Přežijí monitory s úhlopříčkou 15 " rok 2000?

I když se možná mnohým bude zdát podobná otázka ještě ne zcela na místě, přesto má své reálné opodstatnění. ...


I když se možná mnohým bude zdát podobná otázka ještě ne zcela na místě, přesto
má své reálné opodstatnění. Pokud se totiž ohlédneme do nedávné minulosti, kdy
monitory s 15" úhlopříčkou obrazu začaly nenápadně vytlačovat do té doby
kralující modely s úhlopříčkou 14", je dnešní situace velice podobná, až na to,
že nástup vyšší 17" kategorie je daleko dravější. Toto tvrzení lze mimo jiné
podložit i nedávno uveřejněným testem 17" monitorů (CW 23/99), který zahrnoval
velké množství přístrojů od řady firem. Přesto si dnešní Téma týdne klade za
cíl ukázat, že i monitory s rozměrem úhlopříčky 15 " mají stále ještě uživateli
co nabídnout a v mnoha případech budou bezpochyby vyhovovat i do budoucnosti.
Jak jsem již uvedl, neustále sílí tlak kategorie 17" monitorů, které se
začínají prosazovat i při domácím použití. Tento posun je dán především
významným poklesem cen za období posledního roku, který se týká hlavně verzí
17" monitorů s parametry odvozenými od testované 15" třídy, tedy s maximální
horizontální frekvencí 70 kHz. Tomuto trendu se samozřejmě musí přizpůsobovat
především cenou i monitory z dnešního Tématu týdne, čímž se logicky stávají
ještě dostupnějšími, než tomu bylo v nedávné minulosti.
To bezvýhradně platí pro skupinu modelů určenou pro méně náročné uživatele,
jejíž hlavní frekvenční parametr má hodnotu pouze okolo 54 kHz. Typickým rysem
u těchto 15" monitorů je maximální ergonomické rozlišení 800 x 600 bodů, tedy s
vertikální obnovovací frekvencí obrazu alespoň 75 Hz. Vzhledem ke skutečnosti,
že uvedená hodnota rozlišení bývá zpravidla doporučována ve třídě 15" monitorů
jako standard, splňují i tyto jinak "slabší" verze základní předpoklad pro
pohodlnou práci bez výraznější únavy zraku. Maximální hodnota rozlišení
zpravidla dosahuje až 1 024 x 768 bodů, ovšem již pouze s frekvencí obrazu 60
Hz, což je pro delší práci zcela nepostačující.
Cenová nenáročnost s sebou však logicky přináší i další omezení. Jedním z nich
je poměrně malý komfort obsluhy a nabízených korekčních parametrů obrazu.
Většinou se tak uživatel musí spokojit s možností nastavení polohy a velikosti
obrazu, případně korekcí jeho "poduškovitosti" či "lichoběžníkovitosti". Z toho
tedy vyplývá, že v naprosté většině případů se tento typ 15" monitorů příliš
nehodí pro práci s náročnější grafikou, byť v amatérských podmínkách, a raději
ani pro práci s operačními systémy s grafickým rozhraním.
Druhou skupinu, do níž byly monitory v dnešním testu zařazeny, tvoří většinou
"lepší" modely v 15" kategorii. Jejich základní parametr, tedy maximální
horizontální frekvence, se ustálil na hodnotách těsně okolo 70 kHz. Tento údaj
posouvá dostupné ergonomické rozlišení až na hodnotu 1 024 x 768 bodů, přičemž
je ale obzvláště nutné, aby monitor běžně pracující v takovémto rozlišení
disponoval vysoce kvalitní obrazovkou s maximální ostrostí a minimálními
odchylkami konvergence.
Uvedené nároky jsou dány především poměrně malou dostupnou pracovní plochou a
tím například malým systémovým písmem v prostředí MS Windows. Jakákoli větší
nepřesnost obrazu při tomto rozlišení pak znamená nečitelnost, následně rychlou
únavu zraku a celkově nepříjemné pocity. Proto jsou nejvhodnějšími typy
obrazovek pro režim 1 024 x 768 bodů i na 15" monitorech vysoce kontrastní
technologie typu Trinitron, CromaClear nebo jim podobné. Není přitom samozřejmě
vyloučeno ani používání klasických technologií obrazu, ale zde již při nákupu
bude nejvhodnějším postupem výběr z několika současně předváděných kusů
monitorů, čímž lze dosáhnout nejlepšího výsledku.
Podobně jako u nižší třídy 15" monitorů je i v této vyšší skupině nejvyšší
rozlišení, nejčastěji 1 280 x 1 024 bodů, k dispozici již jen s neergonomickými
frekvencemi pod 75 Hz. Většinou to je frekvence mezi 60 a 66 Hz, což umožňuje
spíše dočasné využívání tohoto režimu například pro náhledy větších obrázků,
tabulek či grafů. Trvalá práce je při takovém rozlišení téměř vyloučena. Pokud
však bude v rámci této skupiny monitorů uživatel používat doporučované
ergonomické rozlišení 800 x 600 bodů, může naopak počítat s výrazně
příznivějšími frekvenčními parametry obrazu. Běžná hodnota u vertikální
frekvence se zde totiž pohybuje nad 100 Hz, což má velmi příznivý vliv na
stabilitu obrazu.
Daleko více bude uživatel u této kategorie monitorů spokojen s možnostmi
korekce obrazu. V první řadě je u většiny monitorů již využíváno funkcí
obrazovkového menu, které s ohledem na strukturovanost svých nabídek běžně
nabízí kromě základních korekcí polohy a velikosti obrazu i některé další
funkce pro potlačení "soudkovitosti", "lichoběžníkovitosti", zkosení, rotace či
prohnutí obrazu. V některých případech pak menu zahrnuje i funkci "zoom" pro
současnou změnu velikosti obrazu v obou osách. Ze speciálnějších nástrojů lze
kromě několika případů využívat i nastavení teploty barev, a to včetně
uživatelské definice po jednotlivých složkách RGB. Modely pro opravdu vybíravé
uživatele pak přidávají ještě nástroje pro potlačení případného moaré, které je
patrné a rušivé obzvláště při vyšších rozlišeních nad 800 x 600 bodů, a korekci
linearity obrazu ve vertikálním směru.
Protože však tato skupina 15" monitorů chce často kromě "kancelářských"
uživatelů oslovit i ty herně orientované, lze se v několika případech v rámci
našeho testu setkat s multimediální podporou, minimálně v podobě reproduktorů.
Pokud podpora zvuku není zabudována přímo do těla monitoru, lze ji u některých
modelů rovněž obstarat i jako speciální doplňkové vybavení. Obecně lze u tohoto
"lepšího" typu 15" monitorů očekávat jejich využití jako součásti vybavení
domácích a kancelářských počítačů, přičemž ty nejkvalitnější výrobky mohou být
do jisté míry i srovnatelné s větší 17" technologií.
Protože se určitě nejen v rámci předkládaného testu různí nároky na monitory v
obou skupinách, bylo i v tomto případě, podobně jako u dříve uveřejněného testu
17" verzí, přistupováno do jisté míry odlišně k hodnocení některých parametrů.
Celkem logicky se největší přesuny v rámci hodnocení odehrávaly mezi souhrnnými
parametry, udávajícími kvalitu obrazu, a hodnocením ceny spolu se záručními
podmínkami. U verzí monitorů pro méně náročné podmínky provozu tedy mají větší
význam právě cena a záruční podmínky na úkor kvality obrazu, zatímco u vyšší
třídy stoupá význam kvality obrazu. Přesto je v obou případech s ohledem na
nejčastější nasazení monitorů cena vždy velice významným parametrem.
Nejen přístup k hodnocení ceny je však hlavním rozdílem mezi dvěma uvedenými
skupinami. Jisté odlišnosti jsou například i v detailnějším hodnocení obrazu
samotného. Ty jsou dány odlišnými technickými možnostmi, předpokládaným
pracovním rozlišením, použitím, možnostmi korekčních parametrů apod. Naprosto
shodnou však zůstává osvědčená forma hodnocení, kdy většina parametrů je
vztahována k "ideálu" představujícímu zisk 100 bodů, a to jak v dílčích, tak i
v celkovém hodnocení.
Zatímco v některých případech je "ideál" pevně dán teoretickou hodnotou,
například viditelná úhlopříčka 15", k níž se pak vztahují reálné výsledky, je
ideální stav u většiny parametrů získáván jako minimum, respektive maximum z
reálně naměřených či získaných hodnot. To zaručuje například při změnách cen
neustálé zachování odpovídajících vztahů mezi jednotlivými výrobky, aniž by
byla překročena ideální hranice 100 bodů, a tudíž ovlivněn význam váhových
koeficientů.
Shrnuto a podtrženo, ve všech směrech ideální produkt by měl dosáhnout hranice
100 bodů. Samozřejmě je nutné dívat se v rámci tohoto konkrétního testu jinak
na zisk 95 bodů v rámci "slabší" kategorie a jinak na zisk 90 bodů u lepších
typů. Vždy se totiž jedná o vyjádření splnění ideálního stavu v dané kategorii.
Již na první pohled je patrné, že daleko silnější konkurence je v kategorii
"lepších" 15" monitorů. Zatímco do slabší třídy se zařadila pouze trojice
produktů, druhá kategorie zahrnula celkem sedmnáct kusů. I to mimo jiné
poukazuje na vývoj na trhu směrem ke kvalitnějším produktům, a tedy i na
skutečnost, že mnoho uživatelů již začíná brát vážněji slova o velkém významu
kvalitního obrazu pro práci s grafickými rozhraními. Daleko méně často pak
dochází k únavě zraku, případně jeho poškození. Proto se domnívám, že lze vždy
s klidným svědomím odmítnout nadšené jásání nad ušetřenými prostředky, které v
případě produktů s horšími užitnými vlastnostmi nakonec většinou nevyzní pro
uživatele příznivě.

9 1725 / Mafn









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.