Právo na podporu elektronického podnikání

Elektronický obchod představuje novou technologickou revoluci srovnatelnou s průmyslovou revolucí 19. století, která v n...


Elektronický obchod představuje novou technologickou revoluci srovnatelnou s
průmyslovou revolucí 19. století, která v následujících letech změní nejen
způsob vedení obchodu, obvyklý charakter a standardní struktury obchodních
transakcí, ale také život nás všech. O tom už dnes pochybuje málokdo. Zatím je
však u nás však překvapivě málo osob, které jsou do elektronického obchodu nebo
elektronického podnikání nějak zapojeny, a ještě méně je pak těch, kteří
sledují vývoj jeho pravidel a právních úprav v mezinárodním měřítku.
Co je tou hlavní revoluční změnou,kterou elektronický obchod přináší? Jsou to
globální a masové příležitosti využití IT, které vznikly zejména díky rozvoji
Internetu. Významným fenoménem je dematerializace obchodu, a to jak po formální
stránce (smlouvy, formy státní regulace aj.), tak po stránce obsahové,
spočívající v narůstajícím podílu obchodních artiklů, zboží či služeb, v
dematerializované - digitální či elektronické formě. Tato základní tendence
elektronického podnikání ovlivňuje, byť u nás zatím jen potenciálně, všechny
sféry obchodních činností.
Důležitým nástrojem pro rozvoj a regulaci elektronického obchodu je právo. Na
právním rámci záleží, zda nová technologie Internetu bude moci využít veškerý
svůj potenciál, a v jakých směrech či oblastech bude její další vývoj usměrněn
státní regulací. Právo bude také jeden z faktorů, které ovlivní úspěch dané
země v celosvětové hospodářské soutěži. V České republice jsme bohužel po
dlouhou dobu nebyli svědkem nějakých legislativních iniciativ upravujících
otázky spojené s elektronickým podnikáním. Nicméně, v roce 1999 bylo zpracováno
několik významných návrhů nových zákonů, které by se mohly stát základními
stavebními kameny budoucího českého právního rámce elektronického obchodu.
Pokud nedojde k nepředvídaným zvratům, tyto zákonné návrhy by mohly nabýt
účinnosti v průběhu roku 2000.
Pojďme se teď na tyto návrhy podívat z "ptačí prespektivy", a srovnat je jak
navzájem, tak s legislativou v mezinárodním měřítku, hlavně ovšem s
legislativou EU. Mezi základní kameny budoucího práva elektronického obchodu v
České republice patří následující oblasti.
Právní úprava doménových jmen a regulace Internetu
V současné době se zatím nepřipravuje žádná právní úprava zvláštní ochrany
doménových jmen ani procesu jejich registrace. Rovněž tak státní zásahy do
Internetu jsou minimální. To je v souladu s trendem v demokratických zemích. Je
lepší tento významný nový jev nejprve sledovat a poznávat a teprve potom tvořit
právní úpravu, resp. státní regulaci. Z mezinárodního pohledu je zřejmě
nejvýznamnější proces utváření a činnost organizace s názvem ICANN (Internet
Corporation for Assigned Names and Numbers), samoregulační organizace
internetového průmyslu, odpovědná za utváření systému regulace a správy
doménových jmen ve světě. Je velmi dobré, že v České republice existuje
samoregulační obdoba ICANN ve formě sdružení NIC.CZ, zastupující tuzemské
firmy, které poskytují přístup k Internetu.
Právní úprava elektronického podpisu a certifikačních autorit
V současné době se chystá Parlament ČR projednávat poslanecký návrh zákona o
elektronickém podpisu. Přípravu tohoto zákonného návrhu iniciovalo sdružení
SPIS (Sdružení pro informační společnost), zastupující významné tuzemské
společnosti podnikající v oblasti informačních technologií. Pro mezinárodní
srovnání je pravděpodobně nejdůležitější návrh Direktivy EU o společném právním
rámci pro elektronické podpisy (O.J. C325/5), která by měla být přijata v roce
2000. V řadě států EU, jakož i v dalších vyspělých státech světa, již byly
zákony o elektronických podpisech přijaty. (Pozn. red.: 6. 12. byl poslanecký
návrh zákona o elektronickém podpisu vládou zamítnut.)
Právní úprava ochrany osobních údajů
Parlament ČR projednává návrh nového zákona o ochraně osobních údajů, který by
měl nahradit zákon č. 256/1992 Sb. o ochraně osobních údajů v informačních
systémech. Tento zákon nebyl u nás prakticky naplněn, neboť nedošlo ke zřízení
státního regulačního orgánu pro oblast ochrany osobních údajů, jehož vznik
tento zákon předpokládal. V rámci EU je nejdůležitější právní normou v oblasti
právní ochrany osobních údajů Direktiva o ochraně jednotlivců ve vztahu ke
zpracování osobních údajů č. 95/46 (O.J. L281/31), která již byla
implementována všemi členskými státy EU. Dále je třeba zmínit tzv.
"telekomunikační" Direktivu č. 97/66 (O.J.L24/I) o zpracování osobních údajů a
ochraně soukromí v rámci odvětví telekomunikací, a Doporučení týkající se
ochrany osobních údajů a soukromí na Internetu (COM(1999) 19).
Právní úprava elektronického obchodu
Podle mých informací neprobíhá v současné době v České republice žádná
legislativní iniciativa, zabývající se právní úpravou otázek uzavírání
obchodních smluv v rámci elektronického obchodu, odpovědností firem
podnikajících s informačními produkty aj. V rámci EU je asi nejdůležitější
současné projednávání návrhu Direktivy o elektronickém obchodu (O.J. C30/4),
přičemž se zdá, že zatím nelze ani přibližně odhadovat, kdy bude tato Direktiva
přijata. Za zmínku stojí velmi významné diskuze v USA týkající se přípravy
novelizace federálního obchodního zákona USA (Uniform Commercial Code - UCC),
kde elektronický obchod je hlavním tématem této novelizace. Velmi důležitým
problémem, souvisejícím s právní úpravou elektronického obchodu a zasahujícím
do sféry mezinárodního práva soukromého, je otázka určování rozhodného práva u
elektronických obchodních transakcí.
Práva k nehmotným statkům
Parlament ČR začíná projednávat vládní návrh nového autorského zákona, který by
měl nahradit současný zákon č. 65/1965 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Tento
návrh vychází z mezinárodních úmluv v rámci GATT (úmluva TRIPS), úmluv WIPO z
roku 1998, jakož i z platných Direktiv EU, zejména Direktivy o pronájmu a
půjčování č. 92/100 (OJ L346/61) a Direktivy o právní ochraně databází č. 96/9
(O.J. L77/20). Zmíněné dvě Direktivy již byly implementovány členskými státy
EU. Z hlediska elektronického obchodu je významné zejména projednávání návrhu
Direktivy o autorském právu a právech příbuzných v informační společnosti
(novelizovaný návrh zveřejněn v O.J. C180/6). Bohužel zatím nelze odhadnout,
kdy bude tento návrh přijat. Významná je i probíhající revize Evropské
patentové úmluvy (European Patent Convention - EPC), zabývající se otázkami
patentovatelnosti softwaru, a konečně vývoj patentovatelnosti obchodních metod
v USA.
Právní ochrana spotřebitelů v rámci elektronického obchodu
Není známo, že by v České republice byla tato otázka diskutována při přípravě
nových právních předpisů nebo při novelizaci stávající zákonné úpravy ochrany
spotřebitele. V rámci EU je v tomto ohledu velmi významná Direktiva o prodeji
na dálku č. 97/7 (O.J. C144/19), a dále návrh Direktivy o poskytování
finančních služeb na dálku (O.J. C385/10).
Liberalizace telekomunikací
V současné době Parlament ČR začíná projednávat návrh nového telekomunikačního
zákona, který by měl nahradit zákon č. 110/1964 Sb., ve znění pozdějších
předpisů. Nový telekomunikační zákon by měl převzít do českého práva dlouhou
řadu Rozhodnutí, Direktiv i Doporučení EU v odvětví telekomunikací a přinést
nový právní rámec tohoto tak významného odvětví.
Státní deregulace
Výčet oblastí právních změn vyvolaných Internetem a elektronickým obchodem
začal regulací Internetu a končí oblastí státní deregulace vyvolané Internetem
a elektronickým obchodem. Jedná se o téma, které je úzce spojeno s názvem
tohoto článku. Jde o to, zda by právo mělo či nemělo, a do jaké míry, nejen
regulovat již reálně existující vztahy, ale i napomáhat budoucímu rozvoji
elektronického podnikání.
Lze říci, že jde o dva spolu související problémy - jednak o činnost státní
administrativy ve vztahu k elektronickému obchodu a jednak o reformu státní
administrativy v důsledku elektronického obchodu.
Pokud jde o otázky související s činností státní administrativy - ty jsou
celkem zřejmé: je třeba, aby státní úřady "uměly" komunikovat elektronicky, aby
akceptovaly elektronický podpis jako ekvivalent vlastnoručního podpisu ve
vztahu k nejrůznějším správním úkonům, podáním a žádostem, např. v oblasti
daní, cel, obchodního rejstříku aj.; dále by bylo velmi dobré, pokud by právní
předpisy podpořily používání elektronických prostředků - např. prodloužením
období pro podávání daňových přiznání, zjednodušením celního řízení, apod. Od
přijetí zákona o elektronickém podpisu je velmi dlouhá cesta k rozjezdu
elektronického celního a daňového řízení, od přijetí moderního zákona o ochraně
osobních údajů je dlouhá cesta k praktickému uplatňování ochrany regulačním
orgánem.
O těchto otázkách se u nás prakticky nejedná a jejich zakotvení v právních
předpisech se nijak nepřipravuje (např. ve formě prováděcích předpisů). Ve
vyspělých státech, např. v USA a v zemích EU, právní předpisy upravující výše
uvedené vztahy, resp. činnosti státní administrativy buď již platí po několik
let (např. oblast elektronického celního řízení), nebo jsou součástí přijímání
nových zákonů v oblasti elektronického obchodu (zejména zákonů o elektronickém
podpisu).
Zajímavá je otázka reformy státní administrativy v důsledku elektronického
obchodu. Zdá se, na základě zahraničních zkušeností, že rozvoj elektronického
obchodu povede ke změnám ve státní administrativě. Je možné, že významné
oblasti obchodní činnosti budou téměř prosty státních zásahů, včetně povinností
získat státní souhlas ve formě licence, živnostenského listu aj., a budou
podléhat samoregulaci osob zapojených do příslušné obchodní činnosti. Zvýšené
nároky na odbornost v oblastech, kde bude státní regulace zachována, povedou
nutně ke změně charakteru a složení státních regulačních orgánů a k jejich
profesionalizaci. To ve svém důsledku povede i ke změně v odměňování státních
úředníků. Dematerializace zboží a služeb pravděpodobně vyvolá významné změny
daňového systému.
Bez aktivního přístupu státních orgánů, podpořeného vhodnou legislativou, může
být tato "implementační etapa" příliš dlouhá a může přinést celou řadu potíží.
Výsledkem by byla nejen promarněná příležitost, ale prohlubující se zaostávání
za vyspělými státy.
9 3533 / jaf









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.