Pornografie od milionového zákazníka

Oddělení lidských zdrojů mění některá pravidla, když přichází nevhodný e-mail od největšího klienta společnos...


Oddělení lidských zdrojů mění některá pravidla, když přichází nevhodný e-mail
od největšího klienta společnosti.
Krátká hádka s jedním z našich obchodníků, kterou jsem absolvoval tento týden,
mě obohatila o novou perspektivu, ze které lze pohlížet na pornografii.
Pornografické e-maily totiž mohou ovlivnit náš byznys i jinak, než jsem se
původně domníval.
Stejně jako většina ostatních společností, které jsou připojeny k internetu, i
my jsme se potýkali s určitým počtem zaměstnanců, kteří si stahovali nevhodné
materiály. Abychom eliminovali výmluvy, že pornografie došla jako nevyžádaná,
naše současná politika v této oblasti je poměrně velmi striktní. Každý, kdo
nenahlásí přístup k pornografii, a to včetně té v nevyžádaných e-mailech, byť z
pouhé nepozornosti, bude volán k odpovědnosti.
Díky uvedeným pravidlům má naše oddělení bezpečnosti zajištěno hlášení z terénu
prostřednictvím e-mailu nebo telefonu o každé zprávě, která by mohla porušovat
naši politiku. Těší mě, že tomu tak je rád se vypořádám s množstvím hlášení,
budu-li mít jistotu, že tu nikomu neprojde stahování pornografie jen proto, že
by to prohlašoval za omyl. Vše se zdálo fungovat takřka bez chyb. Až jsme
jednoho dne dostali zprávu od Malcolma z prodejního oddělení, který hlásil
příjem jistého nevhodného e-mailu.

Když se nedaří
Přišel jsem do Malcolmovy kanceláře se sadou disket, abych si mohl odnést kopii
dotyčného e-mailu a podrobit jeho obsah podrobnému zkoumání. Bylo to poprvé,
kdy jsem měl takovou činnost provádět s e-mailem našeho prodejního oddělení a
chtěl jsem, aby to na něj udělalo dobrý dojem. Chceme totiž, aby obchodníci
mimo jiné zdůrazňovali našim klientům, jak velký důraz klademe na bezpečnost.
Můj plán byl jednoduchý: Zkopíruji e-mail včetně hlavičky, smažu originál, aby
nemohl být dále šířen, a zjistím zdroj. Tím se případ uzavře.
Ale takhle jednoduše to nešlo. Má společnost poskytuje většině zaměstnanců
desktopové počítače Compaq iPaq. Tyto počítače jsou tiché, zabírají na stole
málo místa, ale nenabízejí příliš velkou rozšiřitelnost nejsou navrženy pro to,
aby mohly být dále upgradovány nebo modifikovány. A Malcolmův stroj ani neměl
jednotku pružných disků.
Nechal jsem ho samotného před vypnutým počítačem. Vrátil jsem se o 10 minut
později s externí mechanikou. Vzápětí jsem zjistil, že se iPaq dodává se
zamčeným krytem, který má uživatelům znemožnit odstranění krytky, jež brání
zasunutí jednotky pružných disků. Tak jsem znovu odběhl. O dalších deset minut
později jsem se vrátil, tentokrát s klíčem a s mechanikou. V tomto okamžiku už
jsem byl trochu naštvaný.
Bez problémů jsem nainstaloval disketovou jednotku a byl jsem připraven
zkopírovat dotyčný e-mail, když přišla Malcolmova otázka: "Co to děláte?" Když
jsem mu začal vysvětlovat svůj plán, náhle zpanikařil. Začal mi tahat disketu z
ruky.
Pornografický e-mail, jenž obdržel, přišel z firmy, která je naším největším
zákazníkem a od člověka, který v ní zastává klíčovou pozici. Malcolm měl
strach, že jakýkoli způsob formální stížnosti nám člověka na této pozici náš
obchodní kontakt znepřátelí. Potom by naše společnost mohla významného
zákazníka úplně ztratit, a přijít tak o miliony dolarů.
Pro takové těžké okamžiky máme připravenu standardní frázi: "Po technickém
prozkoumání předáváme celý případ oddělení lidských zdrojů, na kterém už je
realizace příslušné akce." Je to tak oddělení lidských zdrojů takové věci řeší
samo, případně ve spolupráci s naším právním oddělením. My pouze provádíme
vyšetřování. Nicméně jsem věděl, že zmíněné dva týmy zpravidla dají na
doporučení mého oddělení, protože vědí, že máme v těchto věcech velké
zkušenosti.
Vrátil jsem se do naší laboratoře a prohlédl si materiál. Šlo o obrázky pro
dospělé, které s největší pravděpodobností nebyly ilegální, ale v každém
případě porušovaly naše pravidla. A bezpochyby také porušovaly pravidla pro náš
styk se zákazníky.

Morální dilema
Otázkou je, zda mám zůstat ke vzniklému problému netečný, či zda jej důsledně
řešit i s rizikem, že má společnost přijde o svého největšího klienta a o
miliony dolarů příjmů. Měl bych tedy doporučit, aby naše společnost Malcolma
pouze požádala, aby poslal svému kontaktu zdvořilý e-mail, že by raději
nedostával tento druh materiálů? A jinak bych měl nechat celou věc být? Dlouho
mi to vrtalo hlavou.
Musím se přiznat, že nakonec jsem zvolil tu snadnější cestu a doporučil našemu
oddělení lidských zdrojů, aby celou věc nechalo být s tím, že Malcolm pošle
právě takový neformální e-mail, jak bylo naznačeno výše. Požádali jsme ho, aby
připojil dovětek, že příště bychom museli zvolit formálnější řešení. Bylo by
daleko lepší, kdyby se nám podařilo dosáhnout stavu, kdy by se takový obsah do
naší firmy vůbec neměl šanci dostat. Háček je v tom, že současné technické
prostředky to neumožňují nebo alespoň ne stoprocentně. Vždy jsem byl značně
nedůvěřivý, pokud jde o práci systémů inspekce obsahu, zvláště těch, které
zkoumají obsah obrázků. Podle mých zkušeností prostě nepracují. Nebo rozhodně
ne tak, jak by měly. Nicméně i kdyby se nám podařilo zachytit jen polovinu
pornografických materiálů, které k nám míří, alespoň bychom zablokovali
největší odesílatele a poslali jim tak nenápadné varování.

Falešné poplachy.
Uvedené produkty nefungují nikoli proto, že by vůbec neuměly identifikovat
pornografické obrázky, ale proto, že mají tendenci vyvolávat vysoké množství
falešných poplachů. Fotografie batolat, Mona Lisa a dokonce i náhodně
uspořádané krajiny nebo obchodní loga mohou být chybně identifikovány jako
pornografie.
Našel jsem jednu firmu, která v této oblasti činila opravdu velmi chlubivá
prohlášení. Nevěřil jsem jí, ale nabídli nám, že naší společnosti poskytnou
testovací kopii svého produktu. A tak se i stalo. Když jsem software obdržel,
bylo u něj neobvyklé varování: Firma přiznávala, že zná jednu jeho slabinu
fotografie slonů často vyvolávají falešné poplachy. Kombinace dvou velkých
kulatých uší a dlouhého chobotu zjevně zvedá červený praporek.
S tímto nástrojem bychom tedy možná mohli být schopni úspěšně blokovat
pornografický obsah. Alespoň do chvíle, kdy někdo Malcolmovi pošle nějaké
fotografie z výletu na safari. Jakmile provedeme příslušné testy a případně
nasadíme produkt k praktickému používání, určitě zde dám vědět, jak se software
osvědčil.
Řešíte podobné problémy jako Vince Tuesday? Podělte se o svoje zkušenosti s
námi i se čtenáři Computerworldu. Můžete psát na adresu bezpecnost@idg.cz.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.