Programujte s Rubínem v Kolejích

Programovací jazyk Ruby (Rubín) je na světě od roku 1993. Původně byl oblíbený především v Japonsku, ale jeho popul...


Programovací jazyk Ruby (Rubín) je na světě od roku 1993. Původně byl oblíbený
především v Japonsku, ale jeho popularita u vývojářů se stále rozšiřuje i mimo
tento region. Ruby došel obliby zejména v roce 2004, kdy pro něj vyšlo nové
programovací prostředí pojmenované Rails (Koleje). Ještě než budeme mluvit o
Rails, prozkoumejme samotný Ruby a podívejme se, čím se liší od jiných jazyků.

Čím Ruby je?
Ruby představuje čistě objektově orientovaný jazyk distribuovaný jako open
source. Má velmi jasnou syntaxi, kterou jeden autor popsal jako kombinaci
smalltalkovské elegance, pythonovsky snadného používání a perlovského
pragmatismu. Jako interpretovaný skriptovací jazyk je Ruby užitečný pro
vytváření malých jednoúčelových skriptů, stejně jako plnohodnotných aplikací.
Díky přímému modelu spouštění a dynamické kontroly nabízí Ruby možnosti vývoje
kódu po částech neboli inkrementálně. Ve většině případů lze tedy přidat novou
funkčnost a ihned ji vyzkoušet. Programy v Ruby jsou obvykle kratší než jejich
protějšky v jazycích Perl, Python nebo C++.
Tvůrce Ruby, Jukihiro Macumoto, říká, že postrádal jazyk, jenž by mu umožnil
pracovat s větší produktivitou a jehož používání by současně bylo zábavné.
Tento požadavek na zábavnost reprezentuje asi nejvýraznější samostatný prvek
odlišující Ruby od jakéhokoli jiného jazyka. Hned jak začnete číst literaturu o
Ruby, snadno pochopíte, že tenhle módní jazyk vytváří něco jako kult pro vrstvu
téměř fanatických přívrženců. Ale připomeňme si, že Perl, PHP a Python začínaly
hodně podobným způsobem.
Každý jazyk je navrhován s určitým záměrem, kvůli snadnosti kódování,
kompaktnosti kódu, čitelnosti, rychlosti chodu, orientaci na specializované
situace, jakými jsou zpracování textu, řízení databáze nebo numerické výpočty.
I tak ve většině jazyků, mají-li alespoň částečně rekurzivní charakter (neboli
jsou ekvivalentní Turingovu stroji), můžete celkem snadno naprogramovat, cokoli
potřebujete. Skutečný rozdíl mezi jedním či druhým spočívá v oblasti formy,
stylu, snadnosti použití nebo udržovatelnosti. V rozhovoru pro Computerworld
pan Macumoto řekl: "Jazyky se opravdu liší, ale rozdíly nejsou velké. Například
Python a Ruby poskytují programátorovi téměř shodnou sílu."

Funkcionalita
Macumoto navrhnul Ruby s minimálním obslužným aparátem a "upovídaností", jako
jsou hlavičky nebo obsáhlé požadavky na deklaraci tříd a proměnných. Syntaxe
Ruby funguje tak, že jakmile se seznámíte s jeho slovníkem a stylem, můžete
číst spoustu řádků kódu, téměř jakoby byly napsány v přirozeném jazyce. To činí
programy v Ruby mnohem snazší na pochopení a údržbu.
Macumoto řekl, že se chce soustředit na ty věci, které právě zkouší dělat a ne
na omezující pravidla jazyka. Ruby odstraňuje potřebu začínat každý program
dlouhým popisováním datových struktur a proměnných.
Podobně jako Perl má i Ruby prostředky, které mu usnadňují zvládnutí zpracování
textových souborů a úkolů při správě systému. Metody (podprogramy) můžete za
běhu přidat k určité třídě, nebo dokonce k instanci, takže můžete mít instanci
nějaké třídy chovající se jinak než ostatní instance té třídy. A stejně jako
Perl, avšak úplně odlišně než Python, vám Ruby dovoluje kódovat věci různými
způsoby, takže se zamlouvá programátorům s různými styly práce a s různými
povahami.

Rails (Koleje)
Rails představují open source vývojové prostředí s plným funkčním rozsahem.
Prostředí je implementováno do Ruby a jeho návrh počítá s rychlým a snadným
psaním skutečných webových aplikací orientovaných na databáze. Rails vytvořil
dánský student univerzity David Heinemeier Hansson na základě jeho dřívějšího
nástroje správy projektů, nazývaného Basecamp. Ruby na Rails uvolnil v červenci
2004.
Prostředím s plným rozsahem Hansson míní, že všechny vrstvy jsou vytvořeny tak,
aby vzájemně spolupracovaly. To jest tak, aby se neopakovaly (Dont Repeat
Yourself, DRY), a současně tak, aby šlo na všechny problémy použít jediný
jazyk. Vše v Rails je napsáno v jazyce Ruby. Aby zachovaly zásadu neopakování
DRY, spoléhají Rails na několik hlavních principů tvorby kódu.
Prvním je méně softwaru, což znamená, že budete muset psát méně řádků kódu.
Menší rozsah kódu znamená rychlejší vývoj i méně chyb a usnadňuje pochopení,
údržbu a rozšiřování kódu. Jedna z funkčností, která u Ruby přispívá ke
zmenšení kódu, vychází z toho, že sama programovací soustava umí využít a v
reálu opravdu využívá metadata.
Druhý princip lze prezentovat jako zásadu přednosti pravidel před konfigurací.
Znamená to, že Rails nepoužívají konfigurační soubory a namísto toho počítají s
několika jednoduchými programovacími pravidly. Ty jim umožňují přijít na to, co
potřebují vědět zapojením informací již obsažených v kódu aplikace a v
databázi, se kterou pracují. Podle Hanssona tak odpadá potřeba XML souborů
vyjadřujících věci, které již jednou byly vyjádřeny ve zdrojovém kódu. Také to
přináší možnost vyhnout se neustálému překládání: prostě něco změňte, a hned
uvidíte, jak to funguje.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.