Procesory s HT v testech

Po procesorech Xeon představil Intel technologii Hyper-Threading také v desktopových procesorech P4. Díky ní se navenek c...


Po procesorech Xeon představil Intel technologii Hyper-Threading také v
desktopových procesorech P4. Díky ní se navenek chová jako dva procesory, což
by mělo zvýšit jeho efektivitu, která by se ve výsledku měla projevit nárůstem
výkonu.
Popisu technologie Hyper-Threading (HT) se věnujeme v našem hlavním článku
Hyper-Threading pod mikroskopem. Na následujících řádcích bychom se s vámi
chtěli podělit o první výsledky "napínání vláken" (threadů), tedy testy prvních
procesorů P4 s HT, seznámíme vás také s testy pracovní stanice osazené dvěma
procesory Xeon s HT.

Výbava pro HT
Hned na úvod je nutné zmínit, že ne všichni a hned tuto technologii mohou plně
využít. V první řadě musí váš počítač disponovat operačním systémem Windows XP
a vyšším a také odpovídající základní deskou. Přirozeně prvními deskami, které
využití HT nabízejí, jsou ty osazené čipsety Intelu. Na trhu jsou již desky s
čipovými sadami 845E (paměti DDR), 850E (paměti Rambus) od Asusu nebo s 845GE
(paměti DDR), 845PE (paměti DDR) od Epoxu a Gigabytu, posledně jmenovaný nabízí
také desku pro pracovní stanice se sadou E7205 (paměti DDR). Intel ještě dodává
vlastní desky s čipsety 845GV (paměti DDR). Z dalších výrobců čipsetů (myšleno
pro P 4) zamýšlí HT podporovat SiS (645DX a 648) i VIA s čipsety P4X400.

P4 s HT v testech
V našem TestCentru byly provedeny první testy na stroji s procesorem P4 3,06
GHz (HP), 256 MB Rambus paměti a čipovou sadou i850E. Tomáš Bučina (TestCentrum
IDG) k tomu poznamenává: "V současné době jsou zatím výsledky testů na strojích
s HT značně rozporuplné. Na jedné straně je možné najít aplikace, kterým tato
technologie výrazně prospívá, jako jsou například dva současně spuštěné
programy, z nichž jeden pracuje "na pozadí" (antivirus či kódování MP3), a na
druhé straně existuje přinejmenším stejné množství programů, kterým je nějaký
Hyper-Threading úplně "fuk" a jejich rychlost prostě neovlivní. A dokonce
nejsou výjimkou ani programy či benchmarkovací balíky, kde HT celkový výsledek
může i zhoršit."
A dodává: "Na jiných systémech než Windows XP (resp. linuxovém kernelu s
podporu dvou procesorů) jsou v některých aplikacích patrné významné propady ve
výkonu. Například stále oblíbené Windows 2000 sice s Hyper-Threadingem pracují,
ale výsledky příliš nadšení nevyvolávají." Výsledky testů BAPCo 2001 (na
Windows XP) dopadly tedy následovně: u SYSmark 2001 byl výsledek se zapnutým HP
horší o 1 %. Test na platformě Windows 2000 dopadl podstatně hůře, když s
vypnutou technologií Hyper-Threading bylo skóre v benchmarkovém programu BAPCo
SYSmark 2001 vyšší o cca 10 %.
Avšak v aplikacích, které nejsou typicky desktopové, např. Cinema 4D R8, došlo
v některých scénách, jako např. City 1.1, až ke 20% zlepšení, scéna se
renderovala namísto 68 s, 54 sekund se zapnutým HT. Další test probíhal (pod
Windows XP) s aplikací Lightwave 3D. Renderovaná scéna postupně využívala 1,
2,4 a 6 vláken, přitom se čas potřebný k provedení operace snižoval ze 453 na
433, 394 a 381 s (15, 9 %). Jak se výkonově projevuje HT na pracovních
stanicích s procesory Xeon, znázorňuje graf testu Dhrystone Benchmark.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.