Proč jsou drahé náplně do tiskáren?

Při ceně 22 dolarů za sedm gramů náplně pro barevný inkoustový tisk od výrobce Hewlett-Packard je inkoustová náplň...


Při ceně 22 dolarů za sedm gramů náplně pro barevný inkoustový tisk od výrobce
Hewlett-Packard je inkoustová náplň z hlediska hmotnosti dražší než stejné
množství importovaného ruského kaviáru.
Obchodní strategie prodeje a renovace inkoustových a tonerových kazet oblasti
trhu s ročním obratem 21 miliard dolarů působí rozbroje mezi prodejci i nevoli
zákazníků.
Spotřebitelé se rozčilují nad cenami značkových inkoustových náplní od předních
výrobců a nechávají se zlákat ke koupi podobných výrobků od neautorizovaných
výrobců, které ovšem ne vždy bezvadně fungují.
Tyto alternativní výrobky jsou předmětem sporu mezi velkými korporacemi, jako
jsou Canon, Epson, Hewlett-Packard nebo Lexmark International, a nezávislými
výrobci náhradních náplní. Některé velké společnosti už na neautorizované
výrobce "klonů" svých produktů podaly žalobu za údajné porušení patentních
práv. Výrobci druhořadých náplní však tvrdí, že spotřebitelům pouze nabízejí
možnost volby a to za ceny, které jsou někdy i o 75 % nižší než ceny produktů
autorizovaných výrobců.
Přední světoví dodavatelé tiskáren a jejich příslušenství tvrdí, že kvalita
"neoriginálních" náplní je nesrovnatelně horší než značkové verze těchto
produktů. Podle zprávy společnosti Lyra Research zabývající se průzkumem trhu
mají také známé společnosti v této oblasti trhu převahu: podíl společností
Canon, Epson, HP a Lexmark tvoří dohromady 84 %.

Jaká je skutečná cena?
Výrobci příslušenství a spotřebního materiálu pro tiskárny převzaly prodejní
strategii prodejců holicích strojků a dalších: základní vybavení prodávají za
nízké ceny, dodatečné komponenty nutné k provozu tiskárny jsou pak velmi drahé.
Finanční analytici ze společnosti Bear and Stearns, kteří sledují obchodní
chování firem Epson a HP, tvrdí, že tito výrobci prodávají tiskárny k osobním
počítačům a kancelářským počítačovým systémům za cenu výrobních nákladů, či
dokonce za cenu o 20 % nižší. Na druhé straně, jak tvrdí finanční analytik Bill
Hand, hrubý zisk z prodeje inkoustových a tonerových náplní činí u obou firem
60 % celkového zisku.
"Pravdou je, že z prodeje příslušenství pochází nejméně 80 % z celkového zisku
divizí firem Epson a HP vyrábějících tiskárny a zobrazovací technologie," říká
Bill Hand.
Společnost Lexmark se pokouší čelit konkurenci neautorizovaných výrobců náplní
a začala do svých tonerových kazet integrovat ochranný mikročip přezdívaný
"killer chip". Pokud tiskárna vyrobená společností Lexmark tento čip uvnitř
náplně nezaznamená, tiskové zařízení prostě nebude fungovat. Pokud chcete
kazetu opětovně použít, musíte ji poslat servisnímu středisku společnosti
Lexmark, kde vám zásobník znovu naplní a nastaví mikročip pro další použití.
Pokud se sami pokusíte naplnit tonerovou kazetu značky Lexmark tonerem
alternativního výrobce nebo když použijete náplň kompatibilní s vaší tiskárnou,
která však nemá zabudovaný mikročip, tiskárna výrobek nepřijme.
HP a jiní výrobci pochopitelně tvrdí, že ceny jejich náplní nejsou až tak
vysoké v porovnání s náklady na výzkum a vývoj tiskových technologií a výrobu
příslušenství. "To, co si vkládáte do tiskárny, není prostě jen nějaká lahvička
s barvou," namítá Pradeep Jotwani ze společnosti HP.
Poukazuje na skutečnost, že inkoustové kazety společnosti HP jsou velmi složitá
a propracovaná zařízení. Každé z nich sestává ze čtyřiceti mikroskopických
vstřikovacích trysek, které s naprostou přesností vytlačují miliardy barevných
inkoustových kapiček.
Podle analytika společnosti CAP Ventures Johna Shanea je ovšem přiměřenost cen
náplní do značné míry otázkou různého pohledu na věc. Když kdysi stála tiskárna
500 dolarů, cena 30 dolarů za inkoustovou náplň nikoho nepřekvapila. Od roku
1996 však průměrná cena osobní inkoustové tiskárny klesla o 60 %, z přibližně
426 dolarů na zhruba 169 dolarů v roce 2002. Na druhou stranu se během tohoto
období zvýšila průměrná cena jedné vytištěné strany o 12,5 %, z 8 na 9 centů za
stranu.
Tento výpočet ceny jedné vytištěné strany vychází z cen inkoustových kazet a
nejsou v něm zahrnuty náklady na samotnou tiskárnu. Analytikové společnosti CAP
Ventures připisují zvýšení nákladů na tisk zejména skutečnosti, že spotřeba
barvy na jednu vytištěnou stranu je dnes díky náročnější grafice a složitějším
zobrazovacím technologiím mnohem větší než před pár lety.
Společnost Lexmark už některé z těchto neautorizovaných výrobců zažalovala. V
prosinci minulého roku podala žalobu na společnost Static Control Components ze
státu Severní Karolína, která vyrábí kopie mikročipů značky Lexmark a prodává
je renovátorům inkoustových kazet.
Lexmark tuto společnost viní z porušení zákona o autorských právech Digital
Millennium Copyright Act, který chrání intelektuální vlastnictví a který
nedovoluje společnostem využívat jakoukoliv digitální technologii, jejíž
autorská práva vlastní jiná společnost.
Mnoho zákazníků nenamítá nic proti postupu, kdy je naplnění a aktivace kazety v
servisním středisku Lexmarku levnější než nákup nové originální náplně. Podle
analytiků je tak společnost Lexmark schopna čelit konkurenci v oblasti
spotřebního materiálu. V soudním sporu, který proběhl ve státě Kentucky,
domovském státě této společnosti, rozhodl soudce v její prospěch. Podle
rozhodnutí soudu musí společnost Static Control výrobu mikročipů zastavit.

Spotřebitelé protestují
Obrat v případu společnosti Static Control nastal 7. srpna, kdy guvernér státu
Jižní Karolína Mike Easley podepsal návrh zákona, který zaručuje občanům tohoto
státu právo opětovně plnit inkoustové nebo tonerové kazety u jakéhokoliv
výrobce. Tento zákon není přímo namířen proti zákonu DMCA, kterým se společnost
Lexmark brání, nýbrž obecně podporuje práva spotřebitelů.
Podle tohoto zákona mohou spotřebitelé a podniky, které mají smlouvy s
autorizovanými servisními partnery předních společností, opětovně plnit nebo ve
svých tiskových zařízeních používat nelicenční výrobky, přestože se smluvně
zavázali výhradně k odběru originálních výrobků. Zákon však neřeší otázku
záručních podmínek.
Evropské úřady pro regulaci trhu uvažují o vytvoření zákona, který by výrobcům
tiskáren a náplní zakázal implementovat do svých výrobků ochranné čipy, které
znemožňují vypotřebené kazety znovu naplnit. Evropská unie argumentuje tím, že
prázdné kazety zbytečně končí na skládkách odpadu.
Veřejná debata o nákladech na tisk však bude s velkou pravděpodobností
pokračovat i v budoucnu. Analytikové společnosti CAP Ventures totiž
předpovídají, že do roku 2007 vzrostou ve Spojených státech výdaje spojené s
nákupem tonerových a inkoustových kazet v maloobchodní síti o 43 % na 26,3
miliardy dolarů ročně.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.