odvětvích pobírají pouhá 3 % zaměstnanců mzdu vyšší než
30 tisíc korun měsíčně. Nízké mzdy lze tradičně najít také u veřejných a
sociálních oborů, ve vzdělávání a zdravotnictví, kde si zaměstnanci přijdou v
průměru na 16 tisíc korun. Vedoucí a řídící pracovníci v tomto segmentu trhu si
pak měsíčně vydělají necelých 30 tisíc korun. Naproti tomu ve srovnání s
finančním sektorem představují IT platy srovnatelnou úroveň. Vedoucí pracovníci
v organizacích zaměřených na poskytování obchodních služeb (tedy zejména v
odvětví bankovnictví) si měsíčně v průměru vydělají zhruba 80 tisíc korun.
Vyplývá to ze statistického šetření mezd Českého statistického úřadu, které
bylo provedeno na celkem 1,4 milionu zaměstnanců s týdenním úvazkem alespoň 30
odpracovaných hodin. Značné platové rozdíly ale najdeme i v souvislosti s
pohlavím. Podle výběrových šetření ČSÚ mají ženy v České republice průměrnou
měsíční mzdu dlouhodobě významně nižší než muži: ženy pobírají v průměru jen
zhruba tři čtvrtiny mzdy mužů. Zatímco v roce 2004 mzda mužů činila v průměru
23 tisíc korun měsíčně, žena si za měsíc přišla na pouhých 17 tisíc korun. Jako
důvod ČSÚ uvádí odlišnou strukturu zaměstnanosti, tedy že ženy obsazují jiná
pracovní místa než muži (navíc se jen v malé míře vyskytují na vedoucích
pozicích), a vyšší četnost částečných úvazků.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.