Právě jsem zjistila, že neexistuji!

Spáchala jsem podvod na systému sociální péče. Pokusila jsem se ho ošálit. Ale systém mě přistihl a já jsem obdrž...


Spáchala jsem podvod na systému sociální péče. Pokusila jsem se ho ošálit. Ale
systém mě přistihl a já jsem obdržela nepříjemnou zprávu od policie. Ach ta
biometrie...
Všechno se to přihodilo jednoho chladného březnového dopoledne, když jsem
vstoupila do úzké místnosti úřadu sociální péče (DSS Department of Social
Services) v Hatfordu. Přede mnou byla Christine Nanceová, která ztratila svou
identifikační kartu sociální péče. Řekla úředníkovi své jméno a číslo
sociálního zabezpečení a pak položila svůj ukazováček na snímač otisků prstů od
firmy Identic, jehož cena činí 2 200 dolarů. Během jediné milisekundy se na
obrazovce úředníka objevil obličej Nancy. Ani to nebolelo. Jen si postěžovala:
"Když mě fotili, byla jsem tlustá."
Avšak jakmile jsem položila svůj prst na snímač já a usmála se do barevné
kamery Hitachi připevněné na zádi monitoru, všechny požitky mi byly odepřeny.
Vypadalo to, jako kdybych zde dří-ve byla pod jiným jménem s jiným číslem
sociálního zabezpečení a jiným datem narození. Já prostě neexistuji.
Není tak zle
Naštěstí šlo pouze o zkoušku biometrické aplikace za 5,2 mil. dolarů, kterou
vyvinul DSS státu Connecticut. Aplikace má do budoucna zabránit nejrůznějším
podvodům.
Bližší informace o ní i o jejím využití v praxi se dočtete na str. 7.
Deborah Radeliffová
Podle Phillipa Greena, vedoucího technologa ve Fairfaxu, pobočce konzultační
společnosti American Management Systems (AMS), se americké státní úřady
sociální péče, inspektoráty evidující motorová vozidla a vojenské skupiny
seznamují se základy biometrie, aby je mohly využít v budoucích aplikacích. A
jak se jim daří?
V současnosti běží rozsáhlé biometrické projekty v rámci programů sociální péče
v Connecticutu, v oblasti Los Angeles a New York City. Podniková sféra by se od
těchto průkopníků měla učit zejména v souvislosti s tím, jak si společnosti
uvědomují náklady spojené se ztracenými nebo ukradenými průkazy totožnosti.
Náhrada hesel
"V naší organizaci se rovněž pokoušíme podporovat využití biometrie, které by
mohla o 50 % snížit náklady našeho help desku. Nebudou již totiž žádná ztracená
hesla," říká David Mintie, ředitel projektu v connecticutském DSS.
Kromě nahrazení identifikačních karet sociální péče, které se často ztrácejí,
nahradila již biometrie hesla 70 systémových operátorů DSS, kteří mají přístup
k databázi otisků prstů úřadu a k sálovému počítači s demografickými údaji.
Aplikaci využívající digitální zobrazovací jednotku Polaroidu a biometrický
software SafeLinku, která byla implementována v Cambridgi ve státě
Massachusetts, využívá 18 kanceláří rozmístěných po celém státě, které
přistupují k otiskům prstů prostřednictvím sítě TCP/IP. Ve středisku
centrálních operací DSS v Hartfordu je ve dvou databázích od Sybase uloženo
více než 150 000 obrazů.
Od uvedení programu do provozu v lednu 1996 biometrický systém zaznamenal 35
podvodů v oblasti sociální péče, z nichž 12 vyústilo do úspěšných odsouzení za
padělání a krádeže. "Minulý týden jsme chytili jednoho podvodníka, který
podvodně získal 10 000 dolarů pod dvěma totožnostmi," říká Mintie.
Pokud se toto číslo zdá malé, možná se uplatňuje princip preventivního
působení: DSS odhaduje, že systém ověřující otisky prstů odstrašil asi 11 000
příjemců, kteří dříve čerpali dvojnásobné dávky. To podle Roberta OConnora,
ředitele MIS, jenž program pokládá za největšího nepřítele podvodů v celé
historii sociálního zabezpečení, ušetřilo úřadu kolem 9,4 milionu dolarů.
Vývoj
Tým pod vedením Davida Mintie měl od počátku června 1995 k dispozici pouhých 6
měsíců na to, aby program uvedl do života. V této době byla technologie
přinejmenším nedospělá. Kromě toho soukromí advokáti namítali, že použití
biometrie v programu sociální péče snižuje důstojnost obzvláště zranitelného
segmentu obyvatelstva.
Předtím, než se rozhodl pro SafeLink, tým posoudil mnoho nástrojů zkoumal
všechno možné, mapováním dlaně počínaje a skenováním sítnice i snímáním obrazu
obličeje konče. Největším problémem, říká Mintie, bylo odtržení barnumské
reklamy výrobců od reality. "Mnoho nástrojů selhalo při předvádění," říká.
Protože přenosy obrazů kladou vysoké požadavky na síť, Greene z AMS věří, že se
větší přijímání biometrie objeví až během upgradů sítí. DSS není žádnou
výjimkou. V začátcích technici rovněž budovali potřebnou infrastrukturu, aby
mohli hloupé terminály nahradit personálními počítači.
Vývoj databáze a údržba byly přenechány firmě SafeLink. Avšak biometrické
obrazy musely být dostupné pro sálový počítač IBM (nainstalovaný v roce 1989),
aby bylo možné testovat shodu demografických údajů klientů: čísla sociálního
zabezpečení, adresy a data narození, tj. údajů, které jsou uloženy právě v
počítači IBM.
Připojení sálového počítače k biometrickému systému bylo provedeno
prostřednictvím elegantně napsaných extrakčních příkazů.
Vložení dat
Tak začalo vkládání fotografií cca 84 000 prvotních účastníků. Aby byly udrženy
v provozu běžné operace, Mintie zadal tuto práci firmě Polaroid, která měla
rozsáhlé zázemí, pokud jde o celostátní identifikaci a zobrazovací programy
využívané v souvislosti s řidičskými oprávněními.
Firmě Polaroid (a 70 zaměstnancům pracujícím v dočasně zřízených kancelářích)
trvalo 6 měsíců, než sejmuli a vložili obrazy a vydali identifikační karty.
OConnor říká, že s výjimkou psaní midlewaru pro napojení sálového počítače na
databázi, technici DSS v důsledku existence systému museli jen velmi málo
změnit své zvyklosti při plnění denních úkolů.
Jak jsme přistoupili k činu
Nyní přišla na řadu nejdůležitější část Mintieho úkolu: celostátní průzkum,
jehož cílem bylo zachytit v okolních státech příjemce čerpající zdvojené dávky.
Předávání obrazů otisků prstů do jiných států bylo noční můrou. "Svolal jsem k
sobě všechny dodavatele technologie a ti mi sdělili, že chtějí 6 dolarů za
každý záznam (resp. za posouzení jeho shody)," říká. "Tito dodavatelé nás
tlačili do velmi nevýhodné pozice, protože způsob, jakým dosud ukládají,
získávají a konvertují fotografie každého prstu ve stupnici šedi, je
proprietární. Trvalo mi rok, než jsem dosáhl toho, aby se alespoň 2 dodavatelé
dohodli na normalizovaném formátu pořizovaných dat."
Výsledky
Podle výzkumu zavedlo biometrii do svých programů sociálních služeb 11 států.
Tři z těchto států Connecticut, New York a New Jersey nyní provádějí křížové
zkoumání shody za 25 centů za jeden záznam.
Nedokonalosti
Vícenásobné křížové kontroly a prověrky zajišťují, že nejsou poskytovány
nesprávné dávky. Ve skutečnosti se od zahájení programu zjistilo, že 1 100
nalezených "shod" byly administrativ-ní chyby (například takové, kdy úředníci
nechtěně zanesli do systému tytéž příjemce více než jednou) nebo velmi blízké
podobnosti s jinými otisky prstů vloženými do systému.
Snímky jsou někdy zkresleny zpocenými prsty, špatným osvětlením, špatně
seřízenými snímači nebo jinými faktory okolního prostředí.
Kromě toho, podle Mintieho názoru, 2 % příjemců nemá natolik jasné otisky
prstů, aby bylo možné pořídit jejich přesný obraz. A nejsou to pouze příjemci
sociálních dávek, kteří mají tento problém: Ze 70 úředníků, kteří mají přístup
k systému, čtyři nemají natolik jasné otisky, aby se mohli přihlásit.
DSS řeší část tohoto problému pozitivní identifikací příjemců pomocí jejich
fotografií, které jsou rovněž uloženy v databázi. Úředníci se špatnými otisky
prstů se musí přihlašovat prostřednictvím těžkopádné aplikace reagující na
určité charakteristické znaky, kterou chce OConnor co nejdříve nahradit jiným
biometrickým nástrojem: zkoumáním obličeje.
Brzy budou mít na svém terminálu operátoři namontovánu malou kameru, která bude
zaznamenávat každý jejich pohyb a záznam bude předávat softwaru pro
rozpoznávání obličejů. Jakmile se operátor vzdálí od svého stroje, bude
odhlášen.
Green z AMS říká, že je DSS v Connecticutu na správné cestě, když používá více
biometrických technologií. "Abychom dosáhli preciznějšího posuzování shody,
začneme se více zaměřovat na vrstevnatou biometrii," předpovídá.
9 0415 / pen









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.