Pravěký člověk i dinosauři on-line

Jak jsme již v této rubrice informovali, časopis Scientific American (http://www.sciam.com) vyhodnotil nejlepší webové s...


Jak jsme již v této rubrice informovali, časopis Scientific American
(http://www.sciam.com) vyhodnotil nejlepší webové stránky zabývající se
přírodními vědami. Nyní se redaktoři Scientific American zaměřili na obory
ležící na pomezí přírodních a společenských věd, na archeologii a
paleontologii. Jaké stránky doporučují svým čtenářům? Jde o skutečné lahůdky:
Vývoj člověka, neandertálci, virtuální pravěké obrazárny, interaktivní galerie
fosílií či dávný svět druhohorních dinosaurů...

Becoming Human http://www.becominghuman.org

Zapomeňte na genealogické stromy zde máte před sebou ideální zdroj informací o
tom, jak vypadá skutečný rodokmen celého lidstva. Web nabízí např.
třicetiminutový dokumentární film, jehož autorem je Donald Johanson, a který ve
zkratce představuje vývoj člověka, započatý před čtyřmi miliony lety. Dále se
zde můžete seznámit s zevrubně zpracovanými informacemi z oblasti
paleoantropologie: můžete například prozkoumat virtuální archeologické
naleziště v Etiopii, přečíst si studii o významu technologie pro vzestup
člověka anebo se přímo zúčastnit vědeckých debat na téma lidského vývoje na
základě studia virtuálních fosílií mnoha z našich klíčových předků.

Neanderthals and Humans http://www.neanderthal-modern.com/index.html

Před třiceti tisíci lety se rozvíjel druh Homo sapiens, jeho blízcí příbuzní
neandrtálci však ve stejné době definitivně vyhynuli. Proč se to vlastně stalo?
Dnes je takřka jisté, že alespoň jednou z příčin pádu neandrtálců byli naši
předkové. Web přináší informace o nových nálezech o teoriích, které se nějak
týkají neandrtálců. Stránky přinášejí v několika oddílech přehled informačních
zdrojů o neandertálcích, stejně jako základní informace o jejich životě, mapy
jejich výskytu a archeologických nalezišť, obrázky rekonstrukcí jejich podoby,
rekonstrukce DNA neandertálce s pravděpodobnými odlišnostmi od předchůdců
současného člověka atd.

The Cave of Lascaux http://www.culture.gouv.fr/
culture/arcnat/lascaux/en/

Jeskyně Lascaux v jihozápadní Francii je unikátní obrazárnou děl pravěkého
člověka. Její zdi a stropy jsou pokryté několika sty obrazů prehistorických
zvířat, vytvořených umělci z mladšího paleolitu. Protože je dnes nemožné se do
jeskyně dostat (pro veřejnost byla uzavřena již v roce 1963), můžete tento
paleoantropologický poklad navštívit alespoň virtuálně. Umožní vám to tento
dokonale sestavený web francouzského ministerstva kultury.

Dinosaur Paleontology http://www.isgs.uiuc.edu/dinos/
dinos_home.html

Módní vlna dinosauří mánie, vyvolaná Spielbergovými filmy v polovině 90. let
minulého století (Jurský park a Ztracený svět), už zřejmě vyšuměla. Pro
opravdové zájemce o dinosaury nabízí ovšem internet řadu vynikajících webů, z
nichž právě výše zmíněný patří ke špičce a to nejen skvělým zpracováním, ale i
informační hodnotou. Najdete zde komplexní přehled jurských veleještěrů a
dalších prehistorických obratlovců, doplněný fundovaným poznámkovým aparátem.
Web Russe Jacobsona z Illinoiské univerzity je nejen jakousi virtuální
encyklopedií paleontologie, ale i aktuálním zdrojem informací ze světových
nalezišť.

Atapuerca: Virtual Fosils http://www.ucm.es/info/paleo/ata/english/

Atapuerca je malým, nenápadným kopcem v severním Španělsku, jehož podloží
skrývalo pozoruhodné naleziště ostatků předchůdce člověka druhu Homo antecessor
a Homo heidelbergensis. Španělský web, dostupný na výše uvedené adrese v
anglické mutaci, nabízí v osmnácti částech virtuální cestu po cenných
vykopávkách, komentovanou odborníky (podrobnější texty jsou bohužel pouze ve
španělštině). Za návštěvu stojí např. "třináctá komnata", nazvaná Virtual
Fossils, která je výtečně zpracovaná v interaktivním VRML. K prohlížení těchto
objektů je potřeba stáhnout si do webového prohlížeče VRML plug-in CosmpoPlayer
od společnosti Platinum Technology (http://www.cai.com/
cosmo/) nebo jiný program, který dokáže zobrazit formát wrl.

text ON-LINE
Kompletní podobu tohoto článku včetně aktivních hypertextových odkazů najdete
na www.scienceworld.cz s datem 5. 9. 2002.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.