Poznámka

Otázka: "Jaký textový editor chcete domů?" Odpověď: "No, já bych si zkopíroval ten Word, my to máme v práci. A jestl...


Otázka: "Jaký textový editor chcete domů?" Odpověď: "No, já bych si zkopíroval
ten Word, my to máme v práci. A jestli můžeš, tak mi vezmi i ten Excel, ten
taky občas používám." Právě proběhla transakce v hodnotě nějakých 14 tisíc
korun. A vynořují se otázky: "Kdo na tom vydělal a kolik?" "Kdo prodělal?"
Odpověď by mohla znít třeba tak, že vydělali všichni, výrobce softwaru i
majitel nelegální kopie MS Office. Že ne?
Protože bude dále řeč o výhodách a nevýhodách nelegálního softwaru pro
jednotlivé subjekty trhu, potřebuji nějaký příklad. S dovolením jsem zvolil
Microsoft. Pro následující úvahy se mi totiž náramně hodí skutečnost, že má
tato společnost "soudně uznaný" monopol. Mohu tak na jejím příkladu ukázat, jak
některým firmám pirátství nejen škodí, ale také nemalou měrou pomáhá. Microsoft
v tom ale rozhodně (i historicky pojato) není sám.
Jistě, podlehneme-li dokola omílaným argumentům, pak bychom snad třeba mohli
uvěřit, že je tomu právě naopak. Nelegální uživatel Wordu z úvodního příkladu
přišel o čisté svědomí a o možnost získání technické podpory. A Microsoft o 14
tisíc korun (no, spíše o něco méně, distributoři si přece jen také něco
nechají). To je ale opravdu velmi zjednodušený pohled na věc. Jestli někdo o
něco přišel, tak spíše úplně jiné firmy. Ale o těch později.
Po pravdě řečeno, nelegálního uživatele asi netrápí svědomí, protože kopírování
softwaru není (a troufám si tvrdit, že nejen u nás) ani přes snahu jeho výrobců
spojováno s přílišným morálním odsouzením. A technickou podporu si za nabízenou
cenu rád odřekne (nebo víte o nějakém "malém uživateli", který bych chtěl dát
za zodpovězení svých pár otázek 14 000?) Ani Microsoft však nepřišel o žádné
peníze: MS Office totiž není software určený pro domácí uživatele. Rozhodně ne
svou cenou. A proto by si jej většina uživatelů domů (za peníze) nepořídila.
Kdo by se naopak mohl cítit poškozen, jsou firmy, které nabízejí levné
kancelářské balíky, skutečně určené pro domácí uživatele a menší firmy (jistě
mezi ty patří i Microsoft s MS Works ale nikoli s Officem). Na ty by se totiž
řada uživatelů a majitelů firem obrátila, kdyby si mysleli, že je lepší
software nekrást. Což si ovšem často nemyslí.
Zbývá už jen dodat, proč je pro Microsoft softwarové pirátství tak užitečné.
Protože díky němu nemají uživatelé žádnou motivaci shánět lacinější produkty
konkurence. Nic je nenutí instalovat Linux, nebo Star Office pod Windows. A tak
si všichni zvykáme na ty samé produkty a dochází ke stále větší standardizaci.
To, co mají uživatelé doma, chtějí mít i ve vlastní firmě (kde alespoň za pár
licencí i zaplatí).
Co by se ale asi stalo, kdyby se opravdu začalo důsledně kontrolovat, kdo
používá legální software? Kdyby ve všech (i malých a středních) firmách muselo
být opravdu tolik licencí produktů, na kolika počítačích se skutečně současně
používají? Nenechali by tam majitelé firem náhodou instalovat volně šiřitelný
software? Nezačalo by to třeba už na školách, které nemají příliš peněz (a
software nedostávají ani zdaleka zadarmo)? A v domácnostech?
Co by měli uživatelé doma, co by se naučili ve škole, to by chtěli používat i
nadále. A možná by i trochu ustoupili většina softwaru už má dnes velmi podobné
ovládání, takže by mohli pohodlně přejít i na konkurenční produkty ale proč na
dražší? Proto tvrdím, že by důsledná legalizace veškerého softwaru vedla v
konečném důsledku ke konci softwarových monopolů. Úvaha, zda by to bylo dobře,
je však na samostatný článek...
0 0044 / pen









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.