Práce doma aneb vyzkoušejte telecommuting

Jistě se každý z vás alespoň jednou pozastavil nad obrovským množstvím inzerátů, které nabízejí tak zvanou "prác...


Jistě se každý z vás alespoň jednou pozastavil nad obrovským množstvím
inzerátů, které nabízejí tak zvanou "práci doma". Znění těchto nabídek je mnohdy
až neuvěřitelné: "Vydělávám víc jak 10 000 týdně a už nestíhám! Přidejte se k
nám! Nemusíte nic umět! Jak prosté! Proč se vlastně vzdělávat, když někde leží
ladem desetitisíce a stačí se jen sehnout? Nechci nějak zobecňovat, ale mnohdy
se za takovými nabídkami skrývá známá hra "letadlo". Jindy se jedná o pouhé
mámení "počátečních nutných poplatků".
Avšak na druhé straně nedejme se u nabídek "práce doma" mýlit pouze dojmem z
inzertních novin. V zahraničí se začíná to, co my nazýváme tak trochu pohrdavě
"prací doma", rychle zabydlovat a získává si v ekonomice stále větší
popularitu. Předmětem nabídky je sice dobře placená, ale "tvrdá, profesionální
a velmi specializovaná práce". Tento způsob spolupráce se v zahraničí nazývá
telecommuting, home-office, home-work apod. a má díky rozvoji informačních
technologií, zejména Internetu, stále větší prostor pro svůj rozvoj.
Výhody a nevýhody práce doma
U "práce na dálku" se v oblasti tvorby softwaru nejedná o spisovatelskou
činnost, ale většinou o práci programátora na zakázku. Práce doma má jako
zvláštní způsob tvorby softwaru několik výhod a také několik nevýhod, které
jsou spojené s určitými riziky, a to jak pro firmu, tak pro programátora.
Z hlediska pracovníka se jako výhoda jeví osobní pohodlí, volnost a větší
možnost seberealizace. Pracovník může při zvýšeném úsilí (a pokud je schopný)
zpracovat více zakázek, které by při klasické práci pouze u jednoho
zaměstnavatele nebyly ohodnoceny "úměrně zvýšenému množství". Nevýhodou pro
pracovníka je nutnost zakoupení si vývojového softwaru, možnost vyšších nároků
objednavatele na odevzdanou práci (jak v kvalitě, tak v množství) vzhledem k
velkému počtu zájemců o tuto práci. Také nezapomeňme na riziko setkání s
neseriózní firmou, která sice práci převezme, ale nezaplatí za ni. Z hlediska
firmy se jedná o největší riziko v tom, že pracovník nemusí odvést práci v
požadované kvalitě, resp. výsledek jeho práce nemusí odpovídat zadání ze strany
firmy.
Když doma programujete
U tvorby softwaru je však situace o něco složitější, než např. u zadání článku
nebo recenze. Zadání nemůže být podáno pouze v obecné rovině a nelze se
spoléhat na to, že se programátor "trefí do zadání". Výsledkem totiž může být
velmi nepříjemná situace: Programátor, sedřený jako mezek, nakonec cosi
odevzdá, ale je to vzdálené tomu, co firma vlastně chtěla. Přitom v této chvíli
je již těžké určovat, kdo vlastně tento stav způsobil, zda firma svou
neschopností zadat přesně externímu pracovníkovi úkol, nebo je na vině
programátor, který dobré zadání prostě popletl.
S rizikem tohoto typu je samozřejmě spojeno celé nutné úsilí vynaložené firmou
na zadávání práce, na tvorbě přesných analýz, na kontrole odevzdané práce atd.
Pokud je totiž pracovník vzdálen, nelze ústně korigovat nedostatky takovýchto
dokumentů zadávajících práci. Firma využívající "práci na dálku" může ušetřit
na nákladech díky odbourání obrovské a vlastně zbytečné mašinerie, která je
spojená s režií práce zaměstnanců. Jedná se zejména o náklady na prostory,
náklady na administraci apod. Na druhé straně se firma vystavuje vcelku
pochopitelnému riziku, že odevzdaná práce nebude odpovídat jejím požadavkům.
Toto riziko nejvíce hrozí u těch softwarových
firem, které nemají žádnou zkušenost s moderními metodologiemi tvorby softwaru,
jako jsou objektová analýza, komponentní návrh atd.
Nenákladové pobočky
Ve většině případů se v softwarových firmách externí práce chápe jako zadání
práce pro tvorbu kódu programátorovi. Pouze takto chápaná "práce na dálku" s
sebou přináší zmíněná rizika, protože vyžaduje od firmy dobré zvládání
metodologie a tvorbu velmi kvalitních analytických dokumentů, které se stávají
výchozím zadáním pro vzdáleného programátora.
Zajímavým řešením se stává možnost zapojit do systému externího kvalitního
analytika metodika, který nemá na starosti nic jiného, než organizačně a
analyticky vést tým vzdálených pracovníků. Tento pracovník je v občasném, ale
častém osobním kontaktu jak s firmou (objednavatelem), tak se vzdálenými
pracovníky (programátory). Pro tyto pracovníky je zadavatelem takto stanovený
vedoucí analytik. V tomto modelu jsou pracovníci spolupracující s firmou
sdruženi do jednoho týmu pod jedno vedení analytika-metodika.
Tento model je velmi podobný tomu, jako by si firma založila vzdálenou pobočku
a určila
v ní hlavního analytika-metodika a přijala programátory. Rozdíl je však
podstatný v nákladech sama pobočka fyzicky de facto neexistuje, pouze se zavede
její abstraktní model a funguje tak předávání informací mezi zadavatelem a
pracovníkem. Jedná se o model nenákladové pobočky.
Telecommutingový tým
Tímto modelem se pro firmu přenáší komunikace s tvůrci programu na vyšší
úroveň. Firma totiž při zadání nekomunikuje s programátory přímo, ale s
analytikem, který formuluje objektovou analýzu a poté vytváří organizačně také
zadání pro tvorbu kódu pracovníky. Je samozřejmé, že pokud vedoucí analytik
takového telecommutingového týmu ovládá metodologii tvorby softwaru, pokud umí
dokumentovat výsledky práce, pokud umí organizačně vést tým lidí, potom riziko
nesouladu výsledku se zadáním je velmi malé. O tom, zda dojde k efektivnímu
výsledku práce programátorů, totiž ani tak nerozhoduje jejich vzdálenost, ale
způsob řízení projektu a použité metodologie vývoje softwaru. Pokud se
používají dobré metody vývoje, může být programátor skutečně až na druhém konci
světa.
8 2647 / dar









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.