Postoje k open source sofwaru

Nejvíce zastánců open source softwaru lze najít ve skupině organizací s nejnižším rozpočtem na IT. Cílem prove...


Nejvíce zastánců open source softwaru lze najít ve skupině organizací s
nejnižším rozpočtem na IT.


Cílem provedeného výzkumu bylo zjistit, jak lidé, kteří v jednotlivých
organizacích rozhodují o volbě softwarové platformy, vnímají open source
software. Vzhledem k tomu, že získávané názory a postoje jsou zjišťovány od
reprezentativního vzorku koncových zákazníků, jsou tato zjištění velmi cenná,
protože pomáhají vysvětlit některé trendy, které lze ve sledované skupině
institucionálních předplatitelů časopisu Computerworld při pořizování open
source softwaru pozorovat. V rámci realizovaného šetření byly dotazovaným
kladeny jednotlivé výroky vyjadřující některé výhody a nevýhody open source
softwaru a další okolnosti, které souvisejí s problematikou volby softwarové
platformy.
Provokativní tvrzení, že "open source softwaru se nedá věřit", rozdělilo
dotazované na tři skupiny. První skupinu představují jednoznační obhájci open
source softwaru, kteří s uvedeným výrokem vyjádřili rozhodný nesouhlas. Jejich
podíl mezi ostatními činí 26 % a obvykle pracují v organizacích s méně než 100
zaměstnanci. Nepřekvapí, že organizace, v nichž tito dotázaní pracují,
provozují operační systém Linux nejen na svých serverech, ale také na části
klientských stanic. Bez zajímavosti není ani skutečnost, že část osobních
počítačů provozovaných v těchto subjektech pracuje pod operačním systémem
Windows ve starších verzích (zejména pak Windows 98).
Druhou skupinu tvoří lidé s rozhodujícími pravomocemi, kteří open source
softwaru nedůvěřují. Tato skupina zahrnuje ty z dotázaných, kteří s výrokem
rozhodně či spíše souhlasili, a její podíl činí 25 %. V podstatě se jedná o
názorový protipól první skupiny a analogické protiklady lze najít také ve
vybavení organizací, v nichž tito lidé pracují.
Třetí skupina, která tvoří polovinu ze všech dotázaných, s výrokem spíše
nesouhlasí, což je třeba v kontextu ostatních odpovědí této skupiny respondentů
chápat jako akceptaci základního principu open source (tedy transparentnosti
zdrojového kódu) a jeho vnímání v roli alternativního způsobu tvorby a rozvoje
softwarových nástrojů.
Nejvíce zastánců open source softwaru lze najít ve skupině organizací s
nejnižšími rozpočty na IT, zatímco nejvyšší podíl dotázaných, kteří open source
nevěří, je naopak patrný v organizacích s vyšším objemem finančních prostředků
vyčleněných na oblast IT.
Z dalších odpovědí je patrné, že 95 % dotazovaných považuje za důležité, aby
při pořizování a správě softwaru dokázali předem vyčíslit celkové náklady
vlastnictví. Tři z pěti respondentů s výrokem, který specifikuje důležitost
této podmínky, rozhodně souhlasí.
Získané odpovědi sice vypovídají o osobních postojích kompetentních zástupců,
přesto však lze v těchto postojích identifikovat mnohé rozdíly dané typem
organizace, v nichž dotazovaní pracují. Z detailní analýzy je zřejmé, že
důležitost celkových nákladů vlastnictví je vyšší pro pracovníky větších
organizací - mezi zástupci subjektů s více než tisícovkou zaměstnanců dosahuje
podíl těch, pro něž je důležitost známosti celkových nákladů vlastnictví před
pořízením softwaru vysoká, téměř čtyř pětin (79 %), zatímco v ostatních
organizacích jejich podíl kolísá mezi 50 a 60 procenty.
Jednoznačně také platí, že zástupci organizací s vyššími IT rozpočty kladou na
celkové náklady vlastnictví mnohem větší důraz než jejich kolegové z organizací
s nižším rozpočtem vyčleněným na oblast IT. Zatímco v rámci organizací s IT
rozpočtem přesahujícím 50 milionů Kč s výrokem o důležitosti odhadu celkových
nákladů vlastnictví rozhodně souhlasí devět dotazovaných z deseti, v
subjektech, jejichž IT rozpočet nepřesahuje 1 milion Kč, je to pouze polovina.

Nutná existence podpory
Podpora poskytovaná uživatelům ze strany výrobce je dalším z faktorů, na který
kompetentní pracovníci jednotlivých organizací kladou při volbě softwarové
platformy důraz. Přibližně polovina dotázaných by rozhodně preferovala software
od firem, které tuto podporu poskytují, a dalších 40 % se k jejich postoji
přiklání (spíše souhlasí). Naproti tomu pouze pro 7 % z dotázaných není podpora
poskytovaná výrobcem softwaru natolik významným činitelem, aby ho při svém
rozhodování zohlednili.


O výzkumu

Pro přípravu tohoto článku byly použity údaje z unikátního výzkumného projektu,
který exkluzivně pro IDG Czech realizuje společnost Markent. V rámci tohoto
výzkumu, jehož aktuální fáze byla realizována na počátku roku 2005, byl
podroben detailnímu zkoumání korporátní koncový trh - konkrétně organizace,
které jsou předplatiteli týdeníku Computerworld. Celkem byly (podobně jako v
minulých letech) zpracovány odpovědi zástupců 303 organizací, vybraných takovým
způsobem, aby přesně kopírovaly strukturu předplatitelů týdeníku.
Vzhledem k tomu, že výzkum probíhá již od roku 2000, je na základě získaných
dat možné nejen popisovat aktuální stav, ale lze sledovat i dlouhodobé vývojové
trendy v širokém spektru jednotlivých segmentů IT trhu.
Relevanci prezentovaných zjištění dokládá dlouhodobě ověřovaná informace o tom,
že institucionální předplatitelé časopisu Computerworld učiní přibližně
polovinu z celkového objemu investic do informačních technologií v ČR.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.