Přehled testovaných karet

Creative 3D Blaster Annihilator Testovaný model byl vybaven pamětí typu SDR. To se také projevilo na výsledcích výkon


Creative 3D Blaster Annihilator
Testovaný model byl vybaven pamětí typu SDR. To se také projevilo na výsledcích
výkonů, kdy DDR model byl viditelně o něco silnější. RAMDAC převodník běží na
frekvenci 350 MHz, díky které lze pracovat i v rozlišení 2 048 x 1 536
obrazových bodů a 16bitové barevné hloubce na ergonomické frekvenci 75 Hz. V
pravých barvách pak nastavíte maximálně 60 Hz. Při přehrávání filmů dozajista
využijete hardwarovou akceleraci MPEG--1 a 2.
Softwarová výbava čítá čtyři CD-ROMy. Jeden obsahuje nezbytné ovladače pro
Windows 95/98/NT, DirectX 7 a utilitu pro upgrade BIOSu. Zbylé 3 pak přehrávač
InterVideo WinDVD, programy pro demonstraci výkonu GeForce256. V neposlední
řadě je zde také hra Evolva Scout.
Dokumentaci tvoří vícejazyčný manuál, ve kterém naleznete poměrně obsáhlé
informace o instalaci a odstraňování problémů. Jak je dobrým zvykem Creativu,
je obsažen i český překlad.
Umístění na celkově druhém místě bylo dáno především vynikajícím výkonem a
kvalitou obrazu, což těžko hledá konkurenci. V neposlední řadě je zde také
spousta dodaného softwaru a kvalitní dokumentace, které určitě vyváží i vyšší
cenu.
Creative 3D Blaster Annihilator Pro
Je to "bratr" předchozí karty, vybavený DDR SDRAM pamětí. Na vynikajícím
umístění se podepsaly stejné atributy, jako u slabšího modelu. Navíc lze
očekávat, že s nástupem T&L aplikací se budou možnosti jejich využití nadále
prohlubovat.
Creative 3D Blaster Riva TNT2 Ultra
Jeden z nejlepších akcelerátorů v době před příchodem GeForce. Tato karta firmy
Creative je osazena čipem nVidia Riva TNT2 Ultra, což je jeho nejvýkonnější
modifikace. Samozřejmostí je podpora AGP 2X, plug-and-play, 32bitových textur a
24bitového Z-bufferu. Výčet dalších funkcí by zaplnil celou stránku, takže
pouze řekneme, že rozhodně žádná nechybí. Integrovaný převodník RAMDAC pracuje
na 300 MHz a je schopen zobrazit rozlišení až 2 048 x 1 536 bodů v 16bitové
barvě a frekvenci slušných 60 Hz. Obraz lze zobrazit kromě monitoru také na
televizoru. K dispozici je S-Video výstup a můžete si vybrat mezi normou PAL i
NTSC. Hardwarová akcelerace je optimalizována pro DirectDraw, Direct3D a
OpenGL. Ve hrách s grafickým enginem postaveným na Direct3D lze dosáhnout
maximálně 1 600 x 1 200 bodů v 32bitové barevné hloubce.
Software ke kartě je rozložen na 3 CD. Na prvním naleznete kromě ovladačů také
aplikace Sonnetech Colorific/3Deep, což jsou aplikace pro kalibraci barev na
monitoru. Při běžném hraní her je ale asi příliš nevyužijete. Druhou část CD
tvoří Enhanced SoftMPEG pro přehrávání videa. Ovládání je jednoduché a vcelku
intuitivní. Zbylá 2 CD obsahují plné hry Expandable a RollCage. Dokumentaci
tvoří jeden obsáhlý vícejazyčný manuál, malý návod pro instalaci (jediný v
češtině) a kalibrační karta k programům Colorific a 3Deep.
Stále solidní výkon a příznivá cena, daná především uvedením novějších
akcelerátorů, dělají z této karty dobrou koupi byť již její výroba končí.
Matrox Millenium G400 MAX DualHead
Grafické karty firmy Matrox mají tradičně vynikající kvalitu obrazu. Ta je nyní
přenesena i na DVD, které sice vyžaduje větší výkon počítače, než je tomu třeba
u ATI, ale troufám si tvrdit, že kvalitou přehrávaného obrazu si s ATI v ničem
nezadá.
Navíc zde máte k dispozici vcelku ojedinělou možnost výstupu obrazu na 2
monitory. Standardní (primární) má stále stejnou funkci. K sekundárnímu výstupu
lze připojit monitor, televizor nebo případně videorekordér. Mezi
příslušenstvím naleznete redukci z 15pinového konektoru na S-Video a cinch.
V dialogu nastavení obrazovky přibyla karta DualHead. Zde můžete vybrat, co se
bude zobrazovat na sekundárním zobrazovacím zařízení. Pokud budete používat
pouze jeden výstup, budete mít k dispozici stejná rozlišení, jako u předchozího
modelu. Jestliže ale zvolíte položku "Multi-display" (jen ve Windows 98),
systém se bude tvářit, jakoby byly instalovány 2 grafické karty. Pracovní
plochu tak lze rozložit na 2 monitory. Musíte ovšem respektovat maximální
rozlišení 1 600 x 1 200 bodů 32bitově na primárním a 1 280 x 1 024 bodů
32bitově na sekundárním displeji. Pokud je připojen televizor, pak maximální
rozlišení činí 1 024 x 768 bodů.
Další možností je volba "Clone". Takto lze zobrazovat stejný obraz na 2
monitorech. Sekundární je opět limitován 1 280 x 1 024 body a 32 bity barevné
hloubky. Pokud zvolíte vyšší rozlišení, sekundární displej bude vypnut.
Volba "Zoom" dovoluje zobrazit vybraný výřez primárního monitoru. Ten může být
buď statický, nebo se přesouvá s kurzorem. Velikost výřezu závisí na vás.
Jedním z nejužitečnějších nastavení je DualHead DVDMax. Na jednom monitoru je
zobrazena plocha (můžete dále pracovat) a na druhém se přehrává DVD titul. Při
použití televizoru je toto rozložení velmi komfortní.
Nesmíte ale zapomenout, že některé volby vylučují jinou činnost, případně sebe
navzájem. Nemůžete např. aktivovat volbu "Clone" a přehrávat DVD na 2
monitorech.
Další výhodou jsou velké možnosti rozšíření. Jednou z nich je např. výkonný
Rainbow Runner. Tento modul rozšíří systém o hardwarovou kompresi M-JPEG a
další vstupy/výstupy. A aby toho nebylo dost, Rainbow Runner integruje také TV
tuner.
Dokumentaci tvoří jedna vícejazyčná příručka, kde naleznete všechny potřebné
informace. Výčet softwarové výbavy naleznete v tabulce.
Ve své kategorii je karta Matrox Millenium G400 MAX DualHead určitě jedním z
nejvýkonnějších a nejlevnějších řešení, a tyto dva atributy v sobě spojují jen
málokteré výrobky.
3dfx Voodoo3 3000 TV Out
Srdcem tohoto akcelerátoru je opět grafický čip Voodoo3 firmy 3dfx. Jeho
masivní černý chladič dominuje celé kartě, a skoro z jedné třetiny ji zakrývá.
Okolo něj jsou rozmístěny čipy paměti, které dohromady dávají kapacitu 16 MB.
Použit je typ SDRAM. Zobrazení s nejvyšší obnovovací frekvencí 160 Hz je
umožněno RAMDAC převodníkem, který tepe frekvencí 350 MHz. Spokojit se nemusíte
pouze s obrazem na monitoru, ale můžete podle libosti hrát také na vašem
televizoru.
Implementována je akcelerace DirectDraw, Direct3D, OpenGL a Glide. I zde však
počítejte s přetrvávajícím omezením karet 3dfx: 3D zobrazení nepodporuje
32bitové barvy.
Dokumentaci tvoří manuál, který neobsahuje češtinu a je poměrně stručný. Jediný
přiložený CD-ROM je zaplněn ovladači pro Windows 95/98 a NT 4.0, několika
utilitami a filmem, který znázorňuje postup instalace.
Tato karta je výkonnějším předchůdcem Velocity 100. K jejím výhodám dostanete
navíc například výstup na TV a větší množství paměti. Změnu bohužel doznala i
cena.
3dfx Velocity 100
Chlazení obstarává pasivní chladič. Při dlouhodobém běhu jsme sice
nezaznamenali žádné problémy se stabilitou, ale podobně jako u V3 3000 by se na
chladiči dalo vařit kafe. Tento akcelerátor si jako jeden z mála vystačí s osmi
megabyty paměti. Zvoleny byly moduly SGRAM, které běží na 143 MHz. V nabídce
3dfx můžete narazit i na kartu Velocity 200, která se liší právě množstvím
instalované paměti (je osazena 16 MB SGRAM). Obě karty podporují AGP 2X.
Ve hrách a 3D aplikacích činí největší dostupné rozlišení 1 152 x 864 bodů.
Zatím se však musíte spokojit s 16bitovou barevnou hloubkou, protože 3dfx ve
svých akcelerátorech zatím neimplementuje podporu 32bitových barev. Kromě
akcelerace Direct3D, OpenGL je samozřejmě podporováno i dosud přežívající Glide
rozhraní (verze 3.0), které bylo firmou 3dfx vytvořeno.
U 3dfx je stále větší prioritou vývoje rychlost akcelerace než množství
grafických funkcí, které jsou zatím přidávány jen velmi sporadicky. Nenajdete
zde anisotropické filtrování, antialiasing a ani (nepříliš podporovaný) stencil
buffer. Textury jsou limitovány velikostí 256 x 256 bodů.
Na dodaném CD-ROMu naleznete ovladače pro Windows 3.11/95/98/NT a OS/2. Ty jsou
optimalizovány pro instrukční sady 3D NOW! a Pentium SSE. Kromě ovladačů jsou
zde také demoverze programů PowerPlugs: Transitions II a Organic Art Deluxe
2.0. První dokáže obohatit prezentace PowerPoint o různé 3D efekty (přechody)
mezi snímky. Druhý je určen pro vytváření 3D obrazců a šetřičů obrazovky.
Pro koupi Velocity 100 hovoří především cena a podpora Glide, kterou již
najdete pouze u 3dfx.
Jak jsme testovali
Veškeré testování probíhalo na počítači vybaveném procesorem Intel Celeron 500
MHz, 128 MB operační paměti a základní deskou s čipsetem Intel 440BX. Nejvyšší
2D rozlišení a obnovovací frekvence byly převzaty z dodané dokumentace.
Maximální Direct3D rozlišení bylo testováno na několika hrách. V tabulce můžete
nalézt také procentuální hodnocení funkcí akcelerátoru, které bylo zjišťováno
programem D3 Info. Testy výkonu následovně obstaraly hry Quake 3 Arena (OpenGL)
a Forsaken (Direct3D). Pro úplnost jsou zde uvedeny i naměřené výkony programem
MadOnion 3DMark 2000 a dosažená snímková frekvence v testu TreeMark, zaměřeném
na T&L akceleraci, kde se také naplno projevila její absence na jiných kartách.
Veškeré testování samozřejmě probíhalo s vypnutou vertikální synchronizací
snímků. Přesto se ve výsledcích mohou vyskytnout jisté nepřesnosti. Ukázalo se
totiž, že karty vybavené čipem GeForce256 jsou do jisté míry vždy závislé na
obnovovací frekvenci monitoru, a pro různé obnovovací frekvence nedovolí
překročit různé hodnoty FPS.

Problematika rychlých grafických karet
Ivo Fiala, TestCentrum IDG
Ne pro každého čtenáře Computerworldu jsou některé pojmy, které jsou použity v
tabulce hodnocení, denním chlebem hlavně pro ně je určeno toto vysvětlení. Ti z
vás, pro které nejsou výrazy jako "AGP 4X Fast Write" nebo "RAMDAC" záhadou,
mohou s klidným svědomím tento text přeskočit.
Teorie
AGP (Advanced Graphics Port) sběrnice počítače je základním komunikačním
kanálem pro grafickou kartu. Existuje několik různých norem, které jsou
definovány rychlostí přenosu dat: AGP 1X dokáže přenášet data maximálně
rychlostí 266 MB/s (MB za sekundu), AGP 2X pak 533 MB/s a konečně AGP 4X jež
dosahuje rychlosti 1,07 GB/s.
Ve všech těchto módech jsou obrazová data ze systémového do grafického
procesoru posílána přes paměť počítače. Tím ale dochází ke zpomalení průtoku
těchto dat a paměťové sběrnice, která je primárně využívána pro jiná data.
Procesory tak musejí na požadované informace často čekat. Při použití metody
"Fast Write" nejsou data směřující z CPU do GPU (grafický procesor GeForce256)
posílána přes systémovou paměť, ale pouze přes čipset základní desky, což je
rychlejší a nezatěžuje paměťovou sběrnici. Abyste tyto výhody využili, musíte
mít samozřejmě odpovídající základní desku s čipsetem podporujícím AGP 4X.
U grafických karet postavených na čipu GeForce256 ještě zůstaneme a vysvětlíme
si pojmy SDR a DDR. Tyto dvě zkratky jsou označením typu paměti, kterou karta
používá. Od nich se odvíjí také existence dvou modifikací GeForce. Rozdíl mezi
pamětí SDR (Single Data Rate) a DDR (Double Data Rate) opět spočívá v maximální
dosažitelné rychlosti čtení/zápisu. Jak vyplývá ze zkratky DDR, je tato paměť
schopna operace čtení/zápis provádět oproti typu SDR až dvojnásobnou rychlostí.
Zápis, případně čtení probíhá u SDR modulů vždy jednou za jeden hodinový takt
(vždy na náběžné hraně signálu). DDR paměť je schopna tyto operace provádět
dvakrát za jeden takt, a to jak na náběžné straně signálu, tak na sestupné.
Další položkou, která stojí za pozornost, je RAMDAC. Tento konvertor převádí
digitální data popisující hotový obraz na analogová tak, aby jim porozuměl
monitor. Na jeho frekvenci závisí de facto i výsledná maximální obnovovací
frekvence obrazu. Existují samozřejmě i výjimky, kdy je s menší frekvenci
RAMDACu dosaženo stejné obnovovací frekvence obrazu jako u RAMDAC s větší
frekvencí. Obecně ale platí: čím je větší frekvence RAMDAC, tím jsou lepší
nabízené obnovovací frekvence.
Feature konektor slouží k propojení grafické karty s jiným zařízením, pomocí
interního kabelu. Takto se například připojovaly některé starší televizní
tunery v samostatném provedení na další kartě.
Z-buffer grafické karty slouží k výpočtu, které objekty budou na obrazovce při
pohledu kamery z daného místa vidět a které budou v zákrytu za jinými. Barevná
hloubka Z-bufferu ovlivní jak kvalitu, s jakou bude výsledný obraz zobrazen,
tak také rychlost, která ve 32 bitech klesá. Proto mají některé grafické karty
(např. značky ATI a Matrox) zabudovány funkci, která automaticky zvolí 16bitový
Z-buffer, pokud není 32 bitů běžící hrou nebo aplikací striktně vyžadováno. Tím
je dosaženo kvalitního obrazu a současně také větší rychlosti vykreslování.
Nyní věnujme pozornost T&L akceleraci, o které jste již dozajista slyšeli.
Nejdříve se v krátkosti věnujme první části této technologie "Transform":
Scéna, kterou uvidíte na monitoru, je skládána ze 3 složek. "World space"
uchovává veškeré informace o 3D objektech. "Eye space" popisuje použitá světla
a oblasti viditelné z úhlu kamery. A konečně "Screen space" se stará o uchování
obrazu ve snímkovém bufferu. Při tvorbě výsledného obrazu postupuje scéna přes
tyto složky, kde je postupně kompletována. Každá z těchto složek však využívá
jiný "souřadný systém", a proto je scénu nutno mezi nimi přepočítávat. O tyto
výpočty se doposud staral procesor počítače. S příchodem aplikací podporujících
T&L bude výpočty provádět grafická karta a CPU se bude moci věnovat něčemu
jinému.
Druhá část funkce "Lighting" využívá pro urychlení aplikace světel "Cube
Environment Mapping". Svým způsobem se totiž jedná také o texturu. Tento systém
využívá pro pokrývání objektů texturami model krychle, který je jednak
univerzálnější než původní "Sphere mapping" (model koule), ale také odstraňuje
nepřesnosti ve výsledném obrazu a je podstatně rychlejší. Například ve scéně,
kdy se stěny místnosti odrážejí na skleněné kouli umístěné v jejím středu,
vyžaduje původní model "Sphere mapping" pro každou změnu obrazu (např. jiný
úhel kamery, světla atd.) kompletní přepočítání všech snímků. Naproti tomu není
pro model krychle nutné nové renderování. Stačí vypočítat nové souřadnice
textur a umístit je na objekt. Pouze pokud by došlo ke změně odráženého obrazu,
vyvstane nutnost nového renderování. I s tím si GeForce však poradí rychleji
než ostatní akcelerátory.
Co se do testu nevešlo
Do tohoto testu se sešlo celkem šest grafických karet. Ty v současnosti
představují jedny z nejlepších grafických řešení (především pro hráče) a každá
z nich je schopna něco nabídnout a něčím zaujmout. Bohužel se nám nepodařilo
včas opatřit kartu s čipem Savage2000, který je jedním z mála opravdových
konkurentů GeForce256, protože také zvládá T&L akceleraci. Jejich přímé
srovnání by ale stejně bylo zavádějící, protože ovladače pro Savage 2000 zatím
z technických důvodů T&L nepodporují. Zájem jsme měli také o kartu Neon 250
firmy VideoLogic, která využívá poněkud odlišných technologií. Tuto kartu lze
ale u nás jen velmi obtížně sehnat a v době uzávěrky tohoto testu nebyla k
dispozici. Posledním zklamáním je karta ATI Xpert 2000, osazená čipem ATI Rage
128. Přes veškerou snahu se nám díky hardwarovým potížím nepodařilo získat z
této karty natolik uspokojivé výsledky, aby mohla být do testu zařazena. Její
recenzi (a zřejmě i recenze ostatních akcelerátorů) najdete v žebříčku TOP PC
WORLD grafických karet, jehož vydání se již pomalu blíží.
0 0278 / or









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.