Pohled přímo z Bostonu

Ve dnech 25.-27. 3. proběhla v Bostonu konference BioITWorld Expo. Heslo celé akce tentokrát znělo "oživujeme data". Biol...


Ve dnech 25.-27. 3. proběhla v Bostonu konference BioITWorld Expo. Heslo celé
akce tentokrát znělo "oživujeme data". Biologické vědy mají totiž v současnosti
k dispozici nástroje chrlící obrovské množství dat, která je ale potřeba dále
zpracovat a interpretovat. Bostonské konference se účastnilo přes 4 000 vědců,
bioinformatiků, venture kapitalistů a studentů.
Konference byla zahájena Francisem Collinsem, který stojí v čele projektu
sekvenování lidského genomu, přesněji té větve projektu, která je financována z
veřejných prostředků. Collins ve svém příspěvku připomněl padesáté výročí
Watsonova a Crickova objevu dvouřetězcové struktury DNA. Dále uvedl, že již
letos bude k dispozici úplná sekvence lidského genomu a nastínil možné využití
těchto dat v klinické medicíně, i když zároveň varoval před nebezpečím zneužití
genetické informace.
V této souvislosti jsem si vzpomněl na Craiga Ventera, jehož firma Celera
Genomics soupeřila v závodu o nejrychlejší přečtení lidského genomu právě s
Collinsovým akademickým projektem. Venter před dvěma lety napůl vážně a napůl
žertem prosazoval schválení dodatku Ústavy USA, který by zakázal diskriminaci
na základě genetické informace. Samotný Venter se ale bostonské konference
nezúčastnil.
Z příspěvků týkajících se farmakogenetiky bylo (subjektivně) nejzajímavější
vystoupení S. Frienda z farmaceutického koncernu Merck. Friend popsal pokrok
dosažený v molekulárním profilování nádorů. O co přesně jde? Nádory různých
pacientů mohou sice vypadat prakticky stejně pod mikroskopem, ale jejich
citlivost k chemoterapii bývá značně odlišná. Protože chemoterapie je pro
pacientův organismus zatěžující, je důležité zvolit od počátku to nejúčinnější
léčivo. Problém je však v tom, že neexistuje test, který by rychle odhalil
správné chemoterapeutikum. Ke slovu tedy přijdou mikročipy, pomocí kterých
můžeme rychle určit, které geny jsou v určitém nádoru "zapnuty" (exprimovány) a
které ne. Ukazuje se, že existuje několik různých skupin nádorů lišících se
profilem zapnutých genů a každá skupina je citlivá na jiné chemoterapeutikum.
Tato metoda diagnostiky je však prozatím v plenkách, podle Frienda se do běžné
klinické praxe dostane až za 20 až 30 let. Existují však i optimističtější
názory, které uvažují spíše v horizontu 5-10 let. Pokrok výzkumu DNA je
mimořádně rychlý a jeho tempo překvapuje i ty největší optimisty.
Problematika sběru klinických dat ze zkoušek potenciálních léčiv byla
diskutována na sympoziu trefně nazvaném "e-klinické zkoušky". Tyto klinické
zkoušky jsou nezbytnou podmínkou pro schválení nového léčiva, bohužel však
zabírají spoustu času a jsou často prováděny v několika státech současně.
Centralizovaný sběr dat přes internet by celou proceduru značně urychlil, navíc
by bylo možné rychle vyhodnotit případné vedlejší účinky nových léčiv či jejich
interakce s již používanými preparáty.
Analytické společnosti Ernst & Young a IDG Ventures prezentovaly analýzu
současné situace biotechnologických firem. Do sektoru biotechnologií míří asi
20 % všech investic rizikového kapitálu, ale absolutní hodnota od roku 2000
klesá. Biotechnologické start-upy musejí nyní obtížně prokazovat
realizovatelnost vlastního obchodního modelu, samotné nápady už zdaleka
nestačí. Náladu vlastníků rizikového kapitálu vhodně dokresluje i fakt, že tito
nyní dávají přednost financování druhého a dalších kol.
Start-upy zabývající se vývojem léků snadno přesvědčí investory, kteří vidí
zisky plynoucí z prodeje úspěšného léčiva. Na druhou stranu firmy, jejichž
hlavním cílem je pouze genomika, mají v současné době se svým financováním
problémy. Samotná genomika je pouze základem a biotechnologie vstupují do
post-genomové éry nebo je alespoň populární to tvrdit.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.