Pozor, vyletí ptáček

Leteckým společnostem, vládám a bezpečnostním organizacím dochází trpělivost. Vlna teroristických útoků a permane...


Leteckým společnostem, vládám a bezpečnostním organizacím dochází trpělivost.
Vlna teroristických útoků a permanentní ohrožení posádek i cestujících
dopravních prostředků, zejména letadel, akcelerovala zavádění nejrůznějších
bezpečnostních a biometrických systémů.
V devadesátých letech Mir Aimal Kansi, známý terorista, získal bez problémů
americké vízum a z Pákistánu přicestoval do Spojených států.
Koupil si samopal AK-47 a 25. ledna 1993 zastřelil dva agenty CIA a další
zranil přímo před budovou hlavního sídla CIA. Poté odletěl pryč ze země a před
vyšetřovateli se úspěšně ukrýval až do roku 1997, kdy byl zatčen. Asi si
kladete otázku, jak se mohlo stát, že Kansi přechytračil americká bezpečnostní
opatření a přestože jeho jméno bylo na seznamu nebezpečných teroristů, získal
vízum, koupil si letenku a v obchodě legálně pořídil zbraň? Zcela jednoduše ze
svého jména vypustil jediné písmeno. V jazyce urdu, používaném v Pákistánu, je
Kasi běžná varianta slova Kansi. Bezpečnostní systém Soundex používaný
imigračním úřadem na letištích, porovnává jméno v pasu s databází jmen. Údaj v
systému Soundex je složen z čtyřmístného kódu, tvořeného z prvního písmene
příjmení a třemi číslicemi zastupujícími souhlásky (samohlásky se vypouštějí).
Nedokonalost tohoto systému, který si nedokázal poradit s nuancí ve jménu
známého teroristy, naopak zbytečně ztrpčuje život mnoha nevinným cestujícím,
kteří mají tu smůlu, že jejich Soundex kód je shodný s kódem nějakého lumpa.
Například kód Usámy bin Ládina (L350) je shodný s kódem zpěváka britské
punk-rockové kapely Sex Pistols Johnnyho "Rotten" Lydona. Ten se prohřešil snad
jen proti módě a hudbě.
Nový systém LAS (Language Analysis System), který má ve své databázi více než
miliardu jmen z celého světa, by měl tyto problémy odstranit. Než dojde k jeho
zavedení na amerických letištích, můžete se jen modlit, aby právě váš Soundex
kód neodpovídal kódu nějakého hledaného zločince.
Bezpečnostní systémy, jejichž zavádění je v současném světě nezbytné, však
postupně dozrávají. Například zátěžové testy australského biometrického systému
pro rozpoznávání tváří vykázaly překvapivě dobré výsledky. Automatizovaný
pohraniční kontrolní systém SmartGate patří ke světové špičce a pravděpodobnost
správného rozpoznání lidských tváří je s jeho pomocí dle bezpečnostních
odborníků na dnešní poměry velmi vysoká. Náklady na vývoj systému SmartGate,
který byl zahájen v roce 2001, dosáhly 1,2 milionu amerických dolarů.
Testovací režim systému SmartGate byl poprvé prakticky zaveden australským
celním a imigračním úřadem na mezinárodním letišti v Sydney v listopadu 2002.
Při vyhodnocování ročních zkušeností byl pojmenován i nejproblematičtější prvek
celého systému. Tímto prvkem jsou, poněkud bez překvapení, jeho uživatelé, tedy
lidé.
Zatímco posádky letadel se podrobují procesu ověřování svých tváří bez reptání,
protože informace o zavedení tohoto systému získaly od svých nadřízených, běžní
cestující příliš pochopení neprojevují. Autoři rozpoznávacího systému
potvrdili, že do vývojového týmu napříště zařadí psychology a různé odborníky
na lidské chování. Už dnes při pohovoru s americkým imigračním úředníkem musíte
(v rámci programu US Visit) poctít svým úsměvem objektiv fotoaparátu a na
digitální čtečku otisknout palec. Příjemné pocity při této proceduře asi
nezakusíte.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.