Považuji se spíše za odborníka než za manažera aneb od Cobolu k Internetu

Nedávno ještě výkonný ředitel českého zastoupení společnosti Oracle a dnes ředitel projektů pro státní správu v...


Nedávno ještě výkonný ředitel českého zastoupení společnosti Oracle a dnes
ředitel projektů pro státní správu v regionu střední a východní Evropy u stejné
firmy Ondřej Felix patří mezi veterány českého IT průmyslu. Před řadou let
vystudoval Elektrotechnickou fakultu ČVUT obor počítače a od té doby prošel
několika počítačovými firmami. Osobně se podílel na velkých projektech zavádění
informačních technologií v nejrůznějších oblastech průmyslu a přitom napsal
stovky tisíc řádků kódu v osmi programovacích jazycích. Podstatnou část
kariéry však strávil u společnosti Oracle, jejíž české zastoupení zde před pěti
lety zakládal a až donedávna řídil.
Už ve třetím ročníku studia na ČVUT realizoval svůj první velký projekt, když
se podílel na softwarovém řešení pro sčítání lidu, domů a bytů v Československu
v roce 1980. Po skončení studia téměř 10 let pracoval na Federálním
statistickém úřadě a potom přešel ke společnosti ICL, kde realizoval několik
velkých projektů ve firmách, jako je např. Škoda Plzeň. Práce u ICL jej také na
rok zavála do Anglie, kde se v centru pro systémovou integraci účastnil
projektů pro největší zákazníky této firmy.
Předtím než nastoupil u společnosti Oracle, řídil dva roky firmu APP Systems,
později pak APP Group. Téměř celou svou profesionální kariéru strávil okolo
velkých projektů, které zacházejí s velkým objemem dat a s velkým počtem
uživatelů.
Jaký byl hlavní důvod vašeho odchodu z vedení českého Oraclu?
Pět let ve funkci je dostatečně dlouhá doba na to, aby člověk uvažoval o změně.
A já jsem už cítil potřebu něco změnit. Navíc práce, kterou dnes dělám na
regionální úrovni, je nesmírně zajímavá. V Čechách totiž, ačkoli informační
technologie jsou velmi kosmopolitní oblastí a nedá se říct, že by byl člověk
izolován, stejně časem začnete potkávat ty samé zákazníky, řešíte podobné
situace atd. Naproti tomu už region střední a východní Evropy přináší spoustu
nového a je velmi užitečné zjistit, jak se to dělá jinde.
Považujete se spíše za odborníka na informační technologie nebo za manažera?
Stále se považuji za odborníka na IT a bylo by velmi smutné, kdybych se
prohlašoval pouze za manažera. Mimořádně totiž nesnáším vymezování managementu,
které tvrdí, že manažer musí být univerzální a s trochou znalostí o oboru může
řídit libovolnou firmu. Tomu prostě nevěřím. Domnívám se, že věcná znalost a
zkušenosti z daného oboru jsou nenahraditelné. Takže já jsem v první řadě
profesionál v IT a teprve v druhé řadě manažer.
V které oblasti se musíte nejvíce vzdělávat?
Informační technologie jsou velmi zajímavým a dynamickým oborem. Pokud jste dva
měsíce mimo, tak skoro nepoznáte, kam jste se vrátil. Tohle platí už téměř
posledních dvacet let, a já jsem velmi rád, že je tomu tak. Proto si musím
stále udržovat obecný přehled o tom, co se děje v oboru a samozřejmě si hlídat,
jaké nové podnikatelské modely přicházejí společně s Internetem.
Máte nějaké speciální metody na sebevzdělávání?
Pokud dnes chcete zůstat v obraze, tak se musíte vzdělávat kontinuálně. Nevěřím
tomu, že si člověk s mým vytížením může dovolit sednout a říct si, že bude
týden studovat. Tohle prostě nefunguje. Proto se snažím pochopit a vstřebat
maximum informací v rámci běžné pracovní činnosti. Hodně času mám na cestách,
na letištích, v letadlech...
Zkuste srovnat situaci před pěti lety, kdy jste zakládali Oracle a dnes? Co se
nejvíc změnilo?
Změnilo se úplně všechno. Před pěti lety jsme začínali s deseti lidmi a první
rok jsme skončili s obratem někde kolem 130 milionů korun. Po pěti letech má
Oracle v České republice přes 130 lidí, 200 partnerů a obrat přes 730 milionů
korun. Už jen tohle je obrovská změna.
Taky se změnilo prostředí, ve kterém žijeme a podnikáme, a to velmi výrazně.
Například taková maličkost jako jsou mobilní telefony. Dnes si už ani
nedokážeme představit, že bychom je neměli, ale před pěti lety to byla prostě
realita. Když jsme jednou vezli naše zákazníky do USA a ztratili jsme je někde
na letišti, tak jsme měli velký problém. Dneska bychom jim prostě zavolali.. A
o takových věcech, jako je provádění bankovních transakcí přes mobilní telefon,
se nám v té době ani nezdálo.
Jaká je náplň vaší současné práce?
Jako osoba zodpovědná za oblast státní správy v celém regionu poskytuji podporu
a konzultace lidem z Oraclu, kteří sedí na příslušných místech v jednotlivých
zemích. Snažím se zprostředkovat znalosti ze všech zemí našim lidem, tak
abychom maximálně využili synergií, které v tomto regionu přirozeně existují.
Mimochodem, region střední a východní Evropy je značně rozlehlý, protože sahá
od Balkánu přes střední Evropu až k Vladivostoku. Z toho důvodu trávím hodně
času na cestách - jen od září, kdy jsem nastoupil do této funkce, jsem strávil
asi polovinu času mimo republiku.
Jak vypadá váš běžný pracovní den?
Uvedu to na příkladu. Nedávno jsem byl v Bulharsku na obchodní návštěvě, která
začínala prezentací na konferenci o uplatnění Internetu ve státní správě
(mimochodem mimořádně zajímavé) navštívené dvěma místopředsedy vlády a
ministrem zodpovědným za státní administrativu. Potom následovala schůzka s
několika vládními úředníky včetně zmiňovaného ministra, kde jsme se bavili o
tom, jak takový systém implementovat a jak při tom může Oracle pomoci. Nakonec
návštěvy jsem ještě provedl revizi několika dalších projektů v zemi a
následoval návrat do Čech. Když si uvědomíte, že těch zemí je 25, tak se
rozhodně nenudím.
Co vás nejvíc baví na vaší práci?
Dvě věci. Za prvé její dynamičnost, kdy se pořád setkáváte s novými věcmi. A za
druhé, podle mě neexistuje druhý obor, v němž by se člověk mohl dostat k tak
rozdílným lidem a typům zákazníků. Tak třeba právníci nebo ekonomové mají také
klienty z různých oblastí, ale v IT se všemi těmito lidmi přímo pracujete a
společně řešíte jejich vlastní problémy uvnitř jejich podniků a firem. A to je
nesmírně zajímavé.
Za svou profesionální kariéru jsem například programoval systém dispečinku
pražské záchranky, podílel jsem se na programu pro gynekologickou ambulanci
jedné fakultní nemocnice, dělal jsem software pro sčítání lidu, pro řízení
průmyslového podniku atd. V jakém jiném oboru by se mi to mohlo podařit?
Kolik času jste ochoten věnovat své práci?
Strašně moc, někdy až přespříliš. V podstatě nerozlišuji, kdy je pracovní den a
velmi těžko se dá určit i má pracovní doba. Moje rodina je na to už zvyklá a
toleruje mi to.
Jaké je vlastně vaše rodinné zázemí?
Mám tři děti a velmi tolerantní manželku. Dvě dcery už jsou dospělé (kolem
dvaceti let) a syn je desetiletý. A všichni společně mě doma považují za
počítačového šílence.
Máte vůbec čas na nějaké záliby?
Občas si nějaký najdu. Protože velmi rád čtu, a to nejrůznější žánry, není to
až takový problém. Číst se dá naštěstí kdekoliv. Pocházím z rodiny, která má v
Praze dlouholeté kořeny - jeden z pradědečků býval nakladatel, což mě
poznamenalo na celý život. Už někdy mezi deseti a patnácti lety jsem přečetl
celou jeho knihovnu z doby na přelomu století, takže klasiku od francouzské
přes anglickou mám načtenou z té doby a dnes už hledám dobré knížky všech
žánrů. Občas i anglicky.
Zajímáte se o politiku?
Politika mě bohužel zajímat musí, protože věci, které podmiňují další posun v
oblasti elektronického obchodování a využívání Internetu, na ní přímo závisí.
Chybí řada zákonů, nejenom v tomto státě, ale i v celém regionu, které se
týkají elektronického obchodování, elektronického podpisu atd. Z tohoto pohledu
je pro mě politika velmi aktuální záležitostí, ale osobně bych se jí nechtěl
nikdy věnovat.
Jsem přesvědčen, že naše generace je už na to příliš stará. Politika je profese
jako každá jiná a přeučovat se ve 45 letech na úplně jinou práci, to by člověk
musel mít velmi silnou motivaci. A já ji nevidím.
Co si myslíte o kvalitě současných českých manažerů?
Na to mám velmi jasný názor. Každý, kdo někdy seděl v řídicí pozici v americké
nadnárodní firmě, se během několika prvních týdnů naučí, že existují dvě
neměnné věci - čtvrtletní vyhodnocování výsledků a odměňování všech, kteří tyto
výsledky mohou ovlivnit, podle těchto výsledků. Je to obrovský zdroj stresu a
tlaku na management, protože musí čtvrtletně odvádět výsledky bez ohledu na to,
co se děje na trhu nebo jak dlouhodobý koncept zrovna vytváří, ale funguje to.
Tyto dva základní principy jsou tím, co velmi chybí u velkého množství českých,
ale i východoevropských firem. A přitom to není nikterak složité. Nezáleží to
ani na vlastnickém tlaku, ale spíše na jasných vlastnických vztazích. Oracle
sám má několik desítek tisíc majitelů a jenom těch institucionálních (velkých
podílových fondů) je přes dva a půl tisíce. Není tedy bezpodmínečně nutné, aby
existoval jediný vlastník, který obrazně řečeno "práská bičem". Stačí, když
fungují jednoduchá a přesně definovaná pravidla. A právě dodržování
jednoduchých pravidel je přesně to, co v Čechách a ve velké části východní
Evropy zatím chybí.
Kvalita českých manažerů začíná už být obdobná jako jinde ve světě - někteří
jsou velmi dobří, jiní naopak velmi špatní. V tom bych neviděl problém. Podle
mě jen chybí jasná a transparentní pravidla. V novinách se objevuje spousta
článků o chybách managementů českých firem. Docela mě udivuje, že se nikdo
neptá, podle čeho jsou tito lidé placeni.
Měli jste problémy při přechodu vašich zákazníků na rok 2000?
Samozřejmě, že ano. Všichni měli problémy, nejenom my. Připravit se na přechod
nebylo v žádném případě jednoduché. Já osobně jsem však vždycky říkal, že není
třeba očekávat žádné velké drama a že problémy budou daleko přízemnější, než
jak tvrdí média. Že problémy mohou nastat se zúčtováním DPH v lednu, s
finančními uzávěrkami na konci roku atd. Právě tam je největší riziko, protože
prakticky neexistuje firma, která by dnes nedělala roční uzávěrku na počítači.
Myslím si, že je velmi dobrým vysvědčením centrální banky a komerčních bank, že
se nic neodehrálo v bankovním sektoru. To bylo jedno z nejkritičtějších míst a
jak je vidět, tak to banky zvládly. Vůbec je obrovskou vizitkou pro lidi v IT
branži, že tento nepříjemný problém zvládli.
Nemyslíte si, že IT firmy vyvolaly zbytečně velkou paniku?
Existuje názor, že softwarové firmy strašným způsobem vydělaly na roku 2000. Z
našeho pohledu je to naprostý nesmysl, protože Oracle odstraňoval chyby jako
součást standardní podpory, kterou zákazníkům poskytujeme. Navíc všechny
investiční rozpočty byly kvůli roku 2000 zmraženy, takže firmy prakticky
neinvestovaly do nákupu nových technologií.
Mnoho věcí, které se v posledních dvou až třech letech dělaly, tak mělo značnou
část prostředků odvedenou do nerozvojových prostředků a do odstraňování chyb.
Myslím si, že nebýt roku 2000, tak by byl IT trh dnes už určitě dál. Byl to
spíše silný brzdící faktor, než akcelerační.
Znáte se osobně s nejvyšším mužem Oraclu Larry Ellisonem?
Osobně ne. Jen jsem ho viděl několikrát vystupovat na různých konferencích a na
jedné z nich jsem s ním dokonce z publika diskutoval. Osobně se znám s mužem
číslo dvě Raymondem Lanem, který byl v Čechách a s nímž jsem měl tu čest
několikrát pracovat.
Co si myslíte o tom, jak se Larry Ellison vyjadřuje o vaší konkurenci?
Protože se o naší hlavní konkurenci Microsoftu také vyjadřuji poměrně
nekonvenčním způsobem, tak s ním plně souhlasím. Larry má jasnou vizi
architektury počítačových systémů, která je naprosto odlišná od vize
Microsoftu. Když mezi sebou kolidují dvě vize, tak logicky dochází ke střetům.
Důležité však je, že obě existují a mají právo na život. A mimochodem, mě je
Larryho vize podstatně blizší než vize Microsoftu. Proto také u Oraclu pracuji.
Co považujete za nejdůležitější okamžiky své dosavadní kariéry? A co byste
poradil někomu, kdo by to chtěl dotáhnout až na ředitele velké firmy?
Já jsem asi konzervativní inženýr, a proto věřím tomu, že po absolvování dobré
vysoké školy získá člověk potřebný nadhled a schopnost adaptovat se, a dál se
vzdělávat. Potom je nějakou dobu nutné špinit si ruce skutečnou prací - z
inženýrského hlediska to znamená vytvářet systémy nebo kdybych byl stavař, tak
bych asi stavěl domy.
Tohle je rozhodně nenahraditelná zkušenost, kterou když získáte v základních
oblastech daného oboru, tak máte hlavní předpoklad k přechodu do řídicí funkce.
Na druhou stranu i v řídicí pozici si musíte občas ušpinit ruce normální prací,
jinak pomalu ztrácíte kontakt s realitou, což je v naší branži smrtelná chyba.
Co považujete za svůj největší úspěch?
To se nedá takhle říct. I když například jsem velmi hrdý na to, že jsem
software pro sčítání lidu v roce 1980 udělal tak, že se podle něj zpracovávalo
ještě v roce 1990. To jsem tenkrát určitě nepředpokládal. Nebo projekt ve
Všeobecné zdravotní pojišťovně, který jsme dokázali dokončit v naprosto
šibeničních termínech. Má největší profesionální satisfakce však je, že se mi
podařilo podílet se na projektech, se kterými jsou zákazníci spokojeni. V
soukromém životě pak za největší úspěch považuji, že se mi podařilo sladit
rodinu a práci.
A co neúspěchy?
O těch se zásadně nehovoří, ale každý je má. I já mám své kostry ve skříni
(úsměv...).
Máte nějaké pevné životní zásady?
Snažím se maximálně dodržovat to, co jsem slíbil. Je to strašně složité a
netýká se to jen včasných příchodů na domluvené schůzky, i když tam to začíná.
V obchodní sféře se pohybuji už od roku 1989 a pořád si myslím, že se i u nás
dá podnikat systémem potřesení ruky a jednoduché dohody. Všechno ostatní už
jsou jenom technické detaily. V tomhle jsem se naštěstí zatím nezklamal.
****** tabulka na úvod ********
Ondřej Felix
Pozice: ředitel projektů pro státní správu v regionu střední a východní Evropy
u společnosti Oracle
Věk: 45 let
Stav: ženatý, tři děti
Největší úspěch: vybudování současné pozice Oraclu na českém trhu, realizace
velkých projektů
Největší problém: o těch se většinou nemluví
Záliby: četba literatury nejrůznějších žánrů
0 0126 / ram









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.