Přinášíme Telecomu přes 2 miliardy ročně

Příjmy ze zahraničních služeb rostou Zatímco nabídka tuzemských datových a hlasových služeb Českého Telecomu je ...


Příjmy ze zahraničních služeb rostou

Zatímco nabídka tuzemských datových a hlasových služeb Českého Telecomu je
všeobecně známá, o aktivitách této společnosti v zahraničí se příliš nemluví.
Nezanedbatelnou část příjmů přitom Českému Telecomu zajišťuje poskytování
mezinárodních hlasových a datových služeb jiným operátorům a poskytovatelům
telekomunikačních služeb v ČR i v zahraničí. Na podrobnosti jsme se zeptali
Pavla Jirouška, výkonného ředitele pro mezinárodní služby Českého Telecomu.

Kdy a jak začal Český Telecom působit na zahraničních trzích?
V nedávné minulosti měli operátoři specializovaná oddělení pro zahraniční
služby pouze proto, aby jim zajišťovala mezinárodní konektivitu. Aby se
zákazníci operátora dovolali do zahraničí a lidé ze zahraničí zase jim. Šlo
přitom především o technické řešení bylo třeba dohodnout patřičné rozhraní a
kapacitu. Ceny byly pevně dány doporučením CCITT (dnes ITU-T). Potom ale přišla
liberalizace a situace se změnila. Na trhu se objevili první noví operátoři,
kteří vybudovali svou infrastrukturu i POPy (Point of Presence) ve velkých
městech a začali konkurovat národním operátorům nejprve v datovém a pak i v
hlasovém mezinárodním byznysu. Druhým momentem, který rozhýbal trh, byl nástup
mobilních operátorů. Počet jejich zákazníků rostl a s nimi rostl i objem
mezinárodního provozu generovaného i přijímaného v mobilních sítích. V 90.
letech minulého století měli dominantní (národní) operátoři monopoly na
mezinárodní propojení (Český Telecom do 31. 12. 2000) a zajišťovali ho pro
operátory ostatní. Tato situace znamenala vysoké, takřka bezpracné příjmy. Pak,
s liberalizací, nastal zlom. Na trh přišly nové subjekty a celý tento
mezinárodní byznys v původní podobě v podstatě zkolaboval. Začal fungovat
skutečný trh. Ceny za mezinárodní propojování výrazně spadly a začaly se
limitně blížit cenám za národní propojení. Zároveň došlo k rozdělení cen za
volání do fixních a do mobilních sítí. Všechny tyto změny měly také dopad na
finanční výsledky Českého Telecomu v této oblasti, který najednou místo
několika korun za jednu minutu mezinárodního hlasového provozu dostával od
zahraničních operátorů jen několik desítek haléřů za terminaci provozu ve své
síti.

Jak Český Telecom tuto situaci řešil?
Leželo před námi několik variant. Jednou z nich byla možnost stát se jenom
národním operátorem a zajišťovat pouze funkčnost volání do a ze zahraničí pro
naše zákazníky. Je ale zjevné, že rozsah tohoto byznysu je omezen objemem doma
provolaných a přijatých minut. Druhou možností bylo působení naopak rozšířit.
Viděli jsme, že dochází k enormnímu nárůstu zejména mobilního mezinárodního
hlasového provozu. Trh začal vyžadovat takzvaný low cost routing, kde se
preferuje nákladová položka, ale i služby, které označujeme jako premium
routing s garancí kvality, s možností alternativního směrování i s přenosem
identifikace volajícího. Národní operátoři zjistili, že si mezi sebou musejí
nastavit jasné vazby a že musejí vědět, jakou kvalitu služby potřebují. Český
Telecom identifikoval v této oblasti příležitost a rozhodl se etablovat jako
tranzitní operátor tedy poskytovat tyto služby nejen sám sobě, ale také
mobilním operátorům v České republice a ostatním operátorům v zahraničí.
Znamenalo to však, že se Český Telecom musel velice rychle stát naprosto
konkurenceschopným na tomto mezinárodním trhu.

Jaká byla vaše strategie?
Naší strategií bylo vybudovat propojení s klíčovými hráči v oblasti střední a
východní Evropy s fixními i s mobilními operátory. A poskytovat celou škálu
služeb, od těch označovaných jako premium, až po low cost routing, a to včetně
služeb Voice-over-IP. Nabízíme i zcela unikátní služby například nejmodernější
technologie SS7 sítě pro přenos SMS a MMS, což mnozí poskytovatelé tranzitních
služeb nejsou schopni nabídnout. Naším cílem je vybudovat si ve střední a
východní Evropě pozici klíčového hráče na tranzitním trhu. V současné době jsme
již jedním z největších tranzitních operátorů v tomto regionu. Máme dceřiné
společnosti v Německu, na Slovensku a v Rakousku. Naše infrastruktura se ale
nachází také v Polsku nebo na Ukrajině. Přitom naší strategií není vlastnit
infrastrukturu a prodávat pouze přenosovou kapacitu, ale být partnerem pro
klíčové hráče a poskytnout jim požadované mezinárodní služby. Klíčové je
zaměření na poskytování služeb a ne na pouhé investice do infrastruktury. Pokud
potřebnou kapacitu nevlastníme, s ohledem na lokální podmínky v zahraničí a
rozsah služeb si ji můžeme pronajmout od lokálního operátora. V teritoriu
střední a východní Evropy přibývají mobilní operátoři i organizace, které mají
vazby s firmami po celém světě a náš byznys tak může růst. Nyní máme více než
100 přímých propojení s operátory po celém světě. Za poslední 3 roky jsme
zmnohonásobili objem realizovaného provozu i výnosů za mezinárodní tranzitní
služby. Například německý Vodafone, což je jeden z největších evropských
operátorů, si nás vybral za hlavního partnera pro celou střední a východní
Evropu.

Můžete upřesnit vaše výnosy?
Přesná čísla nemůžeme zveřejnit, ale mnohé lze vyčíst z publikovaných výsledků
naší společnosti. Na výnosech z propojení od zahraničních operátorů (za první 3
kvartály roku 2004 činily více než 1,3 miliardy Kč) se jen zhruba deseti
procenty podílí terminace mezinárodního provozu v síti Telecomu, ostatní výnosy
jsou čistě za mezinárodní tranzitní služby. Další příjmy pak máme od tuzemských
operátorů, především mobilních, za to, že jim zprostředkováváme spojení se
zahraničím. A jsou tu i další příjmy za mezinárodní datové služby a podobně.
Celkově se tedy nyní výnosy za tyto mezinárodní obchodní aktivity Českého
Telecomu blíží ke 2 miliardám Kč za první 3 kvartály loňského roku.

Kolik vaše jednotka zaměstnává lidí?
Obchodníků, kteří v naší jednotce působí, je do dvaceti. Není to mnoho, ale jde
o kvalitní mezinárodní tým. Moji kolegové jsou také například z Irska, Číny,
Kolumbie i ze Slovenska. Jsou to většinou mladí dynamičtí lidé, jednoznačně
orientovaní na dosahování stále lepších obchodních výsledků. Kromě obchodníků
se samozřejmě na obchodních úspěších v této oblasti podílejí i další kolegové,
kteří zajišťují například účtování, finanční controlling nebo dohled nad
mezinárodní sítí.

Jaké jsou vaše další plány v oblasti mezinárodních obchodních aktivit?
Loni na podzim došlo k rozdělení velkoobchodní divize Českého Telecomu na 3
části aby se právě vytvořil prostor k dalšímu rozvoji mezinárodních služeb.
Můžeme se tak ještě více soustředit na oblast, která má pro nás velký
potenciál. Otevírají se totiž další nové trhy ve střední a východní Evropě, kde
chceme rozšířit naše působení, protože příležitost s časem slábne. V blízké
budoucnosti také chceme dále rozšířit portfolio poskytovaných služeb směrem k
dalším segmentům. Infrastruktura, kterou máme k dispozici, je použitelná
například pro mezinárodní VPN, takže jsou pro nás zajímavým tržním segmentem
třeba firmy, které mají pobočky v celém regionu.


Pavel Jiroušek vystudoval obor Počítačové systémy a technická kybernetika na
Západočeské univerzitě, poté absolvoval Institut informační technologie a
automatizace. V roce 2000 získal magisterský titul z obchodu (MBA) na
University of Pittsburgh. Pracoval jako ředitel marketingu a product
managementu ve společnosti Eurotel Praha, od roku 1997 působí v Českém
Telecomu. V květnu 2001 byl jmenován výkonným viceprezidentem Divize
velkoprodeje služeb a v listopadu 2004 výkonným ředitelem pro mezinárodní
služby.

Jednotka Mezinárodní služby má za úkol naplňovat mezinárodní obchodní strategii
Českého Telecomu, koordinovat obchodní aktivity v oblasti mezinárodních služeb
a řídit dceřiné společnosti v zahraničí. Jednotka zajišťuje prodej produktů a
služeb zákazníkům mimo území České republiky i prodej mezinárodních služeb
jiným operátorům a poskytovatelům služeb.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.