Pozor, zlý pes!

Zatímco se řidič dodávky zručně proplétá předměstskými ulicemi, vyhledává závozník na svém handheldu informace...


Zatímco se řidič dodávky zručně proplétá předměstskými ulicemi, vyhledává
závozník na svém handheldu informace o místě, na které má být doručena další
zásilka. Vedle adresy příjemce a jiných běžných údajů na displeji nachází i
zvláštní textovou poznámku: "Pozor na velkého hlídacího psa!" Volá tedy
adresátovi, oznamuje mu, že k němu se zásilkou dorazí během několika minut, a
prosí ho, aby psa uvázal.
Tento a další podobné detaily v systému pro směrování a sledování zásilek
považuje americká zasilatelská firma Bekins za významnou konkurenční výhodu,
díky níž se zvýšila produktivita jejího 75členného týmu doručovatelů o celých
20 %. Většinu nestandardních situací je nyní možné řešit předem, a lze tak
předcházet zbytečným prostojům, ke kterým by jinak při návštěvě u zákazníka
došlo. Za vším pochopitelně stojí dobře vybavené datové centrum umístěné v
sídle společnosti a bezproblémový přístup doručovatelů k datům prostřednictvím
spolehlivé mobilní sítě.
O úspěchu nebo neúspěchu při zavádění mobilních technologií do praxe často
rozhodují maličkosti. Hranice mezi situací, kdy je konkrétní aplikace užitečným
pomocníkem, a stavem, v němž představuje pouze zbytečnou, nepříjemnou a úmornou
administrativu, je velmi úzká. Zdaleka ne každý mobilní projekt dnes dokáže
uspokojivě splnit očekávání zadavatele, nicméně právě tudy vede cesta dalšího
rozvoje informačních technologií a jejich pronikání do praktického života.
Důležitým předpokladem úspěchu je kromě dobrého technického zázemí, jehož
zajištění dnes nepředstavuje větší problém, především dobře navržené
uživatelské rozhraní. Ve výše uvedeném případě společnosti Bekins šlo zejména o
jednoduchost ovládání. Vzhledem k tomu, že od řidičů dodávek nelze očekávat
mimořádnou zběhlost v počítačových dovednostech, muselo být všechno uděláno
tak, aby byli při práci s handheldem vedeni krok za krokem a v maximální míře
ušetřeni situací vyžadujících rozhodování.
Mají-li dnešní PDA a chytré mobilní telefony nějaké slabé místo, jsou to
především omezené možnosti interakce s uživatelem. Řada aplikací vyžaduje
vkládání rozsáhlejších textových informací, někdy by se hodila možnost ovládání
prostřednictvím hlasu nebo gest. Právě takové technologie se dnes rodí po celém
světě nejen ve velkých renomovaných laboratořích, ale také v řadě malých firem,
které tímto způsobem hledají své místo na výsluní.
Zajímavým pokusem v tomto směru je chirurgický simulátor společnosti Immersion.
Ten dokáže kromě obrazu a zvuků, které se při jednotlivých operačních úkonech
ozývají, zprostředkovat také hmatové vjemy odpovídající reálné práci s
chirurgickými nástroji.
Jiným příkladem technologie, která by mohla být jednou použita pro komunikaci
člověka s PDA nebo mobilním telefonem, je systém pro rozpoznávání gest.
Vyvinula ho společnost Cyberet Systems pro potřeby armády a ve své současné
podobě má umožnit tichou domluvu mezi vojáky v terénu. Tvůrci tohoto systému
však věří, že v časovém horizontu 20 let bude komunikace prostřednictvím gest
stejně běžná jako počítačová myš.
Nové technologie interakce mezi uživatelem a handheldem, které jsou dnes ve
stadiu zrodu, mají před sebou ještě léta zrání a přirozeného výběru. Avšak
vzhledem k tomu, že nejde o samoúčelné experimenty, ale poptávka po nich
skutečně existuje, je sázka na ně pro ambiciozní firmy dobrou volbou.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.