Přínosy automatizovaného sběru dat v logistice

Informačním technologiím se v posledních dvaceti letech podařilo od základu změnit svět obchodu i průmyslu. Každá s...


Informačním technologiím se v posledních dvaceti letech podařilo od základu
změnit svět obchodu i průmyslu. Každá součástka, každý výrobek, každá zásilka
má své nezaměnitelné poznávací označení podobné otisku prstu. Čárové kódy jsou
dnes pilířem našeho digitálního světa.
Za digitální revolucí konce milénia stojí fanscinující možnosti počítačů. Avšak
ve stínu obecného respektu nad možnostmi výkonných procesorů zůstává stranou
jednoduchý fakt, že bez přísunu dat by ani ten nejlepší počítač nebyl víc než
jen hromadou bezduchého železa. To, čím je pro člověka jeho soustava smyslů,
jsou pro počítače prostředky sběru a transportu dat. Při vzpomínce na děrné
pásky a štítky se mi do tváře vloudí trochu nostalgický úsměv, ovšem i dnes
nejtypičtějším prostředkem zadávání dat zůstává obyčejná klávesnice.
Vedle nesporných výhod tohoto způsobu nelze přehlédnout, že díky nepozornosti
nebo lidské nedokonalosti se do textu vloudí množství chyb. Překlepy, chyby a
podobné neduhy sice v řadě
případů vyvolají pouze úsměv, ovšem používá-li se klávesnice pro zadávání dat
do podnikového systému, případné chyby mohou mít nedozírné následky. I proto se
věnuje takové úsilí hledání stále dokonalejších prostředků pro automatizovaný
sběr dat (ADC Automated Data Collection)
Ambiciózní zebra
V prosinci loňského roku uplynulo přesně 15 let od vstupu České republiky do
nevládní organizace EAN International. Tímto aktem se začala psát historie
technologie čárového kódu u nás. Pamětníci si jistě vzpomenou, že ona tajemná
zebra s číselným kódem byla na českých výrobcích viděna z počátku jen opravdu
zřídka, a to ještě na zboží určeném na vývoz. Skutečný rozmach čárového kódu
nastal až po roce 1990, kdy k nám zavál vítr volného trhu. Ten přinesl nejen
množství zboží v regálech nově vznikajících obchodů, ale i technologie
umožňující jeho evidenci.
Využití čárového kódu na obalech spotřebního zboží je asi jeho nejznámější
formou, ale rozhodně ne jedinou. Jelikož je tisk i snímání čárového kódu
pravděpodobně nejlevnějším způsobem automatické identifikace, rozšířilo se jeho
použití do širokého spektra logistických operací, od identifikace palet ve
skladovacích systémech, oběhu zboží mezi výrobou, velkoobchodem a maloobchodem
při identifikaci výrobků, až po evidenci majetku a řízení dokumentace.
Mohlo by se zdát, že čárové kódy jsou mezi systémy pro automatizovaný sběr dat
jedináčkem, ale opak je pravdou. Vedle čárových kódů se nabízejí i čipové a
magnetické karty, dotykové obrazovky, radioterminály či automatické váhy. Pro
jejich použití mluví už samotná statistika, která uvádí, že chybovost
prostředků automatického sběru dat činí v průměru pouze jeden omyl na tři
miliony vstupů. S přihlédnutím i na zaručenou časovou úsporu a komfortnost
obsluhy se pomalu dostáváme k podstatě používání prostředků automatického sběru
dat.
S kódem v zádech
Podívejme se nyní trochu detailněji na aplikaci prostředků sběru dat v
podnikové sféře. Prvním místem, kde se s nimi můžeme setkat, je samotná vstupní
brána podniku. Jakmile zaměstnanec vstoupí do dveří, čtečka čárových kódů
zaznamená čas příchodu i oprávnění vstupu do objektu. Stejným kódem se přihlásí
na své výrobní operaci a odepisuje vykonanou práci. Zaměstnanci tak plní různé
úkoly, které zadávají jako transakci přes čtečku do systému a management má
dokonalé informace o veškerém dění v závodě.
Většina firem má velké finanční prostředky vázané v rozpracované výrobě a
hotových výrobcích. Manuální řízení jejich pohybu a skladování není zrovna
bezpečným způsobem ochrany investic. Špatným označením výrobku či dílu a
následným chybným zaskladněním dochází ke zmatkům při expedici, které mohou
vést až k zmeškání termínu dodávky a následným finančním ztrátám. S dobrým
systémem však lze vše nalézt na svém místě a ve správném množství. A co víc,
podniky jsou tak schopny aplikovat principy "Just-In-Time", které jim umožní
zvýšit pružnost výroby a zároveň snížit vázanost výrobních nákladů.
"Při expedici hotových výrobků zadá zaměstnanec objednávku do systému, který mu
převede výdejku ze skladu přímo na displej přenosné čtečky čárových kódů,
včetně místa uložení výrobku." říká Rudolf Zappe, vedoucí jakosti ve firmě
Lucas Autobrzdy, předního světového výrobce brzd pro automobilový průmysl. "Z
tohoto místa pak sejme kód, čímž dojde k potvrzení výdeje výrobku k expedici a
jeho přenosu zpět do ERP systému." V Lucasu Autobrzdy takto měsíčně proběhne
více jak 10 tisíc transakcí při pohybu dílů i hotových výrobků. "Zavedení
systému automatizovaného sběru dat bylo jedním z důležitých kroků, které jsme
podnikli pro dosažení výrazného snížení rozpracovanosti výroby a také lepší
zpětné sledovatelnosti, což je zvlášť v automobilovém průmyslu důležitým prvkem
řízení kvality," dodává Rudolf Zappe.
V hlavní roli integrace
Jedním z hlavních důvodů, vedoucích k nasazování prostředků automatického sběru
dat, jsou finanční úspory. Každá mince však má dvě strany a jednou z nich jsou
počáteční investice. Při úvahách nad zavedením např. čárových kódů se stává
důležitým prvkem definice samotného rozsahu řešení, protože své uplatnění
nacházejí prakticky v rámci celého logistického řetězce. Často se však
nezohledňuje i jiná podstatná funkce systémů sběru dat jejich integrace s
podnikovým informačním systémem.
Samostatně stojící řešení sice šetří prostředky na integraci s ERP aplikacemi,
ale jejich funkčnost je silně omezena. A pokud jsme definovali systémy ADC jako
smyslové orgány celopodnikových aplikací, pak nemožnost jejich vzájemné
komunikace vlastně ohrožuje samotnou smysluplnost takových projektů. Příklad
Lucasu Autobrzdy to jen potvrzuje. "Provázání aplikace čárových kódů s naším
podnikovým systémem byl sice náročný projekt z hlediska systémové integrace,
ale od začátku jsme si uvědomovali jeho nezbytnost", říká Rudolf Zappe.
Zítra ve dvou dimenzích
Aplikace systémů ADC lze nalézt prakticky všude. Není to jen průmysl a obchod,
kde nacházejí své uplatnění, ale stejně úspěšně se čárové kódy nebo čipové
karty používají i v oblasti služeb, dopravy, zdravotnictví nebo státní správy.
Podle analytické firmy Frost&Sullivan vzroste objem trhu s čárovými kódy v
Evropě z 1,1 mld. dolarů na více jak 2,7 miliardy v roce 2004. Trendem
posledních let je zvyšování množství údajů, které čárový kód nese.
Takzvané dvoudimenzionální nebo také dvourozměrné čárové kódy jsou ve své
grafické podobě schopny uložit několikanásobné množství informací oproti
standardnímu čárovému kódu typu EAN. Větší rozšíření této technologie zatím
brzdí její poněkud vyšší cena, ale s klesajícími cenami počítačových čipů je
jejich masové rozšíření jen otázkou času. Směr je vcelku jasný co největší
snaha o zautomatizování procesů ve styku s výpočetní technikou, bezpečnost a
efektivita. To vše systémy automatizovaného sběru dat nabízejí.
9 1153 / ramn

Siemens IT Academy
Společnosti Siemens, Aimtec, Web Art a IDG jsou organizátory informační
platformy pro představitele českých průmyslových podniků pod názvem Siemens IT
Academy. Cílem tohoto informačního a diskuzního fóra je poskytnout českým
podnikům informace o možnostech použití informačních technologií pro zlepšení
parametrů jejich podnikání.
Téma článku Pavla Rouba z firmy Aimtec je shodné s tématem dalšího semináře,
který probíhá v rámci Siemens IT Academy. V pořadí už druhý seminář, tentokrát
zaměřený na automatizované systémy pro sběr dat, se uskuteční 26. května v
Praze. Do konce roku se potom uskuteční ještě 2 obdobné akce 16. září na téma
optimalizace logistických řetězců a 18. listopadu seminář o návratnosti
informačních systémů (podrobnější informace o místě konání a konkrétním
programu jsou dostupné na www. itacademy.cz).









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.