Přehled trhu s vývojovými nástroji

Na první pohled se může zdát, že trh s vývojovými prostředky stagnuje ovládá jej jen několik firem, které si celý...


Na první pohled se může zdát, že trh s vývojovými prostředky stagnuje ovládá
jej jen několik firem, které si celý obchod rozdělily a vlastně nic nového
nepřinášejí. Při bližším pohledu ale uvidíte čilý ruch a tuhý konkurenční boj.
A také, že na trhu najdete podstatně více hráčů, než se může na první pohled
zdát.
Rozdělit jednotlivé produkty do skupin není jednoduché pokud se nespokojíte s
rozdělením podle výrobců. Tento pohled získáte vlastně pouhým seřazením ceníků
jednotlivých společností. Další dělení může být podle programovacích jazyků či
podle typu úloh, pro které jsou jednotlivé verze vývojových prostředků určeny
na první pohled stejný produkt, který se liší "jen" dodatečným označením, může
stát pár tisíc, nebo také pár set tisíc korun.
Hlavní rozdíl mezi vývojovými nástroji totiž spočívá v mohutnosti a zaměření
dodávaných knihoven vlastní překladač jazyka a vývojové prostředí je pro celou
řadu produktů (a obvykle i pro všechny nástroje té které firmy) stejné. To
přináší prográmátorům obrovské výhody: naučí se pracovat v základní verzi a
když získají zakázku rozsáhlejší a budou potřebovat nové knihovny, nemusí si
zvykat na nové prostředí.
Rozdělil jsem proto vývojové nástroje podle druhů úkolů, pro jejichž řešení
jsou určeny: jednoduché aplikace, aplikace pro zpracování dat, víceúrovňové
databázové aplikace, speciální úlohy a konečně aplikace pro kapesní počítače.
Nechci tím říci, že s vývojovým nástrojem pro složité databázové programy nelze
napsat prográmek pro výpočet faktoriálu, ale je asi zbytečné platit něco, co se
potom nevyužije.
Pokud potřebujete programovat v několika jazycích, pravděpodobně sáhnete po
nástrojích z jedné dílny. Nebudete si zpravidla muset zvykat na různá
prostředí, neboť každá firma své nástroje unifikuje. V nabídce firem jasně
dominují nástroje pro C++ a Javu následují BASIC a Pascal. I dnes ale najdete
vývojový nástroj např. pro COBOL.
Základní verze vývojových nástrojů
Chtěl bych rozptýlit představu o tom, že základní verze nelze pro profesionální
práci použít. Obvykle i tyto verze mohou pracovat s databázemi (i když třeba ne
se všemi nebo přístup k nim není optimální) a podporují průmyslové standardy
(jako je OLE, Win32 API, ActiveX...). Pokud ale chcete vyvíjet aplikace pro
Internet, pravděpodobně sáhnete po vyšší verzi vývojového nástroje. Cena těchto
produktů zpravidla nepřesahuje 200 dolarů, tedy asi 7 000 korun.
Nelze tvrdit, že v této kategorii máte nejširší nabídku vývojových nástrojů
některé společnosti zde chybí.
Pro začátky programování v Javě je možné použít JBuilder 2 od společnosti
Inprise (resp. Borland firma nyní prochází rozsáhlou transformací a změna názvu
je jednou ze změn, pozn. red.), PowerJ od firmy Sybase, VisualAge for Java od
IBM, Visu@l Café od Symantecu a Visual J++ 1.1 od Microsoftu tento produkt ale
po sporu se společností Sun Microsystems (viz CW 14/98) pozbyl logo Java
Compatible, které zaručuje 100% kompatibilitu. To se ale netýká vlastní syntaxe
jazyka, ale možnosti (nikoliv nutnosti) používat určité postupy, díky kterým
výsledný program je spustitelný pouze pod Windows. Je přirozené, že tvůrce Javy
firma Sun nabízí i své vývojové prostředí, a to ve dvou verzích Java Workshop a
JavaStudio.
Pro vývoj v jazyce BASIC je v této kategorii možné použít VisualAge for BASIC
od IBM a Visual Basic 5.0 ve verzi Learning. Označení produktu může mást, že se
jedná o školní licenci, ale není to tak součástí této verze je výukový CD-ROM.
Pokud chcete programovat v jazyce C++, máte na výběr z nejširší nabídky. Můžete
sáhnout po nástrojích C++Builder 3 a Borland C++ 5.0, Power++ 2.0 a Watcom
C/C++ 11.0 od Sybase, C++ 7.5 od Symantecu a Visual C++ 5.0 od Microsoftu.
Další možností pro programování v "céčku" může být i freewarový překladač
DJGPP, nebo dosud nabízený Turbo C++.
Dříve poměrně rozšířený Pascal dnes najdete již jen v Delphi 3 od Inprise. Díky
široké paletě nástrojů řady Delphi (včetně verzí pro AS/400 či SAP R/3) ale
nelze tvrdit, že se jedná o mrtvý jazyk. V nabídce Inprise najdete i
"historický" Turbo Pascal ve verzích pro DOS i Windows.
Vývojové nástroje
pro profesionální aplikace
Profesionální aplikace se vyznačují vazbou na databáze a dnes i na Internet.
Vývojové nástroje obvykle nesou označení Professional a jejich cena se pohybuje
kolem 600 dolarů (asi 20 000 korun).
K nabídce základních vývojových nástrojů "povýšených" na verze Professional se
přidává i Visualage for COBOL a kompletní "all-in-one" nabídka od Microsoftu MS
Visual Studio 97, které kromě nástrojů pro vývoj v Javě, C++ a BASICu obsahuje
Visual InterDev (pro vývoj webových aplikací) a Visual FoxPro 5.0 (relační
databázový vývojový systém).
Vývojové nástroje pro podnikové aplikace
Podnikové aplikace kladou na vývojové nástroje vysoké nároky kromě práce s
velikým balíkem dat je nutné řešit např. přímý přístup do "velkých" databází
typu SQL, DB/2, Oracle či Informix. Implementace internetových technologií je
samozřejmostí, mnohé firmy nabízejí i podporu pro elektronický obchod.
Ač se jedná o poměrně drahé nástroje (ceny "podnikových" vývojových nástrojů
začínají u 30 000 korun a některé stojí přes milion korun) a počet prodaných
kusů tedy není závratný, je zde asi největší konkurence. Kromě většiny dosud
zmíněných výrobců se o své místo na trhu hlásí i další společnosti, jako např.
Oracle a Compuware když připočteme i typické "databázové" produkty (jako jsou
Btrieve či Progress). Zajímavé jsou v tomto směru vývojové nástroje Borlandu
pro AS/400 (Delphi a C++Builder) a pro Delphi/Connect for SAP, nebo VisualAge
for C++ for AS/400. Tyto nástroje slouží k vývoji aplikací v heterogenním
prostředí a přitom programátor znalý Delphi, resp. VisualAge se pohybuje
"doma". V této cenové hladině se také pohybuje VisualAge for Smalltalk.
Bylo by asi nošením dříví do lesa, probírat zde všechny vývojové nástroje
určené pro podnikové systémy. Navíc, uživatelé těchto vývojových systémů velmi
přesně znají jejich výhody a nevýhody vzhledem k problematice, kterou musí
řešit. A smysl tohoto Tématu týdne vidím spíš v představení nástrojů pro
širokou programátorskou obec.
Vývoj aplikací pro Web
Rozvoj Internetu přinesl i potřebu zcela nových aplikací, které by řešily
přístup k firemním informačním systémům přes Internet, využití internetových
technologií ve vnitropodnikových aplikacích. Při vývoji aplikací pro Web je
velmi důležitá otázka bezpečnosti dat, ověřování přístupu, v případě
virtuálních obchodních domů navíc vyvstávají problémy s ověřováním
autentičnosti plateb v poslední době odhalená skupina varšavských studentů
např. "nakoupila" na cizí kreditní karty zboží za téměř milion dolarů!
Kromě standardních nástrojů jsou na trhu i specializované nástroje jmenujme
alespoň Visual InterDev od Microsoftu, IntraBuilder od Inprise, PowerSite od
Sybase, VisualAge WebRunner z dílny IBM, WebSpeed od Progress Software, SQW
(kdo by neznal např. Obchodní rejstřík na Internetu) od Corpusu a v neposlední
řadě komplexní nástroje pro tvorbu webových aplikací SilverStream od
stejnojmenné firmy.
Vývoj aplikací "do kapsy"
S rozvojem malých elektronických pomocníků vyvstává i potřeba speciálních
aplikací někdo si chce sledovat svoje příjmy a vydání, někdo spotřebu svého
vozu, někdo je zase náruživý šachista a další člověk by uvítal možnost
vyřizovat e-maily třeba v metru. Navíc, velký výběr dodatečného softwaru může
každému výrobci malých kapesních systémů jen pomoci při získávání nových
zákazníků i zde tak nastupuje argument, že je lepší vybírat hardware podle
softwaru než naopak.
Na trhu tak můžeme najít jak specializované vývojové prostředky pro PalmPiloty
či pro Avigo, ale také speciální knihovny pro stávající vývojové nástroje
(např. pro Windows CE nebo pro EPOC32). Do jisté míry mě přitom překvapilo, že
(dosud) neexistuje podpora Javy pro kapesní počítače. Budoucnost další důležité
"malé" platformy totiž Apple Newton není poslední dobou jistá, takže zde ani
neuvádím vývojové nástroje pro tuto platformu.
Microsoft patří mezi hlavní výrobce vývojových prostředků, takže jeho řešení
vývojových nástrojů pro Windows CE je nasnadě vývojáři si mohou koupit doplňky
ke standardním vývojovým nástrojům Visual C++ 5.0 a Visual Basic 5.0, které
musí být alespoň ve verzi Professional.
Obdobnou cestu zvolila i společnost Psion Software pro podporu vývoje aplikací
pro systém EPOC32 ten je použit např. v Psionu Series 5 nebo Geofoxu 1. Psion
nabízí nástroje EPOC32 C++ SDK (pro MS Visual C++ 4.0 Standard nebo vyšší),
druhou možností je psaní programů v OPL (jazyk podobný BASICu, který vyvinula
společnost Psion v polovině 80. let). V tomto případě není nutné vlastnit
překladač jazyka C++. Pro starší systém EPOC16 (používaný Psionem v modelech
3c, Siena, HC či Workabout) jsou k dispozici obdobné pomůcky pro jazyky OPL a C.
Pro perem ovládaný PalmPilot, který je na trhu (v různých verzích) již 2 roky,
se doslova vyrojilo nesčetně programů a také několik vývojových nástrojů jen na
internetových stránkách společnosti 3Com najdete odkazy na 7(!) různých firem,
které nabízejí programovací nástroje pro systém Palm OS. Pokud by vám některý z
jejich nástrojů nevyhovoval, na adrese www.massena.com najdete i freewarové a
sharewarové nástroje pro psaní programů pro PalmPiloty.
Relativně novým přístrojem je Avigo od společnosti Texas Instruments. Aby
výrobce podpořil vývoj programů, nabízí volně ke stažení Application Program
Interface (API) pro Avigo na svém Webu. Vývojový nástroj pro Avigo je (zatím v
beta-verzi) firmou Avocet Systems nabízen již za 50 dolarů.
Závěr
Každý, kdo chce psát programy, si může vybrat z poměrně široké nabídky
vývojových nástrojů od několika firem. Cenové rozdíly mezi jednotlivými verzemi
se mohou na první pohled zdát neúměrné. Verze označované jako Enterprise či
Client/Server však poskytují zázemí pro vytvoření rozsáhlých a složitých
aplikací (navíc často provázaných s velkými informačními systémy), jejichž cena
je velmi vysoká.
Každý si "svůj" vývojový prostředek musí vybrat sám někomu vyhovuje Pascal,
další si oblíbil Basic, jiný nedá dopustit na "céčko", navíc se tu objevila
Java. Neméně důležitou (a v některých případech i hlavní) součástí nástrojů
jsou dodávané knihovny. Psaní programů se také za poslední léta zjednodušilo
odpadla mnohá rutinní práce, takže se vývojáři mohou soustředit na řešení
problémů. Něchť jich mají co nejméně.
8 1360 / or









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.