Právní úprava spamu hlavolam pro všechny

Než stisknete tlačítko Odeslat e-mail, doporučujeme se zamyslet nad obsahem odesílané zprávy. V případě, že vás ta...


Než stisknete tlačítko Odeslat e-mail, doporučujeme se zamyslet nad obsahem
odesílané zprávy. V případě, že vás tato otázka netrápí a nechcete se zatěžovat
zákonem, můžete ukončit čtení článku právě zde! Ale s těmi, co ho nechtějí
porušovat, si trošku posvítíme na "antispamový zákon" a rozebereme
charakteristiku e-mailové zprávy, která spadá do kategorie spamu.
Pod názvem Zákon o některých službách informační společnosti a o změně
některých zákonů (zákon č. 480/2004 Sb.) jsme s velkým nadšením přivítali tuto
novu právní úpravu. Ovšem realita je téměř stále stejná a spamování neutichá.
Podle zákona za nevyžádanou poštu můžeme označit všechny zprávy, které byly
zaslány bez souhlasu příjemce, a poté je i rozdělit na dva základní typy.
Pošta, která adresáta potěší, například milostný dopis od ctitele či objednávka
na vámi prodávané zboží, a pošta, jíž je, bohužel, každý z nás častým adresátem
a jejíž obdržení nám na náladě příliš nepřidá tedy ho dříve nebo později
smažeme. Výrazem "nevyžádané obchodní sdělení" je označována kategorie užší než
obecná "spam", protože spam samozřejmě může zahrnovat i e-maily, které s
podnikáním nemají nic společného.
Evropští úředníci nepovažují za obchodní sdělení údaje umožňující přímý přístup
k informacím o činnosti podnikatele, zejména doménové jméno nebo adresu
elektronické pošty. Jinými slovy, pokud podnikatel například změnil kontakt, a
o tomto informuje své klienty, nebude se jednat o obchodní sdělení. Směrnice EU
obsahuje další výjimku politické, zájmové a náboženské sdělení není bráno jako
nevyžádaná zpráva. Zákon definuje, za jakých podmínek lze poslat obchodní
sdělení. Doporučujeme jasně označit, že jde o obchodní sdělení, také se pod
toto sdělení podepsat, uvést zpětnou adresu a poskytnout možnost zrušit
zasílání. Zákon je ovšem natolik nejasný, že jeho výklad odpovědnými orgány
nebude jednoznačný, a s tím související důkazní řízení bude vyžadovat nákladný
tým právníků. Jak všichni víme, nebývá zvykem, že by zákon "vznikl jen tak".
Nabízí se otázka, kdo si ho objednal a proč. Nejedná se o veřejný zájem či
úsilí úzké skupiny lidí, která bude ze zákona profitovat? Kdo by však mohl
vydělávat na antispamovém zákoně, který zakazuje reklamní inzerci? Běžný občan
asi ne, ten má stále plnou schránku "viagry". A navíc žije ve strachu, že
nevědomky porušuje zákon. Taky nás může napadnout, že si úředníci našli další
kolonku, kde vykazují svoji práci pro "dobro občanů" a právníci si zároveň
rozšířili sortiment nabízených služeb o další paragraf. Nakonec se lidé budou
bát komunikace elektronickou poštou a budou nuceni využívat ne zrovna levné
služby oligarchů telekomunikačních a poštovních společností, kteří si tiše v
pohodlí mnou ruce.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.