Pořiďte si jediné noviny na celý život

Papír je stále nejuniverzálnějším médiem pro přenos informací. Je skladný, lehce přenosný a nevyžaduje žádné n...


Papír je stále nejuniverzálnějším médiem pro přenos informací. Je skladný,
lehce přenosný a nevyžaduje žádné napájení energií. Jeho největší nevýhodou je
však nemožnost opakovaného použití. Skloubit výhody papíru s výhodami
elektronických přístrojů by mohla tzv. "Immedia" firmy E Ink.
Nový směr
Zatímco většina dosavadních pokusů o náhradu papíru se opírala o přístroje již
běžně používané, vynálezci Immedií zvolili vlastní cestu. Joseph M. Jacobson z
americké MIT (Massachusetts Institute of Technology) spolu se dvěma studenty
použili princip, který vyžaduje přísun energie pouze pro změnu textu, nikoli
pro jeho udržení. Jejich zobrazovací systém je navíc dostatečně tenký a odolný
na to, aby se přiblížil běžnému papíru. Díky tomu je možno "vytisknout" třeba
noviny, které pak lze číst opravdu kdekoli. Jakmile máte dočteno, prostě starý
text vymažete a "vytisknete" si nový.
Protože elektronický inkoust se opotřebí po zhruba 300 milionech cyklů, vystačí
vám jedny noviny (aktualizované čtyřikrát denně) na 200 let. Další výhodou
tohoto principu je, že si čtenář může nastavit vlastní vzhled novin, včetně
velikosti písma a tematického zaměření článků.
U knih vytvořených tímto způsobem se zase do paměti jednoho exempláře vejde
několik svazků.
Díky relativně nízkým nákladům na pořízení a provoz lze od Immedií očekávat
úspěšné komerční uplatnění, a proto byla koncem roku 1997 založena firma E Ink.
Ta získala nejen patenty spojené s elektronickým inkoustem, ale i dost peněz od
investorů na rozjezd. Nyní připravuje v poloprovozu první produkty.
Jak to všechno funguje?
Elektronický inkoust je slo-žen ze tří tenkých vrstev, jejichž tloušťka
dohromady odpovídá zhruba 2,5násobku tloušťky papíru. Ve střední vrstvě jsou
rozmístěny průhledné mikrokapsle naplněné kapalinou, ve které plavou
dvoubarevné kuličky. Ty mají z jedné strany kladný náboj a z druhé záporný.
Podle toho, jaký náboj je přiveden do určitého místa spodní a horní vrstvy,
obrátí se odpovídající strana kuličky k pozorovateli. Každý bod tedy může měnit
stav jen mezi dvěma barvami (v současnosti bílá v kombinaci s černou, modrou,
červenou nebo zelenou). Ke změně stavu jednoho bodu je potřeba zhruba 20 nA,
tedy necelý 1 mikroampér na čtvereční centimetr. K "tisku" dokonce není potřeba
vlastní zdroj energie, protože stav částic lze měnit i pomocí
elektromagnetických vln.
Průměr kapslí zhruba odpovídá tloušťce lidského vlasu, takže výsledná kvalita
"tisku" dosahuje 600 bodů na palec. Tato technologie zatím nedokáže nahradit
televizní obrazovky, protože ke změně může docházet nejvýš 10x za vteřinu
(televize v normách PAL/SECAM a film se obměňují 25x za vteřinu). Na jednoduché
animace nebo na "běžící text" to však stačí.
I když v současnosti existují pouze monochromatické verze, v dohledné době se
dočkáme i celé barevné palety.
Využití
Zejména z důvodu vyšší ceny si zřejmě na elektronické noviny ještě chvíli
počkáme. Nicméně Immediím se v nejbližší době rýsuje světlá budoucnost v
oblasti obchodů, bank a silničního provozu. První generace je totiž určena pro
velké tabule, vývěsní štíty a dopravní značení. Všechny tabule lze ovládat na
dálku z jednoho místa, odpadá tak potřeba složité koordinace zejména při
rozmístění na větší ploše. Cena tabule o rozměrech 1 x 1,2 m se pohybuje mezi 2
500 a 3 000 dolary, což je jen zlomek ceny současných světelných panelů. Nižší
spotřeba elektřiny, vysoká mechanická odolnost a dlouhá životnost náklady ještě
dále snižují.
Další generace by měly posloužit jako obrazovky kapesních přístrojů, cenovky na
regálech se zbožím, stránky knih nebo novin a samozřejmě i jako ozdoba v podobě
proměnlivých nápisů na tričkách, samolepkách nebo hrníčcích.
Další směry
Na podobném principu pracuje elektronický papír "Gyricon" z laboratoří firmy
Xerox, jehož vývoj byl zastaven v 80. letech a obnoven teprve nedávno. Hustota
"tisku" se zatím pohybuje v rozmezí 200 až 300 bodů na palec. Oproti Immediím
je ke změně stavu kuliček třeba přejíždět po "papíru" speciálním perem, takže
by mohly posloužit jako elektronické poznámkové bloky.
Do vývoje obdobné technologie se pustila i firma Exxon, která na něj věnovala
100 milionů dolarů, její výzkumníci však na tomto poli neuspěli, takže projekt
byl zastaven.
Jinou cestu zkoušejí vědci z Bell Labs firmy Lucent Technologies, kteří se
zaměřili na bakterii Halobacterium salinarium. Ta totiž pod vlivem elektrického
impulsu mění střídavě barvu mezi purpurovou a žlutou. Výsledný "tisk" je
dostatečně kontrastní a může být obměňován až 5krát za vteřinu. Vývoj je ovšem
prozatím ve fázi laboratorního použití, protože ke změně stavu je potřeba pole
o napětí kolem 4 000 voltů.

9 1216 / pahn









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.