Pořád to ještě není ono

Na tomto místě se sluší psát o skvělých řešeních, ohromujících přínosech a bezmezných perspektivách informačn...


Na tomto místě se sluší psát o skvělých řešeních, ohromujících přínosech a
bezmezných perspektivách informačních technologií. Což o to, tohle všechno
opravdu existuje, ale na druhé straně je tu i jiná každodenní realita brašna
plná adaptérů, kabelů, konektorů a cédéček s ovladači.
V době těsně po vánočních svátcích jsem se rozhodl strávit několik dnů u
přátel. Na cestu jsem se vybavil mobilním telefonem, digitálním fotoaparátem,
svým Pocket PC a k tomu všemu nezbytnou trojicí adaptérů. Protože jsem nechtěl
s touto technikou jen přežívat, ale dopřát si i určitého komfortu, přibalil
jsem navíc USB kabel ke svému fotoaparátu, abych mohl snadno přetáhnout
fotografie na kamarádův počítač, a také USB klíčenku, abych si naopak mohl domů
odvézt fotografie od kamaráda.
Zmiňovaných pět dnů jsem přežil bez problémů, k plánované výměně snímků však
nedošlo. Kamarád sice nepatří k počítačovým začátečníkům, ale ani nedisponuje
těmi nejnovějšími technologiemi, a Windows 98 si bez ovladačů s USB Storage
zkrátka neporadí. Na místě pořízené fotografie jsem dokonce nebyl schopen
předvést ani na televizní obrazovce, protože jsem svůj videokabel nechal doma a
ten od kamarádova fotoaparátu mi byl kvůli nekompatibilitě konektorů k ničemu.
Někdo by řekl, že stáhnout a nainstalovat příslušné ovladače z internetu je
hračka trvající nanejvýš pár minut, ale vytáčená linka není v některých
lokalitách právě nejlevnější, nejrychlejší ani nejspolehlivější záležitost. A
navíc se o místo u počítače prakticky nepřetržitě razantně hlásila horda dětí,
které nějaké experimenty s ovladači očividně vůbec nezajímaly. Komu by stálo
prohlédnutí několika obrázků za všechny tyhle potíže? Raději si dát skleničku a
pustit si k tomu film z videa.
Vždycky, když někam na delší dobu jedu, pečlivě zvažuji, co vzít s sebou.
Brašna s nezbytnými doplňky všech digitálních technologií nezdravě bobtná a v
konečném důsledku mě odrazuje od používání těchto moderních zázraků. V takových
chvilkách mírné deprese se nemohu ubránit kacířské myšlence, jak by to bylo
jednoduché, kdyby byly všechny tyhle věci standardizovány tak, jako tolik
kritizovaný dominantní operační systém. A naopak, v jakém zmatku by asi žili
uživatelé softwaru i jejich zaměstnavatelé, nebýt standardního ovládání
aplikací, které s sebou Windows přinesly.
Moderní doba velí neztrácet čas s ovládáním nebo nastavováním a mít vše k
dispozici okamžitě na stisknutí tlačítka. Právě v tomhle trendu dnes osobní
počítače alespoň ty určené pro široké vrstvy běžných domácích uživatelů stále
zaostávají za spotřební elektronikou. V důsledku toho pak počítačové firmy
ztrácejí body v ostrém konkurenčním boji o místo na výsluní v rychle se
digitalizujících domácnostech. Tuto situaci dokládá i rostoucí popularita právě
probíhajícího veletrhu spotřební elektroniky CES v Las Vegas na úkor dříve
slavného počítačového Comdexu.
Řeč byla zatím spíše o neprofesionální nebo poloprofesionální části uživatelů
informačních technologií. I v podnikové sféře však často zaskřípou pomyslná
kolečka uvnitř počítačů. Tady jde ale spíše než o nedokonalost na straně
technologií o špatné definování potřeb a cílů na straně uživatele.
Například Jelan Heidelbergová, která se u IBM stará o koordinaci vývoje a
nasazení softwarové platformy Lotus a hardwarové platformy iSeries, na konci
loňského roku na jednom semináři v Praze uvedla, že typická firma utratí až 80
% svého IT rozpočtu na zpracování a správu pouhých 4 % dat, informací a
znalostí v rámci organizace. Tento objem odpovídá datům uloženým ve
strukturovaných databázích. Zbylých 96 %, které tvoří zejména nestrukturovaná
data a informace jednotlivců nebo malých pracovních skupin, zůstává často
nezpracováno a nevyužito.
Právě odhalování a vyplňování takovýchto bílých míst na mapě podnikových
obchodních procesů představuje budoucnost informačních technologií ve sféře
byznysu. Budoucnost spotřební digitální techniky včetně domácích počítačů je
naopak ve zjednodušení obsluhy a zvýšení robustnosti. Ani mnozí profesionální
IT specialisté, o běžných uživatelích nemluvě, dnes totiž mnohdy nemají čas ani
chuť řešit podobné problémy jako v práci také doma.
Oba světy ten profesionální i ten domácí se pak protínají v oblasti
elektronických komunikací a obchodu. Tady o použitých technologiích rozhoduje
zejména oběma stranami akceptovatelná rovnováha mezi cenou a výkonem. Ve
většině obchodů mám například neustále pocit, že placení kartou oproti
hotovostní platbě neúměrně zdržuje. Bankám a obchodníkům se však zřejmě
nevyplatí investovat do rychlejších technologií.
Zvyšování výkonu a funkcionality informačních technologií je v současnosti
nutnou, nikoli však postačující podmínkou dalšího rozvoje. Vývoj superpočítačů
pro potřeby základního a aplikovaného vědeckého výzkumu, jako je například
současný projekt petaflopového počítače IBM BlueGene určeného pro oblast
bioinformatiky, je tak jen pověstnou třešničkou na dortu představujícím průmysl
informačních technologií. Abychom ji mohli správně vychutnat, musí stát celý
tento dort na daleko prozaičtějších, avšak pevných základech.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.