Práce z domova v Česku

Nejintenzivněji je homeworking využíván v těch organizacích, jež mají méně než 100 zaměstnanců. Díky organi...


Nejintenzivněji je homeworking využíván v těch organizacích, jež mají méně než
100 zaměstnanců.


Díky organizačním možnostem a technickému vybavení jednotlivých organizací
může v současné době část zaměstnanců vykonávat svou pracovní činnost z
domova. Přestože tento pracovní model v současnosti využívá jen relativně malá
část z dotazovaného počtu institucionálních předplatitelů časopisu
Computerworld, jeho výhody nutí mnoho dalších subjektů k úvahám, zda do
budoucna svým zaměstnancům, či přesněji jejich části, umožnit pracovat část
pracovní doby doma.
Přestože se z odpovědí dotazovaných zástupců vybraného vzorku organizací
ukazuje, že práce z domova, homeworking, je velmi úzce svázána s přesně
vymezenými pracovními pozicemi, byla hlavní výzkumná pozornost věnována
konkrétním zkušenostem pracovníků IT oddělení. Z jejich odpovědí vyplynulo, že
možnost pracovat z domova má přibližně každý třetí.
Z podrobnějšího vyhodnocení je dále patrné, že s homeworkingem v řadách IT
pracovníků se lze v současnosti setkat častěji ve velkých organizacích. V
podskupině subjektů s více než 500 zaměstnanci mohou pracovníci IT oddělení
vykonávat část svých pracovních povinností z domova v téměř dvou pětinách
společností (39 %), zatímco mezi organizacemi s méně než 500 zaměstnanci je to
jen v necelé třetině (29 %).
Podobně výrazný rozdíl je patrný při srovnání organizací se zahraniční
majetkovou účastí a ryze českými společnostmi: zatímco mezi organizacemi
(spolu)vlastněnými zahraničním subjektem činí podíl subjektů, které již nyní
homeworking využívají, 39 %, mezi organizacemi v českých rukách je to 32 %. Bez
zajímavosti není ani ta skutečnost, že homeworking mohou využívat pracovníci IT
oddělení ve více než čtvrtině veřejných organizací (28 %), tedy v orgánech
státní správy, samosprávy a současně také v sektoru školství a zdravotnictví.

Jakou dobu...
Doposud uvedené údaje charakterizují míru rozšíření homeworkingu napříč
sledovanou skupinou organizací, nicméně nevypovídají o intenzitě, s jakou je
homeworking v konkrétní organizaci skutečně využíván. O konkrétní míře
využívání homeworkingu jednotlivými pracovníky svědčí podíl pracovní doby,
kterou jednotliví pracovníci v průměru stráví u sebe doma. Z uvedeného údaje
vyplývá, že průměrný pracovník odpracuje z domova přibližně desetinu své
pracovní doby. Současně je z odpovědí dotazovaných patrné, že celý pracovní den
v rámci týdne nebo i delší dobu stráví doma přibližně jeden pracovník z pěti
(18 %). Ostatní čtyři pětiny zaměstnanců pracujících formou homeworkingu pak z
domova působí kratší dobu.
Z detailní analýzy vyplývá, že největší část své pracovní doby stráví doma
pracovníci veřejné správy (v průměru 15 %), ve všech ostatních skupinách
organizací definovaných předmětem činnosti se podíl pracovní doby strávené v
domácím prostředí nevychyluje od celkového průměru. Podobně platí, že
nejintenzivněji je homeworking využíván v nejmenších organizacích - s méně než
100 zaměstnanci.

... a kolik lidí?
Druhým z ukazatelů míry využívání homeworkingu v rámci jednotlivých subjektů je
počet pracovníků, kteří mohou svou pracovní činnost vykonávat doma. Ze
získaných výsledků výzkumu se v této souvislosti ukazuje, že homeworking
zdaleka neprorůstá organizační strukturou žádné ze zkoumaných společností - ve
všech případech se práce z domova týká relativně úzké skupiny pracovníků,
jejichž počet málokdy přesáhne 10 zaměstnanců. V tomto případě se od ostatních
organizací liší subjekty z oboru utilit a telekomunikací, v nichž je podíl
pracovníků pracujících z domova nejvyšší. Je však třeba uvést, že s podobnou
situací se lze setkat také v případě organizací spojených s veřejnou správou a
do určité míry také ostatních subjektů.
Získané závěry naznačují, že současnou praxi v oblasti homeworkingu bychom
mohli označit spíše za průkopnické začátky než za fázi rutinní aplikace.
Ukazuje se, že model homeworkingu je spíše jakousi "výhodou pro zaměstnance"
než skutečným dosahováním úspor na fixních nákladech spojených s pracovní
činností vybrané skupiny pracovníků.


O výzkumu

Pro přípravu tohoto článku byly použity údaje z unikátního výzkumného projektu,
který exkluzivně pro IDG Czech realizuje společnost Markent. V rámci tohoto
výzkumu, jehož aktuální fáze byla realizována na počátku roku 2005, byl
podroben detailnímu zkoumání korporátní koncový trh - konkrétně organizace,
které jsou předplatiteli týdeníku Computerworld. Celkem byly (podobně jako v
minulých letech) zpracovány odpovědi zástupců 303 organizací, vybraných takovým
způsobem, aby přesně kopírovaly strukturu předplatitelů týdeníku.
Vzhledem k tomu, že výzkum probíhá již od roku 2000, je na základě získaných
dat možné nejen popisovat aktuální stav, ale lze sledovat i dlouhodobé vývojové
trendy v širokém spektru jednotlivých segmentů IT trhu.
Relevanci prezentovaných zjištění dokládá dlouhodobě ověřovaná informace o tom,
že institucionální předplatitelé časopisu Computerworld učiní přibližně
polovinu z celkového objemu investic do informačních technologií v ČR.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.