Právo a monopol

Na mediálním výsluní se na přelomu května a června ocitla hned dvakrát společnost Microsoft. V obou případech však...


Na mediálním výsluní se na přelomu května a června ocitla hned dvakrát
společnost Microsoft. V obou případech však ne zcela právem v poněkud
nelichotivé situaci.
První případ se týká dalšího vývoje sporu s americkou administrativou.
Microsoft se vyjádřil k vládnímu návrhu na rozdělení společnosti na dvě části
tento návrh odsoudil jako příliš vágní a špatně formulovaný a zároveň požádal o
prodloužení přípravné lhůty ze 4 na 12 měsíců. Závěrečné slovo je nyní na
soudci Jacksonovi, vzápětí se nicméně očekává odvolání Microsoftu.
Druhá kauza je z domácího prostředí a týká se firmy Mironet, v níž byla 17.
května provedena policejní prohlídka na podnět právní kanceláře zastupující
Microsoft. V rámci předběžného opatření k zajištění důkazů ve věci údajného
porušování autorských práv Microsoftu firmou Mironet byly zabaveny všechny
počítače firmy a také kompletní účetnictví.
Zatímco americká kauza již probíhá bez velkých emocí, policejní zákrok proti
Mironetu vyvolal plamenné diskuze v domácích internetových médiích. Na celé
věci jsou podle mě podstatné tři otázky.
Za prvé: Proč nemá Microsoft nikdo rád? Microsoft přece neudělal v americké ani
v české kauze nic špatného. Tato firma se prostě chová tržně a toto chování ji
vyneslo do monopolního postavení, což dokáže opět tržně využít. Cítí-li stát
potřebu regulace, má na ni jistě v rámci platných zákonů právo, což se právě
děje v USA. Je-li nespokojený zákazník, má také právo učinit adekvátní kroky.
Tím se dostáváme ke druhé otázce: Smí se krást? Jednoznačná odpověď zní "ne", a
platí to pro software stejně jako pro cokoli jiného. Ano, velké firmy často
dělají se svým softwarem řadu věcí, s nimiž nelze souhlasit. V některých
případech pirátství tiše tolerují, jindy jsou iniciátory tvrdých opatření,
přesně tak, jak je to v souladu s jejich obchodními zájmy. Jistě, je to
nečestné a nsportovní, ale brát zákon do vlastních rukou není o nic čestnější a
sportovnější. Pokud se uživatel cítí poškozen tím, že jeho konkurent má nějaký
software nelegálně zdarma, přičemž výrobce o tom ví a nic proti tomu nenamítá,
a pokud tím onomu uživateli vzniká škoda, měl by mít možnost obě firmy žalovat
pro nekalou soutěž. Stát by pak měl nad takovým postupem držet ochrannou ruku.
Na druhou stranu, cítí-li se výrobce poškozen porušováním autorských práv, má
legitimní právo se bránit.
A konečně za třetí: Může policie v rámci předběžného opatření ohrozit chod
firmy, případně ji prakticky zlikvidovat? Co když budou Mironetu třeba na rok
zabaveny jeho výrobní prostředky, aby se pak ukázalo, že je v tom nevinně? Kdo
porušuje platné zákony, musí si být samozřejmě vědom všech možných následků. K
takovému zásahu, jaký byl proveden v Mironetu, by však měla mít policie
dostatečně pádné důvody. Pokud další vyšetřování adekvátnost tohoto zákroku
nepotvrdí, měly by z toho být vyvozeny patřičné důsledky jak z hlediska osobní
odpovědnosti příslušných činitelů, tak z hlediska patřičného odškodnění
Mironetu (pak by mě jako daňového poplatníka velmi zajímalo, kde se na to
vezmou prostředky). V současné chvíli však všem zainteresovaným nezbývá, než
vyčkat výsledků vyšetřování a samozřejmě dbát, aby celá věc nespadla pod stůl.
A na závěr ještě jedna připomínka z trochu jiného soudku: Už v příštím čísle
vychází mimořádná příloha, která představí stovku největších IT společností na
českém trhu. Třeba vám právě firmy na špici tohoto žebříčku dokáží, že velikost
nemusí znamenat vždy jen nežádoucí monopol.
0 1610 / Mafn









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.