Přístroje, které nejsou mimo hru

V návaznosti na problematiku zvukových karet, kterou jsme v minulém CW dokončili, se dostáváme k samotnému zpracování...


V návaznosti na problematiku zvukových karet, kterou jsme v minulém CW
dokončili, se dostáváme k samotnému zpracování zvuku na PC systémech, ke
způsobům pořízení, tedy záznamu, zvukového vzorku. To je však možné provést
nejen prostřednictvím samotné zvukové karty. Karta totiž může spolupracovat s
dalšími záznamovými systémy, které už sice spadají do kategorie spotřební (ale
i profesionální) audiotechniky, ale jejich využití může celý proces zpracování
v mnoha směrech zkvalitnit. To je dobrým důvodem pro to, abychom si dříve, než
se zpracování zvuku budeme věnovat, vytvořili malý přehled zařízení, která k
této činnosti můžeme využít.
DAT magnetofon
DAT magnetofon (Digital Audio Tape) je páskový audiodigitální záznamový systém
používající pásku shodných rozměrů s PC archivačními pásky typu DDS2. Tento
záznamový systém bude zřejmě vlastnit málokdo z čtenářů CW, neboť jeho většímu
rozšíření brání vysoká cena těchto přístrojů. Je ovšem nutné si uvědomit, že se
řadí spíše do kategorie profesionálních záznamových zařízení. Patří k
nezbytnému vybavení každého profesionálního nahrávacího studia nebo se
provozují v rozhlasovém vysílání. DAT magnetofony mají analogové i digitální
vstupy (optický i koaxiální) a pracují s několika vzorkovacími frekvencemi až
do 48 kHz. Maximální záznamová doba je dána typem pásku a druhem provozu. DAT
magnetofony také umožňují obdobu režimu LP (Long Play), který známe z
videorekordérů, takže lze na 120minutovou DAT pásku nahrát až 4 hodiny záznamu
v nižší vzorkovací frekvenci. Maximální délka záznamu ve standardním režimu (48
nebo 44,1 kHZ/16 bit) je tedy 120 minut.
Minidiskový rekordér
Toto zařízení už používá miniaturní magnetooptický disk s kapacitou asi 120 MB.
Protože tato kapacita je pro zaznamenání standardních 74 minut hudby
nedostatečná, zvolili konstruktéři kompresi signálu tak, aby oněch 120 MB
odpovídalo 74 minutám záznamu. Kompresní systém používaný u MiniDisc přístrojů
se jmenuje ATRAC a odborníci říkají, že ATRAC verze 4 a výše je zcela
poslechově nerozeznatelný od klasického CD disku. MiniDisc rekordéry se
vyrábějí jednak jako stolní přístroje, které mají krom analogových vstupů a
výstupů též vstupy a výstupy digitální (optické, koaxiální nebo obojí), tak i
jako MiniDisc přenosné přístroje (walkmany) s možností záznamu (mikrofonní
vstup, linkový a optický digitální vstup).
CD audiorekordéry
Umožňují záznam jak analogového, tak i digitálního signálu na audio CD-R nebo
CD-RW disky, které nesou označení "Compact Disc Digital Audio Recordable
(Rewritable) For Consumer". Nelze tedy využít klasických CD-R disků určených k
zápisu dat z počítače (alespoň to tvrdí výrobci, ale jak známo, uživatelé si
většinou poradí a toto omezení většinou neplatí návod "jak na to" přesahuje
rámec tohoto článku). Dobré CD audiorekordéry umějí záznam jak z analogových
zdrojů, tak i pomocí digitálního propojení, a to jak koaxiálního, tak i
optického. Maximální délka záznamu je 74 minut jako u klasického CD. Audio CD
rekordéry se vyrábějí pouze ve stolním provedení, mnohdy v kombinaci s další CD
audiomechanikou pro snadnější kopírování audiodisků.
Digitální videorekordér
Ten lze samozřejmě chápat i jako digitální záznamový přístroj pro záznam zvuku.
Nahrávat s jeho pomocí pouze zvuk může mnohému čtenáři přijít jako degradace
tohoto jinak velmi drahého přístroje, ale pravdou zůstává, že díky rozhraní
IEEE1394 (FireWire) lze tato zvuková data velmi rychle přenášet do PC
(standardně jsou tímto rychlým rozhraním vybaveny pouze počítače firmy Apple).
Protože jsem se již ve svým článcích z minulého roku zmínil o možnosti využít
odblokované digitální kamery systému Digital 8 jako digitálního rekordéru
(kamera nahrává analogový obraz i zvuk prostřednictvím výstupních cinch
konektorů), nebudu totéž opakovat zde, neboť o této kameře platí totéž, co o
stolním digitálním rekordéru. Krom toho existují některé typy DV kamer, které
jsou již z výroby uzpůsobeny k nahrávání analogového obrazu a zvuku (stejným
způsobem jako upravená kamera Digital 8) a s touto funkcí se již prodávají.
Maximální záznamová doba je dána délkou aktuální videokazety, ale krom výjimek
(stolní DV rekordér s velkou DV kazetou) lze počítat se záznamovou dobou 60
minut.
Hi8 videorekordér
nebo kamera
Hi8 patří sice mezi videosystémy pracující na principu analogového záznamu
obrazu, ale protože zde bylo použito pro záznam zvuku digitálního principu
pulzně kódované modulace (PCM), lze tento systém z hlediska záznamu zvuku
považovat za digitální. Hlavní nevýhodou všech těchto zařízení, ať již to jsou
stolní rekordéry nebo kamery, je naprostá absence jakýchkoli digitálních
výstupů. Jediným řešením, jak uchovat digitální tvar originálního zvukového
záznamu bez nutnosti jeho převodu na analogový tvar, by bylo přehrání tohoto
zvukového záznamu v kameře systému Digital 8, která má IEEE1394 digitální
rozhraní. Po pravdě řečeno, je to dosti kostrbaté řešení, ale jinak nelze
originální digitální tvar zvukového záznamu dostat do počítače.
Kombinace bezeztrátových digitálních přepisů
Existují různé kombinace a možnosti zvukového záznamu tak, abychom do počítače
dostali pokud možno originální digitální tvar nahrávky bez jakéhokoliv
znehodnocení. Cílem těchto kombinací je obejít zvukovou kartu počítače při
potřebě záznamu zvuku, na který je většinou mnohem lepší využít právě těchto
komerčních digitálních záznamových systémů. Výhodou takovéhoto postupu totiž
je, že k počítačovému zpracování a úpravám zvuku můžete použít i méně jakostní
zvukovou kartu, která nyní vlastně slouží jen pro odposlech audiosignálu. A
nemusíte si dělat starosti s implementací šumu a brumu do nahrávky. Něco
bližšího si o nich řekneme v některém z následujících čísel CW.
0 0199 / wep









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.