Proč vlastně počítače padají

DEFINICE O pádu počítače hovoříme v případě, že přestane pracovat a dále již nereaguje na vstupy od uživatele. ...


DEFINICE
O pádu počítače hovoříme v případě, že přestane pracovat a dále již nereaguje
na vstupy od uživatele. Na strojích s operačním systémem Windows je pád často
doprovázen chybovým hlášením známým jako "modrá obrazovka smrti blue screen of
death". Příčinou většiny pádů je obvykle aplikace, která se pokouší dělat něco,
co by dělat neměla, nebo nedostatek dostupných zdrojů, např. operační paměti.
Lze takřka s jistotou říci, že každý, kdo někdy pracoval s operačním systémem
Windows, již viděl nechvalně známou "modrou obrazovku smrti". Ta obsahuje
oznámení o havárii systému a dává vám několik možností. Pokud máte štěstí,
stačí restartovat počítač a znovu udělat práci, o kterou jste právě přišli.
Může se ale také stát, že budete nuceni se potýkat se závažným poškozením
systému.
Jednoduše řečeno, modrá obrazovka smrti je jen vážným chybovým hlášením,
znamením, že počítač zamrzl v důsledku nějaké chyby. Jejím ekvivalentem v
prostředí Mac OS je prázdná obrazovka s malým textovým oknem, které obsahuje
obrázek bomby se zapáleným doutnákem.
Pozitivním rysem této jinak nevítané obrazovky je fakt, že obsahuje určité
informace o tom, proč k dané chybě došlo. Často se na ní objeví výpis paměti
(core dump), jenž může být užitečný při zjišťování, co se skutečně s počítačem
stalo a jak tomu v budoucnu zabránit. Proto je vhodné si vypsanou informaci
někam pečlivě zapsat.

Běžné chyby
Nekonečná smyčka je další z mnoha chyb, který může dostat váš počítač na
kolena. Smyčkou rozumíme sérii instrukcí, která se opakuje až do doby, než je
splněna nějaká podmínka. Pokud tuto podmínkou nelze splnit, smyčka se nekonečně
zacyklí a nikdy neskončí. Pokud k této chybě dojde uvnitř nějaké aplikace, je
nezbytné ji "násilně ukončit". S tím si naštěstí Windows zpravidla bez problémů
poradí (stačí stisknout známou kombinaci kláves Ctrl + Alt + Del, vybrat ze
seznamu aplikaci, u níž je poznamenáno, že neodpovídá, a stisknout tlačítko
Ukončit úlohu).
Další problém představuje zahlcení. Libovolný počítač disponuje pouze omezeným
množstvím paměti a dalších zdrojů. Pokud proces, program (nebo uživatel
přihlášený k serveru) vydá operačnímu systému požadavek, který nelze splnit,
operační systém si vypůjčí potřebné zdroje od jiného procesu. Ale poté onen
proces sám požaduje zdroje, a počítač je musí najít někde jinde. Nakonec se
může stát, že celý systém hledá volné zdroje a uživatel se mezitím dívá na
nehybnou nebo dokonce modrou obrazovku.
Uvažte, co se stane, pokud několik uživatelů potřebuje velké množství zdrojů
současně. Operační systém může dát jednomu z procesů exkluzivně k využití
veškeré své zdroje na krátkou dobu, poté tyto zdroje přidělit jinému uživateli
atd.
Když systém předchází mezi jednotlivými uživateli, musí ale uložit vše, co
dělal předchozí uživatel (jako například data nebo stav procesů) na disk, což
je poměrně pomalé. Pak musí načíst z pomalého disku uložená data a programy
dalšího uživatele, než může pokračovat v práci.
Protože se intervaly mezi jednotlivými změnami nebo požadavky měří v
milisekundách, je snadné si představit, že samotná režie na změny uživatele a
realokaci zdrojů zabere celý dostupný počítačový čas a kapacitu, takže lze
vykonat jen málo či dokonce žádnou požadovanou činnost.
A nakonec je zde klasická kritická chyba (fatal error). Jsou jisté příkazy,
které není běžné aplikaci dovoleno vydávat. Jde například o instrukce přímo
ovlivňující fungování hardwaru (např. paměti nebo procesoru). Někdy však v
důsledku chyby dojde k požadavku na vykonání takových instrukcí bez potřebných
oprávnění a počítač se v zájmu vlastní ochrany vypne. Po restartu všechno
pracuje tak, jak by mělo, ale rozpracovaná data jsou nenávratně ztracena.
Podobně je tomu i v případě, kdy program požaduje přístup do paměti, která je
přidělena jinému procesu. Snad nejoblíbenější vlastností Windows 2000 a jejich
následovníků je jejich stabilita. V případě výskytu podobných chyb se s nimi
zpravidla dokáží vyrovnat. Uvedené operační systémy jsou totiž schopny ukončit
pouze problematický proces, aniž by došlo k nucenému restartu počítače.

Havárie disků
Je zde ovšem ještě jeden další důležitý typ problému, kterému se rovněž říká
pád (nebo havárie) a který nastává u pevných disků. Za normálních okolností se
hlavičky disku pohybují těsně nad povrchem jeho ploten, aniž by se někdy dotkly
magnetického média. Ale pokud dojde k náhlému fyzickému "šoku" řekněme, že
třeba upustíte svůj laptop na zem, mohou se tyto hlavičky dotknout velmi rychle
se otáčejících ploten. Taková havárie disku zpravidla znamená ztrátu dat i
programových souborů, poškození jak hlavičky, tak samotné plotny a bohužel také
nutnost zakoupení nového disku.
K problémům s disky pochopitelně může dojít i za méně drastických okolností
např. kvůli výrobní vadě nebo nadměrnému zatížení, případně kvůli velkému
opotřebení či problémům s řadičem. I v těchto případech dochází ke ztrátám dat.
Jsou-li dotčeny soubory, které ke své práci nezbytně vyžaduje operační systém,
může se stát, že vůbec nedojde k jeho startu, případně se nastartuje jen v
omezené podobě (v případě Windows v tzv. nouzovém režimu).
A padla-li výše zmínka o možných problémech s řadiči disků, pak nelze nezmínit
rovněž problémy se vzájemnou kompatibilitou jednotlivých komponent PC a s
volbou vhodných řadičů. I ty mohou být příčinou nestability systému, ačkoli v
případě počítače sestaveného zkušeným výrobcem by k podobným případům docházet
nemělo.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.