Praha bude jedním ze tří hlavních center DHL na světě

USA, Malajsie a Česko to jsou země, které se budou v budoucnu pravidelně střídat po osmi hodinách a ve "svůj čas" obh...


USA, Malajsie a Česko to jsou země, které se budou v budoucnu pravidelně
střídat po osmi hodinách a ve "svůj čas" obhospodařovat běh celosvětové
logistiky DHL. Výjimečnost rozhodnutí dokumentuje i to, že v západní Evropě
firma zruší mnoho dalších dílčích center a propustí stovky zaměstnanců na úkor
nových pražských pracovních příležitostí. Jedná se o takové země, jako je
například Velká Británie, Švýcarsko, Nizozemí, Irsko či Finsko.
Nábor stovek nových zaměstnanců na různé typy pozic (více viz vložený text) je
časově velmi náročný. Je nutné jej však zvládnout co nejdříve, neboť od května
příštího roku, kdy má dojít ke spuštění centra, je nutné odečíst ještě dva či
tři měsíce potřebné k zaškolení nových lidí.
Podle informací z personální agentury Hays Personnel projdou noví pracovníci
zaškolením ve stávajících datových centrech v USA (Scottsdale, Arizona) a v
Malajsii (Kuala Lumpur). Tato datová centra jsou totiž zrcadlena a stejně tomu
bude i s Prahou.
Mezi hlavní technologické partnery DHL patří především Hewlett-Packard jakožto
dodavatel hardwaru a základních platforem. Poradenská společnost Deloitte &
Touche má zase celosvětově na starosti implementaci a podporu datawarehousingu.

Vývoj v Indii
Zajímavostí je, že jedna z budoucích divizí se bude zabývat vývojem
(Development). Češi a Slováci však nebudou rutinně programovat budou spíše
provádět analýzu a design aplikací, což je rozhodně zajímavější činnost.
Vlastní vývoj a "kódování" jsou totiž outsourcovány v Indii.
Rozhodnutí pro outsourcing programování do Indie byl významným mezníkem ve
vývoji IT DHL. V současné době zde probíhá na 90 % vývojových prací pro celou
firmu. To klade nároky i rozložení nákladů na vývoj uvnitř samotného DHL. Jak
říká vicepresident programových řešení a managementu Ron Kifer: "Velmi důležité
je dohlížet na to, aby se jednotlivá ICT centra spravedlivě rozdělila o
náklady. To vyžaduje množství práce týkající se faktur, různých interních
auditů atd."
V DHL se každý rok startuje zhruba 100 vývojových projektů, které je nutné
řídit a výsledně rozdělovat náklady na jejich provedení. "Jistě si dovedete
představit, kolik faktur a časových tabulek musí být auditováno a správně
přiřazeno každý den," objasňuje Kifer. Pražské centrum DHL bude v budoucnu také
jedním z těch, které se budou dělit o vývojové náklady de facto vznikající v
Indii.

Výše platů
Jak již bylo řečeno na titulní straně tohoto čísla, platy v české pobočce se
budou pohybovat na horní hranici stávající rozpětí oboru. Můžeme se však
podívat, jak na tom jsou američtí kolegové. Minulý rok totiž vzniklo podobné
centrum poblíž arizonského Phoenixu ve Scottsdale.
Zde bylo přijato 125 místních zaměstnanců a zbytek do 350 doplněn ze zrušených
amerických středisek. Podle dostupných informací se zde roční platy průměrně
pohybují kolem 80 tisíc dolarů ročně. Lze však očekávat, že místní platy budou
nižší. Přesto by mohly být velmi "zajímavé".

Jak DHL vzniklo
DHL je zkratka příjmení zakladatelů této společnosti, kterými byli Adrian
Dalsey, Larry Hillblom a Robert Lynn. V roce 1969 založili firmu, která jako
první zajišťovala expresní přepravu zásilek mezi San Franciscem a Honolulu na
bázi systému "door-to-door", tedy ode dveří ke dveřím bez nutnosti vozit
zásilky do sběrných středisek nebo obtížně s nimi manipulovat na straně
zákazníka.
Společnosti se dařilo, a tak se její služby postupně rozšiřovaly. Nejprve na
Filipíny (1971), pak do Japonska, Hongkongu (1972). Od následujícího roku se
DHL začalo zajímat také o Evropu, následoval Střední východ, latinská Amerika,
Afrika a tak dále.
Za pozornost stojí ještě to, že v roce 1983 byla DHL vůbec první soukromou
společností, jež zajišťovala expresní letecké zásilky také do zemí východní
Evropy (tehdy sovětského bloku). Zároveň s tím, jak se služby společnosti
rozšiřovaly do stále dalších a dalších zemí, docházelo také ke zhušťování její
infrastruktury. Na letišti v Cincinati bylo otevřeno první velké logistické
centrum pro USA a následovala další.

Počítačová síť
Velmi zajímavým technickým řešením se v roce 1988 stal DHLNet. Vysokorychlostní
(na tehdejší poměry) digitální síť umožňovala přesné sledování zásilek
nacházejících se kdekoliv v procesu přepravy, a to po celém světě. V současné
době pracuje na protokolu TCP/IP a využívá jak X.25 tak Frame Relay technologii.
V roce 1993 DHL oznámilo čtyřletý investiční program, v jehož rámci hodlalo
celosvětově utratit jednu a čtvrt miliardy amerických dolarů především za
investice do automatizace, informačních a počítačových technologií. V době, kdy
ICT sice již existovalo, avšak ještě ani zdaleka nebylo tak protežovaným
oborem, jakým je nyní, se jednalo o velmi prozíravý krok. První verze webových
stránek DHL pochází koneckonců již z roku 1995, čímž se tato společnost opět
zařadila v jistém slova smyslu mezi průkopníky.
V roce 1997 bylo v belgickém Diegemu otevřeno globální koordinační centrum tedy
jakýsi centrální řídící mozek společnosti. Vývoj pokračoval i nadále až do roku
2001. Tehdy došlo k zásadní změně ve vlastnictví společnosti. Většinovým
akcionářem se stala Deutsche Post, respektive Deutsche Post World Net (DPWN),
když nakoupila 51 % akcií DHL. Podíl v tomto a následujícím roce vzrůstal,
takže nyní je DPWN jediným majitelem DHL.

Vstup němců
K zatím poslední velké změně došlo letos. Integrací původní služby DHL se
společností Danzas a Euro Express Network byla vytvořena nová značka opět DHL.
Vzniká tak jeden z nejmohutnějších hráčů na poli vnitrostátního i mezinárodního
transportu zásilek.
DHL má nyní 70 tisíc zaměstnanců ve 228 zemích celého světa. Centrála
společnosti se nachází v Bruselu a DHL je dominantním doručovatelem malých
zásilek v Evropě a v Asii. Po sloučení s Danzasem je považována za globálně
největší logistickou firmu planety a fakticky jednoho ze tří největších
světových hráčů.
Tolik říká oficiální historie společnosti a její informační materiály DHL,
založená v Kalifornii, nyní s centrem v Evropě. Dopravní mamut
nepředstavitelných rozměrů, který si včas uvědomil důležitost moderních
telekomunikací v transportu i malých zásilek a potřebu pohodlí zákazníků.
Doručování ode dveří ke dveřím, sledovací systém, centrální řídící střediska a
regionální překladiště. Tisíce zaměstnanců. To vše mají pochopitelně i jiné
doručovací služby, jako například UPS či FedEx. Nicméně mnoho z toho v DHL
vzniklo a mnoho z toho dokázala společnost, zároveň s dravou investiční
politikou kvalitně využít ve svůj prospěch.

Závist, nebo obavy?
Prudce rostoucí společnost, navíc s dostatkem kapitálu pro vlastní rozvoj i pro
zkvalitňování služeb, musí nutně vyvolávat značné obavy u konkurentů. Jestliže
v případě "původní" DHL nebyly tyto obavy ještě tak markantní, po odkoupení
většiny společnosti Deutsche Post značně narostly. Proč?
Deutsche Post (DP) plní v Německu podobný úkol jako u nás Česká pošta a má zde
na některé zásilky určitou formu monopolu. To jí přináší značné zisky, které
pak může využívat pro svou expanzi do zahraničí. K té logicky patří i investice
do DHL.
Je třeba podotknout, že snaha DP expandovat existovala již před akvizicí DHL,
avšak s ní se velmi výrazně zjednodušila a zpřehlednila. I když je taková
činnost formálně v pořádku, z pohledu konkurence se jedná o nečisté chování,
které je nasměrováno proti privátnímu sektoru zejména mimo Německo.

Konkurenti křičí
Tyto obavy zesílily poté, co DHL letos v srpnu zakoupila za miliardu dolarů v
hotovosti amerického přepravce Airborne. Odmítavé reakce, které tento krok
vyvolal, přiměl DHL slíbit, že leteckou část Airborne opět prodá americkým
investorům a pozemní přepravní část si ponechá. Částečně i proto, že v USA
existuje státní regulace v oblasti vlastnictví aerolinií.
I přes tento krok mají konkurenti stále strach, že ve skutečnosti je značná
část amerického trhu přepravy zásilek ovládána Němci. Největší konkurenti, již
zmíněný UPS (www.ups.com) a FedEx (www.fedex.com), tvrdí, že DHL nelegálně
využívá peněz ze státního monopolu pro zahraniční expanzi.
Faktem je, že i když se v případě obou těchto konkurenčních firem jedná o
mezinárodní společnosti, ve skutečnosti jim z větší části leží na srdci pouze
trh v USA. Ten je totiž v současné době vpravdě gigantický a jeho ovládnutí či
vlastnictví velkého podílu na něm určuje také do značné míry pozici té které
společnosti v globálním měřítku.
Jiné obavy panují o osud malých a především středních konkurentů. Již nyní
existují prakticky tři společnosti, které jsou v oblasti tohoto druhu dopravy
globálními hráči. To pochopitelně vede k postupné integraci trhu a vytěsňování
menších konkurentů.
Zatímco někteří odborníci se domnívají, že to vede k postupné likvidaci
především malých dopravních firem, jiní jsou odlišného názoru. A sice, že
nástup mála globálních hráčů ani tak nenarušuje pozici malých, ale spíše
středních přepravních společností. Těch, které do současnosti profitovaly
především z vnitrostátních zásilek a také z kurýrní služby mezi několika státy.
Který z těchto názorů je blíže pravdě, to ukáže čas.

Jaké budou rozdíly?
Velcí dopravci jsou dnes do jisté míry velmi podobní. Nabízejí podobné služby
za podobné ceny. Konkurenční boj mezi nimi umazává rozdíly. V důsledku toho se
má tendenci koncentrovat ze soutěže o získání zákazníka spíše na snahu o
vzájemné osočování se.
Investiční činnost je nevyhnutelná nejen pro zvyšování, ale také pro udržení
kvality služeb při zvyšujícím se celkovém objemu zakázek. Odborníci se proto
celkově nedomnívají, že by se oběma konkurentům podařilo zastavit expanzi DHL
na americký trh a postupné získání majority i zde přes soudní snahy o její
zastavení.
Nicméně nejen v USA je DHL a její majitelka, Deutsche Post, terčem ostré
kritiky. Také v Evropě je na její hlavu směřováno mnoho stížností k Evropské
komisi. DP je za vinu dáváno kromě monopolního chování také poškozování
konkurence, křížové financování, narušování volného trhu a mnoho dalších
obvinění.
Je to pikantní, hovoříme-li prakticky o společnosti, která je ve většinovém
majetku státu (Německa). DP je jako akciová společnost z 50 % vlastněna státem,
část má Kreditanstalt für Wiederaufbau a zbytek je volně obchodovatelný.
Investice v ČR představují pro DHL/DP jednak upevnění stávajících pozic a
jednak do jisté míry vytvoření nových. Společnost si to s přehledem může
dovolit a je velmi strategické, že tak činí ještě před naším vstupem do EU v
příštím roce. Očekává se, že poté totiž dojde ke značnému zintenzivnění
přepravy, a to znamená nejen zvýšené nároky na logistická a IT centra
přepravců, ale také vidinu mnohem větších zisků. A ty si stěží někdo nechá
ujít, zejména ne tak veliký hráč ve svém oboru jako je DP.
Do budoucna se v případě DHL čeká další, prakticky nezadržitelná, expanze.
Žádná společnost na světě si zřejmě nikdy nevytvoří totální monopol na zásilky
určitého druhu v globálním měřítku DHL se však díky svému růstu může tomuto
stavu přiblížit. Volná místa trhu jsou prakticky vyčerpána, díky přítomnosti
silné konkurence a podobnosti produktů jednou nebude kam expandovat. To je
ovšem otázka budoucnosti.

Koho hledají pro pražské centrum DHL
Jak již bylo uvedeno na titulní straně čísla, u každého uchazeče je jedním ze
základních předpokladů anglický jazyk. V něm totiž probíhá veškerá komunikace
ve firmě a anglicky bude veden i přijímací pohovor. Podle informací Hays
Personnel budou kandidáti testováni maximálně prakticky a vstoupí v osobní
kontakt jak s pracovníkem personální agentury, tak se zaměstnanci DHL. Mezi
hledanými profesemi a znalostmi jsou především následující.

Analytici uživatelské podpory
Kandidáti budou mít na starosti následující oblasti a měli by mít adekvátní
schopnosti a znalosti.

administrace NT 4.0 a Active Directory Domains administrace uživatelských účtů
podpora uživatelů stolních PC, notebooků a PDA
management tisku
podpora prostředí tenkého klienta Citrix
management zálohování dat
management aplikace softwarových záplat

management nasazování nového softwaru
management inventáře ICT oddělení
vytváření nových serverů, instalace a jejich podpora
podpora DNS/WINS/DHCP
management a podpora technologie Active Directory
bezpečnost aplikace antivirových opatření a bezpečnostních záplat
podpora e-mailu

Operativa
Pozice v operativě se hodí jak pro absolventy, tak pro vysoce zkušené
administrátory. Mezi technické znalosti uchazečů by měly patřit následující
technologie.
Unix (preferován HP-UX)
TWS (Maestro)
Unibol (IBM S/36, AS/400)
Tivoli Workload Scheduler (TWS)
další produkty HP (OpenView, DASL atd.)
produkty Veritasu
IBM MainFrame, Solaris, NT systémy

Síťoví inženýři
U těchto pozic jsou žádány především výborné znalosti sítí a komunikačních
technologií. Konkrétně jde o následující:
dobrá znalost směrovačů Cisco, Cisco IOS, PIX firewallů a obecně přepínačů ve
WAN prostředí
zkušenosti s odhalováním a odstraňováním chyb v prostředí LAN/WAN
znalost Unixu (Sun a HP/UX), Windows NT a produktů Microsoftu
znalost telekomunikačních protokolů a infrastruktury
zkušenosti se strukturou informačních systémů a technologií stávající
organizace, kde kandidát pracuje (hardware, operační systémy, databáze, LAN,
DNS, SMTP atd.)

Vývoj
Zde se nejedná o přímé programování. Uchazeči budou zastávat pozice analytiků a
designérů softwarových řešení. Měli by znát následující technologie.
IBM mainframe: Cobol, IDMS, ADSo, MVS, VM
software: RPG4, OS/400
další: J2EE, Java, C, C++, Uniface, Progress
databáze: Oracle, DB2, Informix, Sybase

Změnový, konfigurační a servisní management
Uchazeč by měl ovládat metodologii ITIL.

Projektový a programový management Zde je vyžadována především znalost
metodologií Prince 2 a PMP.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.