Přehled českého trhu softwarových nástrojů APS a SCM

Při zpětném ohlédnutí za 90. léty musí většina vrcholových manažerů konstatovat, že investování do podnikové i...


Při zpětném ohlédnutí za 90. léty musí většina vrcholových manažerů
konstatovat, že investování do podnikové informatiky, nejčastěji v podobě
integrovaných informačních systémů (ERP), byl krok správným směrem. Jedině tak
bylo možné zachytit rychlý vývoj a nástup ICT (informačních a komunikačních
technologií) do prostředí byznysu.
To ale v žádném případě neznamená, že se oproti počátku 90. let zjednodušila
situace při rozhodování, kam se dále ubírat s podnikovým informačním systémem.
Opak je pravdou, neboť se objevila řada dalších potřeb charakterizovaných pojmy
jako např. business inteligence s orientací na podporu manažerského
rozhodování. Po krátkém intermezzu spojeném s rokem 2000 se dnes však především
zdůrazňuje klíčová role Internetu a s tím spojeného elektronického podnikání.
Je zajímavé, jak málo bývá při těchto úvahách brán zřetel na podstatnou roli
plánovacích procesů v podniku a na jejich efektivní fungování. Bez vhodných
softwarových nástrojů podporujících rozhodování zákazníků za současného
respektování různých omezení v podniku (dostupnost strojů, pracovníků,
materiálu, přípravků apod.) nelze odpovědně sdělovat přesné termíny dodávek a
dodržovat jejich následné plnění. Navíc se přitom není možné omezit jen na
jeden podnik, ale čím dále více se jedná o celou síť v rámci dodavatelského
řetězce. Proto logickým vyústěním těchto tendencí jsou oblasti APS (Advanced
Planning System), SCM (Supply Chain Management) a SCP (Supply Chain Planning),
kterým je věnován následující text.

Důležité metody řízení
Ke snahám o zlepšení situace ve fungování podniků patří nejen nástroje z
oblasti informačních technologií. Důležité jsou i vhodné metody. Mezi tři
hlavní metody řízení, které se v průběhu 80. a 90. let snažily pomoci řešit
soudobé problémy managementu firem, patří:
* Just in Time (JIT)
* Total Quality Management (TQM)
* Theory of Constraint (TOC)
Všechny tyto metody byly a jsou aplikovány v nabízených softwarových řešeních.
U nás je pravděpodobně nejznámější především první z nich, tj. metoda JIT a
její aplikace v dílenském řízení označovaná jako KANBAN. Na druhé straně díky
intenzivnímu nasazování integrovaných informačních systémů do podniků u nás
zdomácněla i zkratka označující metodu čtvrtou - MRP II (Manufacturing Resource
Planning), resp. ERP (Enterprise Resource Planning), která je dnes prakticky
synonymem softwarových řešení podnikových informačních systémů jako celku.
Metodu TQM je možné chápat jako velmi obecný koncept, využívající systémové
myšlení, měření procesů a zdůrazňující proces trvalého zlepšování. Metoda TOC
je zaměřena na holistický přístup a při optimalizaci podnikových činností
zdůrazňuje kategorii průtoku. Jedná se při tom o proces hledání celkového
lepšího fungování firmy (dnes spíše řetězce či sítě firem), které primárně
přináší více finančních prostředků díky postupnému odstraňování (rozšiřování)
omezení. Tento přístup preferuje maximalizaci průtoku před snahou dosáhnout
lokálního optima. I v rámci TOC je v 5 hlavních principech, shodně jako v TQM,
zakotvena zásada trvalého zlepšování. Metoda JIT, ale i MRP II zdůrazňuje
především aspekt snižování zásob, plánování zdrojů a zkracování průběžných dob
zakázek.
Pokud bychom se na dané metody podívali z hlediska období jejich vzniku a
počátku nasazování do podnikové praxe, pak bychom zjistili, že k nejstarším
patří JIT, následovaná MRP II. Metoda TOC pak vychází jako jedna z nejmladších,
čímž se logicky mohla "poučit" z chyb a omezení svých předchůdkyň. Zajímavý je
také pohled spojující tyto metody s jejich aplikovatelností prostřednictvím
vhodných softwarových nástrojů. Tradičně nejsilnější postavení v tomto směru (a
to nejen u nás) zaujímají aplikace metody MRP II. Naopak JIT je známa svým
primárním důrazem na organizační stránku problému v podniku a dále
upřednostňováním role lidského činitele v řízení.
V poslední době narůstá obliba aplikací tzv. pokročilého plánování (APS)
postavených na principech constraint managementu. Klíčovou roli zde sehrává
právě metoda TOC a jejích konkrétní podoby OPT (Optimised Production
Technology) a DBR (Drum Buffer Rope). Ve většině svých nasazení tyto produkty
doplňují dříve instalované systémy MRP II a přinášejí nové prvky do dílenského
plánování a řízení, ale i do plánování celých dodavatelských řetězců (SCM).

Dotazníkový průzkum
Vlastní průzkum aktuálního stavu nabídky produktů z oblasti APS/SCM proběhl na
počátku roku 2000. Osloveno bylo 41 dodavatelů, z nichž 30 má své hlavní sídlo
v USA a zbytek představují evropské firmy. Celkem se podařilo získat zpět
informace o 12 produktech. Relativně nízkou návratnost dotazníků lze vysvětlit
zatím poměrně málo rozvinutým trhem s APS/SCM aplikacemi u nás. Není bez
zajímavosti, že 32 oslovených dodavatelů totiž nemá v ČR své zástupce, přestože
jsou většinou na evropském trhu aktivní.
Český trh má vůbec v oblasti rozvoje APS/SCM řešení přibližně pětileté zpoždění
oproti západoevropskému a především americkému. Trh se systémy pro pokročilé
plánování a rozvrhování přitom dnes představuje nejrychleji se rozvíjející
segment IT s průměrným ročním růstem o 65 % za posledních pět let. Tuto
skutečnost potvrzují i zkušenosti z ČR, kde začaly být první aplikace nabízeny
v roce 1998 (nejdříve produkty firem STG a i2 Technologies).

Dodavatelé systémů
Řešení v oblasti APS/SCM dnes nabízí celá řada světových dodavatelů. Většina z
nich (34 ze 41 oslovených) má své sídlo ve Spojených státech, případně v
Anglii. Dodavatelé z jiných zemí jsou spíše výjimkou. Není proto náhodou, že
asi 70 % světového trhu s těmito aplikacemi se nachází právě v USA.
Další důležitým rysem je skutečnost, že většina těchto firem byla založena
teprve v 90. letech. Pro nás je určitě potěšitelné, že řada velkých APS/SCM
systémů domů má své zastoupení i v ČR, a to včetně prvního dodavatele těchto
řešení na světě - společnosti STG (založena v roce 1987) i současného
největšího dodavatele - americké firmy i2 Technologies.

Funkčnost systémů
Přednosti APS systémů lze hledat v oblasti operativního plánování a rozvrhování
výroby, tedy v oblasti, kterou MRP II systémy prakticky nepokrývají. Dodavatelé
sami sebe hodnotí jako nástroj pro řešení krátkodobého plánování (s přesností v
řádu minut), méně potom jako nástroj pro taktické a strategické rozhodování.
Všechny APS systémy mohou uživateli posloužit jako nástroj pro tvorbu a údržbu
technologických dat. Celkem 70 % velkých dodavatelů podporuje funkčnost typu
Available to Promise (možnost vyžádat si možný termín odvedení zakázky se
zohledněním všech omezení výrobního systému, a to i prostřednictvím Internetu,
event. telefonní linky). Někteří (20 %) také podporují firemní procesy na
úrovni řízení předpovědí (tyto moduly dokáží na základě minulých trendů i
sezonních výkyvů určit pravděpodobný vývoj příští poptávky). Část aplikací lze
propojit se systémy pro generování a údržbu čárových kódů.
Průzkum současně ukázal, že řešení APS/SCM ve většině případů netvoří jeden
produkt, ale skupina řešení zahrnující i plánování v rámci dodavatelských
řetězců (SCM). I to je jedním z důvodů, proč celá mapovaná oblast byla nazvána
spojením dvou zkratek APS a SCM.

Integrace systémů
Integrace APS/SCM systémů s podnikovým informačním systémem představovala vždy
aktuální téma, a to přesto, že pro jejich správnou funkci není existence ERP
systému ve firmě nezbytně nutná. Samotné APS/SCM systémy vždy obsahují nějakou
databázi (za určitý standard může platit Oracle, který používá jako základní
databázi 80 % oslovených dodavatelů). V každém případě jsou systémy
naroubovány, když ne na Oracle, potom na některou z dalších databází od
renomovaných firem (např. DB/2, Informix, Sybase, SQL Server).
Přesto jsou dnes APS/SCM řešení v 90 % případů implementována jako nadstavbová
řešení nad aktuálním ERP řešením. Pro správnou funkci obou systémů je potom
nevyhnutelná pravidelná výměna dat. Všichni APS dodavatelé sami sebe
charakterizují jako "ERP-friendly" a prezentují se jako dodavatelé se
standardním rozhraním do těchto systémů prostřednictvím ASCII souborů, event.
ODBC.
Další oblastí, která se v poslední době prosazuje v oblasti integrovatelnosti
produktu, je provázání těchto systémů do prostředí Internetu, které zatím
nabízejí čtyři dodavatelé. Jde o aplikace postavené pro potřeby obchodníků ve
funkčnosti, která se v terminologii dodavatelů těchto systémů nazývá
"Available-to-Promise". Obchodníci, firmy, popř. přímo zákazníci mají díky této
funkčnosti možnost vstoupit do aktuálního plánu a vyžádat si termín možné
dodávky. To vše v řádu sekund a se zohledněním všech omezení výrobního systému.

Technické zabezpečení
Všechny vedoucí hráči na trhu APS/SCM dodávají své aplikace jako
klient/serverové řešení, postavené nad rozšířenými operačními systémy, jako
jsou UNIX nebo VMS . Dvě pětiny aplikací však lze provozovat i na PC v
operačním systému Windows 95/98 nebo Windows NT.

Implementace
Průměrná doba implementace představuje u špičkových systémů 4-6 měsíců, resp.
100-150 člověkodní práce dodavatelské firmy. V této době je zahrnuto průměrně
10 dní produktového školení aplikace. Špičkoví dodavatelé se při implementaci
nezaměřují na pouhou instalaci a nastavení systému, ale snaží se o trvalou
kvalitativní změnu fungování firmy. Příkladem může být britská firma STG, která
svými implementacemi podporuje změny vyvolané zavedením teorie omezení (TOC) do
oblasti výroby, jež samy o sobě představují nenákladnou kvalitativní změnu
fungování firmy.
Renomovaní dodavatelé poskytují na své služby hot-line (někteří i v České
republice), což v případě potřeby umožňuje reakci na vzniklý problém i do jedné
hodiny od přijetí požadavku. Zákazníkům bývají také k dispozici webové stránky
s nejčastějšími dotazy (FAQ). Důležité je, že implementační služby jsou
zákazníkům na českém trhu poskytovány výhradně prostřednictvím licencovaných
dealerů.

Hlavní oblasti přínosů
Vzhledem k nemalé ceně APS/SCM systémů hraje při rozhodování o nákupu některého
z nich velkou roli plánovaná návratnost investice do této aplikace. Analýza
ROI, příp. jiný způsob vyjádření rentability této investice je hojně využívaným
prodejním argumentem dodavatelů. Podle zkušeností totiž průměrná rentabilita
investice do APS/SCM systému představuje přibližně 6-12 měsíců, což je
vzhledem k investicím do IT obecně neuvěřitelně krátká a navíc díky charakteru
přínosů velmi dobře měřitelná doba.
Analytická firma AMR Research uvádí, a dotazníky to beze zbytku potvrdily, že
APS systém je většinou nasazován v procesních typech výroby (55 %), především v
potravinářství, textilním průmyslu a ocelářství. V oblasti diskrétní výroby (45
%) se většina implementací odehrává v sériové až hromadné výrobě typu
Make-to-Stock nebo Assembly-to-Stock, menšina potom v kusové a malosériové
výrobě typu Make-to-Order. Z tohoto trendu se poněkud vymyká vývoj v ČR, kde
dosavadní implementace bez rozdílu dodavatele probíhaly ve strojírenských
typech výrob
Většina dodavatelů se zaměřuje na jednu nebo dvě ze tří hlavních oblastí, které
implementovaný APS systém ve firmě ovlivňuje. Jsou jimi:
* výše rozpracované výroby - WIP (Work-in-Proces)
* optimalizovaný tok materiálu dílnou
* synchronizace a řízení dílenských aktivit.
Dva z těchto dodavatelů se potom zaměřují na všechny tři aspekty současně. Ve
středu přiloženého grafu se nachází metodologie teorie omezení, která je
založená na postupném a kontinuálním odstraňování největších omezení ve
výrobním systému. Její implementace se sice jeví jako nejsložitější, ale zato
velmi efektivní.

Závěrem
Velcí dodavatelé APS/SCM řešení zdůrazňují výhody integrovaného systému pro
řízení dodavatelského řetězce a věnují jeho vývoji nemalé úsilí. Na tento
koncept již přistoupila také řada zákazníků - lze mezi nimi nalézt nadnárodní
koncerny a lídry ve svém oboru. Rostoucí tlak na zavádění těchto systémů však
vytváří již zmiňovaná potřeba elektronického podnikání.
Připomeňme ještě, že bezesporu stejně významná jako vlastní softwarový nástroj
je pro zavedení ASP/SCM i připravenost firmy. A to jak po stránce zmapování
procesů a provedení jejich zlepšení, tak po stránce připravenosti pracovníků a
vedení firmy. Je zajímavé, že i v této oblasti může pomoci metoda TOC
technikami označovanými jako tzv. thinking process.

***** vložený text někde do druhé poloviny článku ****************
Několik rad pro potenciální zájemce o investice do oblasti APS/SCM
* Zmapujte své aktuální plánovací procesy. Proveďte jejich reengineering a
trvejte na tom, aby váš dodavatel APS/SCM řešení ukázal, jak je schopen tyto
procesy podporovat ve formě, v jaké jste je navrhli. To je zárukou toho, že
samotná aplikace řešení bude podporovat to, co chcete dělat, a ne to, o čem si
myslí dodavatel, že je pro vás nejlepší.
* Proveďte reengineering vašich firemních procesů i samotné organizace tak, aby
podporovala APS/SCM aplikaci, kterou hodláte zakoupit. Samotná implementace
softwaru ještě neznamená žádný přínos. Tento reengineering může znamenat i
vytvoření centrálního plánovacího útvaru ve firmě, který bude mít právo
strategického plánování i operativního rozvrhování dílny.
* Porovnejte míru integrovatelnosti s dalšími kritérii při výběru APS/SCM
aplikace. Přestože myšlenka nákupu tohoto systému od vašeho dodavatele ERP
systému je lákavá, nemělo by toto být jediné hledisko. Důležitá je i funkčnost,
výše potenciálních přínosů a čas nutný k dosažení těchto přínosů.
* Vyberte si partnera v oblasti konzultací a systémové integrace zaměřeného na
organizační a procesní změny, které je nutné provést, aby bylo dosaženo
maximálního přínosu z implementace APS/SCM systému. Hledejte partnera se
zkušenostmi při změně obchodních procesů a řízení firmy s orientací na
e-business.
1










Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.